ATK - 8. kapitola

Překlad: Cukýna

„Pojďme si to ujasnit. Ty a Mitchell jste neprožili jediný den beztoho, aniž byste neviděli jeden druhého od té noci, kdy sis ho vybrala na MMU?“

„Pst!“ sykla Julie. „Musíš to oznamovat celému světu?“

Riley se sarkasticky rozhlédla po téměř prázdné chodbě. „A tím „světem“ myslíš… Grace?“

„Já už to vím,“ zdůraznila Grace prakticky.

„No, stejně. Nechci, aby to lidi věděli, dokud nepřijdu na to, jak to vysvětlit.“

„Co je tu k vysvětlování? Máš nového přítele.“

„Mitchell není můj přítel,“ řekla Julie.

„Hm, jak jsi na to přišla? Vídáš ho o víkendech i večer po práci. Kolikrát se to stalo, Grace?“

„Hmmm, jdu to spočítat… Nula, a nikdy.“

„Přesně,“ řekla Riley a začala otevírat dveře do konferenční místnosti na jejich týdenní poradu.

Julie ji strhla zpátky. „Víš moc dobře, proč to dělám. Není to skutečné.“

Gracin prst se zaháknul za Juliin límeček. „Tenhle cucflek se zdá být skutečný.“

Julie připlácla ruku na pravou stranu krku. Prodavačka v Bergdorfu byla pěkně ukecaná – nic tím nezakryla. Chtěla zpátky svých padesát babek.

„Pořád nemůžu uvěřit tomu, že ses s ním vyspala,“ houkla Riley. „Není ti to ani trochu podobné!“

„Tak to nebylo,“ řekla Julie a upravila si límeček nahoru kolem krku. „Ta druhá věc byla kvůli příběhu. Sex se prostě jen… stal.“

„Jaká další věc?“ ptala se Grace, která je odtáhla z cesty tak, aby neblokovali dveře do konferenční místnosti.

Julie se vytáčela. „Víte co, poflakování se kvůli výzkumu. Chodíme se najíst ven, chodíme do kina, popíjíme víno. Nic důležitého. Jsme jen dva lidé, kteří si užívají společnost toho druhého a měli spolu sex. Nevěděla jsem, že pro to existuje jméno.“

Grace a Riley si vyměnily významný pohled, který vypadal, jakoby chtěly vybuchnout smíchy.

„Co?“ vyštěkla Julie.

Grace se neúspěšně snažila potlačit úšklebek na tváři. „Zlato, to, co jsi popsala, má rozhodně pojmenování.“

„Jo,“ řekla Riley, která usrkávala ze svého kapučína. „Říká se tomu… och, jak jen to slovo zní?... vztah.“

Grace se přestala smát, protože se Julie mračila. „Julie, my se to nesnažíme udělat obtížnější. Ale ty vyzařuješ směs signálů. V jednu chvíli nám jdeš po hrdlech s tím, že je to jen příběh a o minutu později ho ochraňuješ, jakoby ti na něm doopravdy záleželo. Co si vybereš?“

Netuším.

„Promluvíme si o tom později,“ zabručela. Julie rozrazila dveře do konferenční místnosti dřív, než mohly Grace s Riley pokračovat v jejich útoku a posadila se mezi Angelu a Marii. V tuhle chvíli by se nedokázala vypořádat s dalšími slídivými otázkami od nejlepších kamarádek. Obvykle si užívala příležitost probrat všechno, co zahrnuje muže, a to jak na osobní, tak na profesionální úrovni.

Ale ta věc s Mitchellem – opravdu netušila, jak jejich vztah pojmenovat – byla až příliš soukromá. A ona se začínala obávat, že tuší proč. Začíná se do něj zamilovávat. Zamilovává se do objektu svého příběhu.

„Jsi v pořádku?“ ptala se Angela. „Vypadáš tak trochu… jako bys měla horečku.“

Ne, to, co vidíš, je vina. Vídám tohohle dokonale úžasného chlápka, užívám si s ním sex, jsem ráda v jeho společnosti a je to můj sloupek do srpnového čísla.

„Ach, jsem v pořádku,“ odpověděla vesele. „Jen je tohle ráno teplo.“

Další konverzace byla ukončena, protože dorazila Camille. Šéfredaktorka Stiletta napochodovala do místnosti s telefonem přilepeným k uchu. Podle toho, jak to vypadalo, nezažívala šéfka zrovna nejlepší den. Rtěnku měla vybledlou s nehezkými skvrnkami, vlasy měla stažené dozadu v neupraveném a nepřitažlivém copu.

Julie a některé další starší redaktorky si vyměnily pohledy. Všichni věděli, co znamená, když je Camille rozcuchaná. Že se schůze bude muset vést se vší možnou citlivostí přepadu Navy Seal.

Camille neztrácela čas. „Zdraví a fitness, kde jsi?“

Annie Zapellinová, vedoucí redaktorské sekce se zhluboka nadechla a odvážně zvedla ruku. Camille sáhla do své kabelky a upustila před Annie tlustý stoh papírů.

„No?“ ptala se Camille.

„Nevím, co tam je,“ vymlouvala se Annie a v rychlosti si prohlížela doklady, aby se chytila.

„Dvě stě devět dopisů na tvůj článek, v němž se polemizuje o povaze vajíček.“

„Dvě stě devět lidí nemá rádo vajíčka?“ vyptávala se Annie.

„Ne, dvě stě devět lidem se nelíbí, že jsi tvrdila, že by vajíčka mohla zvyšovat hladinu cholesterolu.“

Annie frustrovaně stiskla rty. „Osobně jsme nikdy netvrdili, že bychom si mysleli, že jsou vajíčka špatná. Pouze jsme citovali novou studii, která prohlašuje, že žloutek z vajíček by mohl být špatný. Nevymysleli jsme si to, ani nic netvrdili.“

„Samozřejmě, že ne,“ vyštěkla Camille. „Pokud by tomu tak bylo, dala bys tu škaredou kapradinu ze stolu rovnou do lepenkové krabice a byla na cestě domů vlakem stanicí Q. Ale napadnout vajíčka byl špatný tah. Studie na tyhle zatracené věci se mění každý měsíc. Výzkum se obrátil na druhou stranu dřív, než jsme to dali do tisku.“

Annie vzteky otevřela ústa, ale zase je zavřela. Julie po ní hodila soucitným pohledem. Věděla až moc dobře, co chtěla Annie prohlásit, ale nemohla.

Pravdou bylo, že Camille přečetla celý časopis dřív, než šel do tisku. Pokud by si myslela, že jsou vajíčka riskantní záležitostí, měla by dost času se k tomu vyjádřit, než se to vydá a dostane se to na pulty.

„Dost,“ řekla Camille, když se jeden z nových stážistů snažil odvážně navrhnout, že by mohli vytisknout pokračování, v němž budou probírat všechny možné rozporuplné studie a povzbudit tím čtenáře, aby učinili vlastní informované rozhodnutí. „Dostali jsme se až moc daleko na to, abychom v časopise mluvili o mléčných produktech, který prodává především své moudro o lásce a sexu.“

Všechny oči v místnosti sebou švihly k Julii, Riley a Grace. Nebyly vždy ušetřené Camillina hněvu, ale naprostá popularita v jejich části vedla k tomu, o čem Julie věděla, že ostatní vnímají jako způsob myšlení od Camille coby „učitelčiny mazánci“.

„Dámy, jak postupujete v reportáži do srpnového čísla?“

Julie ztuhla. Postup v reportáži na srpen? Bylo ještě příliš brzy. Camille se jich nikdy takhle brzy neptala. Neměla nic připraveného.

Zpanikařeně pohlédla na Riley a Grace, ale vypadaly úplně klidně, když ze sebe chrlily jejich počáteční závěry ohledně zvyšující se popularity trojky (Riley) a dvaceti způsobů, jak znovu rozdmýchat oheň s tvým dlouholetým milencem (Grace).

„V pořádku,“ řekla Camille s přikývnutím. „Julie?“

Odolala nutkání položit si ochranářsky ruku na cucflek. „Hm, vypadá to na dobré cestě. Stále jsem v režimu výzkumu, ale příští týden budu mít víc hlášení.“

Julie cítila, jak na ni celá místnost překvapeně zírá. Pokud jde o nejnovější informace, tohle byl ekvivalent „pes mi sežral domácí úkol.“ Jediný, kdo vypadal ohromeně, byl stážista z Aljašky, která ji požádal o autogram.

„A na čem konkrétně pracuješ, Julie?“ ptala se Kelli.

Jullie na prohnanou blondýnku přimhouřila oči, protože velmi dobře věděla, čeho se příběh týká.

Nechala tvář zcela bez emocí. „Ach, já jsem to neřekla? Týká se toho, jak posunout vztah na další úroveň.“

Pár lidí přikývlo s mírným nezájmem a vypadali, že jsou připraveni se pohnout dál, ale Kelli byla jako pitbull a ještě neskočila. „Ach, ano? Máš s tím hodně zkušeností, ano?“

Julie se domnívala, že zaslechla zasyčet Riley přes stůl. Kvůli Camille se snažila zabránit bitce. Všimla si však, že neudělala žádný pohyb, aby bitku přerušila. To nevěstí nic dobrého. „Není to má obvyklá odborná oblast, ale cítím se značně připravená zvládnout tento úkol,“ řekla Julie.

„Ale bude to postrádat osobní zkušenosti, že?“ řekla Kelli s rozevřenýma očima a nevinným pohledem. „Víš, já jsem ve vztahu téměř měsíc a domnívám se, že jsem opravdu v jedinečném postavení vyprávět tento příběh coby zasvěcená osoba,“ dodala s nevinným pohledem na Camille.

Julie naklonila hlavu na Kelliin malý nacvičený monolog. Odvyprávět příběh coby zasvěcená osoba? Co tím myslí? Rozhlédla se po místnosti, aby viděla, jestli na ni ostatní také hledí s opovržením, ale všichni souhlasně kývali. Dokonce i Grace vypadala rozporuplně.

„Kelli má pravdu, Julie,“ řekla Camille pomalu s upřeně zahloubaným výrazem ve tváři. „Ty jsi byla vždycky nejsilnější zastánce toho, že se má do článků Stiletta přidávat osobní kontakt. Vlastně bych řekla, že tvůj jedinečný pohled nám doopravdy pomohl v průběhu let Stiletto vytvarovat. Možná bys měla Kelli tento článek nechat a ty bys mohla tenhle měsíc pokrýt něco jiného. Myslím si, že by mohlo být na čase na další článek o botách.“

Julie se trochu napila kávy a snažila se zmírnit paniku. Boty. Boty? Byla dívka přes randění, ne parazit přes boty.

„Ach, no, opravdu bych raději upřednos…“

„Vlastně, Julie může přidat osobní dotek do tohoto článku,“ vyhrkla Riley.

Julie se podívala přes stůl a rozšířenýma očima plnýma varování. Ne, Riley. Pokud Camille přijde na jejich plán, nebude cesty zpátky. Uvidí ten vymyšlený vztah s Mitchellem v příběhu.

A ona si už nebyla jistá tím, že by to mohla udělat.

Ale její kamarádka ignorovala nevyslovený příkaz. „Vidíš, Julie zná až moc dobře vysoké standardy, které si určila ve svých předchozích článcích. Aby se postarala, že bude tento příběh odpovídat stejné kvalitě, udělala trochu práce v utajení, tak aby mohla mluvit osobně o rozvíjejícím se vztahu.“

„Práce v utajení? Ve článku o vztahu? Není to poněkud… laciné?“ ptala se Kelli s úšklebkem.

Rozhodně ne víc, než ta maličká sukně, u níž stačí jedno kýchnutí a předvede humbuk, chtěla Julie vyštěknout.

„Julie, je to pravda?“ ptala se Camille a vypadala neobyčejně fascinovaně.

„No, byl to můj původní plán, ale doopravdy nepřináší ovoce, tak jsem si myslela…“

„Je tak stydlivá,“ vyzvonila Grace. „Pravdou je, že je do ní tenhle chlápek beznadějně zamilovaný. Vídají se téměř každý večer od jejich první schůzky.“

Grace, neeeeeeeeeee!

Její kamarádky však věděly, co dělají. Camille to sežrala i s navijákem a Kelli vypadala naprosto rozčíleně.

„Ale já můžu napsat článek o skutečném vztahu,“ zakňučela Kelli. „Julie má s chlapem falešný.“

Camille kývla na Julii, jakoby Kelli nepromluvila. „Líbí se mi to. Můžeme to nazvat „Utajená přítelkyně.“ Dobrá práce, slečno Greenová. Těším se na to, až si přečtu tvůj koncept.“

Před očima se jí mihla Mitchellova klidná, laskavá tvář. Cítila se špatně od žaludku.

„Počkej, Camille!“ vyhrkla. Grace a Riley po ní střelily varovnými pohledy, které ignorovala. „Aspekt utajená přítelkyně není to, co by se ve skutečnosti odvíjelo tak, jak jsem doufala. Uvažovala jsem nad novým směrem, možná…“

Camille zvedla ruku. „Tvůj první koncept musíš dodat za pár týdnů. A zatímco já nepochybuji, že můžeš dát dohromady něco dalšího, nebude to tak přesvědčivé, jako tvůj původní nápad nebo to, co může nabídnout Kelli.“

„Ale…“

„Buď nabídneš tvůj původní nápad, nebo v tomhle čísle pokryje tvé míst Kelli. Co to bude?“

Julie cítila, jak jí buší ve spáncích. Chtěla se vztekat na Camille, která byla tak tvrdohlavá a nerozumná, ale bylo to zbytečné.

Srdce požadovalo, aby jí ustoupila. Kariéra za bolest nestojí. Ne pro ni a určitě ne pro Mitchella.

Otevřela ústa, aby to přiznala, když zachytila Kelliin široký úsměv. Čmárala si něco do svého třpytivě fialového notebooku.

„Udělám to,“ slyšela se říkat. „Dokončím to, co jsem začala.“

Camille vypadala potěšeně. Kelli vypadala, že trpí zácpou. Grace a Riley vypadaly ustaraně.

A Julie se cítila ještě víc špatně.

Zbytek schůzky šel mimo ni, a když bylo po všem, málem z dusivé konferenční místnosti vylítla, jak moc toužila po čerstvém vzduchu.

Grace a Julie šly společně vedle sebe. Mířily k výtahu místo do společné kanceláře.

„Promiň,“ řekla Grace potichu. „Neuvědomila jsem si, jak moc se dostaneš do střetu, dokud nebylo příliš pozdě.“

„Já taky ne,“ řekla Riley jakousi formou omluvy. „Co teď budeš dělat?“

Julie se smutně zasmála. Neměla na výběr. „Teď? Teď vytáhnu velké zbraně.“

„Trojku?“ ptala se Riley.

„Ne. Filmovou noc.“