25D - 4. kapitola

Překlad: Clarissa

Začíná se to hezky rozjíždět ;-)

Clariss

Finn

Den ubýhal rychleji než jsem si představoval, že by bylo možné a já přijel k mé poslední zastávce o hodinu dřív. Mohl bych zavolat Brianovi a vzít ho na na pivo. Strávit tolik času o samotě s mými myšlenkami, to nebyl nikdy dobrý nápad. To, a nebo zavolat Terri, abychom se viděli, pokud by byla pro dlouhou noc vášně.

„Vymazals její číslo, blbečku,“ vrčel jsem a kráčel ke dveřím, třikrát jsem hlasitě zaklepal a odstoupil zpátky.

Pěkná rusovláska, která přišla ke dveřím se svůdně usmívala. „Páni. Co prodáváte? Protože jsem si jistá, že to koupím.“

Uchechtl jsem se a zavrtěl hlavou. „Vy nebo někdo s kým žijete už to nakoupil, takže se tu žádný prodej neuskuteční. Jsem Finn, z Warnerovy odklízecí služby. Jen jsem vám chtěl dát vědět, kdo jsem, takže si nemusíte dělat obavy, že nějaký náhodný frajer odhazuje sníh z vaší přední zahrady.“

„Tedy, děkuji Finne z Warnerovy odklízecí služby. Já jsem Katie a právě jsme si pronajali tento dům na nadcházející víkend. Jsem z Floridy.“ Pohlédla na mě a otřásla se. „Myslela jsem si, že tohle bude mnohem zábavnější, ale je příšerná zima.“

„To je zima v Coloradu, madam. Tak, nenechte se rušit. Půjdu to udělat a vrátím se pro platbu později.“ Mrkl jsem na ni a přišel na to, že s trochou flirtování by se moje noc mohla docela pěkně vyvinout.

„Jaké formy platby berete?“ Kousla se do rtu způsobem, nad kterým bych se jako mladší kluk začervenal. Ženy byly velmi laciné a zdálo se, že o dovolených byly nadržené a daleko ochotnější spát s nějakým náhodným místním, k čemuž by se za jiných okolností nesnížily. To bylo pro mě dobré, takže jsem si nestěžoval.

„No, fakturu je možné uhradit hotově, šekem nebo kartou.“ Olízl jsem si rty a spustil svoje oči dolů po její dobře vyvinuté postavě. „Pokud byste chtěla pomoci chudému klukovi, jako jsem já zahřát se, pak by hrnek kávy a večeře u Killingers ve městě byla perfektní.“

Ona se rozzáříla a já si nemohl pomoct, ale usmál jsem se. Její husté zrzavé vlasy vypadaly hedvábně a její modré oči krásně zdůrazňovaly její srdcovitý obličej. I přesto, že byla tak roztomilá, nebyla vůbec můj typ, ale abych řekl pravdu, nebyl jsem si jistý, jestli existovala žena, který by byla. Nikdy jsem nenarazil na žádnou, po které bych toužil. Dokázal jsem ocenit krásu v každé ženě, se kterou jsem se setkal, ale během dvanácti let děvkaření kolem Aspenu, jsem nikdy neudělal první krok. Nemusel jsem.

„To bych ráda.“ Zatleskala rukama a zašla zpátky do domu. Její tílko a tepláky se nezdály být dostatečně silné, aby odolaly studenému vzduchu, který kolem mě proudil.

„Dobře. Brzy se uvidíme.“ Začal jsem odcházet, ale zastavil jsem se a přitiskl svojí ruku ke dveřím.

„Kolik je ti, Katie?“

„Třiadvacet. A tobě?“

„Taky.“ Mrkl jsem a otočil se, kráčel jsem zpátky do zahrady a strčil jsem ruce do kapes. Mohla mě přitahovat jakákoliv do jednadvaceti, ale spát s holkou pod dvacet nepřicházelo v úvahu. Dostal jsem tvrdou lekci pár let zpátky, když většina holek vypadala, že má více potřeb, než kolik jim bylo. Byl jsem daleko šťastnější, když jsem spal s ženskýma po dvacítce a třicítce, ale bylo vzácné najít tu, který už nebyla zadaná.

Ona tam někde je....Jen ji musím najít.

*****

 

Zabalil jsem práci a zastavil se, abych dal Katie vědět, že jedu zpátky do skladu a až uklidím, pak přijedu a vyzvednu ji. Ona nemusela nic z toho.

„Pojedu rovnou s tebou.“ Popadla kabelku a zapnula knoflík její bílé bundy. Kožešina na vršku bundy mi dala rychle vědět, že byla z rodiny, která je bohatá. Zásah číslo jedna.

„Pokud na tom trváš.“ Vzal jsem si šek, který mi podávala a prohlédl jsem si místo, hledajíc další členy rodiny. „Tvoji příbuzní jsou venku?“

„Tenhle víkend jsem tady s přáteli. Oni jdou odpoledne lyžovat, ale mě tohle nebavilo.“ Vklouzla její paží do mé a usmála se na mě. „Jsi připraven, krasavče? Chci si udělat nějaké vzpomínky.“

Uculil jsem se a podržel jí dveře. „No, pokud to bereš takhle, tak samozřejmě, že jsem připraven. Jak lépe žít navždy, než ve vzpomínkách nádherné ženy.“

„Ahhh....“ ohlédla se, když jsme kráčeli k náklaďáku. „To bylo šíleně sladký. Proč nejsi zadaný?“

„Ještě jsem nenašel tu pravou.“ Otevřel jsem jí dveře a pomohl ji nastoupit dovnitř. Stáhla mě k sobě a naklonila se, otřela rty o moje a věnovala mi sexy úsměv. „Možná, že jsi ji právě našel.“

„Možná tak.“ Stáhl jsem ji dolů pro delší polibek, líbila se mi vůně jejího parfému v kombinaci s chutí máty na jejím jazyku.

Odtáhla se trochu bez dechu a strčila do mě. „Tak pojďme nebo zruším naše plány na večeři a prostě sním tebe.“

„Jo, protože to mě donutí opustit tvou stranu náklaďáku.“ Zavřel jsem její dveře a kráčel jsem kolem náklaďáku s obavami, že tahle holka by mohla být až příliš. Chtěla dělat vzpomínky a být něčí někdo.

Zásah číslo dvě. Ještě jeden a zmizím beze slova, i když dobře líbala. Vsadím se, že měla hodně praxe. Zrzky vždycky byly v ložnici divočejší. Už nějakou chvíli jsem žádnou neměl. Možná nechat ji uklouznout na nějaký hloupý sračce, se kterou držím krok v mé hlavě, by přispělo k lepšímu večeru.

Vydechl jsem dech, který jsem zadržoval a nastoupil do náklaďáku.

„Tak, řekni mi o tom místě, kam mě bereš na večeři.“

„Killingers? Je to domácí kuchyně. Takže dostaneš hovězí, kuřecí nebo rybu a pár jižanských jídel, které servírují v Texasu nebo v podobných místech.“ Pokrčil jsem ramenem a vyjel jsem náklaďákem na její odházenou příjezdovou cestu než jsem vycouval a zamířil zpátky k firmě.

„Jsi neuvěřitelně pěkný, Finne.“ Natáhla se a přejela prsty dolů po mé paži. „Cvičíš?“

„Jo, ale tahle práce mě taky udržuje ve formě.“ Natáhl jsem se a zapnul jsem topení, než jsem vzal její ruku a propletl moje prsty s jejími. Bylo zatraceně těžký soustředit se na silnici, když se přesunula z hlazení mé paže na mou nohu, což se zdálo být místem, kde její upřený pohled spočíval.

„Jsem opravdu překvapená, že s nikým nejsi. Ty tady nebydlíš?“

„Bydlím.“ Soustředil jsem se na silnici, zjišťujíc, že dřív nebo později by mohla začít mluvit o sobě nebo jejích přátelích. Zdá se, že ženy potřebují vyplnil ticho kolem nich, jako kdyby dát někomu čas na přemýšlení bylo zlé.

„Jsem jen překvapená. Moje kámoška Krissy....ona má přítele, který je hříšně žhavý jako ty a on...“

Vypnul jsem, kýval jsem hlavou tam, kde se to zdálo být vhodné a občas se vrátil zpátky do 'reality'.

Když jsme dojeli k tátovu skladišti, dostával jsem nepatrnou bolest hlavy.

„Zůstaň tady, krásko. Nechám běžet náklaďák. Jen si skočím odpíchnout konec směny a vezmu si jiné tričko.“

„Jistě, ale převlíkni si ho tady. Chci tě vidět.“ Kousla se do rtu a usmála se, když jsem pustil její ruku.

„Nezbednice, už teď se mi líbíš.“ Vystoupil jsem z náklaďáku a zabouchnul za sebou dveře, než jsem odběhl k otevřeným vratům. Zakroutil jsem očima nad tou hloupou situací, do které jsem se dostal a šel jsem si odpíchnout odchod.

„To šlo dneska dobře?“ hlas mého otce za mnou byl drsný.

„Jo. Vzešlo z toho rande a skončil jsem dřív. Dalo by se říct, že to byl dobrý den.“ Odpíchnul jsem si odchod a vytáhl ze zadní kapsy šeky a účtenky. „Tady máš ty věci.“

Podíval se na mě, když si to ode mě bral. „Proč nepoužíváš tu zatracenou bankovní tašku, kterou jsem ti dal? Jsi bordelář, hochu. Musíš dospět.“

„Opravdu? Líbí se mi ta myšlenka, že bych nikdy nedospěl. Jako Peter Pan a tak.“

Můj táta protočil oči a otočil se, kráčejíc zpátky do jeho kanceláře bez dalšího slova.

„Skvělý,“ mumlal jsem. „Taky tě mám rád, tati. Skvělej pokec? Jo, skvělej pokec.“

Běžel jsem dolů dlouhou chodbou a vstoupil jsem do pánské šatny, svlékl jsem si moje propocené oblečení a skočil jsem do sprchy, abych se rychle umyl. Oblékal jsem se tak rychle, jak to bylo možné, skoro jsem ztratil rovnováhu a narazil do skříněk s mým zadkem visícím z mých džínů. To by stačilo k tomu, aby si ostatní kluci ze mě dělali srandu po zbytek roku a všechny následující roky po něm.

Zkontroloval jsem se v zrcadle a kývl jsem. „Dost dobrý.“

Moje džíny, tričko a kožený bomber stačily pro tohle rande, které jsem měl naplánované a pokud by věci proběhly bez zádrhelů, nebudu muset čekat moc dlouho, než je budu mít dole. Katie vypadala jako holka, která chtěla jíst rychle a pak se zaměřit na ten hlavní chod: mě.

*****

Večeře byla dobrá, viď?“ Vzal jsem Katie za ruku, když jsme vyšli z restaurace, připraveni dostat se ke zbytku noci, která začala a odejít. Ta holka remcala po celou dobu jídla, nebyla spokojená s ničím, co ji přinesli a dělala tu chudák holku, co nás obsluhovala, zoufalou.

„Bylo to dobrý.“ Pokrčila ramenem a přitulila se ke mně blíž. „Chceš jít zpátky k tobě nebo ke mně?“

„K tobě, pokud to nevadí.“ Usmál jsem se dolů na ni.

„Jo. Stejně se ráda s tebou pochlubím.“ Zahihňala se a já si nechal své komentáře pro sebe. Byly to holky jako ona, kvůli kterým jsem chtěl ženy úplně odepsat. Nebyl jsem kus masa, aby s ním házely kolem jako nějakým zasraným dovršením cíle, i když můj táta by mi řekl, že jsem byl perfektně nastavený, abych byl právě takový.

Který muž odmítne sex? Ten z vyšší úrovní než já.

„Budeme se dnes večer o mně dělit?“ Otevřel jsem její dveře a ona sebou trhla, jako kdybych jí dal facku.

Bylo to skoro komické. Skoro.

„Ne.“ Pohnula se, aby se dostala k náklaďáku a zastavila se. „Doufáš, že se to stane? Protože doufáš marně. Pokud ti jako žena nestačím, tak mě prostě pust a můžeme ukončit tohle rande hned teď.“

Její nálada se obrátila z přátelské a energické do chladné a neústupné.

„Jsem chlap, kterýmu stačí jedna ženská, zlato. Kromě toho, dělal jsem si z tebe jen srandu, hlupáčku.“ Poplácal jsem jí po zadku a pomohl jí do náklaďáku.

„Oh. Omlouvám se.“ Rozčilovala se s jejími vlasy a obrátila svou pozornost k malému zrcátku visícímu nad její hlavou. „Jsem hloupá.“

Zavřel jsem dveře a kráčel líně ve sněhu zpátky k mému místu v náklaďáku. Nějaká část mě chtěla jít dál, a najít lavičku v parku a jen odpočívat, ale byla to ta samá část mě, která doufala v lásku. Zdálo se, jako by se nikdo v našem městě opravdu nezamiloval. Spousta lidí přijelo na návštěvu s láskou, ale najít lásku v přechodném městě? Nepravděpodobné.

Nastoupil jsem do náklaďáku a sotva jsem zapnul muziku, musela změnit stanici. Začal jsem jí říkat, aby se nedotýkala mých věcí, ale rozhodl jsme se, že to nestálo za hádku. Bylo to pět minut cesty zpátky k jejímu domu a ta písnička nebyla tak špatná.

Přijeli jsme a ona vyšla z auta, aniž by na mě počkala. Zdálo se, že její energie se znovu vrátila.

Vystoupil jsem a kráčel jsem ke dvěřím s ní prakticky se odrážející na jejích špičkách nohou. „Chci tě tak hrozně moc.“

„Oh ano?“ Podíval jsem se dolů na ni a omotal ji ruku kolem ramen, když zápolila s klíči a otevřela dveře.

„Kurva jo. Ty jsi jako mokrý sen každé holky.“ Otočila se a vtáhla mě do domu, než mě tvrdě políbila.

Zvuk chichotání způsobil, že jsem se od ní rozmotal. „Dám si sklenku vody a sejdeme se u tebe v pokoji. Který to je?“

„Třetí vlevo.“ Otočila pozornost ke dvěma holkám v kuchyni, které si podávaly lahev vína. „Podívejte, koho jsem našla v zahradě odhrabávat sníh. Můžu si ho nechat?“

Smály se a já se usmíval, jako by mi jejich posmívání nevadilo. Zastavil jsem se u dřezu a zvedl sklenici z regálu a podíval jsem se na ty dvě.

„Dámy.“

„Sexy odhazovači sněhu.“ Ta blodnýna se usmála a poplácala můj zadek, než odběhla chodbou k její kamarádce.

„Hele, neznám tě, ale vypadáš tolik jako můj starší brácha, tak ti něco řeknu.“

Naplnil jsem sklenici vodou a otočil se k třetí holce. „A co?“

„Katie má herpes, takže se ujisti, že máš kondom. Ona to klukům neříká a to mě sere. Neexistuje žádný lék na tuhle nemoc.“ Pokrčila ramenem a otočila se ode mě. „Neříkej jí, že jsem ti to řekla. Jen to ber jako varování. Většina kluků se nestará.“

Položil jsem skleničku dolů a sevřel své rty. Herpes? Kurva.

„Jo. Já padám. Řekni, že volala moje babička, když jsem tady stál. Díky za varování.“ Běžel jsem ke dveřím, když na mě ta holka volala.

Nezastavil jsem se, až dokud jsem nedoběhl k náklaďáku, který samozřejmě nechtěl nastartovat. Bouchnul jsem rukama do volantu a zavřel jsem na chvíli oči, snažíc se promyslet, co budu dělat. Zavolat mýmu tátovi se zdálo být nejjednodušším a nejúčinnějším způsobem, jak se dostat z týhle sračky, která míříla mým směrem, pokud by Katie vyšla ven před hlavní dveře. Nesnášel jsem lhaní a přesto to byla součást dohody. Opravdový děvkař by věděl, jak lhát a dělal by to dobře.

Ten dům byl jenom nějakých 800 metrů od místa, kde jsem bydlel, ale byla šílená zima. Zvuk prásknutí dveří mě přinutl se přikrčit. Nakoukl jsem skrž okénko, abych viděl Katie a jednu z jejích kamarádek kráčet ke mně. Křičely jedna na druhou.

Vytáhl jsem klíčky z auta a posunul se podél podlahy k druhé straně. Otevřel jsem dveře a vyklouzl ven, sotva jsem zavřel dveře a byl jsem vděčný za nedostatek světla díky měsící, který se někde schovával.

Běžel jsem dolů do lesa vedle mě a nezastavil jsem se, až dokud to moje nohy nevzdaly právě když doběhly k mému domu. Přitiskl jsem záda k obrovské pinii, díval jsem se nahoru na bezhvězdnou oblohu a divil se, co se to kurva dělo?

Bylo toho tak málo, co jsem miloval na svém životě a přesto jsem byl ten jediný, kdo to mohl změnit.

„To je to. Žádné děvkaření okolo až do Vánoc. 25 dní. Žádný sex pokud nenajdu holku, kterou chci ve svém životě a ne jen v mé posteli.“

Přitiskl jsem své ruce k mému obličeji a dlouze vydechl. Byl jsem se čtyřmi až pěti různými holkami týdně. Nevyspat se s žádnou po dobu pětadvaceti dní bylo trochu drsný, ale něčeho jsem se musel vzdát. Nemohl jsem pořád žít tak, jak jsem žil. Potřeboval jsem změnu. Něco, co by otřáslo mým světem a nastavilo ho do správných kolejí.

Potřeboval jsem dobrou ženu. Tu pravou ženu.

„Jednodušší by bylo najít tady sněžného muže,“ vrčel jsem a běžel jsem přes ulici k mému domu.