AWNC - 25. kapitola

Překlad: Tanulka

Když jsme dorazili do domu Ricketa mým jediným cílem bylo najít dívku, která byla s Brianem té noci, co zemřel. Když Amber a Jennica přišli na terasu, říkali, že se ta dívka byla vyptávat na Brianovu smrt. Když jsme jeli po dlouhé, štěrkové cestě k domu, požádala jsem Traye: „Pojďme si to znovu projít. Co Amber a Jennica říkali?“

„Policajti řekli, že to byla loupež, ale uvedli, že se nějaká dívka ptala lidí na tu noc a večírek. Amber jí řekla, aby byla zticha a přestala klást otázky. Ta dívka neustoupila a začala říkat takové věci, jakože se to takhle nestalo a je to všechno nastražené. Pak jí Jennica řekla, že znají jeho ex přítelkyni a že by měla respektovat mrtvé.“ Odmlčela jsem se.

„To je to, co mi tak jako tak řekli.“

Tray míjel dům, který byl osvětlený, a předními dveřmi se šířili lidé. Otočil auto k první řádě zaparkovaných aut, hledajíc volné místo. „V domě Dylana jsi byla potichu. Na co jsi myslela?“

„Nemám tušení proč, ale nemůžu přestat myslet na tu jednu noc. Jace se připojil k Panthers, když byl mladý. Opustil školu a o několik let později začal pracovat pro Galversona. Změnil se téměř přes noc.“ Ty vzpomínky vzplanuly v mé hlavě a já jsem polkla hořkost, která se s nimi objevila. „Byl tak sebejistý. Ne, spíš arogantní. Jejich táta se ho začal bát. Pak začal za všechno platit, rozhazoval své peníze kolem a všichni mu dlužili. Vždycky jsem tam nebyla, ale Panteři nebyli špatný gang. Jezdí kolem a většinou chrání lidi ve své oblasti, ale nelíbilo se jim, že Jace pracoval pro Galversona. Věděla jsem, že tam byl problém mezi ním a zbytkem gangu. Co se stalo potom, nevím.“ Pokrčila jsem rameny a otočila se k oknu.

Neviděla jsem scenérii. Byla jsem ztracena v mé hlavě a v mé minulosti. „Pak to vypadalo, jako by se nic nestalo. Jednou v noci přišel Jace domů. Bylo to uprostřed noci a on tam jen seděl. Brian spal a jejich táta měl zdravotní problémy, takže obvykle spal, tak jsem vstala a šla si udělat jídlo. Seděl v kuchyni.“

Můj hlas slábl při vzpomínce odehrávající se v mé hlavě. „Byla jsem hladová a nerozsvítila jsem, ale když jsem otevřela ledničku, uviděla jsem ho u stolu. Měl na sobě krev, po celém těle. Měl pistoli.“ Zavřela jsem oči. „Na první pohled jsem si ji nevšimla, ale viděla jsem bundu. Byla to kožená bunda Pantherů.  Byla to na stole, a když jsem se přisunula blíž, přikryl pistoli svou bundou. Nic jsem neřekla. Nevěděla jsem, co na to říct. Jace byl vždy…nikdy toho moc nenamluvil. Myslela jsem si, že si dělá srandu. Zápasil s Brianem, ale vše se na dlouhou dobu zastavilo. Měla jsem z něho strach. Stal se Brianovým pitomým bráchou, ale té noci to byl starý Jace.“ Zaváhala jsem, když jsem si vzpomněla na strašidelný pohled v jeho očích. „Nikdy jsem se ho nezeptala, co se děje. Vůbec jsme nemluvili, ale jen jsem tam seděla, úsměv mě opustil a jen jsem jedla zmrzlinu. Bylo to nejpodivnější a nejvíce surrealistická noc mého života. „Všechno se po té noci vrátilo k normálu, ale nevěděla jsem, jak to vysvětlit. Nedávalo to smysl.

Otočila jsem se k Trayovi a uviděla, že mě pozoruje. Cítila jsem laskavost. Cítila jsem pochopení a věděla jsem, že Brian by takhle nikdy nereagoval. To mě koplo. Brian by žárlil, byl vždy žárlivý, zejména na svého bratra. Zavrtěla jsem hlavou a pokračovala: „Jace se po té noci změnil. Nevím, co se stalo a vždycky jsem se ho na to chtěla zeptat, ale teď…“ Bylo příliš pozdě.

„Už mi na něm nezáleží.“

„Taryn.“

Nechtěla jsem slyšet, co se chystal říct. Jisto to bude krásné a bude se mi chtít brečet. Zavrtěla jsem hlavou. „Jsem tady, abych nakopala něčí zadek. Nechme si poezii na později, teď není vhodná chvíle.“

Usmál se, pak se natáhl a vzal můj obličej do dlaní. Naklonila jsem se k jeho doteku, abych mu to oplatila. Byl tam. Silný. Ochranitelský. Jak jsem myslela na to, jak skvělý člověk byl, moje srdce se utápělo. Byla jsem vytvořena pro někoho jiného. Byl to on.

Do prdele.

„Co?“

„Musíme jít na stejnou vejšku.“

„Proč?“

„Protože už nejsem pro žádné kluky vhodná. Nikdo jiný se ti nevyrovná.“ Otevřel pusu, ale já ho rukou zastavila. „Nechci o tom teď mluvit, ale drž se mě. Jasné?“ Nečekala jsem na jeho odpověď. „Dobře. Pojďme.“ Vystoupila jsem z auta. Pak jsem ho zezadu obešla – kde to proboha zaparkoval? – ukázala jsem na něj. „Ty a já se musíme pohnout z místa. Je smutné, že jsme to spolu ještě nedělali.“ Ušklíbla jsem se. „Nejsem nějaká zatracená panna. Víš, co tím myslím?“

Vykročila jsem do kopce, ale chytil mě za ruku a přitáhl si mě k sobě.

Zasténala jsem. Věděla jsem, o co šlo. Přitlačil mě zády k jeho SUV a zvedl mě. Když jsem ovinula ruce kolem jeho krku, řekl mi: „Vím, že jsi dokonalá, ale to neznamená, že to platí i vůči mě.“ Zvedl mi nohy a ovinul si je kolem pasu. Přitáhla jsem si ho k mé hrudi. „I když, sex na veřejnosti nepatří k mým oblíbeným neřestem, nepochybuji o tom, že by to bylo super.“

„Drž hubu.“

Byl vážný. Všechny vtípky se ztratili, když se sklonil.

„Přestaň, Taryn. Přestaň bojovat. Myslel jsem si, že jsme si to v Dylanově domě vyříkali.“

Přikývla jsem a opřela čelo o jeho.

„Přestaň bojovat se svými pocity.“

„Musím.“ Cítila jsem toho příliš mnoho. „Chci bojovat.“ Nechtěla jsem plakat.

„Dovol si to. Budeš to potřebovat.“ Ustoupil a zavrtěl hlavou. „Použij své emoce, Taryn. Na konci budou silnější.“

Skrze mě projela vlna smutku. Jeho slova otevřela dveře a já jsem sklonila hlavu. Cítila jsem slzy, ale vem to čert. City nechám na později. Seskočila jsem z auta a vyrazila do kopce. „Pojďme. Budu používat moje emoce. Použiji je k tomu, abych té holce nakopala zadek, když nám neřekne všechno.“

Když jsme vstoupili do domu, lidé přestali mluvit. Hudba stále vřískala. Lidé křičeli a z domu se ozýval smích, ale konverzace se zastavila i venku, když se lidé otočili a uviděli nás. Skenovala jsem lidi kolem sebe. Dívali se na mě. Nebyli zaměřeni na Traye. Všechna jejich nenávist byla zamířena na mě. Zvedla jsem ruce. „Co? Visí tu někde plakát z mojí hlavou?“

Z davu vystoupila dívka. Držela červený plastový kelímek, s kabelkou zavěšenou na ruce. Vlasy měla spletené do strany, odpočívající na rameni. Měla na sobě skromnou černou košili, která ukazovala její bránici a džíny. Její oči byly chladné. Rty zvedla do nepatrného úšklebku. „Víme, kdo jsi. Nechceme tě tady.“

Zamračila jsem se. „Jsem tady pro odpovědi. Kde je ta zmalovaná holka, která byla s Brianem tu noc, kdy zemřel?“

Zasmála se a obrátila oči v sloup. „Myslíš tím každou holku? My všechny jsme namalované. Nikdo nevěří tomu, že byl Brian Lanser okraden a zabit. Nejsme hloupí.“

Tray mě zatáhl za opasek. Táhl mě dozadu. „To nemá smysl. Jsou zaměřeni jen na tebe.“

Střelila jsem po něm pohledem. Nemusel mi to vysvětlovat.

Zastrčil mě za sebe a zeptal se dívky: „Co se stalo, co nevíme?“

„Zeptej se jí. Říká se, že ona tam tu noc byla, v Seven8 s Jace Lanserem.“

Po zádech mi přejel mráz. Někdo mě viděl, někdo, kdo nebyl Jace.

Tray řekl: „Byla tam z jiného důvodu. Řekli jí tam o Brianově smrti. Je z toho zdrcená. To bylo také poprvé, co jsme slyšeli o té dívce.“

Ta dívka se ušklíbla. „Jo, správně. Viděla Briana tu noc. Zemřel o několik hodin později. Gray mi řekl, že ji viděl. Od té doby jsem ho neviděla. Takže, jak jsem řekla, nejsme hloupí.“

Krev se mi vařila v žilách, vyrazila jsem vpřed, kolem Traye: „Co jsi to říkala?“

„Gray. On je nezvěstný.“ Její oči byly na mě upřené a její nenávist se do mě zařezávala. Jakmile to vyslovila, dav se dal do pohybu. Pár lidí zavolalo: „Jo, kde je ty děvko?“

Rozhlédla jsem se kolem. To bylo ono. Starali se o Graye, ale já jsem zavrtěla hlavou. Nechtěla jsem tomu věřit. „Děláš si srandu, že jo? Gray je v pořádku. Teď od někud vyskočí.“ Zvedla jsem hlas: „GRAYI! Kde jsi?“

„Je nezvěstný.“

Přidal se k ní kluk. „Je nezvěstný od minulé noci. Dneska nebyl ve škole a Dee nám řekla, že šel za tebou.“

„Co?“ Ne, ne, ne. Nemohla jsem tím znovu procházet. Nedokážu to. „Kdo je Dee?“

Ta dívka vykročila prudce v před. Prsty sevřela kelímek a rozlomila ho v ruce. Zírala na mě. Nevšímala si svého kelímku, nebo tekutiny, která z něho teď vytékala po její ruce na nohy.

„Přestaň nás urážet. Nesnáším tě. Chápeš to? Gray je nezvěstný kvůli tobě.“

Ten kluk se dotkl její paže a řekl mi: „Dee byla s Brianem naposledy.“

„To byla ta holka, se kterou byl?“

V tu chvíli se dav rozestoupil a dva kluci přivedli dopředu dívku. Bojovala s jejich držením. Zprvu mě neviděla, i když ji postrčili dopředu. Otočila se a jednoho z nich udeřila. Pak se otočila k té dívce. „Co to do čerta má být, Ro? Proč mě ti kluci chytili?“

Ro ukázala na mě, z její ruky kapalo pivo. Ani se nepohnula, aby si to utřela.

Dee se otočila a uviděla mě. Vyvalila oči, zbledla a dala se na útěk. „Hej!“

Šla jsem po ní, ale Tray mě chytil za ruku. „Stůj. Já ji dostanu.“

„Ale…“ Zastavila jsem se. Byl už pryč. Kluci, kteří ji dovedli, vyrazili za ní, ale Tray ji chytí během několika vteřin. Jeden z nich se zastavil a vrátil se, zatímco druhý pokračoval za Dee a Trayem. Ukázal na parkoviště. „Zapomněl jsem, že Dee loni běhala závodně.“

Ro měla rty pevně stisknuté. Skrz ně řekla: „Jake ji přivede zpátky.“

Ten kluk zabručel a podíval se na mě. „Evans ji přivede zpátky. Jake je tam na pomoc, pro případ, že by ho kopla do koulí.“ Kývl na mě. „Hrál jsem loni proti Evansovi. Zapomněl jsem, jak je rychlý.“

„Drž hubu, Franku.“

Pokrčil rameny. „Dostala jsi její dvojče pryč, ale ona je tady. Ona nikam nepůjde.“ Stále na mě zíral a já si uvědomila, že mluví o mě. „Nemyslím si, že měla něco společného se zmizením Graye.“

Ten druhý kluk, který poprvé mluvil s Ro zavrtěl hlavou. „Nepomáháš, Franku.“

Podíval se na Ro. „Ale já s ním souhlasím. Známe Matthewsovou. Ona by takhle neklesla.“

„Nestarám se. Gray je nezvěstný. Šel za ní a teď je pryč. Ona je tím faktorem.“ Její oči se do mě zařezávaly, vzduch houstl. „Pokud bys měla něco společného s Grayem nebo objeví jeho mrtvé tělo, jako tvého ex přítele, ty jsi ta, koho obviním.“

Zavrtěla jsem hlavou. Neakceptovala jsem to, co říkali. Gray byl v pořádku. On byl vždycky v pořádku.

„Proč si tě nepamatuju?“

„Protože tě nemám ráda. Nemám nic společného s feťáky a zločinci.“

„Jsi jedna z populárních?“ Nehrála to, ale když jsem si prohlížela kluky, poznala jsem ve většině z nich sportovce z Pedlamu. Gray byl populární. Mohla tam být a já bych ji neznala. Nezajímala jsem se o lidi ve škole. Gray a Brian. To bylo všechno.

„Jdou zpátky.“ Frank se krátce zasmál. „Evans ji má.“

Otočil se zpátky ke mně. Cítila jsem z něho nevyslovené otázky a vyštěkl: „Co?“

„Nic. Nikdy se na tebe holky nebudou lepit stejně jako na Traye Evanse z Rawley. Je to třída.“ Naježil se. Urazila jsem ho. „Když je Gray nezvěstný, budete chtít moji pomoc. Odstrkovat mě, není správná cesta, kterou se vydat.“

Zvedl bradu. „Jak to myslíš?“

„Znám Jace Lansera a můžu se dostat do míst, kam jiní nemohou.“

„Má pravdu.“ Třetí kluk se opět přidal k Frankovi. „Všichni její pověst známe. Řekněme, žhavé momenty.“

Dee byla vlečena dovnitř Trayem, který ji držel za paži. Jak se k nám blížili, pustil ji a strčil ji před nás. Rozhlédla se, ale kluci během vteřiny kolem ní utvořili kruh. Zamrkala, zaskočena tím, jak rychle se pohybovali. Pak ke mně otočila hlavu a zavrčela. Podívala se na Ro a její vrčení zmizelo.

První jí oslovila Ro: „Proč jsi utekla?“

„Kvůli této děvce.“ Kývla na mě. „Brian je mrtvý kvůli ní. Gray je nezvěstný taky kvůli ní.

Ro se ke mně otočila a nic neříkala.

V Deeových očích se tmavě zablesklo a dodala: „Nejspíš pracuje pro Jace Lansera.“

Usmála jsem se. „To je vtip, že jo? Já chci zabít Jace Lansera.“

Ro řekla: „Přestávám ti věřit, Dee. Byla jsi s Brianem poslední. Včera v noci jsi byla poslední s Grayem. Dneska jsi obvinila Matthewsovou, ale ona je tady. Ona se chová, jako by trpěla. Něco mi říká, že lžeš.“

„Byla jsi včera v noci s Grayem?“

Dee ztichla a podívala se přes rameno. Kluci se semkli kupředu, utahujíc kruh kolem ní.

„Proč jsi utekla, když jsi mě uviděla?“

„Protože jsi zabila Briana. Udělala jsi něco Grayovi. Uděláš taky něco mě.“

Byla bledá a začala se chvět.

Opakovala jsem mojí otázku. „Byla jsi minulou noc s Grayem? Proč? Co se stalo?“

Začala se smát. Zdálo se, že smích je skutečný, ale když pokračovala dál, ukázalo se, že zpanikařila. Se smíchem se mísila i hořkost a šílenost. Sklonila se a zašeptala: „Gray tomu nevěřil. Řekl, že Brian nebyl zabit při krádeži. Věřila jsem mu. Možná jsem neměla.“

Podívala jsem se na dívku Ro a zeptala jsem se: „Řekl ti to Gray taky?“

Poprvé u ní averze ustoupila a podívala se na mě pohledem plným bolesti. Moje zbraň se sevřela. V jejím hlase jsem slyšela smutek, když řekla: „Ne. Ačkoliv, bych si to přála.“ Začínalo to do sebe zapadat. Něco se Grayovi stalo. Moje vlastní panika začala narůstat. Ne ne ne. A znovu ne.

Tray mě pozoroval. Přistoupil ke mně, hrudí se mi otřel o ruku a řekl: „Proč by Gray řekl svou teorii jen tobě?“

Zavřela jsem oči a věděla jsem, co dělá. Připomínal mi, že je tam pro mě a že mi dává sílu. Dotýkala jsem se ho, slyšela jsem jeho hlas tak blízko, držela jsem se ho.

Gray byl pryč.

Jace zabil Briana a chystal se zabít i Graye. Uvnitř mě vířila tma, bičovala mnou bolest a strach. Ovládal mě vztek. Vyplňoval každý pór v mém těle, dokud nerozkvetl plnou silou.

Mé ovládání prasklo a vrhla jsem se na Dee. Popadla jsem jí kolem krku, zvedla jsem její tělo a prskla s ní proti klukům. Ustoupili, překvapeni mou silou, ale pak jeden z nich popadl Dee kolem pasu, zvedl ji, tak jsem ji začala škrtit.

Hrozilo, že jí oči vypadnou z důlků. Nemohla mluvit. Začal se z ní vylévat vztek a snažila se do mě kopat.

Moje ruka se dotáhla.

„Sakra, nech ji mluvit,“ řekl někdo.

Moje ruka držela utažení.

Jace. Ona. Gray. Brian. Shelly. Kevin. Všichni mi vířili myslí. Zrada. Ztráta. Bolest. Lži. Manipulace. Všechno z toho. Všechno, co se mi stalo, se mi vracelo. Připadalo mi, že se uvnitř mě hýbe rozžhavený pohrabáč. Chtěla jsem někomu ublížit. Bylo mi z toho zle, že chci někomu ublížit. V té chvíli se mi Jaceův obličej spojil s jejím a on byl všechno, co jsem viděla.

Pak jsem byla odtažena dozadu. Kopala jsem a snažila se k němu dostat zpátky. Musel zaplatit.

„Taryn!“ Řval mi Tray do ucha. Ale nebyla jsem schopna ho poslouchat. Jeho hlas zněl jako šepot proti mému hněvu, který mně ovládal.

Pak byla přede mnou Ro, mezi mnou a ním. Snažila se pomoci mě zastavit.

Tray zabručel a znovu mě sevřel, jak jsem se napínala proti němu. Plácla jsem Ro po rukách, aby je dala pryč a další tři kluci vstoupili mezi nás.

Křičela jsem na ně, vzpouzela se. „Ty jsi ho zabil. Zabil jsi Briana. Byl jsi s ním naposledy. A teď Gray. Je to na tobě!“ Tray mě uchopil kolem pasu a stáhl mě zpátky dolů. Otočil se zády ke zbytku skupiny a objal mě. Byli tam ostatní kluci, kteří mě částečně také drželi, snažíc se mu pomoci. Sklonil hlavu dolů k mému uchu a zařval: „Taryn! Zklidni se.“

Snažila jsem se. Byla Jace. Byl ona. Byl přede mnou. Mohla jsem ho dostat.

„To nemá smysl. STOP!“ Kýval mnou dopředu a dozadu. „Přestaň, Taryn. Poslouchej mě Taryn, poslouchej mě.“ Zvedl hlavu a řekl někomu jinému. „Nechte mě projít. Já ji uklidním a přivedu zpátky.“

„Jsi si jistý, člověče? Je jako divoká kočka.“

„Bude v pořádku.“ Dav se rozestoupil a Tray mě vedl kupředu. Byla jsem před ním. Jeho paže mě drželi ve velkém medvědím objetí a držíc mě nutil jít dopředu, dokud jsme nebyli poblíž auta. Stále mi šeptal do ucha. „To jsem já, Taryn. To jsem já. Zklidni se. Pojď. Vrať se ke mně.“

Když jsem ucítila chladný kov auta, předklonila jsem se a položila na něho čelo. Zalapala jsem po vzduchu, mé srdce bylo jako splašené. Pomalu se ze mě začala uvolňovat panika a hysterie. Cítila jsem, jak se mi svírá hrudník a slzy na tvářích.

Tray se nade mnou skláněl, stále mi šeptal do ucha. „Vrať se mi, Taryn.“

Zvedl ruku, aby ji dal na mou tvář. Pohladil mě prsty, pohybujíc jimi sem a tam. Byl to něžný dotyk a dala jsem mou ruku na jeho. Obrátila jsem se a podívala se mu do očí.

„Trayi.“

Odtáhl se a otočil tak, že stál vedle mě. Vzal mou tvář. „To jsem já.“

„Chtěla jsem jí ublížit.“

Jemně se usmál. „Chtěla jsi ji zabít, Taryn. Volala jsi jí Jace.“

„Vážně?“

Kývl. „Myslím, že ti už věří. Kdybych tam nebyl, myslím si, že bys na ní udělala významné škody.“

Zavřela jsem oči. Ó můj Bože. Zavrtěla jsem hlavou. „Nemůžu na to ani pomyslet.“ Gray.

„Udělali něco Grayovi. Ona něco ví. Musím to zjistit.“

Odtáhla jsem se, ale chytil mě za ruku. „Hej, hej.“

„Trayi.“ Neměla jsem čas se dohadovat. Podívala jsem se na ně, viděla jsem, že nás pozorovali a mé oči šli hned po Dee. Krvácela. Její ret byl oteklý a rukou si držela oko, ale při mém pohledu se zmenšila.

Šla jsem dopředu. Tentokrát mě Tray nezastavil. Byl hned vedle mě. Tři kluci tvořili zeď mezi mnou a Dee, ale Tray jim pokynul stranou. „Znovu nezaútočí.“

Přikývli a on ustoupil stranou, ale zůstal blízko mě. Věděla jsem, že by hned přiskočil, kdybych znovu zaútočila. Vytěsnila jsem to z mé mysli. Nebylo to nyní důležité. „Řekni mi všechno.“