neděle 19. března 2017

LTOYW - 5. kapitola

Překlad: Cukýna



Bylo to dokonce ještě lepší, než si představovala.
Tyhle šaty byly geniální. Grace byla původně rozhodnutá vyvarovat se černé, protože už měla ve skříni přes tucet malých černých šatů, ale na konec se podřídila úsudku Riley.
A tyhle černé šaty nebyly ani trochu jako ty konzervativní šaty pouzdrového stylu, které měla doma. Tyhle šaty nějak zvládly být rafinované a provokativní zároveň. Přehozená kapuce dodávala hrdlu prvotní dojem ostýchavosti, ale při druhém pohledu odhalovaly poměrně dramatický pokles. Dávaly hezky vyniknout dvojčatům, kdyby to měla nějak označit.
Jistě, chuděrky byly možná jen trochu nesvé, že jsou takhle posunuté u klíční kosti, a to díky push-up podprsence, která stála téměř tolik, jako samotné šaty. Ale stálo to za ten záblesk obdivu v očích Jakea Maloneho.
A to dokonce ještě ani neviděl zadní část šatů.
Cítila se trochu skandálně. A jen maliiiiičko lehce.
Milovala to. Tohle byly šaty 2.0.
„Takže Vy jste Grace Brightonová,“ řekl spíš sám pro sebe.
Grace předstírala, že si zapisuje poznámky k příběhu na ruku. „První dojem z Jakea Maloneho – velmi rychle mu to pálí.“
Opřel se v židli a dlouze vydechl. „Budu potřebovat další drink.“
„Jen si dejte. Máme na to celou noc,“ řekla smyslně.
Kmitl očima k jejím a Grace cítila, jak se jí stahuje břicho. Co to sakra vyvádí? Odkud se ta svůdná verze bere?
Tohle není její obvyklá rutina.
Tahle rutina upírky, sexy kotěte, vždycky patřila Riley. A flirtující vibrace „dostala jsem tě“ byly Juliiny.
Jaké tedy byly Graceiny triky?
Sakra, nemohla si vzpomenout.
Měla vůbec nějaké? Nějak si nemyslela, že by se do triku počítalo to, že na vysoké omylem upustila tužku, a pak plánovala svatbu s chlápkem, kterého si vybrala jen kvůli tomu, že má hezký úsměv.
To bylo především ubohé.
„Takže, jak to provedeme?“ ptala se Grace a odtrhla oči od Jakeových. „Jak máme vyhodnotit toho druhého, když oba dobře víme, že nás hodnotí ten druhý?“
„Zapomeneme na všechno.“
To je nemožné. „To si nemyslím,“ zamumlala.
„Víte, určitým způsobem to je vlastně náhoda, že jsme se setkali už předtím,“ pronesl vesele. Jeho chvilková rozpačitost nad jejím malým překvapením byla zdánlivě minulostí. „Teď můžeme předstírat, že se to stalo přirozenou cestou. Můžeme prostě zapomenout na to, že se jedná o obchod, a vybavit si znovu tu jízdu v taxíku. Vzpomenout si na tu husinu, kterou jste měla, když jsem se dotkl Vaší ruky, než jste utekla.“
Našpulila rty. Jak to může vědět?
„Neměla jsem husí kůži,“ lhala.
Pokračoval, jakoby nic neřekla, pomalu natáhl ruku a ovinul prsty kolem jejího zápěstí.
„A teď pojďme předstírat, že místo toho, abyste utekla, jste zůstala,“ pronesl chraplavě. „Pojďme předstírat, že jste mi dala šanci udělat to, co jsem chtěl udělat v taxíku. Řekněme, že jsem Vás požádal, ať si se mnou vyjdete. Dokážete si to představit?“
„Ne,“ vydechla. „Ne,“ tentokrát zopakovala hlasitěji. Bože, copak se potí?
„Řekl bych, ´Dejte si se mnou drink. Řekněme v Lambs klubu? Ve čtvrtek?´“
Grace zjistila, že nedokáže odtrhnout pohled. Jeho ruka našla její a palcem pohyboval přes její zápěstí stejně, jako to udělal tohle ráno v taxíku.
Zatraceně, byl dobrý.
Ale tohle byl přesně ten důvod, proč přijala tuhle práci. Ukázat světu, že je také dobrá. A nikdo ji neoblbne. Grace 2.0 si dala malou facku. Dej se do kupy. Hraje si s tebou.
Grace se nepatrně naklonila, vychutnávala si způsob, jakým jeho oči krátce klesly na její hruď. „Nechte mě hádat,“ pronesla. „Ten malý palec přes tepovou frekvenci působí na rande v devíti z deseti případů, nemám pravdu?“
Jeho oči se zmateně zamihotaly, než jejich spojené ruce pustil, jako by byl překvapený, že vidí, že se jí stále dotýká. Ale rychle se dal do pořádku. „Jsem s hádáním na řadě. Tohle bude první z deseti případů, že jsem selhal, že?“
„Ach, ale já si s Vámi vyjdu z novu,“ řekla s drzým pousmáním. „Kvůli práci. Šéfová trvá na tom, že musíme jít alespoň na pět schůzek kvůli téhle malé šarádě.“
„Jéžiš, sotva dokážu zkrotit své nadšení. Zdáte se mnou tak okouzlená.“
Grace upila ze svého koktejlu, aby se vyhnula připuštění, že by mohla být opravdu na cestě k okouzlení. „Takže, Jakeu Malone. Povězte mi něco o sobě.“
„Myslel jsem, že už to teď všechno víte.“
„Ach, to ano,“ odpověděla. „Ale měli bychom napodobit skutečnou hru, pamatujete? Vaše pravidla. Jen předstírejte, že mě vyzpovídáváte do role pro svou postelovou přítelkyni.“
„Samotné šaty by z Vás mohli jít jako první,“ řekl a upil ze svého drinku. „Ale Vaše osobnost dělá poněkud obtížné představit si to druhé…“
„Hrome, nemůžu se dočkat, až to bude v písemné formě. Víte, potom, co napíšu tenhle článek, nebyla bych vůbec překvapená, kdyby ženy stály kolem bloku, aby se dostaly na schůzku s Vámi, aby mohly být neustále uráženy.“
„A moji mužští čtenáři budou zanechávat dvacky na prádelníku, až uslyší o těchhle šatech.“
„Dvacky, Malone? Opravdu? Určitě je to spíš trojciferný druh šatů.“
Na to se usmál a zakroužil rameny, jako by se připravoval dát do toho všechno. „Dobře, chcete skutečný rozhovor, jaký probíhá na prvních schůzkách, je to tak? Tady to máme… Narodil jsem se a byl vychován v Green Bay ve Wisconsinu jako jediný chlapec mezi čtyřmi sestrami, a víte, co to znamená…“
„Gay?“
„Fanklub,“ pokračoval nevzrušeně. „A připouštím, že jsem byl jedním z těch domýšlivých, akčních dětí, které ví, co chtějí už od raného věku…“
„Herpes?“
Znovu pokračoval, jakoby nepromluvila. „Můj učitel v osmé třídě byl ten, kdo za to může. Pár kamarádů a já jsme se vloupali do školy jednoho sobotního večera s úmyslem ukrást třídního křečka třeťáků. Přirozeně nás chytili, ale místo standardního zadržení jsme byli zařazeni do náhodných školních aktivit, což v mém případě byli noviny. Začalo mě to bavit.“
Nedokázala zabránit úsměvu. Ten příběh byl docela… roztomilý. Naprosto si dokázala představit malého Jakea Maloneho, s neupravenými černými vlasy a zvědavýma očima, jak pobíhá kolem s jedním z těch staromódních reportérských spirálových poznámkových bloků. „Co přesně Vás na tom zaujalo?“ ptala se Grace. „Volby do studentské rady? Reportáž vědecké soutěže?“
Jake jí oplatil úsměv. „Ne, vědecké soutěže mi byly zakázány od šesté třídy, když jsem vzal ten fígl s vybuchující sopkou příliš vážně. Moje psaní tehdy porazilo i většinu sportů. Ačkoli v prvních letech na střední škole jsem získal rozhovor se starostou. Potom jsem rozšířil své pole působnosti. Neustále jsem stoupal výš a výš, a tak dále.“
„Hmm-hmmm, a kdy jste začal dělat výzkumy pro svůj strhující Oxfordský článek minulý měsíc? ´Pět Malých Slov, Která Dostanou Jakoukoli Ženu Do Postele´?“
Jake jí věnoval nestoudný úsměv. „Měla byste vědět, že na čtyři z těch slov jsem přišel v době, kdy jsem promoval na Floridské univerzitě s novinářským titulem. Děvčata tam byla výbornými výzkumnými subjekty. Páté z nich je však poměrně nedávným objevem.“
„Povídejte.“
„Copak jste článek nečetla?“
Zvedla obočí. „Četl jste někdy jeden z mých článků?“
„Měl jsem. Možná bych pak věděl, kdo jste,“ zamumlal.
„Jaké je to páté slovo?“ pobízela ho.
Jake se nepatrně předklonil, jen tak, aby se jí nedotýkal, ale dost na to, aby se naklonila, aby slyšela, cokoli se chystá říct. Tenhle muž byl v tomhle opravdu dobrý. Vyzná se v ženách.
„Talíř sýra,“ pronesl.
Grace zamrkala. „Talíř sýra?“
„Já vím. Já vím… technicky jsou to dvě slova. Ale ´Šest Malých Slov, Co Dostanou Jakoukoli Ženu Do Postele´ nemá tak úplně tentýž šmrnc, a protože se ´talíř sýra´ skutečně vztahuje k určité představě, nechal jsem to být.“
Grace na něj zírala. „To je Vaše tajné slovo? ´Talíř sýra´? Dobrý bože, není divu, že vaši čtenáři píšou naštvané dopisy.“
„Ne moji čtenáři, slečno Brightonová. Jsou to vaši čtenáři, co strkají své nosy do manželova časopisu, což způsobilo celý tenhle kravál.“
„Protože jste úplně mimo mísu.“
„Nebo,“ pronesl a zvedl prst, „je to kvůli tomu, že jsem uhodil hřebíček na hlavičku, a ženy nenávidí vědomí, že se dají tak snadno zvládnout?“
„Jediné ženy, které se dají snadno zvládnout ´talířem sýra´, jsou mlékařky. Tak jen do toho, využijte tu malou pikantní sexuální radu na cestě zpátky do Wisconsinu.“
„Vydržte chvilku,“ řekl a zavrtěl prstem před jejím obličejem jako nesnesitelný školák. „Máte ráda talíř sýra?“
„Grace se v rozčilení trochu kousla do tváře. „Ano, ale…“
„Mají všichni Vaši přátelé rádi talíř sýra?“
„Anoooo…“
„A nezaměřuje se řečený talíř na nespočet dívčích nocí? Copak nepodávají vinárny se sýrovými talíři a těmi malými pokrmy s podivnými olivami?“
„Jistě, ale…“
„Sýr je nová čokoláda,“ řekl samolibě a pohodlně se opřel, jako by právě vyřešil světový hlad.
„Ehm, není,“ řekla a sama zakývala malíčkem. „Za čokoládu neexistuje náhrada.“
„Mlsálek. Zaznamenáno,“ řekl a odstrčil její prst pryč. „Ale aspoň přiznejte, že když chlápek na třetí schůzce navrhne, že otevře láhev vína spolu s dobrým talířem sýra, budete příjemně potěšená.“
„Já… já nevím,“ pronesla, vyvedená z rovnováhy.
„Vidíte, jsou tu muži, co vždycky udělají chybu,“ odpověděl a zděšeně zavrtěl hlavou. „Myslí si, že třetí rande pořád vyžaduje naprosto nóbl večerní rutinu. Navrhnou otevření aperitivu, pak salát, protože chlapi se domnívají, že všechny ženy upřednostňují salát, a ženy je nechávají si to myslet. V tuhle chvíli jsou obě strany na dobré cestě být plní, ale stejně si objednají dva velké hlavní chody. Pak samozřejmě, tu máme desert, u nějž ona předstírá, že jej nechce, a on předstírá, že chce, aby ji mohl nakrmit sousty… A pak jsou všichni příliš nacpaní na to, aby se cítili sexy. On tam nechá hromadu peněz a právě se stal stejně jednotvárným mužem jako ostatní, co ji požádali, ať si s ním vyjde. Nudným.“
Grace otevřela ústa, aby odporovala. Nemohla.
„Ale muž, co navrhne talíř sýra?“ pokračuje. „Je to jednoduché, sexy…“
„Sýr není sexy.“
„Nemám na mysli podřadný oranžový druh, nebo mdlou kostku prodávané mozarelly. Mluvím o elegantním dřevěném prkně s pořádným kouskem manchega, možná modrého d´Auvergne… nebo smetanovou cambozolou… možná s čerstvou bagetou. Také s hroznovým vínem, pokud jej máš ráda.“
Grace se vyděsila, když si uvědomila, že začíná slintat.
Už nepochybovala, že talíř sýra doopravdy dostane spoustu žen do postele. Ale nebyl to sýr, který je tam dostane. Jistě, nostalgie byla pěkná. A dává mu zásluhy za postřeh, že většina žen něco ráda uždibuje.
Ale to nebyl přesvědčivý důkaz.
Ne, Jake Malone sám o sobě byl přesvědčivým důkazem. Všechno to bylo v tom, jak pronesl „cambozola“, a způsob, jakým vybarvil obrázek toho, jak se dělí o talíř sýra, jakoby ho nepotěšilo nic víc, než jej sdílet s láskou svého života.
Jake neprodával sýr, prodával sám sebe.
„Dobře,“ řekla a prakticky přikývla. „Vaši malou teorii beru.“
Usmál se. „Věděl jsem to.“
„Jestli, pokud bych mohla slyšet plešatějšího kňourala s nadváhou, který žije se svou matkou tenhle talíř sýra a stále dostat dívku.“
Jakeův úsměv nepatrně poklesl. „To není fér.“
Grace na něj udělal tssk a naznačila, že chce dolít pití. „Vaše rady fungují jen na někoho, jako jste Vy.“
„Někoho jako já?“
„Pohledného. V dobré fyzické kondici. S nadměrnou dávkou šarmu.“
„Ano, slyšel jsem, že ženy nenávidí všechny tyto vlastnosti,“ řekl a cítil se podivně zraněný jejím opovržením. Proč chtěl, aby ho měla Grace Brightonová ráda, bylo nad jeho síly, ale vadil mu způsob, jak snadno jej odmítla coby jedince k analýze.
„Ale tady je můj názor,“ pokračovala. „Mohl byste navrhnout kolonoskopii, a ženy by pravděpodobně souhlasily. Ale Vaše návrhy nejsou světové.“
„Hm-hmm,“ řekl. „A Vy mi říkáte, že Vaše články jsou světové? Podívejme se, jaké jsou Vaše nejnovější klenoty? Plánování steakové noci, po níž slintá… teď, Grace, uvažovala jste někdy o všech těch vegetariánech? Nebo o čem jste to psala, jak páry, co spolu žijí, mají lepší sex? To prostě nezahrnuje lidi se společnými problémy nebo s otoky na nohách, že ne? Jaké byly Vaše světové rady? Nebo si vezměme například Vaši kamarádku Julii, která provádí to, co vypadá jako přehození něčích vlasů formou umění. Co ženy s krátkými vlasy? Jak se mají tenhle trik naučit?“
Zúžila oči. „Myslela jsem, že jste řekl, že jste nikdy nečetl mé články.“
Věnoval jí rozpačitý úsměv. „Možná jsem si udělal malý průzkum.“
Přikývla a maličkou ustoupila. „Dobře, možná mohu připustit, že se naše jednotlivé články nevztahují na všechny situace.“
Přikývl a vypadal mírně vyvedený z rovnováhy jejím snadnou kapitulací.
Doufala, že ho vyhodila z rovnováhy. Ji rozhodně z rovnováhy vyhazuje.
Horší bylo, že se jí tenhle muž docela zamlouval. Věděla, že je okouzlující. Věděla, že je sebevědomý.
Ale byl také nefalšovaný. A docela zábavný.
Víc než to, poslouchal, když mluvila. Greg měl často na tváři výraz skelného pohledu, a to jen v případě, že ji bezostyšně nepřerušil, aby objednal další nápoj.
„Jste na řadě s první otřepaností na první schůzce,“ řekl.
Uh-och.
„Mám ještě jednu otázku,“ řekla, aby hrála o čas. „Řekněte mi o sobě jednu věc, kterou nikdo další neví.“
„Kterou nikdo jiný neví?“ Našpulil rty. „Netuším, jestli něco takového je. Vlastně nejsem jedním z těch chlápků s hlubokým temným tajemstvím.“
To přiznání bylo zcela přirozené, ale bylo tam něco v tom, jak to řekl – něco, co ji přimělo uvažovat nad tím, že má skryté hloubky, ale nikomu nedovolí, aby se k nim přiblížil.
Grace protočila oči. „V pořádku. Řekněte mi něco, co téměř nikdo jiný neví. Něco, co nespadá do scénáře na prvním rande.“
Napil se ze svého drinku, když o tom přemýšlel. „Nenávidím Yankees.“
Byla podivně zklamaná tím, že bylo jeho přiznání tak krotké. „Takže máte rád co… jste fanouškem Mets?“
„Ani ne. Jsem spíš fotbalový chlápek, ale není to tak, že bych všeobecně nenáviděl baseball. Jen Yankees. Nastal by konec světa, kdybych znovu vkročil na stadion.“
„No teda, to zní rozumně a dospěle. Nějaký důvod? Nebo jen obvyklé hloupé slapské věci?“
„Prostě nemůžu vystát jejich povýšenou jednotvárnost moje-sračky-nesmrdí. Setkal jsem se s celou organizací zblízka, a je tam vše, co je s dnešními sporty špatně.“
„Uvědomujete si doufám, že tu máme miliony fanatických fanoušků Yankees, kteří by pravděpodobně měli infarkt na toto neodůvodněné vyjádření?“
„Jo. Nikdy jste neřekla, že to musí být rozumné doznání.“
„Chápu,“ pronesla se souhlasným přikývnutím. „Budu předstírat, že to všechno shledávám zajímavým.“
Z nějakého důvodu ho to přimělo k úsměvu. „Pokud bych měl jít opravdu do hloubky, mohl bych říct, že iracionálně viním Yankees za zničení dobrých věcí v mém životě. I když mi zdravý rozum říká, že činím veškerá rozhodnutí podle svého dospělého já.“
Teď se někam dostáváme. „Co Vám zlobivý baseballový tým udělal?“
„Řekněme jen, že mou životní trajektorii vykolejili.“
Grace hvízdla. „To jde z hlouby duše.“
„Dostatečně hluboko na první rande,“ řekl a sarkasticky na ni pohlédl. „Jste na řadě.“
Zhluboka se nadechla. Uběhla dlouhá, předlouhá doba od chvíle, kdy takhle sdílela věci ze svého života.
„Chcete se napřed najíst?“ zeptal se a otevřel jeden z barových jídelních lístků.
„To by bylo úžasné,“ řekla a uvědomila si, že je docela hladová. Skutečně se domnívala, že bude touhle dobou na cestě domů. Došla k závěru, že se budou navzájem tolerovat tak po dobu jednoho nápoje a dvaceti minut nezávazné konverzace, než zamíří domů, aby sepsali své vlastní poznámky k příběhu, než bude pozdě.
Nebo alespoň ona plánovala jít domů.
Tenhleten pravděpodobně plánoval talíř sýra pro nějakou ubožačku.
„Kalamáry?“ ptal se. „Bruschetta?“
„Ani jedno,“ řekla.
„Mají sýrový talíř,“ přemítal, „ale nemyslím si, že jsme se už dostali tak daleko. I když s těmihle šaty chlap nikdy neví.“
Grace se krátce zasmála. „Věřte mi, tyhle šaty jsou jen kvůli prvnímu dojmu. Po téhle noci je znovu neuvidíte.“
Vzhlédl. „Proč sakra ne? To je knokaut.“
Grace ignorovala ruměnec. „To jen… to nejsem já.“
„Tak proč jste si je vzala? Abyste mě vyvedla z míry?“
Zčervenala víc. „Vina. Věděla jsem, že budete očekávat něco nemastného a neslaného. Chtěla jsem Vás zastihnout nepřipraveného.“
Jake jí věnoval souhlasný pohled. „Dobrá technika. A do záznamu, pokud opravdu chcete radit ženám, jak vzbudit mužův zájem, takovéhle šaty jsou dobrý způsob. I když budou potřebovat i to tělo…“
„Nezačínejte s tím znovu,“ řekla.
„Nemůžu Vám skládat komplimenty?“ ptal se a vypadal zmateně.
Ne, pokud je nemyslíte vážně.
Greg jí skládal komplimenty po celou dobu. Ohledně nových bot. Jejího make-upu, když si večer vyšli. Chválil jí i hloupé věci, např. jak vždycky dávala to správné množství tvarohu na jeho ranní bagel.
Kdysi dávno si myslela, že je to sladké.
Myslela si, že komplimenty něco znamenají.
Teď už byla moudřejší. Komplimenty od mužů byli zhruba stejně spolehlivé, jako vztahy se svobodnými mládenci.
A Grace byla obzvláště obezřetná ohledně komplimentů od mužů, kteří se příležitostně dvořili ženám coby povolání. Zatím její poznámky k tomuto příběhu v duchu vypadají asi takhle: Nevěř ani slovu, které Jakeovi Malonemu vypadne z úst.
Ne zrovna nejlepší předpoklad na skvělý článek. Na druhou stranu to mohl být určitě užitečný článek. Protože kdyby Grace Brightonová mohla dát ženám trochu těch skutečných rad, bylo by to jen: Nevěř mužům. Žádnému.
2.0 souhlasně přikývla.
„Uch-och,“ řekl Jake s pohledem uzamčeným na její tvář.
„Co?“
„Tenhle pohled znám. Je to pohled: nenávidím muže.“
Grace upila ze svého nápoje. Pořádně. „Není to tak, že bych nenáviděla muže.“
„Opravdu?“ ptal se a jemně ji pobízel, ať pokračuje. „Ani jednoho konkrétního muže?“
V mysli jí probleskl obrázek Grega. Obrázek Gregovy příliš nevinné tváře, když se ho ptala, komu patří kalhotky v jejich posteli.
Jeho obrázek, jak ji prosí o další šanci.
Obrázek toho, jak nadobro odchází ze dveří.
Ustoupila a povzdechla si. „Je to tak zřejmé?“
„Špatný rozchod? Hm, ano.“
„Báječné. Ráda slyším, že mám přes čelo napsáno poškozené zboží.“
„Chcete si o tom promluvit?“
„S Vámi?“ Nenamáhala se v hlase udržet nevěřícnost. Představa, že se svěřuje Jakeu Malonemu, nebyla… kupodivu tak nepříjemná, jak by měla být. Huh.
„Mluvila jste o tom s někým jiným?“ ptal se.
„Samozřejmě.“
„S nějakými muži?“
Grace si odfrkla, což byl styl 2.0. „Ano, protože to je prvotní reakce každé opovrhované ženy. Jít si vylít srdce tomu samému druhu, jako byl chlap, co s ní vyjebal.“
„Aha,“ pronesl a maličko kývl. „Podváděl.“
Otevřela ústa. Chtěla mu říct, ať se do toho neplete. Chtěla mu říct, že je poslední osobou, s níž chce tohle probírat.
Místo toho…
„Ano. Podváděl.“
„Jednorázový flirt?“ ptal se, přičemž upil ze svého nápoje. „Nebo to prováděl dlouhodobě?“
„Někde mezi tím,“ řekla, přičemž vybírala olivu ze svého martini. „Pokud vím, byla to jen jedna žena. Maureen. Ale trvalo to celé měsíce.“
„Beru to tak, že jste to neviděla přicházet.“
Objektivně Grace věděla, že si tím do ní nechtěl bodnout, ale měla pocit, jakoby ji současně bodl do hrdla.
„Ne,“ pronesla potichu. „Myslím tím, byla jsem si Maureen vědomá. Byla jedním z jeho kolegů, a byla jednou z těch dravých žen, která všechny donutila, aby se držely blízko svých mužů na podnikových večírcích, víte?“
„Nemyslela jste si, že se Vám to může stát.“
Znovu poslouchala náznakům odsouzení. Hledala v jeho obličeji soucit. Ale místo toho tam bylo jednoduché porozumění.
„Ne,“ pronesla potichu. „Nikdy jsem si nepředstavovala, že by podváděl.“
Jake se v barové stoličce opřel, našpulil rty, jakoby uvažoval nad hlubokou filozofickou otázkou. „No, vidím to takhle…“
„Neptala jsem se.“
Ignoroval ji. „Tenhle chlap… jak se jmenuje?“
„Greg.“
„A jak dlouho jste spolu byli?“
„Devět let.“
Hvízdl. Začali jste spolu randit, když jste byly děti?“
„Na vysoké škole,“ pronesla s rozpačitým úsměvem. „Byl můj první vážný přítel.“
Jake přikývl. „No, to je právě Váš problém.“
„Nejsem ta s problémem,“ odsekla Grace. „To on nedokázal udržet penis v kalhotách. A neodvažujte se naznačovat, že musel mít důvod si odskočit.“
Jake se přestal smát a omotal prsty kolem jejího zápěstí. „Neuvažovala jste alespoň na okamžik nad tím, že jsem si také prožil nevěru?“
Graceino srdce začalo bít o něco rychleji na intenzitu v jeho obličeji. „Dobře,“ řekla trochu bez dechu. Najednou si byla až moc dobře vědomá, že už na téhle verzi Jakea Maloneho nebylo nic hravého a neškodného. Ještě horší bylo, že byla docela přitahovaná k téhle jeho verzi, stejně jako k té flirtující.
Sakra.
„Vím, co se o mě v novinách píše,“ pokračoval. „Jsem hráč a sukničkář a cokoli dalšího, jak mohou šťastného svobodného muže těchto dnů označit. Ale nikdy nechodím s víc než jednou ženou. V mé knize je věrnost bez debaty.“
Grace pátrala v jeho tváři. „Řečeno někým, kdo byl obětí nevěry?“
Jeho oči zchladly a pustil její zápěstí. „Řečeno někým, kdo má morální zásady, Brigtonová.“
Měla pocit, jako by ji kopnul do žaludku a byla vyhozená z rovnováhy náhle vážnou změnou v rozhovoru, tak se Grace podívala na hodinky. Zapomeňte na jídlo. Toto zdánlivě neškodné rande se rychle stává vážným. Tohle bylo územím, kam se nechce vydat s nikým.
A nejméně ze všeho s mužem, který jí až příliš snadno přiměje zapomenout na všechny důvody, proč skončila s muži.
„Dobře tedy,“ pronesla bujaře. „Myslíte, že máme dost materiálu, abychom napsali článek této ´schůzce´?“
Maličko zakroužil rameny, jakoby se snažil odmávnout přechodný černý mrak, který se nad nimi zdánlivě usadil. Pak se jeho rysy uvolnily a vypadal znovu normálně. „Jsem si jistý, že vím, jak to spíchnout, i kterým směrem se se svým sloupkem vydám.“
Gracce se kousla do jazyka, aby z něj nezačala tahat detaily, protože si byla příliš dobře vědomá, že by se neměla ptát ze správných důvodů.
Chtěla vědět, co si o ní Jake Malone myslí. Ale ne kvůli příběhu.
Přesto nedokázala odolat menšímu šťourání. Technicky bylo tohle její první „opravdové“ rande po překonání větší části desetiletí.
„Takže, v tomhle jsem maličko vyšla ze cviku,“ řekla a snažila se udržet hlas v klidu, jakoby jí na odpovědi nezáleželo. „Jak si vedu?“
Věnoval jí vědoucí pohled, ale byl natolik slušný, že se jí nevysmíval. „Ptáte se mě, jak srovnávám tohle první rande s ostatními?“
Nedokázala se přimět k odpovědi, ale jednoduše na něj zvedla obočí a ze všech sil doufala, že v tom nevyčte její potřebu. Soudě podle toho, jak mu zněžněl pohled, očividně to poznal.
Grace netušila, že se pohnul, a nebyla připravená na lehký dotyk jeho kloubů proti tváři. Tohle gesto bylo stejně tak sladké, jako neočekávané.
„Tohle nebylo jako ostatní první schůzky,“ pronesl a prolomil ticho.
Její srdce kleslo. „Ach,“ pronesla a ignorovala bodnutí ze zklamání. Nenáviděla, že ji lituje.
Očima klesl k jejím ústům. „Bylo to zatraceně o hodně lepší.“

64 komentářů:

  1. Děkuji moc za další kapitolku ❤❤

    OdpovědětVymazat
  2. Ďakujem za skvelý preklad.

    OdpovědětVymazat
  3. Ďakujem za skvelý preklad.

    OdpovědětVymazat
  4. Ďakujeeem. Teším sa na pokračko :)

    OdpovědětVymazat
  5. Moc děkuji za další skvělou kapitolu!!!💜💜💜

    OdpovědětVymazat
  6. Díky moc. Těším se na pokračování :)

    OdpovědětVymazat
  7. Pekné rande. Som zvedavá čo každý o ňom napíše. Hlavne, keď povedali aj to, čo vlastne nechceli.:)
    Nádherný preklad a korekcia, ďakujem.:)

    OdpovědětVymazat
  8. Srdečná vďaka za preklad... :-);-)

    OdpovědětVymazat
  9. Diky za dalsi uzasnou kapitolu. Bara

    OdpovědětVymazat
  10. Díky za pokračování, tohle byla skvělá kapitola ní překlad.

    OdpovědětVymazat
  11. Moc děkuji za další úžasnou kapitolu �� B.

    OdpovědětVymazat
  12. Ďakujem veľmi pekne za super kapitolu a teším sa na pokračovanie ❤

    OdpovědětVymazat
  13. Mockrat diky za paradni kapitolku :-)

    OdpovědětVymazat
  14. Ďakujem za skvelý preklad a teším sa na pokračovanie :-)

    OdpovědětVymazat
  15. Děkuji moc za další pokračování.

    OdpovědětVymazat
  16. Ďakujem za ďalšiu kapitolu

    OdpovědětVymazat
  17. Děkuji za kapitolu. Zdena

    OdpovědětVymazat
  18. Moc děkuji za skvělou kapitolu. ❤❤❤

    OdpovědětVymazat
  19. Chtěla bych vidět malého Jakea jak bere vážně vědecký experiment 😁 děkuji moc za kapitolu 😉

    OdpovědětVymazat
  20. Moc děkuji za překlad další skvělé kapitoly. Jsem zvědavá, jak to bude pokračovat 😁

    OdpovědětVymazat
  21. Díky za skvělý překlad a korekturu

    OdpovědětVymazat
  22. sarinka090:dekuji moc

    OdpovědětVymazat

Děkujeme za komentář! :-)