Checkmate:TIL - 18. kapitola

Překlad: Simča

TRAVIS

Je tu konečně noc, na kterou jsem čekal, a přestože se Viola vrátila teprve před pár týdny, mám pocit, jako by se vůbec nic nezměnilo. No, kromě toho, že nosí mé dítě, byli jsme hledat byty, a každý den mi říká, že mě miluje.

Před šesti měsíci jsem byl v mrtvém bodě v práci, do které jsem už nebyl zapálený. Dívka mých snů se zrovna odstěhovala přes celou zemi, a můj nejlepší přítel semnou sotva promluvil. Podělal jsem to, a budu s tím žít po zbytek svého života, ale nemůžu říct, že nemám radost z toho, kam mě to vše teď zavedlo. Drew a já jsme si vše vyříkali; King Marketing se stává realitou, Lvír konečně přestal žvýkat všechny moje zatraceně drahý boty, a co je nejdůležitější, Viola je konečně moje. Zasraně bych teď nemohl být šťastnější.

Silvestrkdysi znamenal jít ven s přáteli, opít se a přivést si domů nějakou náhodnou holku. Nejsem pyšný na tuhle tradici, ale letos mám v plánu vytvořit novou.

Viola se držela svého slibu o zjištění pohlaví dítěte až do půlnoci. Společně otevřeme obálku v parku pod světly. Mám pár dalších dárku, se kterými jí dnes večer překvapím, a ona nemá ponětí. Dnešní noc si budeme oba pamatovat po zbytek našich životů.

Viola teď spí přes většinu noci, a protože je neklidná většinu času, nechávám jí spát ve chvíli, kdy beru Lvíra ven a jdeme na naši ranní procházku a nechám vařit kávu. Ve spánku chrápe, kvůli čemu jsem celou noc vzhůru.Lvír spí u našich nohou, a když ho uprostřed noci nezkopává, zahrabe se pod deku a krade mi ji. První věc, kterou pořídím, jakmile se přestěhujeme, je velká manželská postel. A větší pelech.

Po naši chladné procházce, seberu noviny a naliju si horký šálek kávy. Lvír spí u mých nohou, jak čtu noviny. Jakmile dočtu rubriku Světové zprávy, zalistuju k rubrice Svět podnikání a vidím CRAWFORD MARKETING tučným písmem.

Enron byl jeden z největších skandálů v roce 2001, a o více než deset let později, další společnost

čelí podobné žalobě. Crawford Marketing, která byla založena v roce 1970, padlapod kontrolu Bezpečnostní a Burzovní komise. Formální vyšetření týkající se ztráty v hodnotě $400, které bylo hlášeno firmou ve čtvrtém čtvrtletí, brzy začne. Spolehlivé zdroje uvedly, že zisk pravidelně klesal za nezveřejněné časové období, a obvinění ze zpronevěry bylo podáno proti Alysse Crawford, dceři generálního ředitele.

Vrtím hlavou s mazaným úšklebkem na tváři. Jsem tak rád, že jsem odešel, když jsem to udělal. Blake a Alyssa si zaslouží sebe navzájem po tomto kousku, a budou spolu navždy-za mřížemi.

Drew pomalu kráčí chodbou jen ve svých pyžamových kalhotách, rozcuchaný vlasy má v drdolu, a pytle pod očima.

"Těžká noc?" Ptám se a kývnu směrem ke kávovaru. "Nějaká tam ještě je."

"Dalo by se tak říct," zamumlá, popadne hrnek. "Bez urážky, člověče, ale kdy se už konečně odstěhujete? Nevydržím další noc jejího chrápání. "

"Brzy, slibuju."

"Nevím, jak můžeš vedle toho spát." Pak zavrtí hlavou, vrátí se ke stolu a sednesi vedle mě. "Je to, jako by se po domě řítil vlak."

"Nespím." Povzdechnu si. "Bože, doufám, že poté, co se dítě narodí, přestane; jinak, nikdo z nás se už nikdy nevyspí."

Drew se zasměje na souhlas.

"Čemu se vy dva smějete?" Ptá se Viola, jak se kolébá do jídelny.

"Ale ničemu," říkám a natáhnu ruku a přitáhnu si ji do klína. Drew si zvedne hrnek ke rtůma skryje za něj svůj úsměv.

"Jak jsi spala?" Ptám se jí.

"Tak dobře, jak člověk může s pětadvaceti kily na sobě."

"No, doufejme, že všechnoshodíš poté, co se dítě narodí a všichni budeme moci zase spát," Drew

okomentuje a já sebou cuknu s vědomím, že mu Viola okamžitě nakope zadek.

"Myslela jsem psa, debile! Lvír se mezi nás pořád cpe. "

"Aha, promiň!" Zvedne ruce v omluvný kapitulaci, a já se mu musím smát.

"A já jsem nepřibrala dvacet pět kilo, fakt díky," říká s úšklebkem. "Nabrala jsem devět kilo a doktorka řekla, že to je perfektní váha."

"Jsi krásná bez ohledu na to, kolik kil jsi přibrala," řeknu jí, ale ona se neusměje.

"Vy oba jste pitomci." Vstane a jde do kuchyně. Je teď jen dva měsíce od porodu, a můžu říct, že začíná být nervózní. "Pojď, Lvíre. Pojďme se nacpat v soukromí, kde nebudeme souzeni. "

Drew a já sedíme chvíli v tichosti, a když jsem si jistý, že je Viola z doslechu, nakloním se směrem k němu. "Takže, chci ti něco ukázat."

Sáhnu do kapsy, a Drew promluví, "Ty vole, jestli teď vytáhneš svýho ptáka, zlomím ti vaz. "

"Hele, udělal jsem to jen jednou! A byl jsem opilý,"říkám v obraně.

Poté, co mu ukážu Violino překvapení, nacpu ho zpátky do kapsy, než ona a Lvír přijdou zpátky. "Jdu si dát sprchu."

"Chceš pomoct?" Usměju se, vím, že mě za to zřejmě někam pošle.

"Mohla bych využít nějakou pomoc při holení. Neviděla jsem svou vagínu už pár týdnů. "

Drew udělá dávící zvuk a Viola se směje na jeho účet.

"Tys to udělala schválně," stěžuje si Drew.

"To máš za komentář o mé váze!" Vyštěkne. Lvír jde za ní chodbou, jak já vstanu a položímsvůj hrnek do dřezu.

"Doufám, že víš, do čeho ses pustil," říká za mnou Drew. "Když má dobrý den, je divoká jako peklo. Ani si nechci představit, jaká bude, až porodí. "

"V ten den mám v plánu mít chránič. A možná i přilbu. "

"Slyším tě,Travisi Kingu!" Vykřikne z koupelny.

"Ach jo, zapomněl jsem zmínit o jejím super lepším sluchu. Nějakej podivnej hormon, " Drew vysvětluje. "Naše máma ho měla taky, když byla v třetím trimestru."

"Je nějaká šance, že měla taky zvýšenýsexuální apetit po porodu?" Zeptám se se smíchem, když na mě obrátí oči v sloup a vypadá zděšeně. "Hele, buď šest měsíců bez sexu a uvidíme, co budeš mít na mysli čtyřiadvacet hodin týdně!"

"Šest měsíců, jo?" Ptá se zděšeným tónem. "A tvoje ruka ještě neznecitlivěla?"

"Překvapivě ne."

Poplácá mě po rameni. "Vydrž, chlape. Zas budeš mít sex,za osmnáct let nebo tak nějak. "

"Uklidňující. Díky."

"Vždycky ty nejlepší rady jen pro tebe."

Jakmile Viola a já jsme oba připraveni pro den, bereme Lvíra na procházku do parku, kde jsou rodiny a připravují se na dnešní ohňostroj, když hodiny udeří půlnoc. Je to jeden z psích parků v okolí, a přestože to může být někdy ohromující, Lvír to tu miluje.

"Takže, těšíš se na velké odhalení?" Zeptám se jí. Jdeme bok po boku, držíme se za ruce, a nemohu si pomoci nepřemýšlet o tom, jak tato noc všechno změní.

"Těším!" Usmívá se. "Ty?"

"Jo. Už přemýšlím nad jmény pro našeho klučinu."

Obrátí na mě oči v sloup, protože zase zmiňuju chlapce. "Doufám, že nebudeš zklamaný, jestli to bude holka. "

"Samozřejmě, že ne. Nejsem si jistý, že bych mohl zvládnout další princeznu v mém životě, ale jsem si jistý,že jí budu milovat." Usměju se, čímž zvednunaše ruce a políbím ji na klouby. "Přemýšlela jsi už o nějakých jménech?"

"Ano, ale jsem si jistá, že je budeš všechny vetovat."

"Mají něco společného s určitou knižní sérií?" Vyklenu obočí, protože vím sakra dobře, že má v hlavě jména založená na jejích oblíbených knihách.

"Možná," říká zamračeně. "Ale žádné filmové postavy."

"Takže,Bridget Jonesová je ze stolu?"

Zafuní a vrtí na mě hlavou. "Rozhodně."

"Sakra. Doufal jsem, že jednoho dne budeme moc povyprávět o té noci, jako o dni, kdy jsme pokřtilipodlahu v obývacím pokoji. "

"Travisi!" Ona nadává, plácne mě přes ruku. "Zřejmě mi do toho nebudeš moc kecat."

"Ach, to nemyslíš vážně." Vystrčím spodní ret a ona si zasněně povzdechne.

Vyjdeme z parku a vracíme se domů. Vede si docela dobře, jak chodí na pravidelné procházky, aby si udržela kondičku a sílu. Vím, že jak se dny přiblíží, bude se cítit unaveně a sklesle, ale zatím si vede dobře. Jsem super ohromen tím, jak dobře se všemu přizpůsobila.

"Už se nemůžu dočkat, až vezmeme dítě v kočárkusebou na procházku," říká, jak vejdeme do domu.

"No, když budu v práci, budete mít dostatek času jít na procházky. Ale tak dlouho, jak vezmete Lvíra. Bude to váš bodyguard, když budu pryč. "

"No, dokud dítě nebude dost staré na to mít hlídání."

"Počkej, co?" Ptám se, jak odepínám Lvíra z vodítka. "Proč by dítě potřebovalo hlídání?"

"Protože půjdu do práce," řekne, nechávajíc měbez řeči. "Nechci promarnit svůj titul."

"Není to plýtvání tvým titulem, Violo. Budeš ho mítnavždy, ale nechceš být tím, kdo vychová dítě? Jen jsem si myslel- "

"Že budu jedna z těch matek, která zůstává doma ažije v teplákách, špinavým tričku a nemyje si vlasy?"

"No, nechtěl jsem zrovna mluvit o oblečení…"

"To je fuk. Nechci být sama po celý den, když budeš v práci. "

"Ale já chci být tím, kdo ti všechno poskytne, nám. Odešel jsem ze staré práce s tebou v mé mysli,

Violo. Chtěl jsem se ujistit, že naše budoucnost bude zajištěná."

"Takže si uděláme tucet dětí, a já zůstanu doma a vařit a uklízet a poté budeme další z ukázkovýchrodin ve světle reflektorů."

Polknu, sleduju, jak z ní vychází pára na plné obrátky, a přemýšlím, jak mám sakra zvládnout tuhle situaci, když její hormony dostávají to nejlepší z ní. Asi jsemo tom neměl mluvit, než jsem učinil předpoklady, ale teď nevím, jak se z toho dostat, aniž bych jí ještě víc naštval.

"Dobře, můžeme udělat to, co ti udělá radost." Udělám krok směrem k ní, sleduju, jak se její hruď zvedá a padá, když se zhluboka nadechne. "Uklidni se, princezno. Zvládneme to; Slibuju. Právě teď

nemusíme provádět žádné jednoznačné plány. Nic není vytesáno do kamene. "

"Až na to, že budu muset vytlačit dítě z mé vagíny."

"No, jo. Bohužel, tenhle malý detail nemůžu napravit."Sleduju, jak se vrtí. "Hluboké nádechy, princezno. Všechno bude v pořádku. "

"Nevím, proč jsem taková. V jednu chvíli jsem v pořádku, a další, vyšiluju, všechno přehodnocujua ptám se sama sebe, jestli jsme na to připraveni, a co když se něco pokazí nebo co když nejsem dost silná, abych zvládla porod a- "

"Violo," říkám pevně, přitahujíc ke mně její pozornost. "Dovedeš se tím k šílenství, přemýšlejíc o každé maličkosti, která se může nebo nemusí pokazit. Jsem tady pro tebe, jo? Nikam nejdu, a ať se stane cokoli, přijdeme na to společně. Dobře?"

"Dobře," říká tiše. Přivedu její rty k sobě a políbím ji, připomínajíc jí přesně, jak moc jí miluju. "Jsi si jistý, že stále miluješ tuhle trosku?"

"Víc a víc každý den."

Poté, co se Viola osprchuje, usne na pohovce s Lvírem. Neodvážím se jí rušit, protože vím, jak je unavená. Mí rodiče přijedou a setkají se s námi na večeři, což bude poprvé po letech, kdy je Viola uvidí. Řekl jsem mámě po telefonu, že Viola je těhotná, a ona byla u vytržení z té zprávy.

Můj otec je na tom hůř, než dříve, a moje máma stále dělá vše, co může, aby ho udržela naživu. Vím, že ho miluje, a já obdivuju její sílu. Otevřeně o tom nemluvím, dokud mi nenaznačí, že by chtěla, ale dnešní večer bude o novém začátku a další kapitole v našich životech. Moc se těšímna tento příští rok našeho života, ale taky se těším na každý krok při naší společné cestě.

Zkontroluju Violu ještě jednou předtím, než vyjdu ven, potřebuju se ujistit, že stále ještě spí. Vytočím

Courtney a ujistím se, aby můj hlas byl tichý jen v případě, že její lepší sluch se znovu projeví.

"Co se děje, šéfe?" Odpoví po prvním zazvonění.

"Viola spí, tak jsem chtěl projít dnešními událostmi ještě jednou," říkám, jak jdu na příjezdovou cestu.

"Už jsme to procházeli pětkrát!"

"Nedělej si ze mě srandu, Courtney!"

Rozesměje se a hlasitě si povzdechne. "Dobře. Jestli je to, co mi zařídí povýšení… "

"Povýšení? Ještě jsme ani neotevřeli! "

"Co můžu říct? Můj táta mě naučil, jak přitvrdit v mladém věku. "

Nervózně si prohrábnu vlasy a zamumlám pár nadávek. "Fajn," souhlasím skrz zaťaté zuby. "Přiměju Drewa, aby ti nosil oběd dvakrát týdně. Jsi teď šťastná? "

Jsem si jistý, že se usmívá na druhé straně, díky jejímu pronikavému tónu v hlase. "Ano, velmi. Bylo to tak těžké? "

"Věděl jsem, že budu litovat, když jsem ti ten den zavolal," zamumlám, moc dobře si vědom toho, že mě uslyší.

"A teď jsi semnou uvízl navždy. Zvykni si na to, Kingu."

"Můžemeteď prosím ještě jednou projít plánem?" Ztrácím trpělivost a ona to ví taky.

"Samozřejmě. Cokoliv řekneš, šéfe. "