CAWM - 30. kapitola

Překlad: Clarissa

Joooo, Natalie není holka, co si nechá všechno líbit ;)

Užijte si další kapitolu....

Clariss

Zamračím se, pak mi krev zmizí z obličeje a otočím se k Lukeovi. Jeho obočí je zvednuté skoro až k linii vlasů. Pokoj utichne.

„Sešla jsem se s klientem, abych mu předala nějakou práci, kterou si zaplatil.“ Moje oči neopustí Lukeovo, ale jeho obličej se změní, je pryč můj bezstarostný a šťastný muž. Přesně ví, o kom mluvím a je naštvaný.

Sakra.

Zapomněla jsem mu o setkání s Bradem říct, protože to bylo v ten samý den, kdy jsme šli na hřbitov.

„Jak se jmenuje?“ ptá se Sam a usrkne kávu.

„Brad,“ zamumlám, sledujíc Lukea, jak vydechne a drží se za hlavu. „Zapomněla jsem ti to říct, protože jsme ten den šli na hřbitov.“ Můj hlas je nízký a slabý.

Samantha se na okamžik zamračí a polkne, a skoro vypadá provinile.

Luke na mě zírá, jeho oči jsou ledově chladné a já cítím ve svých očích slzy. „Nebuď vzteklý, jen jsem mu dala jeho fotky a on se zeptal, jestli by si mohl domluvit další schůzku, ale já mu řekla, že se ti to nebude líbit. Nabídl, že ti osobně zavolá, aby si s tebou promluvil a řekl ti, že o mě takhle nemá zájem. Nic to nebylo.“

„Proč jsi něco neřekla, když jsi přišla domů?“

„Opravdu jsem zapomněla. Nic to nebylo.“

„Nevypadalo, že by to nic nebylo, když ses na něj usmívala a hladila jsi ho tvojí rukou přes celý rameno.“ Pokrčí Samantha arogantně rameny a já lapám po dechu.

„Sam,“ Lucyin hlas je ostrý a hlasitý.

Luke nespouští pohled z mého obličeje a já vrtím hlavou. Příšpendlím Sam pohledem a sevřu své ruce do pěstí. Jak se opovažuje?

„Co to s tebou kurva je?“ Můj hlas se vztekle třese.

„Co jsem udělala?“ Nevinně vykulí její oči.

„Sešla jsem se s klientem. Poplácala jsem ho po rameni, když vyjádřil svou nervozitu z mluvení s mým ochranářským přítelem o možnosti, že by mohl přijít jako moje garde na focení se mnou. Byli jsme na zasraném veřejném místě a povídali jsme si. Takhle to vždycky bude probíhat, Samantho? Budeš pochybovat o mých úmyslech s tvým bratrem dalších šedesát let? Máš vůbec ponětí kolik peněz mám bez Lukea? Nepotřebuju jeho peníze nebo kontakty. Když umřeli moji rodiče, zdědila jsem přes dvacet milionů dolarů.“

Sam zbledne a slyším, jak Lucy zalapá po dechu, ale pokračuju dál. „Tvůj bratr je slavný. Smiř se s tím. Nemilovala bych ho o nic méně, kdyby kvůli obživě otáčel hamburgery, pokud by ho to bavilo. Zdá se, že ty jediná visíš na tom, kdo on je. Já si ho vezmu za muže, Sam. A hodlám s ním být hodně dlouho. Takže bych ráda měla s tebou přátelský vztah. Myslím si, že kdybys mi dala jen půl šance, tak bys mě měla ráda. Ale nehodlám dál snášet tvoje neuctivé chování ke mně. To si nezasloužím.“

„Já ti nevěřím,“ vyplivne skrz sevřené zuby.

„Taky ti nevěřím, takže myslím, že jsme si kvit.“

Podívám se na Lukea, abych viděla, co si myslí. Má ruce v kapsách a dívá se na mě zadumaně. „Chceš, abych odešla?“

„Ne, neodcházej!“ Přijde ke mně Lucy, dívajíc se na svou dceru. „Samantho, ty jsi směšná.“

Pořád se dívám na Lukea. Neodpověděl mi. Neil a Mark se také dívají na Samanthu.

„No?“ Zvednu k němu obočí.

„Ne, tohle je tvůj domov,“ říká tiše a jeho pohled je vřelý. Oh, díky Bohu.

„Sam,“ říká tiše a kráčí k ní kolem stolu. Ona na mě pořád kouká, ale on jí zvedne bradu, aby se mu dívala do očí. Lucy sevře mou ruku do její a já se na ni slabě usměju. Třesu se jak ratlík.

„Přestaň s tím. Vezmu si Natalii. Miluju ji, Sam. Ona vůbec není jako ty holky z mé minulosti. Musíš vypnout ten radar ve tvé hlavě a přenést se přes to. Jako já.“

Projede si rukou vlasy a pohlédne na mě, pak vrátí svou pozornost zpátky k ní.

„Pokud nevěříš jí, pak věř mně. Dej jí šanci. Ona ti nic neudělala.“

Sam vrtí hlavou a zavírá oči, najednou vypadá unaveně. „Nesnesu, abych tě znovu viděla trpět.“

„Ty mi ubližuješ, Sam.“

Ona zalapá po dechu, jako kdyby ji uhodil. „Cože?“

„Když ubližuješ jí, ubližuješ tím i mně. Přestaň. Tohle je náš dům, a pokud ji v něm nedokážeš respektovat, tak tady nejsi vítaná.“

A do hajzlu. On dal přednost mně před jeho sestrou a já jsem ho prostě chtěla obejmout a políbit ho, ale zůstávám tam, kde jsem, jako přikovaná.

Rozhlédnu se po pokoji, na Lucy, Neila a Marka a rozhodnu se, že tohle trvalo už moc dlouho.

„Mám hlad.“ Můj hlas je klidný a lehký. „Pojďme si dát brunch. Myslím, že Mark se chystá sníst všechnu tu slaninu sám.“

Lucy se na mě usměje a stiskne mou ruku, když zamíříme do kuchyně, abychom přemístili jídlo na stůl. Mark a Neil nám pomáhají všechno připravit, a já koutkem mého oka sleduju, jak Luke něco mumlá Sam. Nežně ji objeme a připojí se ke mně v kuchyni.

„Omlouvám se.“ Obejmu ho kolem pasu a vdechuju jeho vůni.

„To nemusíš. Neudělala jsi nic zlého. Omlouvám se za Sam.“

Zavrtím hlavou. „Pojďme jíst.“

„Dobře.“

Užíváme si naše lahodné jídlo, a nálada se značně zvedá. Ulevilo se mi, že po mé hádce se Sam není konverzace nucená nebo nepříjemná. Pokračuje v tom, že na mě zadumaně koukne přes stůl, ale už na mě víc nezírá, takže usuzuju, že jsme přeskočily jednu překážku.

„Natalie, ukaž mi ten prsten.“ Nakloní se ke mně Lucy a já jí ukážu svůj nádherný prsten, s bláznovským úsměvem nalepeným na mé tváři.

Lucy se usměje na svého syna. „Dobře jsem tě vychovala.“

Luke se směje a já kývnu. „To ano. Má skvělý vkus.“

Luke políbí mou ruku a usmává se na mě, jeho pohled je měkký a milující.

Po snídani uklidíme stůl. Lucy, Sam a já uklidíme nepořádek a připojíme se k mužům v obýváku s čerstvou kávou.

„Dárky!“ Poskakuju nahoru a dolů a tleskám rukama, natěšená na to, až Lukeovo rodičům předáme jejich dárky. Všichni se mi smějí a já se uculuju. „Miluju dávání dárků.“

„Vůbec jsi nám nemusela nic dávat.“

„Pětatřicáté výročí svatby oslavujete jen jednou.“ Rozhodnu se dát téhle usmiřovací akci ještě jeden pokus a otočím se na Sam. „Pomůžeš mi, prosím, přinést jejich dárek z jiného pokoje?“

Její pohled se překvapením rozšíří, ale pak dobromyslně pokrčí ramenem. „Dobrá.“

Usměju se na ni a vedu ji do Lukeovy pracovny, kde na stole leží obrovský balík.

„A do hajzlu, to je teda velká krabice.“

Zasměju se. „Já vím, trvalo mi sakra dlouho, než jsem to zabalila. Tady, vezmi to z téhle strany a já to vezmu z téhle.“

Nadzvedneme to společně, ve skutečnosti to není tak těžké, jen se to blbě drží, a neseme to do obýváku.

„Co jste udělali, koupili jim nábytek?“ Zeptá se Mark suše. Vypláznu na něj jazyk, a Sam a já položíme krabici na podlahu před Neila a Lucy.

„Otevřete to.“ Posadím se vedle Lukea na gauč a on mi dá ruku kolem ramen.

Zaútočí na krabici každý z jiné strany, trhajíc papír a sundavajíc víko pryč.

„No tedy.“ Překryje si Lucy rukou pusu, když hledí na obsah krabice. Začne vytahovat z krabice černě zarámované fotky, jednu po druhé, a Neil si je od ní bere a sestavuje je na podlahu. Na spodku krabice jsou dva velké rámečky z jejich svatebního dne a z mé oslavy narozenin.

„Ty jsou nádherné.“ Drží obrázek z oslavy před sebou a hledí na něj. „Natalie, ty jsi velmi talentovaná.“

Zčervenám, potěšena, že se jim jejich dárek líbí. „Děkuju.“

Luke políbí mou ruku. „Je tam ještě něco.“

„Co?“ Zamračí se Neil, nezasvěcen do téhle části dárku a já se uculím.

„Posíláme vás na druhé líbanky na jih Francie. Je to všechno zaplacené, můžete tam jet kdykoliv budete chtít.“

Jejich ústa se otevřou dokořán a Lucy se podívá zpátky na jejich fotky a začne plakat.

„Ježíš, mami, co se děje?“ Poplácá jí Mark neobratně po zádech, zcela jistě je mu nepříjemné, když ženy pláčou.

„Myslím, že je toho na mě trochu moc. Nejdřív ta včerejší párty, pak mi můj syn řekne, že budu mít tak nádhernou snachu a teď, jedeme do Francie. Je toho moc, co mám vstřebat za tak krátkou dobu.“

Neil ji políbí na čelo a podá ji kapesníček. Nevěděla jsem, že ho muži ještě nosí. Doliju každému kávu, posadíme se a mluvíme o svatbách přinejmenším hodinu.

„Už jste si stanovili datum?“ Ptá se Lucy.

„Ne,“ zakuckám se a podívám se na Lukea. „Požádal mě teprve před dvanácti hodinami.“

„Zimní svatby jsou půvabné.“

„Budu potřebovat pomoc. Kromě toho,“ zamračím se a pohlédnu na Lukea, a on mi přejede rukou po zádech.

„Copak se děje?“

„Nechci, aby se kolem toho motali paparazzi.“

„Chceš velkou svatbu?“ Zeptá se Neil.

„Ne, jen rodinu a blízké přátele.“ Pokrčím rameny. „Nikdy jsem o tom opravdu nepřemýšlela.“

„Každá holka přemýšlí o své svatbě. A to nás, chlapy, děsí k smrti,“ uculí se Mark.

Zavrtím hlavou. „Nikdy jsem neplánovala, že se vdám. S tím jsem vůbec nepočítala.“

„Mám nápad,“ řekne Sam tiše. „Co takhle svatba v zahraničí? Můžete všichni někam letět a mít malou svatbu někde, kde to je hezký, třeba na Tahiti nebo tak.“

Ten nápad se mi líbí a usměju se. Podívám se na Lukea, a on se na mě usmívá.

„Co si myslíš?“ Ptám se ho.

„Já jsem chlap. Jen mi řekni, kdy a kde se mám ukázat a co si mám vzít na sebe a já tam budu.“

Uculím se na Sam. „Líbí se mi tvůj nápad. Popovídame si o tom víc později.“

Sam se na mě usměje – usměje se na mě! - já si představuju, jak se Luke a já bereme na pláži s bílým pískem a kříštálově čistou, modrou vodou kolem nás.

*****

„Tak co s Jules plánujete na zítřejší večer?“

Luke a já se povalujeme na gauči. Je úterý večer, a on zítra odjíždí na jeho cestu, na což se velmi těžce snažím nemyslet. Nechci, aby odjel.

„Myslím, že budeme ve studiu.“

Luke zvedne obočí a podívá se na mě. „Proč?“

„Chce, abych jí udělala nějaké fotky.“ Pokrčím ramenem. „Nejsem si jistá proč, protože už má celkem sbírku.“

„Co tím myslíš?“

„Nesmíš číst Playboy.“

„To nedělám už od doby, co jsem byl nadrženej puberťák. Proč?“ Vypadá zmateně, když se otočím na gauči, abych mu viděla do obličeje, pak mu to dojde a vykulí oči. „To si děláš srandu.“

„Ne. Na vejše pro něj fotila.“ Směju se, když si vzpomenu na staré časy. „Ona je člověk, se kterým jsem po většinu času fotila, abych se zlepšila v tom, co dělám. Fotila pro Playboy asi tak rok, pak najednou přestala. Říkala, že toho má dost a je čas pohnout se dál.“

„No pane jo.“

„Ne že půjdeš na internet a budeš hledat nahaté fotky Jules.“ Zúžím na něj oči a překřížím si paže na hrudi.

Luke se zasměje. „Ne, díky. Ona je hezká, ale jsem dospělej a cítím se vůči ní velmi bratrsky. Nechci ji vidět nahatou.“

„Jsem ráda, že to slyším.“

„Ne, existuje jenom jedna žena, kterou chci vidět nahatou.“

„Aha?“ Zeptám se nevinně. „Kdo je ta šťastná žena?“

„Právě tahle úžašná bruneta, kterou znám. Má úžasné křivky a taky to nejvíc sexy tetování, kde jsem ve svém životě viděl.“ Vytáhne si mě do klína, takže má kolena jsou obkročmo kolem jeho boků. Mám na sobě jedno z jeho triček a kalhotky, protože jsme se před spaním dívali na televizi.

„Znám ji?“ ptám se.

„Nevím. Vždycky krade moje trička, a na levé ruce má okouzlující prsten.“ Přetáhne mi tričko přes hlavu a otírá se nosem o mé bradavky.

„Myslím, že vím, o kom mluvíš,“ šeptám a zavírám oči, když mi svým nosem posílá mráz po zádech.

„Myslíš?“

„Hmm...je do tebe beznadějně zamilovaná.“ Přitisknu svůj rozkrok na jeho erekci, vychutnávajíc si pocit jeho džínů proti mně.

„Sakra, bejby, skrz svoje zatracený džíny můžu cítít, jak jsi žhavá a vlhká.“ Jeho ruce svírají mé boky a tlačí se proti mně nahoru.

„Chci tě.“ Líbám jeho rty. „Teď hned.“

Odsune mě zpátky na jeho kolena, rozepne si džíny a stáhne si je dolů z boků. Jeho velké ruce uchopí můj zadek, nadzvedne mě a pak mě stáhne dolů na něj.

„Oh, Bože! Lukeu, to je tak skvělý.“ Začnu kroužit boky, jezdit na něm, dívajíc se dolů do jeho tajících modrých očí.

Jeho pusa je otevřená, jeho dech se stává těžším a rychlejším. Vsaje mou bradavku tvrdě do jeho úst a já zanaříkám. Moje bradavky jsou poslední dobou extra citlivé.

„Jemněji,“ vzdychnu a on uvolní bradavku z jeho rtů a lehce po ní přejíždí jazykem.

„Lepší?“ ptá se.

„Oh ano, víc než lepší.“

Stoupne si v jednom plynulém pohybu, se mnou stále obtočnou kolem něj, aniž by přerušil náš drahocenný kontakt. Položí mě dolů přes délku gauče a přikryje mé tělo svým. Zvedne mou levou nohu, tlačíc ji k mé hrudi a přes jeho rameno, rozevírajíc mě doširoka a začíná do mě vnikat.

„Lukeu,“ sténám, když se přese mně převalí potěšení. Moje boky se pohybují proti jeho, a on se na mě dívá s takovou posedlostí a s takovou divokou potřebou, až se prudce udělám.

„Ano,“ uvolní mou nohu a náhle ze mě vyklouzne, obracejíc mě na břicho. Zvedne můj zadek nahoru a vklouzne svým penisem zpátky do mě, plácajíc mě při tom po zadku.

„Do háje!“ Zakňučím a sevřu pěstmi polštáře.

Natáhne se dolů a sevře mé vlasy silnou rukou a zatáhne za ně, jen dost na to, aby za ně škubnul, a sevře můj bok jeho druhou rukou, přitahujíc mě zpátky tvrdě a rychle na jeho tvrdý penis.

Miluju to, když mě šuká.

Jeho dech se stává těžším a rychlejším. „Udělej se znovu.“

„Nemůžu.“ Pokud se znovu udělám, propadnu se až do pekla.

„Udělej. Se. Znovu.“ Zatáhne silněji za mé vlasy a plácne mě znovu po zadku, a já to nedokážu zastavit. Mé svaly se napnou a já se třesu v tom nejintenzivnějším orgasmu, který jsem kdy měla. Křičím nesouvisle, buším pěstí do gauče, když mé tělo naráží proti Lukeovu a on řve mé jméno, když vybuchne.

„Oh, do prdele!“ Vytáhne se ze mě a přitiskne mě k sobě, líbajíc můj obličej, mé tváře, nos, oči a uchopí můj obličej do jeho dlaní. „Jsi v pořádku?“

„Samozřejmě,“ zamračím se, nechápu to. „Proč bych neměla být?“

„Nikdy jsem k tobě nebyl tak drsný. Ježíši, Nat, ty mě ničíš. Zapomněl jsem se s tebou.“ Jeho ruce přejíždí dolů po mých zádech, uklidňujíc mě.

„Zlato, líbí se mi drsný sex s tebou. Ty to víš. Zcela ti důvěřuju. Jsem v pohodě.“ Usměju se na něj. „Můžeš mě plácnout po zadku kdykoliv. Je to zasraně sexy.“

Luke se směje, pořád zadržujíc jeho dech, a mačká mě k sobě. „Bože, já tě miluju.“