25D - 26. kapitola

Překlad: Clarissa

Tak naštěstí se naše nejhorší obavy nepotvrdily....

Děkuju vám za komentáře.

Clariss

O tři dny pozdějí...

Finn

Silná ruka držela mou, když jsem přišel k sobě po dlouhém spánku, ve kterém jsem byl. Trvalo mi chvíli, než jsem dokázal otevřít oči, ale nespěchal jsem. Poslední věc, na kterou jsem si pamatoval byla, že jsem nebyl schopný nic vidět, takže ty rozmazané barvy, které tancovaly před mýma očima byly zatracenou úlevou.

„Finne?“ Hlas mého otce připoutal mou pozornost, a já se malátně otočil, abych ho uviděl, když se mé vidění trochu víc projasnilo. Skoro jsem měl strach to zkusit a promluvit, ale věděl jsem, že to bylo blbý. Strach nikdy předtím nebyl něco, co by mě spoutalo. A ani teď se to nestalo.

„Tati?“ Zavrčel jsem, moje hlava bolela o hodně víc než kdy dřív.

„Díky Bohu.“ Sklonil se nade mnou a přitiskl jeho tvář k mému čelu, což by bylo dost trapný, ale teď ne. On byl můj táta a zcela jistě jsem ho vyděšil k smrti.

„Co se stalo?“ Olízl jsem si rty a snažil se otočit, abych zjistil, co funguje a co ne.

„Měl jsi nehodu na té nové sjezdovce, kterou nedávno otevřeli. Byl to pěkně hnusný pád.“

„Něco zlomeného nebo chybějícího?“ Nemohl jsem si pomoct a rozhlédl jsem se pomalu po pokoji, doufajíc, že uvidím Chloe. Možná jí nikdo neřekl, že jsem se zranil a nebo ještě hůř, řekli jí to a ona neměla zájem sem přijít a vidět mě. Rozhodně jsem si to zasloužil. Ignorovat ji kvůli chování jejího otce? Blbost.

„Máš zlomenou nohu, ale díky sádře se to spraví.“ Odstoupil a hladil moji hruď jak to dělal, když jsem byl kluk a měl jsem zlý sen. „Měl jsi otřes mozku, který by se měl napravit sám od sebe, když tě drželi v umělém spánku.“

„Sakra,“ zamumlal jsem a zavřel své oči a vyklenul svá záda, abych se ujistil, že mě nic nebolelo.

„Zdá se, že to zafungovalo. Mluvíš. A vidíš mě, že?“ Sklonil se a já se natáhl a strčil do jeho hrudi.

„Ano, a taky cítím těch deset hrnků kávy, cos měl dneska ráno.“ Zvedl úsměv mé rty a znovu jsem se rozhlédl kolem. „Potřebuju nějakou vodu.“

Odešel od mé postele a naplnil mi sklenici, než zmáčkl tlačítko, které mě zvedlo do podepírající sedící pozice. „Skočím říct sestře, že jsi se probudil. Budou sem chtít zavolat doktora.“

„Jasně. Kde je můj mobil?“

„Je v mém náklaďáku. Chceš, abych ti pro něj došel?“ Zastavil se ve dveřích.

„Ne. Jen jsem se chtěl spojit s Brianem. Jsem si jistej, že si dělal starosti.“

„Byl tady každý den.“ Mrknul můj táta a vyšel ven, nechávajíc mě samotného s mými myšlenkami.

„A co Chloe? Zavolala vůbec? Ví to? Zajímá se vůbec?“ Mumlal jsem a natáhl se, abych se podrbal na břichu, které hlasitě zakručelo.

Dveře se otevřely a můj otec vstoupil zpátky dovnitř. „Tak fajn. Je na cestě.“

„Tati. Co se stalo s tebou a panem Burkem?“

Můj táta se smutně usmál, ale přišel ke mně a sedl si dolů na postel. „Jako děti jsme byly nejlepší kamarádi. Vyrůstali jsme spolu, trávili spolu každé prázdniny, vzájemně jsme si líčili hororový historky o ztrátě našeho panictví následujícího rána, když k tomu došlo.“

Moje srdce v mé hrudi bolelo, když jsem jen slyšel, jak tahle noční můra začala.

„Na vejšce jsme se zamilovali do té samé holky. Tvojí mámy.“

Zvedl jsem ruku ke svému obličeji a zavřel jsem oči. „Věděl jsem, že to bylo něco posranýho jako tohle.“

„Jo. Začali jsme randit a Jon byl tak naštvanej, protože mi řekl, že k ní něco cejtil. Byla to moje chyba. Chtěl jsem ji i navzdory němu a to zničilo všechno.“

„Věděl jsem, že byl minule zahořklej, když mi nadával, ale upřímně řečeno jsem si myslel, že to on byl ten hajzl v tomhle příběhu.“

„Ale on mi to vrátil. Jednou v noci ji opil a já přišel do jejího studentskýho pokoje a našel jsem je, jak se milovali.“ Můj otec zavřel oči a dlouze vydechl. „Zasloužil jsem si to, ale nakopal jsem mu zadek, až nemohl chodit. Od té doby jsme spolu nepromluvili. Je to už dvaatřicet let a ani slovo.“

„Sakra,“ zamumlal jsem a spustil jsem své ruce zpět na postel. „Chybí ti?“

„Každý den.“ Stoupl si a protáhl se. „Jon a já jsme měli tuhle věc mezi sebou napravit už dávno. On přisel o svou ženu a já přišel o tu mou. Ať už mezi námi stála jakákoliv nenávist, už je to dávno pryč, a myslím, že už je to jen zlomyslnost mít někoho, koho nenávidíme. Promluvím si s ním.“

„Myslím, že by to bylo chytré.“ Otočil jsem se a pomalu vydechl. „Jsem zamilovaný do Chloe. Nevím, jestli cítí to stejný jako já, ale potřebuju, abys věděl, že musím vyřešit tyhle věci s jejím tátou. Nemůžu se nepokusit to napravit.“

„Já vím, že ano, synu. Ona tady byla každou minutu, každý den a noc od té doby, co ses zranil.“ Usmál se, natáhl se po mé ruce a silně ji stiskl.

Zavřel jsem oči a roztřeseně se nadechl, snažíc se zadržet slzy, které jsem neměl mít. „Bál jsem se, že sem nepřišla.“

„Děláš si srandu? Asi před hodinou jsem ji donutil, aby šla domů a dala si sprchu.“

„Tys ji donutil?“ Otevřel jsem oči a uculil se na něj.

„Jo, musíš se naučit, jak donutit dělat ženy to, co chceš, aby dělaly.“

„Nauč mě to, oh moudrý pane.“ Uculil jsem se a zavrčel, když mé zasáhla bolest v zadní části mé hlavy.

„Buď v klidu, jo?“ Můj táta se posunul, aby si sedl na židli vedle postele. „Řekl jsem jí, že smrděla. Jako opravdu hrozně.“

„Tati, do hajzlu.“

„A co?“ Smál se a plácal se do kolene. „Samozřejmě, že nesmrděla, ale vystřelila odtud dost rychle.“

Zaklepání na dveře přilákalo moji pozornost. Očekával jsem doktora, ale místo něj to byla moje nádherná californská kráska.

„Slyšela jsem tady dva hlasy?“ Strčila svou hlavu do dveří a jemně zanaříkala, než se ke mně rychle přesunula.

Natáhl jsem se po ní a stáhl jsem ji k sobě svou volnou rukou, líbajíc ji tvrdě a držíc ji u sebe tak blízko, jak jsem to dokázal.

„Opovaž se tohle ještě někdy udělat! Slyšíš mě?“ Přitiskla své čelo k mému, když slzy zaplnily její krásné oči.

„Nikdy, zlato. Slibuju.“

Můj táta odfrkl a Chloe se odtáhla, sedajíc si vedle mě a berouc mojí ruku do její.

„Všechno, co musíte udělat, je přívést sem krásnou ženskou a tenhle kluk udělá cokoliv.“ Táta se postavil a popadl svou bundu. „Za chvíli se vrátím. Vím, že potřebujete nějaký čas spolu o samotě.“

„Díky, tati.“ Posunul jsem se v posteli a poplácal jsem prázdné místo vedle mě. „Pojď sem.“

„Jsi si jistý?“ Rozhlédla se kolem, ale začala si sundavat její boty. „Kurva, vyděsil jsi mě k smrti, Finne.“

„Ano?“ Omotal jsem kolem ní své ruce, když se stočila u mé hrudi.

„Ano. Myslela jsem si, že umřu, jestli se ti něco stalo.“ Podívala se na mě, než se zvedla a měkce mě několikrát políbila.

„Nedělej to. Mám s tebou dlouhodobé plány.“ Odrhnul jsem jí vlasy z ramen a pohlédl jsem dolů na deku pod mým pasem. „Dej mi přes to polštář. Nechci, aby si doktor myslel, že mi skrz břicho vyčnívá kost.“

Uculila se a sjela rukou dolů k mé erekci než se sklonila a znovu mě políbila. Sténal jsem proti jejím horkým ústům a má bolest hlavy se rychle rozptýlila.

Někdo si za ní odkašlal, což způsobilo, že jsme oba nadskočili. Ona vyskočila z postele a rukama si uhlazovala dolů její tričko, když se doktor smál a přesunul se ke mně z druhé strany.

„No, vidím, že určité části vašeho těla fungují dobře.“ Zvedl můj chorobopis, když horkost rostla v mé hrudi a obarvovala moje tváře.

„Ty důležité části, myslí si moje holka.“ Pohlédl jsem na Chloe, jak se její pusa otevřela dokořán.

„To ne.“

„Ty si to nemyslíš?“ Naklonil jsem hlavu na stranu, poněkud zarmoucen, že popírá, že důležité části mě fungují.

„Chci říct, že fungují, ale...“

Doktor se otočil a usmál se na ni. „On si s vámi jen zahrává. Je to otřes mozku.“

„Ano. Jak řekl.“ Smál jsem se a obrátil svou pozornost zpátky k doktorovi. „Kdy odtud budu moct vypadnout?“

„V pátek ráno.“ Dal chorobopis dolů a přišel blíž ke mně.

„Co je dneska za den?“

„Středa.“ Jeho prsty projížděly podél mého krku a okolo spodní části mé lebky.

„Tohle bolí?“

„Ne. To šimrá.“ Otočil jsem trochu svou hlavu, abych mohl lépe vidět Chloe. Její bílé vlněné šaty ji krásně seděly, pásek uprostřed zvýrazňoval její drobný pas a přitahoval moje oči k jejím prsům. Chtěl jsem vykopnout doktora a vzít si ji zpátky ke mně do postele. Moje tělo nemuselo být v pořádku pro další divokou noc, ale moje mysl byla, stejně jako ty důležité části.

„Chcete, abych se vrátila později?“ Zeptala se a pohnula se ke dveřím.

„Ne. Kurva ne. Zůstaň tady. On už je skoro hotový.“ Pohlédl jsem na doktora a dal mu pohled.

„Ano. Jsem hotov. Vypadáte lépe.“ Poplácal mě po hrudi. „Měl jste štěstí, chlape. Žádné ježdění na snowboardu šest až osm týdnů a slibte mi, že už nikdy tam nahoru nepůjdete, když napadne čerstvý sníh. Je to nebezpečné. Jste důkazem toho pro nás všechny.“

Kývl jsem. „Poučil jsem se. Slibuju.“

Odešel, a já naznačil Chloe, aby se vrátila zpátky ke mně.

„Musíš odpočívat,“ zašeptala a stočila se zpátky do mé náruče.

Sklouznul jsem rukou dolů po jejích zádech a uchopil její zadek, když jsem přitiskl rty pod její ucho. „Já nechci odpočívat.“

„No, ale budeš.“ Jemně mě líbala po celém mém obličeji a pohnula se, aby vložila svou hlavu pod mou bradu a uvolnila se proti mně. „Už nikdy mě takhle neděs.“

„To už jsi mi řekla, zlato.“ Políbil jsem ji na vršek hlavy. „Slíbil jsem ti, že nebudu a nechci.“

Podívala se na mně s vážností v její krásné tváři. „A už žádné poslouchání toho, co si můj otec myslí. Randíš se mnou a ne s ním.“

„My spolu randíme?“ Uculil jsem se a zúžil jsem svůj pohled. „Dobře. Randíme.“

„Jedině, že bys nechtěl.“

Vklouzl jsem rukou do jejích vlasů a zatáhl jsem za zadní část její hlavy, potřebujíc ji znovu ochutnat. Líbal jsem jí tvrdě a dlouho, pronikal jsem hluboko do jejích úst a odrážel jsem její sténání s několika mými vlastními steny.

„Jsem tady, abych zůstal, děvče. Pokud se mě budeš chtít zbavit, budeš se muset hodně tvrdě snažit.“

„A nebo tě jen naštvat a ty se vrhneš dolů po zasněženém kopci.“ Kousla mě do rtu a smála se. „Moc brzy? Příliš hodně?“

„Ano, ty hříšná potvoro.“

Zasmála se a posadila se. „Takže, chápu, že strávíš Vánoce s tvým tátou, ale chci noc s tebou přímo před nebo přímo potom. Mám pro tebe pár věcí a chci vidět, až je otevřeš.“

„Chloe. Řekl jsem ti, že nic nechci.“

Otočila se a přitiskla její prsty na mé rty. „Já vím, ale jsem žena. My víme, co chceme, když to chceme udělat.“

„Proč je to najednou tak žhavý?“

„Protože jsi nažhavenej.“ Pohladila hřbetem její ruky mé vzrušení a vtáhl svůj spodní ret do pusy. „Zajímalo by mě, jestli by jim vadilo, kdybych se schovala pod deku.“

Zavrčel jsem a zavrtěl jsem hlavou. „Ne. Nikdy by mi s tím nedali pokoj. Tahle část města je tak zatraceně malá.“

Uculila se a stoupla si. „Jsem ráda, že jsi se probudil. Věděla jsem, že budeš v pořádku, ale vždycky tady je část z tebe, která krmí pochybnosti a strach, víš?“

„Vím.“ Natáhl jsem se a vzal jsem její ruku do své. „Hej. Vypadnu odtud v pátek. Dole ve městě bude o vánočním týdnu neuvěřitelný festival světel. Pamatuješ si na to z doby, kdy jsi byla dítě?“

„Pamatuju.“ Její oči se rozzářily. „Člověče, to je tak dlouho, co jsem to viděla.“

„Dovolíš mi, abych tě tam vzal?“

Podívala se dolů na mou sádru a věnovala mi drzý úsměv. „Co kdybych tě tam vzala já?“

„Nebo tak. Tak dlouho, jak jsem s tebou, je mi to fuk.“

„Cítím to stejně.“ Sklonila se a přitiskla se ke mně, přesně kam patřila.