Lucca - 9. kapitola

Překlad: Simča
Kor.: Radka

NERAD BYCH TĚ MUSEL POTRESTAT, MILÁČKU

Chloe se přemáhala, aby po včerejší noci sešla po schodech dolů. Kromě rodičů byla Elle jediný člověk, co byl svědkem jejích nočních můr. Když to měl vidět někdo jiný, bylo to jako by byla odtáhnutá opona a ukazovala její pravé já, poškozené zboží, kterým byla. Skutečnost, že Lucca byl tím, kdo to viděl, znamenala, že teď měl jednu její část. Hlubokou, temnou část jí, která byla pod zámkem a nikdy ji neměla získat zpět.

Její otec, matka, její nejlepší kamarádka, všichni byli významnou součástí jejího života a teď měla ohromující pocit, jako by tam Lucca byl také. Jako by naše životy byly nyní vzájemně propojeny.

Co jí přišlo zvláštní, bylo jak… laskavý byl. Ještě podivnější bylo, jak moc to ocenila.

Prohlížela si dolejšek, aby našla jakoukoli známku o Luccovi, ale nikdo tam nebyl a jí napadlo, že už odešel do práce.

Notebook na konferenčním stolku jí připomněl, proč vůbec na prvním místě sešla dolů.

Chloe se posadila na pohovku, zvedla notebook a zapnula ho. Několik věcí vyskočilo, včetně podrobných pokynů k jejím předmětům a jak se přihlásit do online kurzů. Někdo si již udělal čas, aby jí vytvořil účet a musel napsat pokyny, jelikož nikde neviděla, že by byly ze školy. Tohle udělal Lucca?

Když se přihlásila do školního systému, jí došlo, že je připojená k internetu. Mohla by sehnat pomoc!

Rychle se snažila dostat ke svému e-mailu, ale stránka říkala zablokováno." Pak se pokusila přihlásit na její druhý email, ale ten byl taky zablokován. Pak si uvědomila, že má nový školní e-mail pro Stanford.

Přihlásila se do emailu a fungovalo to. Rychle se pokoušela napsat Elle do pole odesílatele e-mailu, ale smazalo se to a nepustilo jí to dál. Zkusila to znovu… zase se to smazalo.

Co to je…? Rozhlédla se kolem domu, aby se ujistila, že nikdo nebyl poblíž.

Teď zadala jméno jednoho z profesorů a do předmětu napsala: POMOZTE MI!! BYLA JSEM UNESE-

Notebook byl zavřen a vzat z jejího sevření.

Její pohled se pomalu zvedl a uviděla, jak nad ní stála Luccova velká postava.

"J-j-já jen-"

"Být tebou, tak bych mi nelhal, miláčku." Hrozivý muž se posadil na konferenční stolek před ní, narušujíc tak její prostor. Položil si lokty na kolena a ještě víc se přiblížil k její tváři. I přesto, že byl shrbený, byl pořád vyšší než ona.

Chloe se snažila zmenšit, jak jen to bylo možné, a tlačila se do gauče, co to jenom šlo, aby od něj byla alespoň o kousíček dál. "J-Jak to víš?"

"Počítač je výhradně pro tvoje kurzy. Všechny stránky, jako sociální sítě jsou zablokované. Nicméně, cokoliv budeš potřebovat vyhledat, najdeš úplně v pohodě. Tenhle počítač můžeš používat jenom pro svoje kurzy, jako je tvůj Stanfordský e-mail. Když napíšeš, řekněme, Ellinu e-mailovou adresu, nebo slova "pomozte mi," automaticky informuješ muže, který naprogramoval počítač. On je ho pak schopen zablokovat a hned mi zavolá, aby mi řekl, že nejsi hodná holka."

"Aha." Chloe se kousla do rtu. "Kdo je to?"

Lucca se usmál. "Přítel."

Lucca, Drago, přítel. To znamenalo, že nejméně tři lidé věděli, že je tady. Upřímně řečeno, byla v šoku, že vůbec někomu říkal přítel. Lucca nevypadal na to, že by měl nějaké přátele. Ani on a Drago se nechovali jako přátelé.

Když si všimla, že se stále usmíval, protože si pořád okusovala spodní ret, rychle přestala a podívala se dolů na své stisknuté ruce.

" Chloe, snažím se být k tobě milý tím, že ti dovoluju tyhle online kurzy. Tak můžeš být schopna kontaktovat své profesory a studovat. Co se stane, když můj přítel bude zaneprázdněn, až se zrovna rozhodneš znovu požádat o pomoc?" Lucca se narovnal, zastrašujíc ji tak ještě víc. "Nejsem si jistý, jestli ti už můžu věřit. Nerad bych tě musel potrestat, miláčku. "

"Myslela jsem, že jsi říkal, že bys m-mi n-neublížil?"

"Tobě bych nikdy neublížil, ale" -jeho oči se přeměnily do chladného odstíny modré- "Neváhal bych ublížit někomu, na kom ti záleží."

Chloe vytřeštila oči. Elle. "N-nedotkl b-by ses jí. Je Nerova přítelkyně. "

Lucca se naklonil dopředu, čímž se znovu opřel lokty o kolena a naklonil se k ní ještě blíž. Srdce jí začalo v hrudi silně bušit. Jeho obličej byl tak blízko, že mohla cítit, jak jí jeho studený dech bodal kůži s každým slovem, které vyslovil. "Myslíš si, že bych to neudělal" – natáhl se a obtočil si pramen jejích černých vlasů kolem prstu, stejně jako to v tu noc, kdy ji uvěznil- ", abych tě tu semnou udržel déle?"

Hleděla do jeho chladných očí a nemusela se zadívat příliš hluboko, aby viděla, že to udělá.

"Udělal bys to," zašeptala.

Nechal si pramen sklouznout z prstu. "Tak mě nenuť."

Předpokládala, že už jí neměl jak šokovat, ale přesto jí spadla brada.

Lucca vstal, přičemž vzal notebook s sebou. "Dostaneš to zpátky, až ti budu moct zase věřit."

Kdyby jeho oči nebyly stále chladně modré, myslela by si, že byl raněný, protože se pokusila zavolat pomoc. To však bylo nemožné.

Lucca nebyl schopen takových pocitů. Byla ošálená jeho laskavostí z minulé noci, ale to bylo jen předstírané.