Ricochet - 2. kapitola

Překlad: Peťa

Nemocnice byla fiasko. I o týden později se otřepu nad tím, jak Daisy lhala sestřičce. Zeptala se jí na jméno a Daisy vyhrkla: „Lily Calloway.“

Neopravila jsem ji, protože jsem rozuměla jejím motivům. Nechtěla, aby nemocnice zavolala naší matce a zahrnula ji do situace. Takže jsem podala sestřičce v bílé uniforměmoji identifikační kartu, která by mohla Daisy projít, protože moje fotka, kde mi bylo šestnáct, je skoro nezřetelná. Byla jsem dokonce překvapená, že mě na DMV (pozn. Department of Motor Vehicles = Oddělení motorových vozidel) nepřinutili nafotit to znovu. Na fotce mi vlasy zakrývají skoro celou tvář a sklonila jsem hlavu dolů, zatímco jsem se snažila ukončit focení tak rychle, jak bylo možné. Potom si ze mě Lo kvůli té fotce dělal srandu, ale ta jeho nebyla o moc lepší. Sarkasticky se usmíval a vypadal jako největší šestnáctiletý kretén.

Přemýšlení o Lo mojí hlavě dnes v noci nepomáhá. Převracím se ve své posteli, svírám přikrývky a tisknu obličej do polštáře. Některé noci jsou horší než jiné. Tahle je brutální.

Tělo mi hoří vrstvou lepkavého potu. Prostě ho chci. Oči pevně zavřené a představuju si jeho ruce, jak mi přejíždějí po nahých zádech a obtáčí mi boky směrem k ramenům…

Potřebuju někoho, aby mě vzal do náruče, aby třel dlaněmi všechny rozbolavělé části, aby mi masíroval prsa a sál krk, aby přinutil to napětí explodovat do vrcholu. Toužím po tom tak hrozně, že skončím kousáním si nehtů až k lůžkům, přičemž se otočím na stranu a zírám do zdi a přemýšlím, jestli bych si měla jít najít něco, co tohle uvolní do pěkné blažené úlevy.

Ne.

Olíznu si rty a zachvěju se, moje tělo se třese, jak prodlužuju to, co chce. Nebo možná na mě jen můj mozek hraje triky. Možná je to celé v mojí hlavě.

Zhluboka se nadechnu a zvednu se proti dubovému čelu. Na konci stolu najdu dálkový ovladač a kliknu na televizi s plochou obrazovkou nad mým prádelníkem. Zaplavuje stěnu, vypadá futuristicky, obklopena mou postelí královské velikosti s bílými nebesy a červeným sametovým lehátkem. Pokoj mi vyzdobila Rose a musím přiznat, že s pop artem a černě kostkovanými polštářky odvedla fakt dobrou práci. Bez nebes bych se obešla. Jedné noci jsem se do nich zarolovala jako tortilla a začala se v nich idiotsky plácat.

Překliknu na kanály na požádání a prohlédnu si noční speciály, skončím na mládeži nepřístupném filmu (pozn. X-rated), kde profesor svádí studentku. Takové klišé, ale určitě mě to nažhaví a bude sužovat. Jen doufám, že mi to pomůže najít uvolnění, které hledám.

Rychle převíjím začátek, kde holka obvykle jen dělá ústní práci. Normálně mě kuřby v pornu nevzruší… pokud chlap nedělá něco sladkého, jako že jí vzadu drží vlasy a říká jí, že je krásná, když mu to dělá. Ale viděla jsem tolik scén, kde se chlap probíjel tou věcí dolů jejím hrdlem. Být přidušená ptákem není nic pro mě.

Dostanu se doprostřed filmu a profesor roztahuje holku přes svůj stůl. Má klasické brýle s obroučkou a bílou košili na knoflíčky. Jeho kalhoty jsou už pryč a rychle do ní vrazí bez jakékoli další předehry. Ona vydá hrozivě hlasitý výkřik a pak začnou její steny.

„Mmmmmmmmjo. Takhle… jooooo.“ Masíruje si vlastní velká prsa, zatímco on do ní tvrdě přiráží. Můžu říct, že ona to předstírá a možná že nadržení chlapi se nestarají – ale já jo. Její zvuky se zvyšují a já si uvědomím, že mě její orgasmus nutí se otřást. Ne všechna porna jsou vytvořena rovnocenně.

Vyjedu ven a vyberu jiný film.

Protože chci být překvapená, přejedu popis a sotva pohlédnu na název. Tentokrát znovu převíjím dopředu a rychle rozeznávám, do které kategorie film spadá.

Holka je přehozená přes lavici v šatně, zatímco chlap ji plácá po nahém zadku. Je to buď submise nebo bondáž nebo možná trochu obojího. Zabořím se do své postele a tiše doufám, že tahle holka nekřičí jako hyena.

Vydá tiché vyjeknutí, když do ní kluk pronikne. Jeho přírazy jsou tvrdé a drsné a ona kvůli opoře svírá skříňky. Popadne její tělo a vydá sérii živočišných vrčení. Jen po pár minutách ona řekne: „Prosím, udělejte mě, pane. Prosím.“

Obvykle mi tohle stačí. Ale nic necítím. Ani odpuzování. Jsem jen… prázdná.

Vypnu zvuk na videu a uvažuju o koupi jiného, ale nejsem si ani jistá, že film s mými oblíbenými porno hvězdami pomůže. Zdá se to hloupé, když všechno, co chci, je Loren Hale. Vizuální stimulace neodstraní touhu po mém klukovi.

Mizerná zkušenost dnešní noci najednou vyvolá nedávnou vzpomínku s Lo – když byl na velmi krátké období střízlivý. Pauznu film a otřu si oči.

Lo plesknul na mou postel v našem bytě ve Philly, zatímco jsem spustila svoje porno. Zeptala jsem se ho, jestli chce sledovat video se mnou, protože jsem si myslela, že by to mohlo být jiné, když byl tehdy střízlivý. Podíval se na mě s nakrčeným obočím a nezbedným úsměvem, než pokrčil rameny a následoval mě do mého pokoje.

Na obrazovce holka odvedle, blondýna, ležela ve vězeňské cele a vstoupil mladý sexy policista, který si chlípným pohledem prohlížel její tělo.

„Proč tam vůbec je?“ zeptal se Lo a ovinul mi ruku kolem ramen. Spočinula jsem hlavou na jeho tvrdé hrudi a srdce mi divoce bušilo při myšlence, co se možná dál stane mezi námi. Chtěla jsem, aby si mě vzal právě tak, jak si policista vezme tu holku.

„Myslím, že byla uvězněná omylem za kuplířství nebo tak něco a tenhle policista se jí na to chystá zeptat. Ale ve skutečnosti bude mít sex, takže ji nechá jít.“

Loovo obočí se vyklenulo. „Vidím.“

Těžce jsem polkla a přemýšlela, jestli analyzuje to, co chci. Sledoval se mnou porno výjimečně. Kdykoli jsem ho pustila, udělala jsem z toho soukromou událost, ale s Lo při tom, bylo očekávání dostatečné na to, aby probodlo moje nervy a stáhlo mi útroby.

Blondýna se trochu vrtěla, když ji policista začal prohledávat. Jeho prsty se přesunuly dolů k lemu jejích šortek. „Neměl to udělat předtím, než ji vsadil do vězení?“ zeptal se Lo s úsměvem.

„Je to porno. Nemusí to dávat smysl.“

Její záda se prohnula, když se jí policistovy prsty ponořily do kalhotek a z dohledu. „Skrýváš něco, o čem musím vědět?“

Zavrtěla hlavou. „Ne… pane…“ Dech se jí zadrhl a pak vydala dlouhé zasténání rozkoše, prakticky se z jeho doteku svíjela. A moje dýchání zpovrchnělo.

Tak to bylo, dokud jsem se nepodívala zpátky na Lo. Měl ve tváři hluboké zamračení, jako by se snažil skrz porno pochopit mě. Posadila jsem se a rozmotala se od něj. „Tohle je špatný nápad,“ řekla jsem, přičemž jsem se to chystala vypnout. Vyloudila jsem si ovladač, ale lehce mě popadl za zápěstí.

„Ne, počkej, sleduju to tady.“ Zůstal přimrazený k pornu.

Policista rozepnul holce šortky a stáhl jí je ke kotníkům a pak úplně pryč. „Byla jsi moc zlobivá holka. Odejít odsud bude velmi, velmi jednoduché, pokud budeš spolupracovat. Jen si to vezmi přímo tady…“ Pokynul ke svému péru a ona ho popadla, její oči velké a nevinné. „Dej si ho do pusy a šoustej ho. Můžeš to pro mě udělat?“

Holka rychle přikývla. Naklonila se dopředu, zatímco on spustil svoje tmavomodré kalhoty – na sobě žádné spodní prádlo. Sebrala jeho ptáka do rukou a zaplnila si pusu.

„Kurva, jo.“ Zasténal hluboce a stáhl jí vlasy z tváře. „Přijmi svůj trest, kotě.“ Vlastně jsem si myslela, že tahle kouřící scéna není kompletně odpudivá. Jasně, že pravděpodobně pomáhalo, že Lo sedí vedle mě. Olízla ho nahoru jako nanuk a pak od něj odtáhla pusu s osvěžujícím: „ahhhh.“

Lo vydal dlouhý smích a okamžitě tak rozbil atmosféru. Celé moje tělo hořelo rozpaky, netím typem „žáru,“ který jsem chtěla.

„Co je tak zábavné?“ zeptala jsem se.

„Shhh,“ řekl, velký praštěný úsměv na jeho tváři. Pokusila jsem se znovu promluvit, ale položil mi ruku na rty, zakrývajíc moje ústa, zatímco sledoval film, fascinován a pobaven.

„Líbí se ti to?“ zeptal se policista. Holka odpověděla hlubokým hrdelním zasténáním a znovu zhoupla hlavu tam a zpátky. Pak si vyndala jeho ptáka z pusy a plácla si jím o tvář. „Kuuuuurva,“ zasténal. „Kurva, jo.“

Policista trhnul holkou na nohy, stáhl jí tílko a masíroval jí prsa. „Jsou moc pěkná.“

Lo se zasmál hlasitěji a podíval se na mě, jeho ruka pořád pevně položená na mých ústech. „Tohle tě opravdu vzrušuje?“

Konečně uvolnil svůj stisk, aby mě nechal odpovědět.

„Obvykle přeskočím začátek,“ přiznám se. „Dokud…“ Nee, neřeknu mu to.

Jeho oči svítily. „Dokud co?“

Zčervenala jsem, když jsem řekla: „Dokud chlap nedrží vzadu její vlasy.“

Loův úsměv mu zaplavil obličej. „To je roztomilé.“ Vzal si ovládač a zrychlil to dopředu k samotnému sexu, kde pár mluví méně a obvykle jen sténá a vrčí.

„Sledovat tohle je lepší, než mít sex s jinou osobou?“ zeptal se Lo, přičemž zúžil oči na obrazovku.

„Ne… možná… někdy,“ zakoktala jsem se. „Je to vyhovující.“

Podíval se zpátky na mě, obočí zvednuté. „Lepší než já?“

Zavrtěla jsem hlavou. „V žádném případě.“

„Takže jsi měla sex, který byl horší než sledovat porno? Kdo tě sakra píchal?“ zeptal se.

Pokrčila jsem rameny, opravdu jsem neměla, jak na tuto otázku odpovědět. Moje oči ho pomalu opustily kvůli filmu, kde policista měl holku roztáhnutou na podlaze. Bylo těžké podívat se pryč, zvláště protože jsem očekávala nějakou erotickou akci kupředu.

„Hej,“ vydechl Lo a prsty se mi otřel o bradu. Jemně si naklonil mou hlavu k sobě a jeho oddělené rty vypadaly připravené mě políbit. Čekala jsem, že uzavře mezeru mezi námi, ale místo toho aby mě vzal do náruče a napodobil film, promluvil. „V soutěži mezi mnou a tímhle…“ Zapíchl prst k filmu. „Vyhraju. Pokaždé.“

Olízl si rty, zatímco jeho oči klouzaly po mých prsou a břiše a místě, které hučelo kvůli tlaku mezi mýma nohama. Chystal se dokázat, že je lepší než porno – i přesto, že už jsem mu řekla, že je. Natáhl se a trochu přidal na hlasitosti, právě když se z ní policista odkulil, aby si prohodili pozice. Snažila jsem se nedívat se na obrazovku, ale policista byl velký. Pak si holka dovedně vylezla přímo na něj a vyklenula záda, takže se její enormní prsa stala ohniskem jeho pozornosti.

Lo se narovnal a popadl mě za nohy, přičemž mnou trhnul tak tvrdě, že mi z plic vyběhl vzduch. Moje záda žuchla na plocho na matraci, což mě úspěšně rozptýlilo. Vznášel se nad mým tělem a naklonil se blízko. Jeho ústa našla mé ucho a jeho jazyk vklouzl dovnitř, zatímco se moje končetiny chvěly.

Když se odtáhl, chraplavě zašeptal: „Může film udělat tohle?“ Popadl mě za zápěstí a zvedl mi je nad hlavu, jak to často dělal. Uvěznil je jednou rukou a použil druhou, aby mi zvedltričko a podprsenku. Jeho rty sály linie mých prsou až k lemu mých kalhotek, dráždily a prodlužovaly ty nesnesitelné pocity. Chtěla jsem, aby pronikl dovnitř. Abych se udělala s každým přírazem. A věděla jsem, že mi to poskytne. Když přišlo na sex, nabídl mi všechno.

Film se mě nemohl dotknout takovým způsobem, jako mohl Lo.

Dala bych téměř cokoli za to, abych ho slyšela skončit s „Miluju tě.“ Jak to vždycky dělal.

Místo toho teď zírám na svou pauznutou televizi a přeju si, aby tu Lo byl, aby naplnil moje potřeby místo nesmyslného porna. Nemůžu se ani pokusit díky tomu dosáhnout svého vyvrcholení. Všechno co dělám je, že myslím na Lo a jak v podstatě řekl – svým vlastním lišáckým způsobem – že bych měla přestat sledovat porno a najít si své řešení s ním.

Film se při srovnání zdá být otřepaný a laciný a tak zasraně stupidní. Tak to vypnu.

Vstanu a posbírám všechna svá videa a nacpu je do malého odpadkového koše pod mým stolem. Všechna se tam nevejdou, takže zvednu hliníkový koš a otevřu dveře, chystám se najít větší kontejner, který pojmevšechna moje špinavá tajemství.

Zdá se to být správné.

Ale dát pryč porno nezmírní žádné napětí spřádané uvnitř mě.

Aspoň zatím ne.

Když zamířím po schodech dolů do kuchyně, slyším vzdálené hlasy. Je skoro půlnoc, ale nejsem překvapená rozhovorem. ConnorCobalt a Rose si plánují čas, jako by to byla obchodní schůzka. Dala mi vědět, že v lednu budou možná končit pozdě, protože noci jsou jedinou dobou, kdy se tento měsíc můžou vidět.

„Proč to čteš?“ zeptá se ho Rose. Posunu se o palec vpřed a plížím se k obýváku. Posunu se blízko a vykouknu zpoza zahnuté chodby. Jsou ke mně zády, zatímco se dělí o krémový gauč, přehozený fialovým přehozem. Odsud cítím čerstvé řezané květiny, které plní vázu na skleněném konferenčním stolku. Connor donese nový pugét pokaždé, když zvadnou. Tentokrát vybral žluté a růžové kopretiny, které mi připomínají mou nejmladší sestru (pozn. kopretina = daisy).

Roseina ruka je přitisknutá keConnorovi, jak sedí k sobě blízko, každý se svým vlastním notebookem. Oba mají na sobě na poflakování se po domě nepraktické oblečení. Connor předvádí uhlově šedý oblek – bez pochyb v hodnotě tisíců– zatímco ona má na sobě Calloway Couture kus: černé mini šaty s průhlednou maxi sukní na vrchu. Styloví jako vždy.

Connor nevzhlédne od své obrazovky. „Protože je to užitečné.“

„Freud není užitečný. Je hrozný a sexistický a polovinu času se mýlí.“ Pokusí se zavřít jeho notebook a on jí sevře ruku a zvedne si její klouby ke svým rtům.

Dá jí lehký polibek, než říká: „Jen proto, že se ti nelíbí jeho teorie, to z něj nedělá mylného. Jsou tu dobré věci.“

„Jako co? Závist penisu?“ odsekne.

Zamračím se. Co je sakra závist penisu? A víc než to, skutečně znovu mluví o mých sexuálních potřebách? Onehdy jsem nachytala Rose se štosem knih, všechny o závislosti na sexu a nebyly jen zvýrazněné a ozáložkované, ale byly tam informovat-o-tom poznámky přilepené uvnitř. A tyto poznámky, nechte mi vám říct, nebylyRoseiným rukopisem. Protože ConnorCobalt byl nejdřívmůj doučující, dokážu postřehnout jeho psacíjakoby kaligrafický krasopis.

Dokážu se vypořádat se svou sestrou, co se týče mé záležitosti, ale její kluk, který si myslí, že má vždy pravdu… no, to bylo trochu těžké spolknout.

Zvykám si. I když je to neuvěřitelně divné. Roky byl Lo jediný, kdo znal má tajemství a teď mám další tři lidi, kteří udržují ty novinky v tichosti. Je toho hodně na zvládnutí.

A definitivně příliš na zpracování.

„Jo,“ řekne Connor, „závist penisu a psychosexuální rozvoj.“

„Ty jsi tak mimo. Moje sestra nemá závist penisu – což naznačuje, že by možná mohla mít komplex Elektry.“

Cuknu sebou, vím, co to je. Nemám žádnou touhu mít sex s mým otcem. Ne děkuju.

„Nikdy jsem neřekl, že to má,“ říká lehce, ne defenzivně jako většina mužů s Rose, holkou, která útočí plnou silou, oči ledové a tvrdé, připravená bojovat drápky a silou. Miluju ji za to. A kdykoli se hašteří, v duchu mávám vlajkami Rose Calloway a povzbuzuju mně nejbližší sestru, aby se dostala na vrch. „Ale tvoje sestra je závislá na sexu. S kterými teoriemi začneš? Aristoteles? Hamburgler? Nebo co takhle Erik Erikson? Lily má věc okolo jmen.“

Rose mu věnuje ostrý pohled. „Hamburgler, skutečně?“

„Freud byl průkopníkem psychoanalýz. Zpochybnila jsi ho a to je chvíle, kdy začínají létat posudky McDonald´s.“

Ona třísknutím zavře notebook a on si položí ruku na zadní část gauče, přičemž se trochu natočí k ní. Musím se posunout zpátky za stěnu, skrývajíc tak víc svého těla z dohledu.

Connor má narůžovělé rty, husté vlnité hnědé vlasy a úsměv v hodnotě milionů na jeho svěřeneckém fondu. „Ano?“ řekne a dívá se na její rty, které se pevně stisknou.

Rose nosí svoje hnědé vlasy v hladkém culíku vzadu. Její žluto zelené kočičí oči ho probodnou. „Psychosexuální teorie má styl, který vykresluje ženy jako rozbiténeefektivní hračky, které je potřeba opravit.“

„Já vím,“ řekneConnor. „Hodně z toho je nenávistné vůči ženám, ale je to zajímavé, nemyslíš?“

„Ne. Shledávám to nesnesitelným.“

Jeho rty se zkroutí v úsměvu. „Právě jako mě?“

Protočí oči, ale tak nějak se tam drží, zatímco odmítá úplně ztratit kontakt. Můžu říct, že ho chce políbit, možná právě tak moc, jako on chce políbit ji. Ale pak ona otočí hlavu, čímž přeruší ten moment. Přesně to jak Rose odstrkuje chlapa. Někdy si myslím, že se bojí nedostatku moci, který přichází ve vztahu, jako by mohla ztratit nějaký druh výhody, kdyby pustila Connora k sobě.

Nevypadá poraženě. Ve skutečnosti jeho oči pulsují přesným opakem. Odhodlaně. Ve výzvě.

Vlasy jí vypadnou z culíku a Rose si je strčí za ucho. „Myslím, že tady něco mám. Tenhle psycholog tvrdí, že závislost na sexu může být úzce spjata s obsesivně kompulzivní poruchou. Kdybych se zabývala OCD, možná bych pak lépe porozuměla tomu, čím si Lily prochází.“

„My,“ řekne on.

Roseino obočí se nakrčí. „Co?“

„Řekla jsi „kdybych se já zabývala OCD.“ Řekl jsem ti, že chci pomoct, takže pomůžu. Lily je taky moje kamarádka.“ Posune se tak, že jsou jejich těla přitisknutá trochu blíž a Rosein notebook je položený na noze jich obou. Zdá se, že mají „moment,“ takže se rozhodnu podniknout tichý únik a zamířit do kuchyně, ale když se otočím, jedno z mých DVD na vrchu koše sklouzne a klapne o dřevěnou podlahu.

Zamrznu a oči se mi rozšíří, když se jejich krky otočí. Jsem jelen chycený v jejich reflektorech. Prosím nic neříkejte. Nechte mě se odebrat pryča předstírejte, že jsme se nesetkali pohledy.

Tolik štěstí nemám.

Rose zavře svůj notebook, abych nemohla vidět obrazovku, a zvedne se z gauče, přičemž si rukama uhlazuje šaty. „Co děláš vzhůru? Myslela jsem, že sis vzala prášek na spaní.“ A pak její oči zabloudí k DVD v odpadkovém koši.

„Ještě jsem si ji nevzala,“ řeknu, přičemž se vyhýbám Connorovi. Jeho přítomnost zvýšila množství mých rozpaků. A přesto se oba chovají zcela nevinně, jako by to nebylomimořádné. Proč jsem to vždycky já, kdo se peče novým odstínem červené?

„Co je?“ Rose se pohledem toulá přes můj zamrzlý stav u klenuté chodby, která překlenuje prostor mezi žulovou kuchyní a obývákem. Connor vstane a dá si nenuceně ruce do kapes volných kalhot. Mít sestru své přítelkyně, jak nese přetékající koš porna, je tak normální.

„Byla jsem to vyhodit,“ řeknu jí, když si rychlým pohledem prohlídne DVD.

„Co to vyvolalo?“ zeptá se Rose, ale v očích se jí mihne něco nadějného. Může vidět, že se snažím a můj hrudník se vznáší, cítím se díky její reakci trochu líp.

„Jen jsem myslela, že je čas se toho všeho zbavit.“

„To je zbytek?“ zeptá se Connor a přitočí se k Rose. Jeho přítomnost pohání uzly v mém žaludku – to, jak stojí, o dobré čtyři palce vyšší než Rose a vůči mně víc než to. Jeho silná svalnatá postava mi připomíná, co postrádám.

Nesvá udělám krok dozadu a vyhýbám se jejich pohledům. „Půjdu to vyhodit a pak zamířím zpátky nahoru.“

Rose mě musí velmi dobře přečíst, protože použije ruku, aby odstrčila Connora dozadu. „Musíš jít.“

„Rose, je v pořádku. Nemůže se navždy bát chlapů. A mimochodem, zúčastnila se párty s mužskými modely. Jak se liším od jednoho z nich?“ Zachytím ho, jak bleskne svým dokonalým úsměvem.

„Nepřirovnal ses právě k modelovi vysoké módy.“

„Přirovnal.“

Rose zírá na strop, jako by říkala oh můj Bože. „Chceš vědět, kolikrát za den se ptám, proč jsem s tebou?“

„Pětkrát.“

„Stokrát.“

„Kdybys mi řekla, že budeš přehánět, vybral bych si tohle, ale myslel jsem, že tady budeme realističtí, miláčku.“

Odfrknu si. „To šlo hladce.“

Connor na mě pokývne. „Vidíš, je v pořádku.“

Rose si položí ruce na boky a dívá se na mě kvůli konečnému verdiktu. Pokud bych řekla ne, vyhodila by Connora. A Connor má tak nějak pravdu, nakolik to nenávidímpřiznat. Neměla bych být vyděšená z toho, že jsem tak blízko opačnému pohlaví. I když jsem byla po Novém roce trochu nervózní.

„Může zůstat,“ řeknu jí.

Její oči se na mě zúží, jako bych si vybrala špatnou odpověď.

Naznačím ústy: co je?

Udělá malý pohyb hlavou keConnorovi. Ona ho tu už nechtěla? Ale pak vidím Connora a on se – nekecám – zubí od ucha k uchu, jako by vyhrál AcademicBowl turnaj proti Princetonu, Roseině vysoké (a teď mojí).

Prohrála tu roztržku, vidím.

„Pomůžu ti s tvým pornem,“ řekneConnor. Jde do kuchyně, aby našel odpadkový pytel, zatímco já se snažím vymazat z paměti tu poznámku. Položím koš na podlahu a čekám, až Rose exploduje. Její obličej se nakrčí, jako by byla připravená porodit.

Když Connor zmizí ve spíži, Rose to vypustí. „Nemůžu ho vystát,“ řekne. „Namouduši, dohání mě k šílenství, Lily.“

Snažím se opravdu tvrdě, abych se nesmála. Rose a Connor se v prosinci pětkrát rozešli. Očekávám, že se číslo v lednu zdvojnásobí. Oba to vyhlásí skončeným a pak se během pár dní dají znovu dohromady. Je to stejně roztomilé jako vyčerpávající.

„Myslím, že ho taky přivádíš k šílenství,“ řeknu jí. „A myslím to vBritneySpearsovském stylu.“ Broukám si melodii z devadesátek a zpívám sbor. Její tvář potemní, není pobavená. Nemůžu si pomoct, ale směju se. Tohle je Rose pro vás.

Její ramena se uvolní, když se znovu podívá na DVD. „Jsi si jistá, že to chceš udělat?“

„Jo,“ říkám rychle, nechci o tom obřím skoku moc přemýšlet. Radši bych se řítila k cílové čáře, než se právě teď pomalu ploužila. Což je důvod, proč nervózně poklepávám nohou, když čekám na Connora, až bude spěchat zpátky s pytlem, který zpečetí můj osud. Doufejme, že udupu nutkání koupit si v budoucnu nové filmy nebo kliknout na oplzlé sítě na internetu. Myslím, že to dokážu. Doufám. To je všechno, co v této chvíli opravdu mám.

„Takže…“ říkám a nervózně si pohrávám s prsty. „… myslíš, že mám OCD?“ Dávalo by to smysl, tak nějak. Opravdu spojuju své sexuální potřeby a nutkání. Tu potřebu dosáhnout přirozené výšiny. Něco jako obsesivně kompulzivní potřeba následovat systematickou rutinu. Jen jsem ty dvě věci nikdy nedávala do souvislosti.

„Někteří psychologové věří, že závislosti korelují s OCD, ale nedokážu tě diagnostikovat,“ řekne Rose po pravdě. „Opravdu musíš navštívit terapeuta“-

„Já vím,“ přeruším ji. „Já vím, já jen… nerozhodla jsem se, ke kterému chci jít.“ Kdo věděl, že v této oblasti je tolik terapeutů na závislost na sexu? A už jsem hledala skupinu Anonymních závisláků na sexu a přišla na úplné prázdno. Protože většina skupin se skládá z mužů, kteří se snaží překazit si své sexuální touhy, a mají striktní politiku žádné ženy. Dává to smysl, ale taky to skoro znemožnilo najít SAA, která přijímá ženy. Pro teď jsem vzdala pátrání a plánuju jít do terapie jeden na jednoho.

Taky jsou léčebná zařízení pro závislé na sexu. Rehabilitace, jako u Lo. Ale Rose tyhle možnosti pěkně rychle zarazila. Opravdu mi nedávala jednoznačnou odpověď a po chození kolem horké kaše, ze sebe vyrazila, že trpím společenskou úzkostí. Že bych neměla být ve velkých skupinách, zatímco se budu snažit napravit svůj problém.

Včera jsem to vyvrátila: „Netrpím společenskou úzkostí.“ A ve stejné chvíli jsem nervózně přecházela po pokoji.

Naklonila hlavu se zvednutým obočím. „Kdy naposledy jsi byla v prostředí skupiny?“

„Hodněkrát,“ řekla jsem jí. „Chodím do klubů, Rose. Lidi jsou všude.“

„Ale jsi nucena s nimi mluvit? Bavíš se s někým jiným než s Lo? Opravdu, Lily, přemýšlej o tom. Zapřádáš vůbec rozhovor se svými jednorázovkami nebo jim jen věnuješ pohled a opícháš je?“

Měla pravdu. Možná fakt trpím společenskou úzkostí. A podle Rose bych se měla soustředit na jednu věc naráz. Taky si myslím, že by se o mě radši starala, než mě poslala pryč. Zbláznila by se, kdyby nevěděla, jaký přesně by byl rehabilitační program nebo co by dělali. Takže právě teď je nejlepším řešením terapie.

„Pracuju na tom za tebe,“ řekne mi Rose. „Zítra mám setkání se dvěma.“ Doslova si zařídila schůzky, jen aby si terapeuty proklepla. Miluju ji víc, než si uvědomuje. „Ten poslední chlap byl úplný idiot. Zeptala jsem se ho na kognitivně behaviorální terapii a věnoval mi prázdný zlostný pohled. Nekecám.“

Connor přistoupí s odpadkovým pytlem. „Nekecá,“ dodá. „Byl jsem tam.“

Tváře mi zčervenají, ale stěží si všimnou. Nebo se možná jen nestarají. Jo, to musí být ono.

Než můžu dát DVD sama do pytle, Connor zvedne koš z podlahy a vyhodí to do odpadků. Fakt, že je v blízkém kontaktu s mým pornem, mi vážně zauzloval žaludek a zahřál celou hruď.

Connor řekne Rose: „Ten poslední chlap byl naprostý debil.“

Zaváhá při souhlasu s ním, i když můžu říct, že souhlasí.

„Co udělal?“

Connor zaváže pytel a položí ho ke zdi. Vrhne kradmý pohled Roseiným směrem, samá tajemství, něco, co jsem měla s Lo. Srdce mi poklesne, ale rychle ty myšlenky odstrčím.

„No, ukázali jsme se v ordinaci terapeuta a Rose se představila a řekla mu o svých sexuálních problémech“-

„Počkej…“ Zvednu ruce avyvalím oči. Dívám se mezi nimi a oni stojí, jako by se nedělo nic mimořádného. Jako by byl tenhle příběh setsakra normální! Mrkám na Rose. „Nepředstírala jsi, že jsi já, že ne?“

Zavrtí hlavou. „Samozřejmě že ne, Lily.“

Vydechnu. Dobře. To by bylo trapné.

„Řekla jsem mu, že jsem závislá na sexu, ale dala jsem mu své osobní údaje. Jsi v pohodě.“

Oh můj Bože. „Proč bys to chtěla dělat?“

Pokrčí rameny. „Byl to jediný způsob, jak se na mě ten chlap podívá. Musela jsem být nejdřív pacientka.“

Cuknu sebou a odmítnu se podívat na Connora. Cítím za ni větší stud, než bych měla. Uvědomím si, že to může být to, co brzy pocítím. Možná dokonce desetinásobně. „A co se stalo?“

Rose zkoumá mou reakci a okamžitě uzavře malou mezeru mezi našimi těly. Položí mi ruku na rameno. „Nepotřebuješ to slyšet. Ne každý terapeut je jako on a slibuju ti, Lily, že bych tě nikdy neposlala k tomu, o kterém bych si nemyslela, že je absolutně perfektní.“

Správně, ale jiskra strachu mě pořád chladně napadá. „Stejně to chci vědět.“

Connor si položí pár prstů na rty, přičemž si mě prohlíží stejným způsobem jako moje sestra, přemýšlí, jestli dokážu zvládnout pravdu.

„Prosím,“ dodám.

Můj našpulený výraz nad nimi musí vyhrát – nebo aspoň nad Rose, protože se zlomí první. „Zeptal se mě, jaké jsou moje sexuální preference, a já jsem mu řekla, že tíhnu k pornu a jednorázovkám, ale nic příliš ujetého.“ Ten víkend, kdy Lo odešel na rehabilitaci, jsem totiž Rose řekla většinu svých tajemství. Vysvětlila jsem jí svoje zvyky, kdy jsem se vykašlala na rodinné události (a dokonce jí řekla na které) kvůli rychlovce na záchodě nebo sexu v klubu. Nic zemí otřásajícího. Jdi dovnitř. Dostaň se na vrchol. Vypadni. Tohle je způsob, jak se mi to líbilo s každým kromě Lorena Hale.

„A co se stalo?“ Skoro si začnu kousat nehty, ale místo toho se rozhodnu, že si založím ruce a udržuju dlaně pohřbené dole.

„Prošel seznam věcí, přičemž se mě ptal, jestli mě vzrušují,“ říká Rose bez rozpaků.

Connor vypadá zcela nedotčeně. Bože, překypují sebedůvěrou. Vloží se do toho: „Prstění, robertky, vibrátory, orál, anál, na psa“-

„Chápe to,“ vyštěkne Rose.

Zazubí se zpátky a já přísahám, že mají další „moment“ – Rose vypadá, jako by mu chtěla roztrhnout obličej a Connor vypadá, jako by ji chtěl za to políbit. Tak divné.

Třu si svůj horký krk. „Byli jste lidi vůbec někdy v rozpacích?“ Jestli to je super síla chytrých lidí, absolutně to chci.

Connor v zamyšlení zírá na strop. „No, byla jedna chvíle… vlastně ne…“ Zavrtí hlavou. „Ne, to jsem nebyl já.“ Jeho tmavě modré oči se setkají s mýma. „Jsem osvobozen od rozpaků.“

„Já taky,“ řekne Rose.

Přimhouřím na ni oči. „Fakt?“ Musela být chvíle… oh jo. „Co to, když jsi byla v šesté třídě na školní exkurzi do D.C.?“ Nebyla jsem s ní, ale její spolužáci omílali tu historku s takovou dramatičností, že jen robot by to mohlpřejít bez pocitu. Moje máma řekla, že brečela naštvané rozpačité slzy celou cestu domů.

Roseiny oči se na poplach rozšíří. „Chceš vědět, co terapeut říkal nebo ne?“

„Ty se červenáš?“ zeptá se Connor Rose se smíchem. Connor: 2. Rose: 0. Zabije mě.

„Vraťme se zpátky k tématu aktuálního problému,“ říkám, snažím se to kvůli ní vykrýt, ale škoda je způsobena.

Connor ji loktem šťouchne do boku. „O co jde? Spadla jsi do Reflecting Pool (pozn. bazének ve Washington D.C.; všeobecně jsou RP bazénky na památných místech, v parcích apod.)?“

„Ne,“ pronese s kamennou tváří a zlostně hledí do zdi.

„Citovala jsi špatně řeč Abrahama Lincolna?“

„To by se nestalo a není to ani trochu trapné.“

„Já bych byl v rozpacích,“ řekne se zvednutým obočím.

„Jo? Ty jsi jako zelený kohout. Pokud by tvůj druh existoval, byl bys to jen ty.“

Zazubí se. „Řekni to znovu.“

„Radši bych rozštípla tvou kočku.“

Zasměju se. „Ooh, popálen.“ ZataženíSadie do hádek vždycky věci oživí. Rose vyhrožuje zmrzačením jeho domácího mazlíčka asi dvaceti různými způsoby. Je to její hlavní zbraň proti jejímu příteli, ale on shledává každý stejně zábavným jako ten další. Podle všeho Rose ještě nevstoupila do jeho bytu vzhledem k tomu, že Connorova mourovatá kočka nesnáší ženy. Protože kočka je taky plnohodnotná žena, Rose shledává to stvoření tak blízké démonovi, jak jen zvíře může být.

Connor se tvrdě snaží nezlomit se do ještě širšího úsměvu a ukázat porážku. Nakloní hlavu na stranu. „Nějaký idiotský kluk ti zatáhl za spodní prádlo, že? Dej mi jeho jméno; chci si s ním promluvit.“

„Byla to šestá třída,“ řekne s nakrčeným obočím. „Nemusíš procházet mou knihu historie a útočit na všechny lidi, kteří mi uškodili.“

Vložím se do toho: „Jo, protože už většinu z nich vykastrovala.“

Connor vypustí smích a přísahám, že je skoro připraven klesnout na jedno koleno a požádat ji

o ruku. Olízne si rty, aby skryl své rostoucí potěšení. „Takže mám teda pravdu? Vytahání spodního prádla?“

„Co? Ne.“ Rose sebou pohoršeně škubne dozadu. „Ani už to neshledávám trapným. Vlastně je to právě jako osina v mém zadku, což je důvod, proč si myslím, bychom se měli posunout dál.“

„Nechci se od toho posunout dál, miláčku. Jen to vypusť. Dýchej a uvolni se.“ Silně se nadechne a vyfoukne ústy, trochu ji škádlí a její kočičí oči do něj propalují díry.

„Fajn, Richarde.“ Oh, dokonce použila jeho skutečné jméno. Věci teď začínají být vážné. Nemůžu to popřít – jejich roztržky odvádějí mou mysl od postrádání Lo a mých zvyků. Někdy si myslím, že když jsem kolem Rose a Connora, pomáhá mě to odvést od pokraje. Jindy mám prostě pocit, jako by mně a mým touhám stáli v cestě. „Procházela jsem jedním ze Smithsonian muzeí a zastavila jsem se před modelem solárního systému. Zatímco jsem si četla štítky, za mnou se shromáždila skupina kluků z mojí třídy a ukazovali si a pochechtávali se, než řekli: „Vidím Uran.“

Connor se nesměje. „To není ani chytré.“

Je to ještě horší, je všechno, co si pomyslím.

Roseiny rty cuknou, snaží se usmát se, ale v jejích očích těká nad vzpomínkou vztek. „Ignorovala jsem je a pak řekli: „Hej, krvácí ti řitní otvor.“

Connor se zamračí.

„Začala jsem ten den menstruovat.“

Zašklebím se nad její bolestivou vzpomínkou. Tyhle věci zůstávají s člověkem navždy. I když se zdají malé a bezvýznamné, historky z dětství jako Roseina jsou ty, které vydrží na celý život.

„Dej mi jejich jména,“ Connor na ni kývne dvěma prsty, jak vytahuje svůj telefon a otevírá poznámkovou aplikaci.

Rose doopravdy uvolní slabý úsměv. „Seřvala jsem je,“ řekne Connorovi, „ten den – otočila jsem se a řekla jim, aby zavřeli hubu a běžela na záchod a brečela a zavolala matce.“ Její obličej zvážní. „Nikdy nechci mít děti.“

Žaludek mi poklesne nad bombou, kterou právě v místnosti odpálila. Já jsem tohle o Rose věděla, ale mluvit o dětech před poměrně novým přítelem pro něj bude spouštěcím mechanismem k útěku.

Očividně je tohle test Rose Calloway.

Connor se zhluboka nadechne, jako by vstřebával náhlé prohlášení. Jeho tvář zůstane prázdná, přijímá Roseinu výzvu. Prakticky ho požádala, aby utíkal druhým směrem. „Po tomto bych ani já nechtěl. Kluci by měli mít více respektu k ženské reproduktivní soustavě. To je to, co přivedlo tyhle zmrdy na svět.“

Rose se nad tím zasměje, téměř se zachechtá. Nemůžu si pomoct, ale taky se usměju. „Zmrdy?“ zopakuje.

Pokrčí rameny. „Je to lepší než přizdisráči.“

„Vlastně si myslím, že přizdisráč je vhodnější.“

Moje oči se nakrčí. „Vážně vy dva diskutujete nad nadávkami?“

„Ano,“ řeknou unisono a obrací svou pozornost zpátky ke mně. Rose naváže na místo, kde opustila historku zahrnující terapeuta. „Totiž procházel seznam a ptal se mě, co preferuju, řekla jsem mu to a on se zeptal, jak často. Pak se mě zeptal, jestli jsem se snažila přestat, ale řekl to takovým způsobem, že to bylo úplně neprofesionální.“

Connorto rozvede. „Řekl jí, že většina žen přijde do jeho ordinace, protože hledají pozornost, zvláště od něj, protože dobře vypadá a je v dobré kondici a že aby si ověřil její problém, musela by – a cituju – „sát ptáka, dokud by jí nekrvácela pusa.“

Čelist mi vysadí z pantů. „Co?“ řeknu tichým hlasem.

Rose ho praští do boku a on předstírá zašklebení, čímž ji víc rozzuří. „Snažila jsem se ohledně toho být stručná,“ říká. „Nemusel jsi jí to říkat slovo od slova.“

„Nesnáším parafrázování. Abych použil tvůj slovník, je to pro mě osinou v zadku.“     

Rose mu zvedne ruku k obličeji, ignoruje ho a jedním rychlým pohybem mu řekne, aby sklapl. Její oči se setkají s mýma a výrazně změknou. „Později jsem se dozvěděla, že nikdy předtím neléčil ženu závislou na sexu. Snažím se najít ženu, která pochopí tvůj stav. A slibuju, že nebude jen respektující, ale bude inteligentní a bude vědět víc než Connor a já dohromady.“

„To je nemožné,“ řekne jí Connor. „Jsme dva nejchytřejší lidé na celém světě. Dej nás dohromady a získáš nadčlověka.“

Rose dramaticky protočí oči, ale ve skutečnosti se usmívá. „Jsi idiot.“ Kývne na mě. „Okay?“

Věřím Rose. Důvěřuju ji víc než komukoli jinému na celém světě, možná i víc než Lo. Byl by tak dotčený, kdyby mě to slyšel říct, ale v tuhle chvíli si myslím, že je to pravda. On tu není. Ale mám ji.

Něco na tom je za hranicí povzbudivého. „Díky, Rose.“ Věnuju jí objetí a doufám, že nezáleží na tom, jak hrozná jsem,že nezáleží na tom, jak moc držkuju a upadám, ona mi odpustí.

PŘED 2 LETY

Boty na klínku se mi pohupují v ruce. Moje nahá chodidla se dotýkají špinavého chodníku. Utíkám. No, spíš se honím. Jak se snažím dostihnout Lo, zatímco v pozadí se rýsuje kolej pro prváky a u cihlové budovy se to hemží policejními auty. Nezletilí opilci v poutech nebo libující si v ne tak příjemném předvolání.

Lo se otočí, zpomalí a současně se vleče pozadu. Je tak dobrý v utíkání od věcí. V osmnácti se s ním pořád snažím držet krok.

„Rychleji, Lil,“ řekne mi, ale na tváři má praštěný úsměv. Jako by tohle mohlo být považováno za nové dobrodružství. Uhánění od policajtů během našeho prvního týdne na vysoké. Já honící se za ním.

„My… půjdeme… nahoru… na kopec,“ zafuním, moje tempo mezi chůzí a během. Něco lepivého se mi přilepí na spodní část chodidla a já sebou cuknu s dolů směřujícím zamračením. Doufám, že to byla jen žvýkačka.

„Nechám tě tu,“ vyhrožuje, ale stěží mu věřím. Zvláště s tím jak se na mě skoro směje. A pak znovu nabere rychlost, sprintuje vpřed a já doufám, že naberu sílu ho konečně dostihnout.

To se nikdy nestane. Ale je to pěkná myšlenka.

Kolena se pode mnou ohnou a použiju poslední unci své energie, abych vyrazila k němu po strmém kopci, dopravní ruch na naší levé straně, jak se auta vracejí z klubů a barů. Kolejní párty, které jsme se zúčastnili, nebyla vůbec taková zábava. Pivo bylo na hovno, jak to vyjádřil Lo. Nebyl tam vůbec prostor k hnutí a chodby byly tak přecpané lidmi, že se ve vzduchu šířil divný smrad. Jako tráva a pot smíchané dohromady. Příšerné.

Ale nelituju toho. Protože tam byl Lo a budeme se mít později čemu smát.

Jeho černé tričko začíná přiléhat k jeho pevným zádům a hrudi a pažím, nastiňuje tvar jeho štíhlých svalů a poskytuje mi tak představu, co leží pod ním. Když běží, vypadá nádherně. Jako by se ho nikdo nemohl dotknout, jako by za sebou nechával hořící svět a mířil k tomu mírumilovnému. Jeho tváře se zostří; jeho oči se zúží odhodláním. Samozřejmě, že nic z toho nemůžu vidět.

Mám jen pěkný výhled na jeho zadek.

To taky není tak špatné na pohled.

A pak začnu padat. Kotníkem mi vystřelí bolest, tak nesnesitelná, že vypustím výkřik. Kurva, kurva, kurva. Sednu si na zadek a prohlídnu si kost. Nevyčnívá z kůže, ale sval se zdá být pevný a napjatý.

„Lil?“ Lo spěchá zpátky ke mně, skoro dostane smyk dolů z kopce s obličejem plným obav. Skloní se k mému kotníku a prohlídne si kost, právě jako jsem to udělala já. Jeho prsty se lehce dotýkají mé kůže. „Jak hrozně to bolí?“

„Hrozně.“ Zašklebím se.

„Tak zle, jako když sis zlomila ruku?“ zeptá se, čímž mi připomene tyrana na hřišti, když jsme byli malí. HarryhoCheesewatera.

Zavrtím hlavou a on mi dá ruce pod podpaží, zvedá mě nahoru, jako bych byla malá panenka. Pokusím se dát nějaký tlak na mé chodidlo, abych ho otestovala, ale bolest zesílí jako tisíc ostrých jehel. Moje oči začínají slzet a já je otřu rozzuřenou rukou. Nasraná, že jsem spadla. Zvlášť s policejními sirénami řvoucími v dálce.

Lo nepotřebuje, aby ho vhodili do vězení. Naposledy, když tam byl, jeho otec mu vyhrožoval, že ho odveze na vojenskou akademii. Jediná věc, která změnila názor jeho otce, byl můj slib, že pomůžu Lo „napravit,“ což bylo upevněno naším falešným vztahem. I když jsem mu chtěla pomoct, nemůžu. Zlostně na mě hleděl dnes večer jen za to, že jsem mu navrhla, že by mohl přejít na pivo. Pořád přemýšlím, jestli by mě nechal na párty samotnou, kdybych mu řekla, aby přestal úplně. To nejlepší, co můžu dělat, je snažit se ho přesvědčit, aby nepil láhev navíc. To je v mé moci a využívám to tak často, jak můžu. Ale jediný způsob, jak se opravdu zlepší, je, pokud to bude nejdřív chtít.

A očividně není nikde blízko tomuto bodu. Nejsem si ani jistá, co to bude vyžadovat.

Pil tak moc, že se mu lesknou oči. Je pořád přítomný – je pořád tady – ale vidím hlad po tom pít víc, lehnout si dolů a jen spát s unášením a uvolněním, které mu nabízí tvrdý alkohol.

„Pravděpodobně sis to vyvrtla,“ řekneLo, jeho pohled znovu spadne k mému chodidlu.

„Můžu se tam dobelhat,“ řeknu mu. Měli bychom zavolat Nole, aby nás vyzvedla. Nesnášíme taxíky dost na to, abychom riskovali, že nás uvidí policajt, ale pořád máme řidičku mé rodiny. A Loova řidiče. Ale Anderson by byl poslední, k čemu bychom se uchýlili. Z nějakého důvodu nikdo z nás nenavrhne naše řidiče jako možnost. Je pozdě a fakt nechci budit Nolu, aby nás zachránila.

„Zní to jako stupidní nápad,“ řekne.

Podívám se přes rameno, v dálce se blýskají červená a modrá světla. „Prostě jdi beze mě. Doženu tě.“

A pak se jeho tváře zostří, jak to dělají vždycky. „To zní ještě víc na hovno.“

„Neměla jsem žádný alkohol,“ řeknu mu. „Pokud mě policajti chytí, pak budu v pořádku. Chytí tebe a budeš v průšvihu s tátou.“

„Díky, žes mi to připomněla.“ Vydá hluboký povzdech a pak se otočí – zády ke mně. Právě když si pomyslím, že se chystá rozběhnout pryč, že opravdu poslechne mou žádost, udělá něco úplně jiného. Skloní se, zvedne mě za nohy a zdvihne si mě na záda. „Chytni se mě pevně, lásko.“

Moje ruce se mu ovinou kolem krku a fofruje pryč.

Vítr šlehá mými hnědými vlasy a poslouchám jeho lehké dýchání, jak mě odnáší pryč od chaosu a k městu, kde bydlíme. Byla jsem na koni na jeho zádech už dřív. Když jsme byli děti. Když jsem to nemohla zvládnout nahoru na Velké písečné duny v Coloradu. Když jsem si zapomněla vzít boty s uzavřenou špičkou v CostaRice v deštném pralese. Když jsem jen potřebovala zvednout. Vždyckytam byl.

Minuty míjejí a pak se mění na hodiny a Lo zpomalil do chůze, Philladephské ulice živé a zářící uprostřed noci. Míříme do Drake – do našeho nového bytu, který spolu sdílíme.

Lo mě otočí a drží mě vepředu, zatímco hlavou spočívám na ohybu jeho krku a ramene, oči se mi třepotavě zavřou.

Moje touhy už byly pro tuto noc nasyceny. Jediná osoba, která mi kříží mysl, je muž, který mě nese. „Kdybys byl X-Men, myslím, že bys byl Quicksilver,“ říkám s malým zívnutím. Má nadlidskou rychlost, schopný utíkat tak rychle jako osvětlení. Taky je syn Magneta, který od něho čas od času očekává příliš, jejich vztah otce a syna jeden z nejsvízelnějších mezi mutantním druhem.

Přemítá nad tím a pak zašeptá: „Radši bych byl Hellion.“

Já vím. Já bych radši většinu času byla Veil a unikla mým nejtrapnějším momentům díky bleskovému zmizení do prázdna, ale pravdou je, že pravděpodobně ani nestojím za to, abych byla srovnávána s X-Men. Aspoň Lo je jako některý. Aspoň on se s tím může spojovat.

Pohlédne na mě dolů, když začínám upadat do spánku. „Co tvůj kotník?“

„Úžasný,“ zašeptám, „protože na něm nestojím.“

„Myslím, že v mrazáku máme sáček ledu.“

Moje oči se úplně zavřou. „Mmm, to zní pěkně.“

Políbí mě na vršek hlavy a pak zašeptá: „Miluju tě, Lil.“

Říkáme ta slova celou dobu, ale jejich síla nezmizela. Znamenají pro mě víc, než si uvědomuje. Protože na konci dne je tenhle typ lásky jiný než střet o prvním pohledu s mužem v baru, zamilovanost na přípravce nebo bublající nový románek. Naše Miluju tězahrnují roky žalu, utrpení, smíchu a bolesti.

A pokaždé, když ta slova řekneme, cítím příval našeho dětství. Nedokázala bych si představit někdy to ztratit.

* * *

Po celé noci ledování svalu jsem ráno tak prochladlá, že toužím po teplu. V deset ráno si napustím bublinkovou koupel a ležím v mýdlové pěně, nechávám své zranění promáčet se v tišící vodě. Blaženost ani nedefinuje tento pocit. Je to… dokud Lo neotevře dveře koupelny a pomalu nevejde. Ponořím se dál do vody a posbírám nějaké pěnové bublinky, abych si zakryla nahé tělo.

„Máš svou vlastní koupelnu,“ připomenu mu, když si pustí vodu na svůj kartáček. Modrý Spider-Manovský, který si sem vzal.

Otočí se a podepře se o okraj mého pultu. Na sobě jen kalhoty se zatahovací šňůrkou, které nenechávají absolutně nic na představivosti. Ale já udržuju oči pevně usazené na těch jeho.

„Chtěl jsem vidět, jak si vede tvůj kotník,“ přizná, než si dá kartáček do pusy. Jeden týden na vysoké a já jsem si pořád úplně neuvykla na bydlení s ním. Předtím jsme byli v pohodě, ale sdílení prostoru rozmazalo ještě víc hranic, které fakt nepotřebovaly o nic víc rozmazávat.

„Ohřívám to,“ vysvětlím a zvednu chodidlo z vody, vynechám tu část, že chci horko mnohem víc, než ho můj kotník potřebuje.

Neočekávala jsem, že přejde koupelnu s kartáčkem, který mu pořád visí z pusy a přitiskne prsty na oteklou část. Snažím se, aby bolest moc nepřešla přes můj obličej.

Lo vymrští kartáček z pusy a ukáže na mě. „Postelový odpočinek pro tebe,“ přikáže, než se otočí a plivne do umyvadla. Vypláchne si a šplouchá vodou.  

„Cítíš se okay?“ zeptám se a sleduju ho, jak si otírá rty do ručníku.

Když vrátí svou pozornost na mě, jeho oči přistanou na vaně. „Mohl bych využít bublinkovou koupel,“ říká, na jeho rtech hraje úsměv. Další moment, kde bych měla říct ne a ne se podrobit jeho škádlení a hravosti.

Ale slova prostě nepřicházejí a on už ze sebe shodil kalhoty k jeho černým boxerkám a hopsnul přímo do vody. Jacuzzi je dost velká pro sedm lidí, takže to není tak nevhodné.

Vydá hlasité zasténání, když se ponoří do vody. Nemůžu si pomoct, ale usměju se.

„Jen se nepřibližuj,“ varuju ho. „Jsem nahá.“ Při těch slovech zrudnu.

Teď je na řadě on, aby se usmál, uličnickým úsměvem, který se mi nelíbí.

„Lo,“ varuju ho znovu.

Zvedne ruce z vody, přichází v míru. „Zůstanu přímo tady.“ Dobře. „Jsi to ty, o koho bychom si oba měli dělat starosti.“ Zamračím se. Možná v tom má pravdu. Rychle se pohnu trochu dál dozadu a vyhnu se jeho pošetilému úsměvu. Přitisknu tělo pevně k porcelánové vaně.

Po chvíli si Lo odkašle a hraje si s bublinkami, projíždí si jimi mezi prsty. „Takže… minulou noc, použil kondom?“

„Jo.“ Přikývnu, podlehnu jeho otázce, i když nemám žádnou touhu mluvit o minulé noci.

„Víš, protože vysokoškoláci jsou jiní,“ řekneLo, pořád fixovaný na bublinky.

„Jsou nadrženější,“ souhlasím. Tohle je opravdu moje vlastní sexuální hřiště. Možná to je důvod, proč Lo vypadá tak ustaraně.

„Pijí víc,“ dodá, „a můžou ho zapomenout použít. Nesmíš dovolit, aby se to stalo, okay?“

Během minulého týdne jsem byla tak neurotická kvůli tomu, že je Lo na vysoké, obklopený každonočními párty, kde tvrdý alkohol nikdy nedojde (většinu času). Nikdy jsem si nepomyslela, že o mě měl strach.

Proti lepšímu úsudku se rychle pohnu trochu vpřed a šťouchnu ho do nohy tou svojí. Aspoň doufám, že je to jeho noha. Fakt nedokážu říct přes všechny ty bublinky. „Budu v pořádku,“ říkám sebejistě. „Já jsem vždycky ta, kdo to má během sexu pod kontrolou. Já říkám rozkazy.“ Pomáhá, že nepiju, protože obvykle potom musím Lo odvézt domů. Minulou noc nás Nola vysadila se záměrem, že přijdeme domů v rozumnou hodinu bez světel policajtů zářících v pozadí. Oops.

„Uvědomuješ si vůbec, jak malá jsi?“ zeptá se Lo s pochybami. „Upřímně, Lil.“

Nacákám mu do obličeje nějaké bublinky. „Jsem dost velká.“

„Jsi směšně vyhublá a máš pět stop pět (pozn. zhruba 165 cm). Já jsem velký.“

Moje oči směřují dolů. Neúmyslně. Aspoň doufám. Už se znovu usmívá a moje tváře hoří. „Můžeme přejít na něco jiného?“ zeptám se, částečně kňourám. „Jen nevím, co chceš, abych řekla.“ Neřekne mi, abych přestala, takže nemá smysl točit se kolem tohoto tématu jako na nějakém zvracení vyvolávajícím kolotoči na hřišti.

„Ne, nechci přejít na něco jiného,“ řekne drsně. „A chci, abys mě přesvědčila, že bych neměl být nervózní, kdykoli odběhneš s klukem, který vypadá, jako by tě mohl přetrhnout napůl.“

„Pokud tě dokážu přesvědčit, opustíš tohle téma minimálně na zbytek roku?“ zeptám se, už přemýšlím, co bych mohla říct… nebo udělat.

„Dohodnuto.“

„Fajn,“ odpovím. „Pak se chovej jako nadržený vysokoškolák“-

„Nic těžkého.“

Protočím oči. „A já ti prostě ukážu, jak to mám pod kontrolou.“

Zírá na mě dolů. „Opravdu si uvědomuješ, že jsi nahá.“

Oh… do prdele. Zapomněla jsem.

„Což to dělá ještě lepším,“ řekne mi. „Realističtějším, ne?“

Správně. Ale srdce mi v hrudizačalo bušit, taky mi připomíná, že tohle je opravdové, ale možná není. Pořád tak nějak předstíráme. Dobrý Bože. Alenka v Říši divů to měla oproti mně setsakra jednodušší, když rozpoznávala realitu.

Věnuju mu kývnutí a než můžu zpracovat cokoli jiného, Lo se natáhne do vody a popadne mě za zraněné chodidlo. Nevím, kam tohle míří. Možná si znovu dělá starosti o můj kotník. Jemně ho vezme do rukou a pak sladce políbí patu.

Jsem tak zmatená. Jak ho mám přesvědčit, že to mám pod kontrolou, když právě líbá moje chodidlo?

Jeho oči se setkají s mýma a neodtrhnou se, ne když se nakloní a dá mi pusu kolem prstu. Do hajzlu. Můžu cítit jeho jazyk, jak krouží kolem něj a pak začne sát. Cítím se, jako by mě někdo zapálil ohněm. Koupel nepomáhá uhasit plameny.

Když olízne klenbu mého chodidla, vytáhnu mu ji přímo z rukou.

Jeho oči se vyčítavě zvednou. „Tobě se to nelíbilo?“ zeptá se, moc dobře ví, že líbilo.

„Nenechávám je sát mi prsty,“ říkám.

„Podívejme se, co teda děláš,“ vyzve mě.

Vezmu návnadu a přisunu se blíž, ráda, že bublinky skrývají mé tělo z dohledu. Teď se proti porcelánové vaně uvolní, opře se dozadu, zatímco mu obkročím pas. Pokusí se posadit a znovu převzít vedení a já bouchnu rukama proti jeho hrudi. Moje pusa najde jeho krk a začínám zanechávat cestičku polibků, zatímco se moje boky přes něj pohybují dozadu a dopředu. Tvrdost v jeho trenkách pode mnou roste; jsem vděčná, že na sobě pořád má boxerky, i když já na sobě nemám žádné oblečení. Jen potřebuju pamatovat na to, že tohle je kvůli důkazu tvrzení. Nic víc.

Než může udělat další tah, moje ruka klesne k jeho ptákovi a pevně ho popadnu, ale ne příliš tvrdě. Zasténá a opře se dozadu o vanu. Usměju se do svého dalšího polibku a začnu masírovat vnějšek jeho spodního prádla. Mám to.

Ale pak mě popadne kolem pasu a rychlým pohybem jsem najednou naspodu. Snažím se a odtáhnu se, ale jeho prsty najdou mé zápěstí a jeho druhá ruka se ponoří pod vodu a dotkne se místečka mezi mýma nohama. Zachvěju se potřebou. Moje tělo v tuto chvíli tak zatraceně zmatené.

Nakloní se a jeho rty se mi otřou o ušní lalůček. „Máš to pod kontrolou?“ ptá se chraplavě. „Braň se mi.“

Pokusím se ho znovu odstrčit, ale jen se natlačí zpátky a přišpendlí mě ke kluzké vaně. Můj kluzký nahý hrudník se dotýká toho jeho a moje mysl nedokáže zpracovat nic, až na slova víc a potřeba.

Vím, že prohrávám. 

„Nemůžu.“

Necouvne. Jen nepatrnou úzkostí zavrtí hlavou. „Proč ne?“

„Jsi příliš velký.“ A myslím, že to chci.

Zlomí se do úsměvu, ale ten se rychle ztratí, když si uvědomí, co to znamená. „Takže se chystáš…“ utichne, neschopný říct ta slova.

„Chystám se… nešukat žádné obránce a urostlé kluky. A mám pepřák a jak jsem řekla – dokážu se o sebe postarat, dokud kluk nezačne být příliš agresivní.“ Nebo není Loren Hale.

„Tohle jsi neříkala.“

„Říkám to teď.“ Chystá se přesunout pryč a já rychle vyhrknu: „Můžeš je dát do mě?“

Ne. Ne. Ne. Neudělala jsem…

Jeho ruka pořád zůstává na mé kundičce, má ji v dlani. Nepodívám se mu do očí, ale můžu cítit, jak na mě s pobavením zírá.

„Máš pravidla,“ připomene mi. „Nemůžu tě přimět, aby ses udělala, pamatuješ?“ Správně. Zahájila jsem tohle pravidlo poté, co jsme Lo a já jednoho dne zašli trochu moc daleko. Neměli jsme sex, ale vyvrcholila jsem a bylo to příliš. I když jsme byli ve falešném vztahu. Ale pořád blbneme. Pořád se mě dotýká. Já se pořád dotýkám jeho. A právě teď jsem tak nažhavená, že ho prostě chci cítit v sobě. Nějak.

„Rozhodni se,“ říká tiše.

Vím, že to udělá, pokud ho požádám. Udělal by pro mě cokoli, ale nevím, jestli je to vůči němu fér.

„Já jen… seženu si něco jiného.“ Jako hračku.

„Jsi si jistá?“

Věnuju mu slabé přikývnutí a on se ode mě konečně odtáhne. I v teplé vodě cítím tak nějak chlad kvůli absenci jeho těla.

Kvůli absenci jeho.