SF - 9. kapitola

Překlad: Tanulka

Ahoj,
všem se omlouvám, že jste na další kapitolku čekali tak dlouho. Mám toho momentálně moc, ale nebojte se, neskončila jsem, a jakmile to bude možné, tak budu další kapitolky posílat.
Díky za pochopení a těším se na komentáře.
Tanulka

Sela

Ačkoliv cesta do Healdsburgu a zpátky trvala téměř hodinu a půl a hodinu jsme strávili na obědě, pořád jsem Becka předběhla a téměř třicet minut už jsem byla zpátky v bytě. Čekala jsem jako na jehlách, ne proto, že bych byla nervózní z toho, co dnes udělal, ale protože jsem si nebyla jistá, jak zpracovává svou bolest, nad tím, co se dozvěděl o Carolinině znásilnění.

Když se otevřeli přední dveře, hned jsem vstala ze svého místa u jídelního stolu. Jeho oči ke mně sklouzly a usmál se na mě unaveným, ale sebejistým úsměvem.

„Ahoj,“ říká a zavře dveře, zamkne je a hodí klíče i s peněženkou na stoleček v hale. Jeho tvář je protkaná zaschlým potem a špínou i přední část džínů je špinavá. V jedné ruce svírá svou mikinu, která je také špinavá.

„Kdo vyhrál?“ Ptám se, když k němu vykročím. „Ty nebo prase?“

„Cože?“ Ptá se nechápavě, obočí zvráštěné zmatkem a já vím, že musí být zcela vyčerpaný jak na duchu, tak na těle a můj vtip nepochopil.

„Vypadáš, jako bys právě zápasil s prasetem v blátě,“ upozorňuji ho, když kroužím prsty kolem jeho zápěstí a tahám mu mikinu z ruky. Hodím ji na zem a vykročím směrem k ložnici a táhnu Becka za sebou. „Pojďme tě umýt.“

Následuje mě, dovolujíc mi vést. Neřekne ani slovo, nepotřebuji to. Nestarám se, ani nestrachuji o to, co udělal s nožem a zakrváceným oblečením. Věděla jsem z toho stručného úsměvu, který mi dal před chvílí, že s tím naložím tím nejlepším způsobem, jak to bylo možné.

Vedu Becka rovnou do naší hlavní koupelny, uvolňuji svou kontrolu nad ním a pustím sprchu. Ztracena v sobě nad tím, že přesně totéž dělal před asi dvaceti čtyřmi hodinami pro mě. Pak mě očistil od krve a pozůstatků zločinu. Teď ho chci očistit já od jeho následků zločinu. Když se otočím, najdu Becka svlečeného. To mě trochu zklame, protože jsem to chtěla udělat sama. Chci mu právě teď poskytnout absolutní péči.

Bez váhání si začnu svlékat své oblečení, počínaje svými strašně levnými botami, které mám na sobě. Beck není tímto jednáním překvapen, ačkoliv vím, že je vyčerpaný, jeho oči kloužou po mém těle s tichým mrkáním a svitem tepla, které je v nich. Když jeho kalhoty spadnou dolů, vidím, že je pro něho těžké mě sledovat, jak se svlékám, ale prostě bude muset počkat.

Natáhnu se a vezmu ho za zápěstí, odvedu ho do sprchy. Zatímco Beck preferuje naše společné koupání v jeho obrovské vaně, já jsem fanouškem sprchového koutu.

Je obrovský…nejméně 1,8 m na 3 m, se třemi stěnami bílých dlaždic a čtvrtá stěna jsou dveře, z poloviny z čirého skla. K dispozici je široká lavice, která je po celé délce sprchy, ale moje nejoblíbenější část jsou různé ventily a sprchy, které nabízejí velký vodopád, devět individuálních sprch pro tělo nastavitelných na třech stěnách, stejně jako multifunkční ruční sprcha, kterou na mě Beck již několikrát použil. Má tři impulzní rychlosti, které jsou božské.

Ale to je na jindy, protože teď vtahuji Becka do sprchy, povzdechne se téměř bolestnou úlevou.

„Cítíš se dobře?“ Zamumlám, když vidím, jak naklání hlavu pod vodopádem, který olizuje jeho vlasy.

„Hmmmmm-hmmmmm,“ odpoví se zavřenýma očima.

Natáhnu se a vezmu si mýdlo, které je v rohu na kachlové římse. Rozetřu ho do pěny se žínkou. Pak se vezmu metodicky čas a přejíždím každou píď Beckova těla, počínaje rukama, protože jsou nešpinavější. Dávám velký pozor, když ho škrábu nehty jeho špínu, která mu zalezla za nehty. Když je prakticky čistý, znovu namydlím žínku a začnu ho mýt od krku dolů. Přes rameno a jeho horní část zad, kde mu jemně omyju tetování, které je z poloviny červený Fénix a napůl drak.

V době, kdy žínka narazí na břicho, snaží se mě umýt stejně, jeho ruce putují po mém těle přirozenou cestou, která nemůže být lepší. Nikdy nebyl ten, kdo by jen seděl a dovolil mi nechat si s ním dělat, co chci. Vždycky se mě chce dotýkat, zaměřujíc se na to, abych byla první já a on ten druhý.

Dávám mu ruce pryč, říkajíc mu, ať mě to nechá dokončit. Reaguje s mírným zavrčením, pokouše se dát svoje ruce na mé boky, ale když ho žínkou chytím za zadek, dá je už zase zpátky. Je pravda, že se snaží odpočívat na mých ramenou, palci hladí mou mokrou pokožku, ale neudělá žádný další krok, zůstává v klidu.

Vzhledem k tomu, že jsou jeho ruce v klidu, mohu se soustředit na svůj úkol.

Přenesu, namydlenou žínku zpátky do předu, k jeho hrudníku přes břicho, hrudník mu trochu zatlačím, protože mám jeho hrudník moc ráda. Je to pohádkový hrudník, s trochou chloupků ve středu. Je už tak čistý, že není potřeba mu věnovat další pozornost, ale nemůžu si pomoci. Miluji se Becka dotýkat.

Nakonec, udělám chybu, když zvednu svou tvář a podívám se na něj. Zjistím, že se na mě dívá s nejintenzivnějším pohledem, který jsem kdy viděla. Modré oči na mě mrkají, jako když bliká neonový nápis, který je reklamou na jeho emoce.

Láska.

Chtíč.

Ochranitelství.

Zranitelnost.

Ano…to poslední je zranitelnost. Dívá se zraněně.

To mě dostane.

Mé oči klesnou zpět dolů na žínku a snažím se mluvit, ale můj hlas je chraplavý a plný emocí. Odkašlu si a pokusím se ze sebe vydat neformální tón, takže nevidí, jak jeho jediný pohled způsobí, že hluboko v sobě pochybuji. „Děkuji ti za dnešek, za to co jsi pro mě udělal.“

S rychlostí blesku, Beck dá ruku po mou bradu a nakloní svou tvář. Stále mu v těch jeho modrých očích jako oceán blikají známky emocí, ale je v nich i nově naléhavost.

„Není nic, co bych pro tebe Selo neudělal.“

„Já vím,“ šeptám zpátky k němu, pomalu se pohybujíc žínkou z jeho hrudi k břichu.

„Udělám cokoliv, aby ti nikdo už nikdy neublí…“

„Udělám to samé. Už nikdy ti nikdo neublíží.“

Usměje se na mě…trochu ho mé prohlášení pobavilo, protože tím trochu narušuji jeho území bílého rytíře. „Nikomu z nás nebude ublíženo. Dobře?“

„S tím můžu žít,“ vydechnu.

„Dobře,“ říká a jeho oči se rozsvítí jiným druhem pohledu. Tím, z kterého se mi podlamují kolena. „Nyní odhoď svou žínku a dej na mě tvoje ruce.“

Pokrčím obočí, ale odhodím žínku na dlážděnou podlahu. Beru jeho tvrdý penis do ruky a stisknu ho. „Takhle?“

Oči se mu zablýsknou a olízne si spodní ret. „Přesně takhle.“

Druhou rukou podeberu jeho koule, točím s nimi a poté sjíždím palcem po jejich jemné kůži. „A co tohle?“

Zasténá. „Jo…to je taky dobrý.“

„Vsadím se, že pusou by to bylo lepší,“ pozoruji, jak hlazením jeho kůže mi tvrdne ještě víc v ruce.

„Tolik lepší,“ souhlasí s hrdelním hlasem.

Propustím ho, dám ruce na jeho pas a otočím ho k lavici. Mrká překvapením, ale umožňuje mi ho zatlačit dolů, když sedí, vstoupím mezi jeho nohy.

„Ale nejdřív,“ říkám s hravým úsměvem, když sáhnu po šamponu, „pojďme umýt tvoje vlasy.“

„Víš, že je nebezpečné mě takhle dráždit, Selo,“ varuje mě s hříšným příslibem. Jeho hlas způsobuje třes, kterým mi vyběhne po zádech mráz.

Pokrčím rameny, jakože je mi to jedno, ale není.

Starám se, aby byl se mnou.

Starám se o tohoto člověka tolik, že chci, abychom se o sebe starali navzájem.

Vezmu šampon do jedné ruky a druhou se chytím za jeho rameno, obkročmo se přitáhnu do jeho klína. Jeho napnutý pták zajede mezi moje nohy a tento neúmyslný dotek ve mně jednoduše způsobí roztřesený dech.

Beck dá své ruce na moje boky, ale nesnaží se mě zatlačit na sebe. Jenom mě drží, zatím co já otevřu šampón a naliji si malé množství na ruku. Láhev klesne na lavičku a moje ruce do Beckových vlasů, prsty ho masíruji po hlavě a vytvářím pěnu.

Vím, že je to pro něho dobrý pocit, protože vydává rachotivý zvuk hodnocení ve svém hrudníku a hlava mu padá dopředu, dokud neopře své čelo o můj krk. Cítím, jak se mu otevírají ústa, jemně mě saje a jeho prsty se zarývají do mých boků.

„To je tak dobrý, Selo,“ zamumlal, když jsem začala být trochu drsnější v mé mini antistresové kůře a snažila se z něho dostat všechen stres a napětí, co v něm bylo. Ale pak si mě zatlačil mírně dolů a jeho boky se zvedly, překvapivě jeho velký tvrdý klacek byl přesně proti mé kundičce a to mi připomnělo můj dřívější záměr mít Becka v puse.

Natáhla jsem se, až jsem dosáhla na ruční sprchu, otočila ventilem a zapnula vodu.

„Opláchneme ti vlasy,“ řekla jsem mu, zatímco jsem mu jemně mávala sprchou nad hlavou, zatímco on ji zakláněl. Vzhledem k tomu, že mýdlo stéká a čistí samo, řeknu mu s drzým příslibem v mém hlase, „Chystám se tě vykouřit, až z toho budeš křížit oči.“

„Uf – uf,“ říká se zavrtěním hlavy a zlomyslným leskem v jeho pohledu, když si bere ode mě sprchu, ubírá ji, dokud není hadice plně natažena uvolněním. „Prostě na mě dělat nebudeš.“

Chci se zeptat, proč ne, protože je skvělý den, abych tohle pracovní místo opravdu dostala, ale pak sáhne mezi nás a umístí žalud jeho penisu do mého centra. Boky se mi nedobrovolně natočí, aby ho vtáhly do mě.

„To je ono,“ říká mi povzbudivým hlasem, ruce dává zpět na mé boky. „Chci tě šukat, Selo. A pomalu, jo?“

„Dobře,“ prakticky vypísknu z pocitu, který mám, když je uvnitř mě – jen čekám, až si mě na sebe napíchne – neuvěřitelně intenzivně, ale způsob, jak si dokáže zachovat kontrolu je téměř nesnesitelný.

Beck je vždy ten, kdo vede, když se milujeme. Obvykle je ten, kdo se dokáže kontrolovat. Obvykle on je ten, kdo určuje tempo a polohy.

Je to něco, co mi nikdy nevadilo, protože jeho kontrolu zbožňuji. Cítím se nesmírně oceňována a je to obrovská změna vědět, že si je svými dovednostmi jistý a nechtěla bych to měnit.

Mé ruce sklouznou z jeho ramen na jeho krk ze stran a poté si natočím k sobě jeho tvář. Přitisknu pusu na jeho, abych ho krátce políbila předtím, než se stáhnu zpět. Položím své čelo na jeho, nadechnu se, držím a poté mé tělo padá tak, že ho můžu postupně vzít celého do mě.

Kousek po kousku klesám na jeho penis, cítím napětí a malé píchání, které vždy přichází vzhledem k jeho velikosti, ale rozplývá se to do nejvybranějšího potěšení, které moje tělo dosud necítilo.

Když je zasunut tak hluboko, jak jsem si ho jen mohla vzít, jeho vrchol penisu tlačí skoro až nepříjemně proti mému magickému místu uvnitř mě. Dám mu rychlou pusu a začnu se pohybovat.

Ačkoliv Beck přikázal, že ho mám šukat pomalu, nyní položí své ruce na mé boky a pomáhá mi vést. Ve skutečnosti mě zvedá a spouští a po několika okamžicích mě nutí se hýbat rychleji. Snažím se ho navést ještě hlouběji, protože to velmi kouzelné místo ve mně je super citlivé na Beckovo péro a které mě během okamžiku donutí křičet jako siréna. A chci, abychom vyvrcholili společně.

Je to moje nejoblíbenější věc na světě, kterou s Beckem dělám.

Nohy se mi třesou, když se snažím trochu zpomalit a Beck používá svou sílu, aby mě tlačil na svou tvrdost. Vystrčí proti mně boky a strhne mě dolů tak rychle, až naše kůže hlasitě plácne o sebe se šuměním sprchy a moje tělo se začíná stahovat hrozícím orgasmem.

„Zpomal, Becku,“ prakticky se od něj odrazím nahoru a dolů.

„Pusť to,“ říká mi až zle a vyskočí z lavičky zasunujíc se do mě ještě hlouběji. Otočí se a s jistotou mě tlačí ke zdi, čímž zatlačí na zapínání sprchy a způsobí, že voda začne stříkat najednou třemi směry na má záda.

Poté je Beck úplně pod kontrolou a začne mě tvrdě šukat. Zasune se do mě s chrochtáním a zvířecím vrčením. Znovu a znovu udeří do mého G-bodu a vše, co mohu udělat je sdílet s ním tuhle jízdu. Obtočím nohy kolem jeho pasu a on mě uchopí ze spodu za stehna.

„Kurva jsi tak dobře cítit,“ zasténá Beck, když se do mě noří hlouběji a hlouběji.

Můj orgasmus uvolní slzy a v ten okamžik mě pohltí blaho a nemohu uvěřit, že se nestarám o to, že jsem se udělala dřív než Beck, protože je to ten nejintenzivnější a nejnádhernější pocit na světě.

Je to tak intenzivní, že si sotva všimnu, že je Beck stále ve mně a pak se jeho pánev přirazí ke mně ještě hlouběji a zamumlá: „Už budu, zlato. Hluboko v tvojí kundě. Udělám se tak tvrdě.“

Tato slova…fakt, že cítím jeho záškuby uvnitř mě…zaplaví mě mini orgasmus a křičím úlevou a poznáním, že potřebuji, aby se k mému super orgasmu přidal i on.

Hlava mi spadne dopředu a odpočívám na Beckovo rameni a on se otírá tváří o moje mokré vlasy.

„V pořádku, Selo?“ Ptá se mě a mohu v jeho hlase slyšet arogantní sebejistotu.

V poslední době jsme se moc nesmáli, ale tohle byl způsob, jak se uvolnit. „V pořádku, Becku. Ve výborném pořádku.“

„A takhle to bude vždycky,“ říká tiše a vše, co mohu udělat, je doufat a modlit se, že má pravdu a že naše společné dny nejsou sečteny.