25D - kapitola 5,6

Překlad: Clarissa

Jejich první setkání je tady a pořádně to jiskří ;)

Užijte si dvojnásobnou dávku čtení....

Clariss

KAPITOLA 5

O týden později....

Chloe

Bylo několik věcí, které jsem se minulý týden naučila, zatímco jsem pobývala v Aspenu. Zaprvé: Zdálo se, že můj otec byl úplný děvkař, který měl nové rande každou noc v týdnu. Byla jsem více než překvapená jeho nenuceným postojem, když jsem to nadhodila o týden později ráno u snídaně.

„Takže, ty randíš.“

Vzhlédl od novin a položil hrnek s kávou na stůl. „Randím. Proč?“

„Já nevím. Jen mi to přijde divný.“ Pokrčila jsem ramenem.

„Měl bych snad být už navěky sám?“ Jeho obočí ostře vylétlo nahoru. Byl pohledný muž, jeho vlasy barvy soli a pepře ho dělaly význačným a důležitým. Měl postavu basketballového hráče, silnou a vysokou s napnutými svaly a zdravou pleť.

„Ne, tati. Jen, že jsem tě viděla s pěti ženami v průběhu minulého týdne. Jsem jen trochu překvapená.“ Pokrčila jsem znovu ramenem.

„Nejsem ochotný se s někým vázat, až dokud nepotkám tu správnou ženu. Je to opravdu jednoduché.“ Zvedl zpátky své noviny.

„Dobře, ale bereš je jen na večeři?“

„Do toho ti nic není.“ Ignoroval mě a trochu se otočil, aby se ujistil, že jsem věděla, že tenhle rozhovor byl oficiálně u konce.

Vzala jsem svůj talíř a šla jsem ke dřezu, nemohla jsem si pomoct, ale neodpustila jsem si poslední poznámku.

„Jen říkám, že kdyby se mě nějaký chlap snažíl vyzkoušet jen na jednu noc, že bys byl naštvaný.“ Odešla jsem zpátky do pokoje mého bráchy, doufajíc, že už bude vzhůru a byla jsem ochotna ho probudit z mrtvých, kdyby nebyl.

Druhá věc, kterou jsem zjistila, byla, že můj malý brácha byl schopný vyrůst a zmohutnět z ničeho jiného, než ze sýrových krekrů a gumových medvídků. Nesnášel mě za to, ale já mu celý minulý týden vařila a nutila ho jíst velké porce jídla k snídani, obědu a večeři. Třetí den se zdálo, že už toho brácha a můj otec mají po krk.

Kromě poflakování a hraní videoher jsem týden strávila kreslením nových návrhů a skypeováním s Jessie. Po pár dnech ignorování Setha mu to došlo a přestal se snažit se mnou komunikovat. Části mě chybělo mít někoho, kdo chtěl se mnou trávit čas, kdo se skutečně zajímal, jak jsem se měla, ale celé to byla jen finta. Seth chtěl blond robota, který vzdychal, když on řekl vzdychej a seděl tiše po většinu zbývajícího času.

Měli jsme spolu více hádek o jeho manýrech jeskynního pračlověka, než jsem měla času to rozebírat.

Zaklepala jsem na Parkerovy dveře a usmála jsem se, když jsem jako odpověď dostala hluboké zavrčení.

„Budu to brát jako 'pojď dál'.“ Vstoupila jsem dovnitř a zacpala si nos. „Smrdí ti to tady jako zpocený koule.“

Uchechtl se a odfrkl, než po mně hodil polštář. „Tak odtud kurva vypadni! Je tak deset ráno. Dokonce ani slunce ještě nevyšlo.“

„To protože jsme uprostřed zimní vánice. Tohle pitomý místo, kde ty a táta zůstáváte každý Vánoce se musí změnit. Začneme novou tradici. Mohli bysme jet na Bahamy nebo do Miami. Někam, kde je teplo.“ Svalila jsem se do křesla vedle Parkerovy postele a vytáhla jsem z pod sebe dálkový ovladač.

„Vánoce nemají být v teple. Co to s tebou je?“ Posadil se, jeho hnědé vlasy byly divoce rozcuchané. „Tys vyrostla a všechna zábava byla z tebe vysátá. Řekni mi, v jakém věku se to stane, abych si na to mohl dát pozor. Odmítám se vzdát toho, že budu dítě.“

„Já jsem taky pořád dítě.“ Hodila jsem po něm špinavé ponožky a plácla jsem ho jimi do tváře.

Hodil je po mně zpátky a skočil zpátky dolů. „To ani zdaleka. Tenhle týden jsi zvládla brokolici a růžičkovou kapustu. Rozhodně dospělácký jídlo.“

Nemohla jsem si pomoct a smála jsem se. „Musím odtud dneska vypadnout. Je sobota. Co se tu dá dělat?“

„Hodně, ale to by od tebe vyžadovalo vyjít ven do sněhu.“ Otočil se a já jsem vstala a strkala jsem ho do zad, až dokud jsem ho nestáhla z postele. Spadnul na podlahu s hlasitým zaduněním, než vyskočil a utíkal za mnou.

Dovlekla jsem zadek do kuchyně a utíkala okolo otce, strkajíc ho mezi nás, jak Parker přiběhl na jeho druhou stranu.

„Hej! Na tohle jste už moc starý. Nechte toho.“

Otočila jsem mého tátu s pevným držením na jeho kapsách, nutila jsem ho, aby se stal štítem, který odrazí mého bráchu. „Ani náhodou, tati. On jde po mně a ty jsi moje jediná naděje.“

„Luku...Jsem tvůj otec.“ Promluvil brácha jeho nejlepším Darth Vaderovským hlasem, kterým mi právě ukázal ten nejhorší ranní dech ve vesmíru.

„Běž si vyčistit zuby, Parkere. To je nechutný.“ Můj otec se od nás odtrhl a šel ke dřezu, ještě jednou se otočil, aby se na nás znechuceně zadíval.

„Ten dech by mohl roztavit vosk, vole.“ Plácla jsem ho do jeho hlavy a on kráčel zpátky do chodby a nadával.

„Jaké jsou tvoje plány na dnešek, Chloe?“ Promluvil otec ke mně, otočený zády.

„Půjdu se podívat do města. Chci se podívat na tvoji značku oblečení a prohlídnout si, co ostatní obchody v okolí nabízí. Myslela jsem si, že bych možná mohla udělat několik návrhů, když vidím, že jsi zaplatil velké peníze za titul, který teď mám.“

„Budeš mít. Ještě ho nemáš. Známky se nepočítaly pro tenhle poslední semestr. Kontroloval jsem to.“ Otočil se ke mně a překřízil si ruce na hrudi. „Nepotřebuju nikoho, aby analyzoval moje produkty. Značka se prodává dobře. Věnuj svůj čas tomu, abys přisla na to, jaké produkty plánuješ ty prodávat. Před tím, než dostaneš cent, všechny z nich musejí projít přese mně. Neinvestuju do ničeho, o čem si nemyslím, že se bude prodávat.“

„Investuješ do mě, pamatuješ?“

„Pořád jsem ten, kdo posuzuje návrhy. Rozhovor skončil.“

„To tedy ne. Tohle nebylo součástí dohody. Zůstat tady na pětadvacet dní bylo všechno, cos po mně požadoval. Ty neposuzuješ moje návrhy, protože jsi zaměřený na zimní oblečení. Moje návrhy jsou pro letní oblečení a dovolenou na pláži.“

„A existuje milion společností, které to už dělají dobře. Najdi si skulinku a staň se podnikatelkou, která bude schopná existovat. Omezuješ sama sebe a to se mi nelíbí.“

Zvedla jsem hlavu a odcházela zpět k mému pokoji. „Zabalím si věci a odjíždím. Lhal jsi, což by mě vlastně nemělo překvapovat.“

„Chloe Ann Burkeová. Zastav se, mladá dámo.“

Zastavila jsem se z té trošky respektu, který mi ještě pro něj zbyl.

Můj brácha vyklouzl hlavou z jeho pokoje, oči vykulené. „To máš za to. Je tvoje prostřední jméno vůbec Ann?“

Protočila jsem oči a otočila se tváří k mému tátovi. „Co?“

„Nejedeš nikam, a součástí týhle dohody je náš souhlas s tím, jaké produkty budeš prodávat. Nehodlám plýtvat časem, ty zkrátka budeš muset sdílet svoje návrhy se mnou. Přestaň se chovat jako dítě.“

„Jasně.“ Otočila jsem se a šla do svého pokoje, práskla jsem za sebou dveřmi a rychle se oblékala. Džíny a hezký svetr a už jsem byla ze dveří.

SUV mého otce bylo pryč a Parker měl moc práce s hraním videoher, řekla bych. Napsala jsem mu, že jsem jela do města a vrátím se zpátky později.

Můj táta byl hajzl a mohl měnit pravidla jakkoliv potřeboval, aby zapadaly přesně do jeho denního programu. Věděla jsem, že to přijde. Teď prostě musím přijít na to, jak se s tím vypořádat.

Dokázat svoji cenu a talent bylo to nejdůležitější. On mě viděl jako dítě. Jessie měla pravdu. Musela jsem mu ukázat, jakou jsem se stala talentovanou návrhářkou. Pak by mě mohl poslouchat.

„První zastávka...Burkeovo outdoorové oblečení.“

*****

Procházela jsem skrz obrovský obchod s lyžemi a sportovním oblečením, který vlastnil můj táta, když mi zazvonil telefon. Bylo to číslo, které jsem už dlouho neviděla.

„Cindy?“ Zvedla jsem to a usmála se, když jsem přešla ke snowboardům a zastavila se uprostřed uličky.

„Ahoj, Chloe! Modlila jsem se, aby tohle bylo pořád tvoje číslo. Jak se máš?“

„Páni. Skvěle. Panebože, je to tak šest let, co?“

„Ještě před vejškou, ale jo. Cestovala jsem po světě s rodinou, ale jsme konečně zpátky. Chtěla jsem vědět, kde jsi. Vím, že vás táta obvykle bral do Aspenu v tomhle období roku, ale nebyla jsem si jistá.“

„Jsem tady, holka. Nesnáším každou minutu z toho.“

„To teda ne, ale na druhou stranu, to je skvělá zpráva. Pamatuješ na Janet a Kinsey?“

Protočila jsem oči a kývla hlavou. „Jasně, že jo, hlupáčku. Všechny jsme byly na střední škole nejlepší kamarádky. Mluvila jsem s Janet někdy letos v březnu. Je vtipný, jak dospělost znamená ztrátu kontaktu s lidmi, o kterých sis myslela, že budou vždycky v tvém životě.“

„Tak, ony jsou právě ve Vail, a já mám dneska večer mezipřistání v Aspenu. Jen jsem si myslela, že bych vám mohla zavolat, abychom se viděli, kdybyste byli pro, sejít se spolu.“

„Dneska večer?“ Podívala jsem se na hodinky. Bylo jen deset, což mi dávalo spoustu času na dokončení mých nákupů, návrat domů a připravit se, než se ukážou.

„Jo. Vím, že to je narychlo, ale kdybych ostatní přemluvila, aby si udělali výlet dolů, myslíš, že by ses s námi chtěla sejít? Má tvůj táta nějaký pokoj, kde bych mohla zůstat?“

„Samozřejmě, ráda. Připravím ti pokoj. Potřebuješ, abych tě vyzvedla na letišti?“ Otočila jsem se a šla za roztomilým klukem s vlasy po ramena a hezkým zadkem.

„Ne, jen mi pošli ve zprávě adresu. Dám vědět ostatním, aby se s námi sešli v restauraci, kterou vybereš. Souhlasíš?“

„Perfektní. Uvidíme se později.“ Zavěsila jsem a poslala jí adresu, a ani jsem si neuvědomila, že ten krasavec, na kterého jsem zírala, stál teď přímo přede mnou.

„Čauky. Jak to jde?“ Natáhl se a projel si prsty jeho vlasy, vypadajíc hrozně mladě, teď když byl blíž.

„Jde to. Líbí se mi tvý vlasy. Sluší ti.“ Usmála jsem se a otočila jsem se, abych vytáhla tričko z regálu.

„Takže....um, ty seš tady nová?“ Přišel ke mně, když jsem zvedla tričko nahoru a prohlížela jsem si ho pomalu.

„Tohle by vypadalo mnohem líp v bledě modré, že? Tyhle jasné barvy musí zářit proti bílému sněhu a každého zasraně oslepovat.“

On se smál a natáhl jeho ruku. „Daniel. Rád tě poznávám.“

„Chloe. Taky tě ráda poznávám. Lyžuješ?“

„Jezdím na snowboardu, ale dokážu taky nakopat pár zadků na lyžích. A ty?“

„Ne. Jsem holka z Californie.“

„To jsem mohl tušit.“ Usmál se a zvedl obočí. „Mám na mysli tvoje opálení a pěkné blond vlasy. Prostě vypadáš jako typické plážové kotě.“

„Díky? Myslím.“ Smála jsem se a dala jsem triko zpátky, než jsem prošla skrz obchod, jak mě ten roztomilý kluk následoval.

„Rozhodně to byla lichotka. Měli bysme spolu někdy zajít na burger.“ Pohnul se, aby mi otevřel dveře a já kývla.

„Jo, jasně. Dej mi tvoje číslo a já ti napíšu.“

Natáhl jeho ruku. „Dej mi tvůj telefon, napíšu ti ho do něj.“

Podala jsem mu ho a projížela očima další obchody v okolí. Něco uvnitř mě chtělo být jako všichni ostatní. Totálně jsem se nehodila do toho rušného horského města. Moje oblečení perfektně zapadalo mezi ty lyžaře, ale já byla při nejlepším falešná.

Podal mi mobil zpátky a usmíval se. „Těšilo mě, Chloe. Zavolej a já ti to tady ukážu.“

„Dobře. Díky.“

Dala jsem si mobil do kasy a přešla jsem k propracovanému domku ze dřeva, který byl hned vedle. Lyže byly na odpoledne z poloviny pronajaté a cvičné svahy ukazovaly lehký provoz.  Půjčila jsem si jedny a nasadila si je, než bych si to rozmyslela.

Budu v Aspenu při nejmenším další dva týdny a zůstat doma by byla moje smrt. Potřebovala jsem čerstvý vzduch, západy slunce a vlny, ale slunce, sníh a vítr by měly postačit.

Vleky byly umístěné v zadní části domku a potom, co jsem se konečně dostala přes dav sprostých teenagerů, jsem se přesunula do zimní přírody.

Kráčela jsem neobratně k dalšímu vleku a skoro jsem se dokazala zastavit tam, kde by se vlek zhoupl a vyzvedl mě nahoru. Moje lyže se o něco zachytila a já letěla dopředu, ječela jsem, když jsem předpokláda, že moje hlava rozplácne o velkou skálu přede mnou.

Nečí silné ruce se natáhly a chytily mě, tahajíc mě zpátky.

„Páni. Sakra. To bylo těsný. Jsi v pořádku?“ On mě pustil a já se otočila a dlouze vydechla.

„Ano. Mockrát děkuju. Už jsem nelyžovala celou věčnost. Teď vím, proč.“

Můj pohled přejel přes jeho pěkný obličej a hluboko uvnitř mě vzlétli motýlci, ta chvíle byla skoro až moc pro mou praktickou mysl.

Byl hladce oholen, ale jeho kaštanové vlasy byly trochu rozcuchané a tváře červené, jako kdyby tady byl celý den. Jeho teplé hnědé oči přejížděly přes můj obličej a ten sexy úsměv, který zvedal jeho rty způsobil, že moje srdce přeskočilo jeden úder.

„Tady...vezmeme si jeden dohromady. Pokud spadneš z vleku, mohla bys mít více problémů než jen sníh ve tvých krásných blond vlasech.“ Zasmál se a natáhl se pro mě.

Trochu jsem couvla, ale usmála se na něj. „Jsem dobrá, ale děkuju ti. Opravdu si cením toho, žes mě zachránil.“

„Opravdu? Jsi si jistá?“ Zvedl obočí, jako by byl v šoku, že by si žena dovolila ho odmítnout. Měl přes sebe napsaný nápis playboy v deseti různých barvách.

Ne díky.

„Ano, ale měj se hezky.“ Posunula jsem se k vleku a vzala jsem za ruku staršího muže, který pomáhal lidem nastupovat.

„Dobře, že byl starej Finn tady, aby tě zachránil. Mohlo to být ošklivý.“ Smál se ten chlápek a pomohl mi na vlek.

Finn zavolal zespoda, jeho ruce přes jeho pusu a oči plné příslibu. „To není fér; ty znáš moje jméno a já tvoje ne.“

„Prostě mi říkej zlato.“ Smála jsem se pohledu na jeho tváři. Do dneška jsem poznala už hodně playboyů a když si nemůžou vzpomenout na vaše jméno, jste prostě zlato, milaček nebo láska.

Dvanáct takových do tuctu.

*****************************************************

KAPITOLA 6

Finn

Byl jsem jen milý, když jsem se natáhl a zachránil tu nemotornou holku přede mnou, nepřemýšlejíc nad tím. Bylo to po týdnech moje první volno a lyžování bylo všechno, na co jsem dokázal myslet.

Po týdnu bez ženy jsem byl nabručený a deprimovaný, ale slib byl slib. Ale co jsem nečekal, byla žena, která mi vzala dech, když se otočila.

Její blond vlasy byly dlouhé a visely ji ve vlnitých délkách těsně nad jejíma vypnutýma prsama. Sluncem políbená pokožka a oči zelené jako moře s dlouhými řasami a neuvěřitelné rty k zulíbání. Byla všechno, co jsem si na ženě fyzicky užíval. Pravděpodobně byla blbá jako tágo, ale mohli jsme si promluvit až po sexu a já bych mohl odejít krátce potom.

Těžce jsem polkl a nabídl ji, ať se se mnou sveze nahoru, když moje srdce znovu bušilo uvnitř mé hrudi způsobem, který jsem neznal. Musely to být abstinenční příznaky. Dvanáct let trávení každé noci s jinou ženou se po chvíli stalo hnusným zvykem. Byl jsem závislý na tom, že mě chtěly, jako někteří chlapy byli závislí na lahvi.

Je to jen holka. Uklidni se. Žádný ženský po dobu 25 dní.

Ona odmítla moji nabídku, což byla facka do mého obličeje. V mé minulosti bylo jen pár žen, které neskočily po šanci dělat něco se mnou. Bylo to šokující a osvěžující. Způsobilo to zažehnutí ohně uvnitř mě. Mohla být výzvou, když nic jiného.

Jela na vleku, když Jerry, ten starouš, co vlastní tu věc, dal té holce moje jméno. Mrknul na mě a já mu to oplatil samolibým úsklebkem, volajíc na ní a ptajíc se naoplátku na její jméno. Když zavolala, abych ji říkal zlato, věděl jsem, že to bylo něco nečekaně příjemného. Ona sama byla buď hráčka nebo měla kluky jako jsem já přečtené. Každopádně jsem to chtěl vědět.

Skočil jsem na plošinu a vzal si další vlek, když se Jerry uchechtl. „Hodně štěstí synu. Ona nemá zájem.“

„Jsem rád, že nemá.“ Obtočil jsem jednu paži kolem sebe a zamával jí, když se podívala zpátky na mě. Mohla si myslet, že neměla zájem, ale měla. Já ji jemně přinutím, aby se tak stalo.

Zdálo se to jako věčnost než jsme dojeli nahoru a ona rychle seskočila a přejela ke sjezdovce. Uchechtl jsem se nad myšlenkou, že se ona učila lyžovat a uvědomil jsem si, že jsem musel našlapovat opatrně. Můj obvyklý útok by na ni vůbec nefungoval. Měla chlapa nebo byla jedním zlomena. Každopádně, její neochota věnovat mi její čas znamenala, že se něco děje.

„Nemohla být já.“ Pokrčil jsem ramenem a vnitřně zakroutil očima. Kdy jsem se kurva stal tak nafoukaný?

Seskočil jsem z vleku a přesunul se jejím směrem, volajíc s mýma rukama kolem mé pusy. „Zlato. Počkej na mě.“

Několik lidí z řady na sjezdovce se otočilo a usmálo se, jako bysme byli roztomilý pár a ona nechala můj zadek ve sněhu. Ona se otočila a dala si ruce v bok, zúžila její oči a přinutila můj penis sebou škubnout nad tou dominancí v jejím pohledu.

„Nejsem tvoje zlato a nepotřebuju tvoji pomoc.“ Nechala její zlostý pohled uzamčený na místě a nějaká část ze mě čekala, že to opadne, ale neopadlo. Ona to myslela vážně.

„Dobře, kdybych znal tvoje jméno, pak bych na tebe nemusel volat společnou přezdívkou pro milence.“ Pokrčil jsem ramenem a přijel jsem za ní. „Ty znáš moje jméno. Řekni mi to tvoje.“

„A pak seskočíš? Nemám zájem.“

Jemně vydechla a já se zatraceně snažil, abych udržel moje oči na jejích a neprohlížel si zbytek její krásné tváře. Chtěl jsem si ji zapamatovat, ale nesnášel jsem, když lidi tohle dělali mně. Stál jsem teď poprvé v životě na druhé straně téhle situace a bylo to vzrušující.

„Ano, ale pokud se snažíš naučil lyžovat, jsem místní a je tady víc lepších sjezdovek na druhé straně tohohle kopce. Byl bych víc než šťastný, kdybych ti pomohl se to naučit. Nic jinýho. Slibuju.“ Zvedl jsem své ruce a věnoval jsem jí můj nejlepší nevinný výraz.

„Jsem Stacy a ani na vteřinu ti na ten obličej nenaletím.“ Zatřásla hlavou.

Vůně jahod a vanilky zaplnila moje smysly a já potlačil zasténání nad tou sladkou vůní jejího šamponu. Podíval jsem se za sebe a ukázal na úzký průjezd, který by mohl vést k většímu soukromí.

„Dobře, Stacy, která se tak vůbec nejmenuješ,“ podíval jsem se zpátky na ní a mrkl, „pokud bys dokázala projet tím úzkým průjezdem, ukážu ti soukromou sjezdovku, která by ti upřímně mohla pomoct víc než ti chlapi, co tady budou kolem.“

„Nic víc? Žádné telefonní číslo, žádný nashle a pak mě budeš sledovat?“ Zvedla obočí.

„Nene. Takže, kdybys mi řekla tvoje pravý jméno, bylo by to fajn. Pokud bych na tebe musel zavolat neodpovídalas bys mi na Stacy.“

„Neodpovídalas není slovo.“ Její ruka sklouzla z jejích boků a zavrtěla hlavou. „Dobře, jsem pro výuku, ale mám jen hodinu. Takže přejdi k věci a šetři si svoje flirtování na někoho, na koho to bude fungovat.“

Natáhl jsem se a vzal její ruku, pomohl jsem ji k průjezdu v hoře a mačkal se za ní, když jsem jí pustil. Ona musela být ta nejvíc přirozeně krásná žena, kterou jsem kdy viděl. Pokud nosila make-up, dobře to skrývala. 

„Takže, Californie nebo Florida?“ Zeptal jsem se a přesunul se vedle ní, nabízejíc jí mojí ruku. Ona do ní plácla, jako kdybychom si vyměňovali pozdrav. To uculení na její tváři mi způsobilo stažení žaludku. Musel jsem ji mít. Ta drzá mrcha potřebovala v noci chlapa jako jsem já, a když nic jiného, mohla mě vrátit zpátky dolů do reality.

„Californie a moje jméno je Mindy.“

„Dobře, Lindy.“

Ona se otočila a tiše zavrčela. „Mindy. Už jsi zapomněl moje jméno. Měl by ses přepnout na zlato nebo miláčku.“

„Jak to, že znáš ten trik?“

„Chodím do školy na UCLA. Děvkařů je tam dvanáct do tuctu.“ Nastavila se na vrcholu sjezdovky a dívala se na mě, když jsem ucukl nad její poznámkou, neúmyslně. „Oh. Omlouvám se. Jen jsem vtipkovala.“

„Omlouváš se za co?“ Odrazil jsem se a kývl ke sjezdovce. „Dobře, takže zkusme nejdřív tuhle malou a můžeme se posunout. Pojedu přímo vedle tebe, kdyby se něco stalo. Lyžovala jsi vůbec někdy předtím?“

Chvilku si mě prohlížela, něco na mně zkoumala, ale nemohl jsem se zeptat, co. Dva mohli hrát její hru.

Děvkař....

Byl by to hrdý odznak na nošení, kdyby to většina chlapů věděla. Jenom holky to používaly jako něco škodlivého.

„Jako dítě jsem lyžovala. Vlastně tady.“ Otočila se a ohnula kolena předtím, než si nasadila brýle na oči. „Jak dlouho tady žiješ?“

„Celý můj život, zlato.“ Mrkl jsem na ní a přesunul se k jejímu boku. „Vem to pomalu a pokud mě budeš potřebovat, tak znáš moje jméno. Doufejme, že já nebudu potřebovat tebe.“

Ona se uchechtla a zvedla její hůlku a plácla mě s ní do hrudi. „Jsem Chloe a přestaň být tak zatraceně roztomilý. Jsem tady jen na pár týdnů. Nespím jen tak s někým a jenom hledám kamaráda. Buď milý a mohla bych tě zařadit do výběrového řízení.“

„Ha! A kdo řekl, že já chci?“ Odrazil jsem se a ona se pohybovala přímo vedle mě, když vítr foukal kolem nás.

Její hlas byl sexy jako peklo a naplněný až po okraj sebejistotou, když odpovídala. „Oh ty chceš.“

Chtěl jsem. Hrozně.

Zvládli jsme sjet dolů v kruhu a já si jí přitáhl, aby se zastavila, když jsem viděl, že nebyla schopná přijít na to, jak zpomalit.

Otočila se ke mně a natáhla se, aby uchopila jednu moji paži, když trochu zavrávorala.

„Páni. To byla rychlost.“ Otočila se a podívala se zpátky nahoru na kopec. „Miluju to. Pojďme ještě jednou.“

„Lyžovalas jako dítě, ale nevzpomněla sis, jak zastavit?“

„Bylo to už dávno. Dávám víc přednost pláži a teplu.“ Otočila se zpátky ke mně a usmála se, než se natáhla a odmetla něco ze strany mé kapuci.

Její blízkost mi vzala dech a na vteřinu v téhle hodině jsem cítil lehkou hlavu nad touhle holkou. Potřeboval jsem její číslo, potřeboval jsem přijít na něco, co bych jí mohl nabídnout, aby se mnou strávila další z mých odpolední.

„Máš jenom hodinu. Můžeme to sjet jestě dvakrát nebo třikrát a pak se budeme muset vrátit zpátky.“ Ukázal jsem dolů na mé lyže a otočil je obě dovnitř. „Udělej tohle, abys zastavila, jasný?“

„Jasný. Tentokrát to zkusím, ale zůstaň blízko, jenom pro jistotu.“ Olízla si rty a podívala se zpátky nahoru. „Jak se tam znovu dostaneme?“

„Půjdeme kolem k vleku. To je důvod, proč můžeme sjet dolů už jenom párkrát.“

Ona zavrčela a ten zvuk vystřelil šíp chtíče do mého centra. „Chci víc času. Letos bych to mohla skutečně zvládnout.“

„Už si vedeš dobře. Řeknu ti co...“ Kousl jsem se do rtu a podíval jsem se pryč k údolí pod námi, když obrátila její pozornost na mě. „Dokončíme tohle a já ti dám moje číslo. Pokud se budeš chtít naučit další úroveň, prostě mi zavolej a když budu mít volno...jsem tvůj muž.“

Uchechtla se a přesunula se k vleku. „Tak pojď, playboyi. Můžeš mi dát tvoje číslo, ale jestli zavolám nebo ne, to je zcela jiný příběh.“

„A proč bys nezavolala?“ Přijel jsem k ní a natáhl jsem se, když znovu zavrávorala a chytil jsem ji. Vytáhl jsem ji zpátky a ona upustila její hůlky a přitiskla její ruce k mé hrudi, když se na mě podívala.

„Protože jsi nebezpečný.“ Ten samolibý úšklebek, který zvedl její rty nahoru udělal něco s mými vnitřnostmi a projela mnou střela strachu. Mohl bych se do týhle holky zamilovat, což by bylo zlý. Opravdu zlý.

„Nebezpečný? Dneska jsem ti dvakrát zachránil zadek. Jak jsem řekl, jsem bezpečný.“ Usmál jsem se a pustil jí než jsem se ohnul a zvedl nahoru její hůlky.

„Ano, gentleman v ďábelské masce.“ Přisunula se k mému boku a vzala mou a Jerryho ruku, abychom ji pomohli dostat se zpátky na plošinu.

Dostal jsem se nahoru vedle ní a uchechtl jsem se, když na mě Jerry znovu mrkl. „Jerry. Ona si myslí, že jsem problémovej. Řekni jí, že nejsem.“

Ona se otočila a probodla mě pohledem při použití slova 'nejsem'. Znovu jsem se uchechtl, užívajíc si pocit svobody, že jsem před ní byl prostě sám sebou.

„On je hodný chlap a je mnohem lepší než většina kluků tady kolem. On stisknul tlačítko pauzy na jeho vlastním životě, aby pomohl jeho tátovi.“ Poplácal mě Jerry po hrudi a usmíval se s hrdostí. „Je to skvělý kluk a já jsem rád, že ho znám.“

„No, zatraceně, Jerry. Nemusel jsi zacházet do tolika podrobností.“ Usmál jsem se a pohnul se k vleku, uchopujíc Chloe za ruku a ujišťujíc se, že byla v bezpečí, když zadek sedaček bouchl o naše nohy.

„Ty pomáháš tady svýmu tátovi?“ Podívala se na mě, zdálo se, že se její postoj maličko otupil.

„Jo, ale není to tak, jak se zdálo z toho, co Jerry řekl.“ Pokrčil jsem ramenem a stáhl si své brýle dolů. „Pracoval celý jeho život, aby vybudoval jeho firmu na odklízení sněhu, a já plánuju, že si tu jednou otevřu lyžařskou chatu, takže odchod odtud nepřichází v úvahu tak jako tak.“

„Takže mu pomáháš v jeho firmě?“

„Jo.“ Podíval jsem se na ni a usmál se.

„Co?“ Její pohled se trochu zúžil a já zavrtěl hlavou.

„Nic.“ Opřel jsem se a dlouze vydechl. „Takže ty seš tady přes Vánoce?“

„Jojo a ani o minutu déle.“ Otočila se a podívala se za obzor. „Je to tady krásný, ale můj domov je teď v Californii.“

„Tvoje rodina je tam taky?“

„Moje máma zemřela před osmi lety, ale můj táta a brácha jsou po většinu roku v Arizoně a na zimu tady.“ Podívala se znovu na mě. „Takhle jsme to dělávali pořád dokola od doby, co jsem byla malá. Bývalo to zábavný. Ale teď už tak moc ne.“

„Lyžování v zimě už není zábavný? Proč ne? Připadá mi to absurdní.“ Natáhl jsem ruku, když jsme se blížili k výstupu z vleku.

„Děkuju,“ zamumlala a uchopila ji, než seskočila společně se mnou. „Můj táta je blbec a tak trochu děvkař.“

Pořád poukazuje na mě jako na děvkaře?

„Finne! Oh můj Bože. Tohle je můj šťastný den.“ Pěkná brunetka zamířila ke mně, když jsme vystoupili z vleku. Pohlédla na Chloe a ušklíbla se nepřátelsky.

„Ahoj, holka. Jak se máš?“ Usmál jsem se a vrátil jí to trapné obejmutí. Naznačil jsem Chloe pusou 'Já ji neznám', když zakroutila očima, otočila se a zamířila k tomu úzkému průjezdu, kterým jsme se dostali k zadní straně kopce.

„Panebože. Tolik jsi mi chyběl!“ Vyfoukla ta bezejmenná holka ze svých rtů. „Proč jsi mi nezavolal? Řekls, že zavoláš.“

„Chtěl jsem, ale můj zatracený mobil skončil v myčce.“ Vzhlédl jsem, abych zjistil, že Chloe byla pryč, a já věděl, že mám pár minut na to, abych ji dohnal.

Bezpochyby byly všechny šance na to, že se k ní přitulím, ztracené. S vědomím, že její otec využíval ženy tak jako já, bylo zřejmé, že mě nezavolala omylem, ale protože věděla, jak nás objevit.

Moje srdce bolelo při myšlence, že jsem u ní neměl šanci a já se opatrně vymotal od té holky a usmál se na ní.

„Rád jsem tě znovu viděl. Zůstanem v kontaktu.“ Jel jsem k průjezdu, ve kterém zmizela Chloe.

„Jak, Finne? Nemám tvoje číslo.“

Zavolal jsem nějaké náhodné číslice a zabral jsem, abych přinutil moje nohy pohybovat se rychleji. Teď už by mohla být na půl cesty dolů z kopce, a taky že byla.

Dlouze jsem vydechl a dal jsem si ruce kolem své pusy. „Chloe, počkej na mě dole a já ti to vysvětlím.“

Zkušeně zastavila a otočila se tváří ke mně, lyžovala pozadu a zvedla ruce k její puse. „Ani náhodou, krasavče a říkej mi zlato. Zdá se, že to je oblíbené u chlapů jako jsi ty. Díky za lekci.“

„No ty vole.“ Zavrtěl jsem hlavou a uchechtl se. Ta malá provokatérka celou tu dobu věděla, jak lyžovat. Prostě si se mnou jen hrála? Nějak mi to ani trochu nevadilo. Teď jenom přijít na to, kdo je a jak ji najít.