Checkmate:TIL - 17. kapitola

Překlad: Simča

TRAVIS

Je těžké nepochybovat o své schopnosti stát se tátou. Vzhledem k tomu, že jsem neměl pozitivní mužský vzor ve svém životě.Zpochybňuju to, ale každý den si připomínám, že nejsem můj otec. Ať se děje cokoliv, budu tam pro mého syna nebo dceru, a dávat jim všechnu lásku, o kterou jsem já přišel. Každý den se budu snažit být příkladem, ukazovat lásku a zároveň být rodičem. Tohle dítě tu ještě ani není, ale můj život se již drasticky mění. Nechci selhat.

Dokonce, i když jsem podělaný strachy, že celou tuhle věc být tátou zvorám, cítím se jako nejšťastnější člověk na planetě. Alespoň na to pořád myslím, když se ohlédnu na Violu, jak jedeme na naší kontrolu. Není to už jenom její kontrola. Naše kontroly, naše dítě, naše budoucnost.

Budu táta. Je to děsivá myšlenka, ale vědomí, že Viola je ta pravá, a ona nosí naše dítě, přináší mi takový pocit radosti, že je to téměř nevysvětlitelné. Od doby, co je doma, rychle padáme zpět do naší staré rutiny, ale bez všeho toho divokýho sexu. Je skvělý pocit vědět, že neexistují žádná další tajemství, a můžeme být tak otevření, jak si přejeme.

Posledních pár dní chodí navštěvovat Lvíra a mně, a já se zastavuju u Courtney každý den, než jedu domů. Pokaždé, když ji opustím, mě to štve. Chci, aby se ke mně nastěhovala, nebo abychom si sehnali vlastní domov, ale snažím se jí udržet bez stresu.

Zajedeme na parkoviště ordinace lékaře, a jakmile zaparkuju, vezmu ji za ruku a políbím její klouby. "Jsi připravena?"

Ušklíbne se na mě "Nějak si nemyslím, že máš na mysli návštěvu lékaře."

S vyklenutým obočím odpovím, "Rozhodně nemám."

"Pak si mě vezmi, Travisi Kingu. Dej mi svá miminka,"říká se smíchem.

"Ber to jako hotovou věc."

Vystupujeme z auta a jdeme dovnitř. Je to poprvé, co jsem vkročil na gynekologii, a cítím, jako by se všechny hlavy otočily a dívaly na mě. Viola se usměje se na všechny ženy v čekárně, ale její tělo je napnuté nervy.

Poté, co se zapíše a oni jí zavolají zpět, stoupne si na váhu a řekne mi, abych se otočil a nic tak neviděl. I když ji chci připomenout, že mi je fuk, kolik váží, respektuju její soukromí. Po tom, co jí zkontrolují krevní tlak, se jí zeptají, jestli se něco změnilo od poslední návštěvy, co tam byla. Vzhledem k tomu, že je teď těhotná, musí je informovat o všech změnách.

Když přijde doktorka, mluví spolu o hodně věcech. Nejprve je to příšerně ohromující, ale snažím se držet krok. Chci znát všechny naše možnosti a porodní plány a to bez ohledu na to, co je sakra epidurál. Chci tu být pro Violu co nejvíce.

Doktorka řekne Viole, aby si lehla a vyhrnula si košili. Změří její břicho od místa pod ňadry až k její pánvi. Říká nám, že měří přímo akorát pro konec února, kdy je první termín.

Pak jí zatlačí ruce na břicho, a vidím, jak Viola sebou ošívá. Nejsem si jistý, jestli je to normální, takže jsem v pokušení něco říct, ale trvá to jen chvíli. Brzy jí doktorka zvedne, a připomene jí, aby užívala prenatální vitaminy.

Jakmile doktorka odejde, stoupnu si mezi Violiny nohy a uchopím jí za bradu. "Jsi krásná,"připomenu jí.

Věnuje mi nucený úsměve, ale není opravdový.

"Nosíš moje dítě, a pokud to není nejvíc sexy a nejkrásnější věc na světě, pak nevím, co je. "

Nakonec se široce usměje a políbí mě.

Zdravotní sestra nás poleká, když zaklepe na dveře a otevře je. "Věřím, že máte naplánovaný ultrazvuk po tomto vyšetření? Wendy na vás čeká v oddělení radiologie, kdykoli budete připraveni."

Jedeme dolů na nižší podlaží a následujeme ukazatele k další recepční. Ženina jmenovka říká Wendy, a vím, že jsme na správném místě.

Jakmile je Viola zaregistrována, musíme počkat jen nějakou chvíli před tím, než nás zavolá zpět.

Paní, která má na starost ultrazvuk, se nám později představí jako Kelly a pozdraví nás u dveří a zavede nás chodbou do prázdné místnosti s velkou, plochou obrazovkou zavěšenou na stěně a ultrazvukovým přístrojem. Všechno vypadá tak cize, a nejsem si jistý, co očekávat, ale jsem nadšený, že jsem tu s ní.

Kelly pokyne Viole, aby si sedla na stůl a lehla si na záda. Poté, co tak udělá, podívá se na mě a usměje se.

"Co?" Ptám se.

"Jsi připraven vidět naše dítě?"

Vezmu ji za ruku a stisknu ji. "Ano, nemůžu se dočkat."

Jakmile si udělá Viola na stole pohodlí, rozepne si džíny a košili vytáhne nahoru. Kelly vypne světla a usadí se do židle vedle nás.

"Viděla jsem ve vaší složce, že ještě neznáte pohlaví dítěte. Chcete se ho dozvědět dnes? "

Viola se na mě podívá, celá září. "Chceš to vědět?"

"Je to na tobě, princezno." Nevědomost mě poněkud zabíjí, ale je jedno, jestli to bude holčička nebo kluk. Budu milovat jeho nebo jí stejně.

"Můžeme počkat? Ať je to velké překvapení?"Ptá se, a nemůžu jí vzít tohle vzrušení.

Doktorka se usměje a já kývnu.

Viola se otočí na doktorku a usměje se s nápadem. "Mohla byste nám to napsat a dát do obálky?" Ptá se Viola, a já chci vědět, co má za lubem. Samozřejmě, že si toho všimne.

"Myslela jsem, že bychom to mohli otevřít na Nový rok." Až moc si užívá mě mučit. "Hned jak hodiny udeří půlnoc. "

Usměju se jejímu sladkému nápadu. "Pojďme na to."

"Bude to trochu chladit," varuje doktorka Violu, jak rozmaže nástavcem gel pojejím břichu tak, že se snadno pohybuje po celé její kůži. Cítím, jak mi začíná bušit srdce, když doktorka přitiskne silněji nástavec na její břicho a hýbe jím dokola, dokud nenajde pulzující rytmus. Pokoj se naplňuje zvukem, který mi připomíná pračku. Je to tlukot srdce našeho dítěte.

"Takže jste neměla žádné problémy od vaší poslední kontroly?" Ptá se doktorka.

"Ne. Všechno je skvělé."Podívá se na mě a skutečně se usměje.

"Takže, vybrali jste už nějaká jména?"

"Ještě ne," říkáme oba najednou. Je to něco, co jsme dosud neprodiskutovali.

Jsem v úžasu, že vidím tvář našeho dítěte v 3D obrázku. S úsměvem se ohlédnu na Violu, slzy štěstí stékají po její tváři. Vstanu a v celý v úžasu ji vezmu za ruku. "Vidím jeho ústa a nos. "

"Všechno vypadá perfektně," říká doktorka se spokojeným úsměvem. "Teď jen musím změřit miminko pro vaší doktorku, a pak, až se dostaneme k dolní polovině dítěte, dám vám vědět, abyste se podívali jinam. "

Jsem napůl v pokušení se tajně podívat, ale neudělám to. Chci sdílet tento okamžik s Violou. Bude to něco jen pro nás.

"Vytisknu vám nějaké fotky,které si můžete vzít sebou domů," říká, jak tiskne několik tlačítek na stroji. Poté, co skončí, všechno položí. "Tady máte pár kapesníků, abyste si setřela gel."

Viola si je od ní vezme a očistí si břicho. Najednou je všechno tak skutečný.

Doktorka nám předá 3D fotky, a oba jsme v úžasu.

"Nemůžu uvěřit, že už můžeme vidět tolik detailů."

"Myslím, že bude vypadat hodně jako ty," říkám, jak zkoumám fotky.

"Jo?" Ptá se s nadějí v hlase.

"Jo. Stačí přidat nějaké brýle, malou hůlku do jeho rukou, a voila! Miniaturní Viola. "

"Velmi vtipné!" Svraští nos a stáhne košili zpátky dolů. "No, on nebo ona bude mít dobrý vkus v knihách. "

"To je jasný," vtipkuju.

Vstane, a přitáhnu si jí do náručí a políbím ji na vlasy a řeknu jí, jak moc ji miluju.

"Budeme mít dítě," šeptám. "My budeme mít opravdu dítě."

VIOLA

"Mám pro tebe překvapení," říká Travis, jak zamíříme po dálnici v opačném směru od nemocnice. Ulice a domy zdobí vánoční světla, a myslím na to, že to budou naše první Vánoce jako pár. Proplete si semnou prsty a stiskne je.

Když zaparkuje před obchoďákem, zasměju se jeho výběru místa.

"Bereš mě do obchoďáku?"

"Myslel jsem, že bys chtěla vidět Santu." Zasměje se. "Vlastně bych chtěl rozmazlit tebe a mýho malýho prince. 

"Prince? Takže si myslíš, že je to kluk?" Vytáhnu obálku z kabelky a mávnu s ní. Uvnitř je kus papíru, na kterém je pohlaví našeho miminka, a zatímco jsem tak moc v pokušení vytáhnout ho a otevřít, neudělám to.

Jeho oči se rozšíří. "Nový rok. Není to příliš daleko. Jen pár týdnů. "

Nakloním se k němu a políbím ho a on položí ruku na zadní stranu mé hlavy a přitáhne mě ještě blíž.

Vystoupíme z auta a jdeme do obchoďáku. Mihotavá Vánoční světla jsou navlečená na stromcích a je to tu tak zatraceně přeplněný, že skoro zpochybňuju jeho rozhodnutí. Travis mě chytne za ruku a chodíme po různých obchodech, a on mi klade otázky ohledně věcí, které se mi líbí. Další obchod, do kterého vejdeme, je obchod s oblečením pro miminka. Najde dupačky, které mají na sobě korunu a okamžitě je koupí.

"Ale jsou modré," prohlašuju.

"To proto, že budeme mít kluka. Ale pokud budeme mít holčičku, i tak jí do nich budu oblékat," směje se.

"Pokud budeme mít holčičku, budeš ten děsivý táta s tetováním, který jí nikdy nedovolí randit."

"To si zatraceně piš. A ona bude mít velkýho silnýho strejdu, který nosí zbraň a pouta. Žádný randění,dokud jí nebude třicet. Myslím to vážně."

S úsměvem pokrčím rameny. "Bude nám proklouzávat. Vážně, podívej se, kdo jsou její rodiče."

"Toho se nemusíme bát, protože budeme mít kluka."

"Dobře, když myslíš."

Jak procházíme kolem Victoria´s Secret, otočí se a ušklíbne se na mě.

"Ani na to nemysli. Jsem jak velký dům. Vůbec se necítím sexy."

"Věř mi, princezno. Jsi sexy." Podívá se dolů do svého rozkroku, kde vidím impozantní erekci zpod džínsů.

Směju se tak silně, že jen stěží můžu popadnout dech. Jak se směju, moje břicho skáče natolik, že mě to rozesměje do té míry, že se Travis připojí. Vypadáme směšně, jak se procházíme po obchoďáku a smějeme se jako blázni.

Popadne mě za ruku a vede mě k místu, kde sedí Santa.

"To nemyslíš vážně."

"Pojď; bude to naše prví rodinná fotka."

Jeho úsměv je přesvědčivý, a tak ho následuju k frontě, která je vyzdobená platovými lízátky. Travis

zaplatí teenagerovi oblečenému jako elf a brzy jdeme po schodech na jeviště. Santa poplácá svůjklín, a já se zasměju a sednu si.

"Byla jsi hodná holka?" Starý muž se na mě podívá. Je to takový skvělý Santa, že nemám ani nutkání zatáhnout ho za vousy, jako když jsem byla dítě.

Travis promluví. "Ne, Santo. Byla velmi zlobivá holka. "

Spadne mi brada. "Kingu!"

"A co bys chtěla k Vánocům?" Dívám se na Santa dlouhou dobu a potom se podívám na Travise.

"Mám všechno, co chci, opravdu." Myslím vážně každé slovo. Instinktivně se dotknu svého bříška. Travis se usmívá tak zeširoka, že si přeju, aby nás vyfotili hned v tuto chvíli, takže si to mohu uchovat navždy.

"Něco tu být musí," Travis se ptá, jako by čekal, že se svěřím Santovi a jeho elfovi.

"Chtěla bych světový mír," říkám s úsměvem.

"Typická princeznovská odpověď," směje se Travis.

Santa nám věnuje velkého, ho, ho a otočím se s úsměvem, abych se podívalado foťáku, a elf nás vyfotí. Jakmile je fotka vytisknutá a dána do jednoho z těch rámečků se sněhovými vločkami podél stran, předá mi ji. Okamžitě se na ní podívám. Dívám se do foťáku, vypadám tak šťastně s mým bříškem, a Travis se na mě dívá s takovou láskou a obdivem, že si nemůžu pomoci, ale otočit se k němu a políbit ho ve středu nákupního centra, bez ohledu na všechny ty lidi, kteří se snaží projít kolem nás.

Zezadu slyším, jak si někdo odfrkne, a otočím se a vidím Miu Zasranou Montgomery. Stojí tam se samolibým pohledem na tváři, a nějakým chlápkem vedle ní. Travis mě chytne za ruku, protože jsem připravena ji zabít. Podívá se na moje břicho a pak se podívá na Travise a propukne ve zlý smích. "Zajímalo by mě, kolik dalších Kingových dětí se kolem potuluje."

"Nikde v blízkosti množství sexuálních nahrávek, který kolujou po internetu. Nebo počtu náhodných ptáků, který jsi měla v ústech,"Travis na ni vyplivne.

Mia zalapá po dechu a pak se otočí a podívá se na pytel kostí, který stojí vedle ní – nevypadá pobaveně - ale vůbec jí nezačne bránit. Buď je to proto, že by ho Travis mohl zlomit na polovinu, nebo proto, že ví, že je to pravda.

Dlouho jsem neviděla Travise se takhle vztekat.

"Nemůžu uvěřit, že jsi skončil s ní. Podívej se na ni. Mohl sis vybrat líp. Škoda, opravdu. "

Sjede mě pohledem seshora dolů.

"Jsi mrcha! Jsem tak šťastná, že se Drew konečně dostal přes tvůj vyzáblej zadek," řeknu mezi zaťatými zuby a udělám pár kroků dopředu. Lidé se otočí a dívají se na nás a za jakýchkoli jiných okolností bych byla v rozpacích, ale vše, co mohu vidět, je červená. V uších slyším svůj tep, a chci ji jednu vrazit do obličeje, těhotná nebo ne. Ublížila mému bratrovi; ublížila Travisovi a mně, a škoda, kterou způsobila, byla skoro nenapravitelná.

Travis mě chytne za ruku a táhne mě pryč od ní, ale vřu do té míry, že začnu plakat. Jsem naštvaná, že nemohu získat kontrolu nad svými emocemi, a nenávidím, že na nás lidé zírají. Jakmile mnou proudí adrenalin, následuje vyčerpání s mimořádně velkou dávkou pochybností.

"No tak. Pojďme odsud,"říká Travis, jak mi tře záda.

Poté, co jsme v autě, sedíme v tichu.

"Je mi to líto, princezno. Nezasloužila sis nic z toho. "

"Slyšel jsi, co řekla?"

Podívá se na mě smutnýma očima a přikývne. "Víš co? Ať se pojebe."

"To tě taky chtěla," přidám. Všechny ty staré obavy mě začnou znovu zaplavovat v plné síle, a to mě posílá na okraj.

"Můžu ti zaručit, že jediný Kingovo dítě je to, který nosíš." Popadne mě za ruku.

"Nikdo jiný s kým jsem kdy byl, mě nepřiměl se cítit jako ty. Nikdy. Vždy jsi to byla ty, Violo. Vždycky jsem si schovával tuhle část mě pro tebe. "

Roztřeseně se nadechnu. "Ale co když se jednoho dne probudíš a rozhodneš, že nejsem to, co chceš? Co když má pravdu? "

"A co když to bude jinak? Co když se probudím každý den s vědomím, že tě miluju víc, než jsem kdy miloval někoho ve svém životě? A co když jsem upřímně přesvědčen, že jsem ten nejšťastnější muž na zemi, protože jsem nějak získal ​​dívku mých snů – dívku, kterou jsem miloval jako dítě, která byla zakázané ovoce - a ona porodí moje dítě? Protože tohle je realita, ve které žijeme, ve které budeme vždy žít." Přeje palcem proti mé tváři.

"Vždycky to děláš," říkám.

"Co,to?" Ptá se, když nastartuje auto, tichý rachot mě uklidňuje.

"Říkáš přesně tu správnou věc ve správný čas." ​​Usměju se.

Na cestě domů, sdílíme pohledy a uvědomění, jak šťastnou mě Travis dělá, mě zase hodí do klidu. Po šesti měsících, kdy jsme byli od sebe, netroufám brát tyto okamžiky, jako samozřejmost. Chovám v srdci každou z nich, ale vím, že budou tisíce dalších. Nikdo nikdy nebude schopen je od nás vzít, protože to, co máme, je víc než hloupá dětská láska nebo jednorázovka.

Je to skutečné.

Je to láska v nejsyrovější podobě.