Unchangeable - 7. kapitola

Překlad: Markéta

Samantha

Nemohu se ho nabažit. Moje ruce se zabalí okolo jeho krku a já přitisknu svoje tělo na jeho. Zasténám do jeho úst, zatímco si jeho ruce najdou cestu do mých vlasů. Moje nehty ho škrábou po jeho holých zádech a on se zachvěje.

Odtáhnu se od něj a těžce dýchám. Nechci ztrácet čas, když si přetahuju tričko přes hlavu. Jeho rty jsou zpátky na těch mých během vteřiny. Začne se mnou couvat k posteli, zatímco cítím, jak mi rozepíná mou podprsenku. „Prosím?“ žádám mezi polibky.

Hodí mě na postel a pak na mě leze. „Prosíš o co?“ ptá se, zvedajíc své obočí v otázce.

Usměju se pro sebe. „Prosím,“ říkám zoufale. „Ošukej mě.“ Prohnu se v zádech a chytnu se za prsa. Popadne mě za zápěstí a přišpendlí je dolů k mé hlavě. Přitlačím svůj hrudník nahoru, milujíc ten pocit jeho kůže proti mým citlivým ňadrům.

Skloní svou tvář dolů k té mojí. „A šukat tě, to budu.“ Pustí moje ruce a klouže mi dolů po těle. Stáhne mi džíny a sundá si svůj ručník, aby mi dovolil se podívat na to, jak je pro mě tvrdý. Moje srdce závodí a dech se mi zrychlí při vědomí, co se mi chystá dát. Pak mi rychle strhne kalhotky dolů z nohou a pomůže mi je odkopnout.

Dřív, než se můžu vůbec nadechnout, je zpátky na mě. Jeho ruka si najde cestu mezi moje nohy a já se prohnu v zádech, zatímco do mě drsně strčí prst.

Zavrčí, zatímco se jeho obličej mazlí s mým krkem. „Potřebuju tě tak strašně ošukat,“ říká. Vytáhne svoje prsty a nahradí je tím, co doopravdy tolik chci.

Prohnu se v zádech, když se do mě celý natlačí. Nechá mě cítit to rozpínání, které tak moc miluju. „Taky…..tě potřebuju,“ vydechnu, když se odtáhne a znovu přirazí.

Klesne hlavou do ohbí mého krku a jemně kousne mou už tak citlivou pokožku. Vykřiknu, zatímco se mu moje nehty zaryjí do zad. Zavrčí z toho pocitu a já je zaryju do jeho zadku, snažíc se ho dostat ještě hlouběji.

Zasténá a pak se natáhne dozadu, aby mi chytnul ruce. Zabalí svoje obrovské ruce okolo mých zápěstí, položí mi je dolů k hlavě a já nasaju dech. Prohnu záda a on se skloní, jemně mi líbajíc bradavky předtím, než do nich kousne.

„Ach. Bože,“ zasyčím, když do mě vrážet. To je to, co mi chybělo. To je to, co jsem chtěla po Sladovi na začátku – jen sex. Ale někde v posledních patnácti měsících jsme to ztratili. Nechci být jedním z těch párů, který si neudělá čas na toho druhého. Je proto, že jsme se přidali do naší rodiny neznamená, že musíme zapomenout jeden na druhého.

„Kurva, Anděli.“ Zasténá předtím, než jeho rty zaútočí na ty moje. Můžu cítit zoufalství, touhu, kterou ke mně má, a díky tomu ho potřebuju ještě víc.

****************

„Jak se jí daří?“ ptám se Parkera v telefonu, zatímco ležím nahá ve Sladově hotelové posteli. Nemohla jsem vydržet další vteřinu, aniž bych věděla, jak je na tom moje malá princezna.

„Má se dobře,“ říká s plnou pusou.

„Co to děláš?“ ptám se, otáčejíc se na záda a dívajíc se do stropu, zatímco Slade dováží vozík pokojové služby až k posteli.

„Vzal jsem malou princeznu ven na zmrzlinu.“

Chci promluvit, ale uslyším ženský hlas na druhé straně linky. „Páni, ahojky. Ona je tak rozkošná.“

Parker se zachechtá. „Děkuju.“

„Je vaše?“

„Ano.“ Zní jako pyšný otec, ale já vím, že se jen snaží využít moje dítě jako návnadu na ženské.

Rychle se posadím. „Parkere…..“

Slyším Sadey zachichotat se v pozadí a protočím oči. Nemůžu svoje dítě vystavit tomuhle.

„Dobrá. Jsem zpátky,“ říká po několika vteřinách. „Zatraceně, ona je lepší, než Tateova motorka,“ říká vzrušeně a já se ani neobtěžuju zeptat, o čem to mluví. Mám pocit, jako bych toho už věděla až moc.

„Ach a zdá se, že mám problém.“

„Jen jeden?“ zamumlám si pro sebe.

„Musím jít dnes večer do práce, takže ti chci jen říct, že si připnu její autosedačku na sedadle vepředu vedle sebe.“

„Ne.“ Moje srdce mi buší v hrudi z jeho prohlášení. Musím se hned dostat zpátky. „Nemůžeš ji vzít….“

„Máš pravdu.“ Odmlčí se na pár vteřin. „Možná bych jí mohl nechat vzadu. Tam je to mnohem bezpečnější.“

Tam, kde sedí kriminálníci? „Parkere…..“ Hlas se mi třese strachem.

Jeho smích mě odřízne. „Jen s tebou vyjebávám,“ zavrčím. „Vážně mi moc nevěříš, co?“

„Tady.“ Podám telefon Sladovi. „Promluv si s ním,“ říkám a zkřížím si ruce na prsou. Jsem si zatraceně jistá, že mám kvůli němu srdeční infarkt.

Ležím tu s rukou položenou přes obličej, zatímco se Slade směje a mluví s Parkerem o pracovních věcech. Vážně mám pocit, že jsem udělala špatné rozhodnutí. Neměla jsem sem jezdit. Vystřelím z postele a začnu hledat svoje oblečení. Musím se dostat zpátky ještě dnes v noci. Sadey nebude muset trávit noc s Parkerem.

„Musím jít. Zavolám ti později,“ slyším říkat Slada, když najdu svou podprsenku na podlaze. Chci si jí nasadit, ale Slade mě popadne a otočí. „Co to děláš?“ ptá se, vytrhujíc moje kalhotky z ruky.

„Jdu domů. Jsem si jistá, že můžu stihnout letadlo ještě dnes večer.“

On jen zavrtí hlavou. „Klid, Anděli. Sadey je v pořádku.“

Pusa se mi otevře dokořán. „On řekl, že…..“

„Já vím, co řekl. Říkal mi to. Jen si s tebou zahrával.“ Usměje se. „Věřím Parkerovi, zlato.“

„Se svou dcerou?“ ptám se v šoku. „Dříve jsi to nedělal,“ připomínám mu.

Usmívá se, když mi palcem přejíždí po mém spodním rtu. „Věřila jsi mu dneska ráno a teď už ne?“

„To proto, že jsem nepřemýšlela. Je jasné, že ty na to nemyslíš.“

Skloní se a položí svoje rty na ty moje. „Víš, na co myslím?“ jeho mátový dech mi přeběhne po tváři a mě naskočí husí kůže.

„Na co?“ ptám se bez dechu.

„Myslím na to……“ Natáhne se dolů a popadne mě za stehna. Zvedne mě a já zapištím, když si zabalí moje nohy okolo svého pasu. „Že jsem připravený na druhé kolo,“ říká předtím, než jsou jeho rty na mých.