Checkmate:TIL - 12. kapitola

Překlad: Simča

TRAVIS

Drew vkročí zpět do jídelny akorát, jak prostírám stůl. Můžu říct, že ho něco trápí, už jen podle toho jak má napnutou tvář a jak si vjíždí prsty do vlasů. Vím, že v poslední době mluvil hodně s Miou, ale ve skutečnosti mi od doby, co mi řekl, že s ní mluvil, o ní nic neřekl.

"Co se děje?" Ptá se Drew a kývne hlavou směrem ke stolu.

"Mám nějaký jídlo v troubě. Chceš?"

"Udělal jsi večeři?" Nevěřícně vyklene obočí.

"Jo, Viola řekla, že má hlad, a tak jsem dal něco dohromady."

Vytáhne židli a posadí se. "Od kdy umíš vařit?"

"Od teď," odseknu. "Budeš jíst nebo se budeš do mě vrtat celou noc?"

"Promiň, chlape. Mia mě štve. "

"Myslel jsem, že vy dva si promluvíte nebo tak něco?"

"No, mluvili jsme, ale nic mi neřekne, dokud nebudeme tváří v tvář, a jen podle tónu jejího hlasu, to nezní dobře. "

Sevřu rty, přesně vím, co by Mia měla Drewovi říct, ale znám ji a ona to zřejmě nějak překroutí a bude hrát oběť.

"Kdy teda přijede?"

"Můj další den volna není až do příští středy, takže přijede v úterý večer a stráví tu noc."

Uvažuju, že bych ho varoval, ale nejsem v pozici, abych mu pověděl špatné zprávy.

"No, doufejme, že to vyřešíte." Slova vyjdou upřímně, ale vůbec uvěřitelně.

"Prostě mě to přivádí k šílenství. Je to tak špatný, že mi to nemůže říct po telefonu a vytáhnout mě zutrpení? Dokonce jsem přemýšlel, že se udělám marod a pojedu tam sám, ale ona je uprostřed učení se na závěrečky, takže musím zkurveně sedět a čekat. "

Viola vejde, než můžu odpovědět. "Možná tě Lvír rozveselí." Zvedne štěně nahoru s širokým úsměvem.

"Pochybuju."

"Bože. A kdo je ten s krámama? " Kolébá Lvíra na hrudi a posadí se.

Vzdychne. "Tak o co tu jde? Vy dva jste teď…kamarádi? "

Vidím, jak Violinu tělo na židli ztuhne, a vím, že budu muset být tím, kdo to tu urovná. "Myslel jsem, že bys ocenil jeden večer bez hádek." Usměju se a pokrčím rameny. Časovač trouby se zapne, a jdu zpátky do kuchyně, takže Viola je sama s Drewem. Slyším jí s ním mluvit o štěněti a snaží se ho navnadit na myšlenku mít ho doma. V době, kdy přinesu jídlo, on se usmívá a drží Lvíra.

"No, pokud to Mie a mně nevyjde, alespoň bude kolem Lvír, aby mi dělal společnost," říká, jak ho olízne pes.

Vrátím se a přinesu nám všem i pití, než si sednu. Viola uchopí lžíci a nabere si večeři na talíř. Poté, co Drew položí Lvíra dolů, popadne talíř jako další.

"Takže, Kingu, nejdřív štěně a teď večeře? Snažíš se dostat do kalhotek mý sestry? "

Než můžu odpovědět, Viole zaskočí pití a málem to vše vychrlí přes stůl.

"Jsi v pořádku?" Drew se otočí a ptá se.

Ještě několikrát zakašle,než si přitiskne ruku ke krku. "Jo, no, jen mi zaskočilo. "

Srdce mi šíleně bije v hrudi kvůli napětí ve vzduchu a část mě mu to chce prostě říct právě teď a mít to za sebou, ale vím, že by mě Viola zabila. Slíbil jsem, že mu o tom řekneme, a bude připravená.

"Tak? Nechce mi někdo říct, co se děje? "

"S někým se ve škole vídám, Drew, takže se uklidni," říká dřív, než se dokonce dostanu ke slovu. Říká to tak skutečně, že bych ji málem uvěřil.

"S kým?"

"Neznáš ho. Je to prostě kluk, co se mnou chodí na chemii." Zabodne svou vidličku do těstovin a dá si sousto.

"Myslel jsem, že jsi měla chemii v loni?" Ptá se a přimhouří na ni oči.

Vidím, jak se jí hrdlo pohybuje, když polkne a můžu říct, že je nervózní. Mám pocit, jako bych měl něco říct, ale nechci, aby byl Drew více podezíravý.

"Měla jsem. Tehdy jsem se s ním setkala."

Červená se, ale naštěstí si toho Drew nevšímá.

"No, jak se jmenuje?"

"Kdo?"

"Ten chlap, se kterým se vídáš?"

Bez přemýšlení vykoktá první jméno, které ji přijde na mysl. "Toby."

Stisknu oči a kleju pro sebe.

"Je trochu tichý."Nenaváže s ním oční kontakt, jak se ďobe ve svém jídle.

"Takže je to ňouma?" Promluvím, přerušujíc nepříjemné napětí.

Zamračí se na mě jako přímo na zavolanou, a já na ní mrknu. "Pokud myslíš ňoumu, který má vyšší IQ než ty, pak ano. "

Začnu dusit smích, který hrozí, že vybuchne. Kurva, je dobrá-vždycky na mě hází sračky.

"Nejmenoval se Toby Courtney přítel?" Ptá se Drew, prolomujíc mezi námi kouzlo.

"Jo. No, byl. Nedávno se rozešli."Zvedne telefon a její prsty začínají létat přes obrazovku. "Vlastně jsem ji chtěla pozvat, aby viděla Lvíra, jestli ti to nevadí."

Drew pokrčí rameny, jeho mysl je náhle obsazená, a já si chci s Violou plácnout pro její rychlý, vtipný odpovědi.

V tichosti dojíme, a sleduju, jak Viola krmí Lvíra zbytky z jejího talíře. Její telefon zvoní zprávami od Courtney.

V okamžiku, kdy vyklidíme stůl, Courtney vejde dovnitř a okamžitě zapíská, když uvidí štěně.

"Ach, můj Bože!" Sehne se a zvedne ho. "Je tak roztomilý!"

"Říkala jsem ti to!" Viola se zářivě usmívá.

"Chci udusit svůj obličej v jeho srsti!"

"Pojď, Court." Viola se směje a vede je oba do obývacího pokoje, nechávajíc Drewa a mě samotný v kuchyni.

"Takže tahle věc s Miou tě opravdu trápí, co?" Snažím se s ním navázat o ní malý rozhovor, protože si nejsem opravdu si jistý, jestli o ní chce nebo nechce mluvit.

"Jo, mám pocit, že je to něco špatnýho. Řekla ti něco tehdy v noci? "

"No, vlastně, je tu něco, co ti chci říct už dlouho, ale nejsem si jistý,jestli by nebylo lepší, aby ti o tom řekla Mia sama. "

"Kurva, chlape. Nevím, jestli můžu čekat tak dlouho. Nemůžu se na nic soustředit."

Než můžu odpovědět, Courtney vypustí hlasitý smích, navádějíc nás oba směrem do obývacího pokoje. Sleduju, jak se Drewův pohled zjemní, a vím, že by se mu právě teď hodilo menší rozptýlení.

"Pojedu do zverimexu pro nějaký hračky a jídlo pro Lvíra. Pravděpodobně bude potřebovat něco dělat, když budeš ve škole," říkám Viole, jak mířím směrem ke dveřím v naději, že pochopí, o co mi jde.

Stoupnu si za Drewa a kývnu hlavou k němu a pak ke Courtney. Viola to hned pochopí a rychle se postaví.

"Je to můj pes a taky ho chci rozmazlovat."

Vyklenu obočí a skoro zapomenu, že nejsme sami. "Jestli chceš jít (udělat se),dovolím ti to."

Usměje se na mou narážku. "Chci, a budu řídit."

VIOLA

C: Vazne jsi me sem pozvala jen proto, abys me nechala samotnou s tvym bratrem?!

"Zní naštvaně," říká Travis a zasměje se, když čte její zprávy na mém mobilu. "Cobych měl odepsat?"

"Řekni jí, ať využije tuhle příležitost a svede ho."

"To jí nenapíšu," odsekne. "Řeknu jí, ať pošle fotku svýho prsa."

Se smíchem se k němu natáhnu a seberu mu telefon z ruky. "Zmlkni. Bude v pohodě. "

Jakmile dojedeme k zverimexu, Travis chytne Lvíra za vodítko a vede nás dovnitř. Vybereme pár žvýkacích hraček, pamlsky, psí žrádlo, a malý pelech.

"Víš, že v tom pravděpodobně nebude nikdy spát," řeknu mu, jak platíme.

"Proč ne?"

"Je to štěně! Bude chtít spát vedle teplého těla. "

"Dával bych přednost tvýmu teplýmu tělu."

"Jsem si jistá, že ti dovolí se s ním mazlit, když budu pryč."

"OK dobře. Ale musíme ho upozornit, že jsem velký mazlič. "

Vyjdeme ven z obchodu s velkým pytlem krmiva pro psy a dvěma taškami s hračkami a mňamkami.

"Podej mi klíče," říká Travis, jak natahuje ruku.Houpu jimi před ním, a on je popadne dřív, než je můžu odtáhnout. "Dobrý pokus, princezno. Teď budu řídit prudérní Prius. "

Zamračím se na něj kvůli přezdívce pro moje drahé auto. "Naučím Lvíra,aby tě kousnul kdykoliv uděláš sarkastický komentář. "

"A pak ho to odnaučím, a když se vrátíš, bude už umět všechny druhy dobrých věci jako je vytahování piva z lednice a vynášení odpadků. "

"Bože, máš vysoký standarty." Zakoulím očima, když nastoupím na stranu spolujezdce s Lvírem. "Myslíš, že bychom měli jezdit kolem, než se vrátíme domů?"

"Čekáš, že se Cortney konečně podaří ho sbalit?" Ptá se, otočí klíčky a nastartuje.

"To je to tak očividný?"

"Zřejmě ne pro Drewa. Je trochu zaslepen mlhou jménem Mia. "

Povzdechnu si. "Takže, Drew se opravdu nikdy nezeptal na tu noc s Miou?"

Vidím, jak se mu svírá hrdlo, a zajímalo by mě, jestli jsem nezačala citlivé téma. "Ne. Nabídnul jsem se, že mu všechno řeknu, ale ona by měla být tím, kdo mu o tom poví."

"Myslíš, že mu o tom poví?"

"Upřímně? Ne." Pokrčí rameny. "Jestli se ale pokusí vytáhnout nějakou ze svých obvyklých sraček, řeknu mu to, a to jestli už chtít bude nebo ne."

Sevřu rty, chci se ho na to zeptat, ale nechci, aby to znělo, jako bych mu nevěřila. Mia nikdy nebyla ta dobrá, ale věřím Travisovu úsudku.

Místo toho, abych něco řekla, rozptýlím se svým telefonem a vidím, že mi Courtney poslala více smsek.

Ma nejlepsi smich vubec. *povzdech*

OMG chci mit jeho miminka.

Bylo by divny ustrihnout kus z jeho vlasua spat s nimi?

Nase deti by byly tak krasni s myma modryma ocima a jeho divokama tmavyma vlasama, nemyslis?

Mrkl na me.

Prave jsem zemrela.

ZEMRELA.

JSEM MRTVA.

"Dobrý bože," zamumlám a zavrtím hlavou. "Neměli jsme nechat Cortney s ním samotnou. Začínám se cítit špatně. Možná jsem jí měla varovat před naším odjezdem…"

"Ne, prospěje mu to."

"Obvykle takhle šílená není, ale je do něj zamilovaná od prvního dne, kdy se setkali."

"Nech mě hádat. Drew sebou sotva trhnul."

"Tak nějak. Ten by nerozpoznal flirtování, i kdyby ho to udeřilo do obličeje, zatahalo za vlasy, a koplo mezi nohy."

"Ježíš. Připomeň mi, abych tě nikdy nenaštval. "

Zamračím se na něj, a on se na mě usměje.

Napíšu Cortney zprávu.

V: Cerveny kod: Jsme na ceste zpet. Pokud jste nazi, varuj nas.

C: Oh, jako bys me nevidela nahou?

V: No, nechci z toho delat zvyk.

C: Fajn… ale kdyz to musis vedet, Drew a ja jsme alespon na delku paze od sebe, takze bych rekla, ze me soupnul do zony kamarad. :(

"Šoupnul ji do zóny kamarád," říkám Travisovi, jak píšu svou odpověď. "Jestli její naděje byly hodně zářivý, pravděpodobně teď oslepla."

"Měla jsi ho vidět ve škole," zafuní. "Holky se mu skoro plazily u nohou, a on to jen ignoroval."

Kývnu na souhlas. "Dovedu si představit spoustu zlomených srdcí."

"Jo, to je důvod, proč mě celá ta věc s Miou sere. Přál bych si, aby ji nechal jít a šel dál. Ona pro něj není dobrá."

Znovu polknu, hraju s Lvírovým obojkem, jak vymýšlím způsob, jak nadhodit tu noc. Hádám, že nejlepší prostě bude strhnout náplast, a tak se zeptám. "Podvedla ho?" Ošívajíc se, čekám na jeho reakci. Sleduju, jak jeho prsty svírají volant.

"Tvrdí, že ne, ale byla s jiným chlapem, když jsem ji našel."

Vře mi krev, a jsem v pokušení jí zavolat a říct jí, aby se držela daleko od Drewa, ale protože vím, jaká je to intrikující čubka, nezůstala by zpátky a to jen aby mě nasrala ještě víc. Divným způsobem je taky uklidňující slyšet, že byla s jiným chlapem, což upevňuje mou důvěru k Travisovi.

"To mě nepřekvapuje," říkám mělkým dechem.

Zastavíme na příjezdové cestě a Travis ode mě vezme Lvíra, než se dostane ven. "Vezměme ho na

procházku." Věnuje mi vědoucí úsměv a mrkne.

Jdeme tiše ruku v ruce, jak Travis drží vodítko volnou rukou. Je to tak klidné a jednoduché, a málem zapomenu na Drewa, který je v domě a trucuje.

"Opravdu mi budeš chybět, až odejdeš," říká tichým hlasem. Ani se na mě nepodívá, ale můžu vidět, že jeho mysl utíká tisíc mil za minutu.

"Taky mi budeš chybět." Stisknu mu ruku, dávajíc mu vědět všechno, co nedokážu říct. "Lvírovi se budou líbit všechny tyto procházky s tebou, když budu pryč."

"Bude dost velký, až se vrátíš."

"Možná bys mu mohl ukazovat fotku mně každých pár dní, aby nezapomněl," říkám, usměju se a konečně z něj dostanu smích.

"To dělat můžu, ale musíš vědět, že to budou fotky jen tvých prsou a zadku." Usměje se a já hravě strčím svým bokem do jeho.

Uděláme ještě několik kroků, než se zastaví a přitáhne mě ke své hrudi. "Doufám, že víš, že bych na tebe čekal, i kdyby to byl rok nebo šest let. Každý den, kdy budeš pryč, bude na nic, ale budu na tebe myslet každou vteřinu. "

"Víš, že jsi opravdu dobrý v tom, abych cítila vinu." Trucuju, vyšpulím na něj svůj spodní ret.

Nakloní se a přitáhne jej mezi své zuby, než ho uvolní. "Dobře. Chci, aby tě vina pojídala."Úsměv mu hraje na rtech, a nemohu odolat se na něj usmát.

"Je to jen šest měsíců," připomenu mu. "To nic není."

Povzdechne si, přejede mi palcem po tváři. Přitiskne jemný polibek na mé rty, a já do něj roztaju.

Lvír začne fňukat, zamotal si vodítko mezi naše nohy.

Travis přeruší polibek a rozmotá vodítko, zatímco mumlá několik nadávek.

"Možná bys ho mohl brát na několik těch štěněčích lekcí a všechno ho naučit, než se vrátím zpátky."

Usměju se svému skvělému nápadu.

"Mohl by potřebovat víc než jen několik." Zasténá, znovu upraví vodítko a vede nás zpět k domu.

Courtney je v sedmém nebi, když se vrátíme, a přiměje mě jí slíbit, že jí znovu brzy pozvu"Navštívit Lvíra." Travis a já se navzájem vyhýbáme po zbytek večera, jak dokončuju praní. Drew nás již podezírá, takže čím víc teď bude vzdálenost mezi námi, tím lépe.

Víkend uteče učením na zkoušky a hraním si s Lvírem. Naštěstí, Drew pracuje po celý víkend, takže nemusíme předstírat, že se nesnášíme. Stále se trápí, když je doma, takže ze všech svých sil se ho snažím rozveselit a jen tak mimochodem zmínit Courtney v našich rozhovorech. Jak se dalo očekávat, nezabírá na návnadu, a tak ho jen místo toho sleduju se válet na pohovce.

V úterý večer, je Drew tak zatraceně nervózní; už to nemůžu nevydržet. Mia dorazí každou chvíli, a jako obvykle sedím na gauči a předstírám lhostejnost. Travis si začal nosit práci domů, aby se zaměstnal, zatímco je Drew doma.

"Kámo, vypij to," slyším Travise říct. Vzhlédnu a vidím, jak mu podáví panáka. "Jdi napjatější než tanga. Potřebuješ se uvolnit."

"Snažím se," říká skrz zaťaté zuby, převezme od něj panáka a nakonec si jeho obsah nalije do krku.

"Ale tak dlouho jsem ji neviděl, a nemám tušení, co mi řekne, kvůli tomu jsem tak napjatej."

Poplácá ho po rameni a naleje mu dalšího panáka whisky. "Ať se stane cokoliv, chlape, jsem tady, jo?"

"Díky." Nalije si ji znovu do krku a chvíli ji drží na jazyku, než polkne.

Pneumatiky na příjezdové cestě zapiští, a všichni se podíváme ke dveřím. Husí kůže pokryje mou kůži, a nemůžu se ubránit cítit kvůli Drewovi nervozitu.

"Bude vám lidi vadit, když tu zůstanete, zatímco si s ní promluvím ve svým pokoji?"

"Cokoli potřebuješ," odpoví Travis a zamíří k Lvírovi a mně na gauč. Sotva můžemez gauče vidět na přední dveře.

Oba tiše sedíme a čekáme, až uslyšíme první výměnu. Drew otevře dveře, a my čekáme. Konečně kroky vejdou do domu. Její podpatky klikají po podlaze z tvrdého dřeva, jak Drew ovine své paže kolem ní do trapného objetí.

"Jaká byla cesta?" Slyším ho se zeptat. Ona zamumlá, šlo to, a brzy jí Drew vede chodbou do svého pokoje a pak zavře dveře.

Podívám se na Travise, který vypadá, jako by byl zpocený a chtěl by zvracet. I přesto, že jsem mu řekla - a i sobě - znovu a znovu, že jsem mu důvěřovala a že se budeme snažit, aby nám to fungovalo, když budu pryč, nemůžu popřít těžký pocit uvnitř mé hrudi, že něco není v pořádku. Část mě lituje, že jsem si nevyslechla celý příběh o té noci, ale dokázat mu, že jsem mu věřila, bylo pro náš vztah rozhodující.

Sedíme v tichosti, jak se díváme na televizi s nízkou hlasitostí. Lvír mi spí na klíně a při prudkém rozevření Drewových dveří, se vyděšeně vzbudí.

"Kingu!"

Poskočím při zvuku jeh hlasu. On není naštvaný; on je rozzuřený.

Travis vyskočí a začne k nim jít. I když ho chci následovat, zůstanu na místě. Nepotřebuju upozornit na skutečnost, že následuju Travise nebo že je odposlouchávám.

"Co to kurva?" Slyším Drewa vykřiknout. "Děláš si ze mě kurva prdel?"

A nakonec, to už nemůžu déle vydržet a položím Lvíra stranou, když vstanu. Po špičkách vycházím z obývacího pokoje a zastavím se na konci chodby, kde můžu slyšet Miu plakat a Drewa křičet.

"Tak se to nestalo," slyším Travise obranně a krátce říct.

Udělám dalších pár kroků, dokud můžu nahlédnout skrz mezeru dveří a podívat se dovnitř.

"Pak mi to prosím vysvětli." Drew si zkříží ruce na hrudi, nohama je pevně zapřený o podlahu, připraven k boji. "Vysvětli mi, jak tvoje rty přistály na rtech mý přítelkyně."

Oči se mi rozšíří, když neúmyslně hlasitě zalapám po dechu. Všichni tři otočí hlavu směrem ke mně, a než to můžu vůbec ovládnout, slzy začnou padat po mých tvářích. Drew rozevře dveře víc, a my čtyři jsme teď v trapném kruhu.

"Co tu sakra děláš?" Mia se vysměje. Její obličej je červený, a tváře jsou nabubřelý, ale nevěřím jejímu falešnýmu výkonu ani trochu.

"Slyšela jsem křik. Jen se ujišťuju, že je všechno v pořádku. "

"Všechno je v pořádku, Violo," říká Travis, ale odmítám se mu podívat do očí.

Drew nahne hlavu a prohlíží si můj obličej, a vím, že může vidět skrze mne. "Musíš si ze mě dělat do prdele srandu!" Zařve, otočí hlavu směrem k Travisovi. "Políbit mojí přítelkyni nestačilo, musel jsi taky ojet mojí sestru?"

Ó můj bože.

Buch.

Srdce mi buší tak silně, že se vsadím, že to musí cítit taky.

A jako by to odhalení nebylo dost, Mia znovu promluví. "Ach, pokusil se o víc než jen to. Proč myslíš, že jsem byla svlečená jen do kalhotek?" Slova vyjdou z jejích úst, a okamžitě ji chci zabušit do země.

"Dobrá otázka, Travisi." Drew se znovu podívá na Travise a vidím hořet oheň v jeho očích. Jeho krev se vaří. "Ale ještě lepší otázkou je, jak jsi mě mohl sakra takhle zradit?"

Než může Travis odpovědět, Drew ho chytne za límec a přitlačí ho proti dveřím. "Moje zasraná sestra, člověče?"

"Drew, ne!" Natáhnu se, ale Mia přejde ke mně a zablokuje mně.

"Co sis sakra myslel?" Znovu zatlačí jeho tělo do dveří, než ho pustí. "Odpustil bych ti, že ses dotkl Mii, ale moje sestra?" Zavrtí hlavou. "Jsi pro mě mrtvý."

Slzy se drží na mých víčkách a už je nemůžu držet zpátky. Představa jak je s Miou,okamžitě zaplaví mou mysl, a já to to nevydržím. Utíkám chodbou, popadnu kabelku a boty na cestě ven ze dveří.

Travis za mnou křičí,jak se přiblížím ke svému autu. Ignoruju ho, a jakmile ho odemknu, hodím svoje věci na zadní sedadlo.

"Violo, počkej! Prosím!"Popadne mě za loket a otočí k němu. "Dovol mi to vysvětlit."

"Nechci od tebe slyšet žádné další lži." Vytáhnu ruku z jeho sevření. "Věřila jsem ti," zasyčím.

"Budeš věřit Mie místo mě? "

"Takže říkáš, že jste se nepolíbili?" Vyzvu ho.

Projede si rukou vlasy, jak se jeho čelist sevře.

"To jsem si myslela." Otočím se a sáhnu po klice, ale on mě opět zastaví.

"Tak se to nestalo, Violo."

Zakoulím očima a pobaveně se zasměju. "To je fakt skvělý, Travisi. Vážně."

"Přestaň být pro jednou tak zatraceně tvrdohlavá," zavrčí. "Ona políbila mě, Violo. Já jí nepolíbil. Mám o ní nulový zájem."

Zavrtím hlavou a zúžím na něj oči. "To ani nedává smysl. Buď jste se políbili, nebo ne."

"Dobře, ano, ale já jí nepolíbil zpět. Pozvracela se na šaty a svlékla se, tak jsem jí nechal ležet na zadním sedadle. To je vše, co se stalo. Přísahám, Violo. "

"Takže mi říkáš, že jste se vy dva nelíbali v autě? Stejným autě, ve kterým jsme byli spolu?"

Jeho hlava padá zpět, a on frustrovaně zasténá. "Nebylo to tak."

"Tak proč jsi mi o tom neřekl? Řekla jsem ti, že jsem nepotřebovala slyšet celý příběh, protože jsem ti věřila,ale zeptala jsem se, jestli se něco stalo mezi vámi dvěma a řekl jsi, že ne. Teď to vypadá, že po tom všem jsi přeci jen něco skrýval."

"Protože to nic nebylo! Dala mi pusu, já ji nechtěl, a protože jsem jí odmítnul tak se mi teď mstí. To je jediný důvod, proč teď říká takový věci."

"I kdyby ona byla tím, kdo tě políbil a ty jsi ji odstrčil, to je víc než jen nic.Zejména s ohledem na to, že je tvého nejlepšího přítele přítelkyně. To mělo být něco, co jsi mi měl říct. Teď tu stojím jako idiot, který si myslel, že jsi byl ke mně na sto procent upřímný. "

"Protože to pro mě neznamenalo absolutně nic! Nechtěl jsem, aby sis bezdůvodně dělala starosti, protože s ní nechci mít nic společnýho. Nikdy jsem nechtěl. Nezajímá mě. Ty jsi všechno, co chci, Violo."

"No, tak to je škoda, že jsi přišel o mou důvěru kvůli někomu, kdo pro tebe nic neznamená."

"Neříkej to, Violo. Prosím. Nikdy bych ti neublížil."Popadne mě za ruku a přitiskne siji mezi svýma oběma rukama na prsou.

"To jsi právě udělal, Travisi."

"Violo, prosím."

Slzy mi padají po tvářích, a já nemám ani dost síly, abych je setřela. "Jak může vztah fungovat, pokud v něm není důvěra?"Ptám se, a on neodpovídá. "Nejde to." Stáhnu svou ruku, a on ji neochotně pustí.

"Udělám cokoliv, abych získal tvou důvěru zpět, ale slibuju, že se nemáš čeho bát. Jednorázovky, holky a párty s chlapama - se vším je konec."

Vrtím hlavou a zavřu oči. "Je příliš pozdě, Travisi. Znovu to udělat nemůžu. Dala jsem ti svoje srdce, a jsem do tebe zamilovaná tak dlouho, že už prostě nemůžu dovolit, abys mě znovu odhodil."

"To je poprvé, co jsi to řekla." Jeho hlas je nízký, a když se podívám zpátky na něj, vidím, že pláče taky.

"A je to naposled."

"Violo…"

Dojdu ke dveřím a vklouznu dovnitř a zavřu je za sebou. Dívá se na mě svýma rukama za hlavou, oči má zarudlé a oteklé, a já nemůžu bojovat se slzami. Nastartuju auto a vyjedu, a jakmile jsem schopná, znovu přeřadím a sleduju ho v mém zpětném zrcátku. Je sehnutý, rukama se opírá o kolena a vrtí hlavou.

Moje srdce leží na té příjezdové cestě, roztřišťuje se na milion kousků, a nejsem si jistá, jestli bude někdy znovu bít.