25D - 2. kapitola

Překlad: Clarissa

Tak a v téhle kapitole se nám představuje Finn :)

Clariss

Finn

Rafinovaný pohyb vedle mě v posteli mě probudil a posunul se přes můj bok. Pěkná bruneta z předešlé noci se na mě dívala způsobem, který bych mohl rychle zařadit jako stalkerský.

Skvělý. Zase jedna.

„Raníčko, zlato,“ vrněla měkce a natáhla se, přejíždějíc jejími prsty dolů po mé tváři.

„Čau, krásko.“ To nebyla lež. Ona brala dech, ale bylo to tlumeno její neustálou touhou mluvit sama o sobě. Znal jsem každý moment z jejího dětství, její sexuální život, její sny, touhy, oblíbenou barvu, záliby, minulé milence...na co si vzpomenete, to jsem věděl. Zvednou zadek a vypadnout z jejího domu byla první věc na seznamu věcí, které jsem měl udělat.

Ledaže by to chtěla napravit snídaní.

„Co budeme dneska dělat?“

My? Sakra.

„Já vlastně budu muset do práce,“ zvedl jsem hlavu a hledal hodiny, „asi za hodinu.“

„Tak si dáme někde snídani a až skončíš, půjdeme nakupovat nebo něco.“ Pohnula se ke mně blíž, přitiskla její prsa k mému boku a přejížděla nosem přes můj ušní lalůček. „Zní to zábavně?“

Ummm...ne.

„Dáme si snídani tady a já ti pak zavolám až skončím. Moje hodiny jsou trochu zvláštní díky tomu, že můj šéf je kretén.“ Zamlčel jsem, že můj starouš (pozn. míněno otec)byl můj šéf. Nikdy se nezdálo, že by to ženy moc zajímalo.

V mých sedmadvaceti jsem se o děvkaření naučil hodně, a bylo pár věcí, které holku nenažhaví, jako že je dospělý chlap pořád svázaný s jeho rodinou. Zdálo se to být ode mě zvláštní, ale tohle byl závěr, ke kterému jsem došel. Následně mě to zachránilo od hodně trapných situací.

Ženské, která toho po mně chtěla moc nebo mě nenechala být a nebylo snadné se ji zbavit? Prostě jsem jí mohl říct, že žiju doma s mým tátou, a abych u něj mohl bydlet, tak u něj pracuju jako odhazovač sněhu. Nic jiného, než opravdový život, nepřinutí holku otočit se a popadnout její věci z podlahy tak rychle, jak jen to jde. 

Nebyla to pravda, ale bylo to to, jaký jsem byl. Ony si vzaly to, co chtěly a já měl moment tepla mimo dohodu.

„Jo, dobře.“ Klouzala její rukou dolů po mém břiše a uchopila mě do ruky a jemně stiskla. „Dopřejme si malou zábavu, než společně uvaříme.“

„Oh, zlato. Ty mě úplně zkazíš.“ Odvalil jsme se od ní a vstal z postele, odcházejíc do koupelny. „Moje vaření rozhodně nestojí za to a ranní sex už vůbec není zábavný. Potřebuju si zchrupnout po tom, co si zašukám. To dneska není možný.“

Vklouznul jsem do koupelny a zamknul za sebou dveře, než jsem pustil sprchu. Otočil jsem se a opřel o pult, zkoumal jsem tmavé kruhy pod mýma očima a dlouze jsem vzdychnul.

Tenhle život stárnul, a přesto byl jediný, který jsem znal. Žádná ženská nechtěla chlapa, jako jsem já. Ne pro dlouhodobý vztah.

Vyhnal jsem své depresivní myšlenky z hlavy a šel do sprchy, užívajíc si tu horkou sprchu a obrovský sprchový kout mnohem více, než jsem si zasloužil. Strávil jsem další noc s tou hezkou holkou v jiném pokoji jenom kvůli šanci na další sprchu jako je tahle. Pokud uměla vařit, rozhodně bych ji po práci zavolal. Navíc, jenom navštívila Aspen a bude pryč za pár dní. Problém vyřešen.

Klika na dveřích se pohnula, ale já ji ignoroval. Pokud by vešla dovnitř, chtěla by další sex a i když jsem nebyl ten, kdo by si nechal ujít dobré dovádění v peřinách, musel jsem se najíst a dostat svůj zadek do práce.

Obchod mého otce rostl, což se dalo tak nějak očekávat. V Aspenu jsme žili celý můj život a  znali jsme skoro každého. Odhazování sněhu byla nutnost pro každého, kdo chtěl někam jít, a ti s penězi si dojednávali subdodávky téhle těžké práce. (pozn. subdodávka – firma si najme jinou firmu, aby pracovala na její zakázce)

Byl jsem vděčný za tuhle příležitost, ale jak roky plynuly, uvědomoval jsem si, o kolik víc jsem toho chtěl ve svém životě.

Dostat se tam byl problém.

Osušil jsem se a omotal jsem si velký, nadýchaný, bílý ručník kolem mého pasu, než jsem vyšel z koupelny do ložnice. Tiffany nebo Terri nebo jak se vlastně jmenovala vešla do ložnice a přitáhla si mě blíž, projela prsty skrz moje vlhké vlasy a sklonila se, aby mě políbila a olízla moji pusu.

Uchopil jsem ji a dal jsem jí polibek, po kterém poklesla proti mně a osahávala můj ručník.

„Já chci víc,“ mumlala proti mým rtům. „Hoď se marod. Prosím?“

„Ne. Dokonce ani kvůli něčemu tak roztomilému, jako jsi ty.“ Stiskl jsem její drzý zadek a pohnul se od ní pryč, oblékal jsem si tričko než jsem našel svoje džíny. „Máme vločky?“

„Ne. Krůtí slaninu a vaječné bílky.“ Jako kdyby vytvořila něco neuvěřitelného.

Snažil jsem se neukázat svoje pohrdání. Kromě toho, být hrubý nebyl vůbec můj styl. Hanebný, zkažený? Ano. Hrubý? Zatraceně ne.

„Zní to lahodně.“ Odhodil jsem ručník a ona přišla ke mně, natáhla se kolem mě, aby pohladila párkrát můj penis než za něj jemně zatáhla.

„Nech mě tě ještě jednou ochutnat, Finne. Pak se najíme.“

Podíval jsem se na hodinky a vypustil krátký povzdech. „Jo. Dobře. Ještě jednou, ale jenom proto, že to potřebuješ. Potřebuješ to, že?“

„Ano. Hrozně moc.“ Klekla si na kolena a naklonila se, vzala mě do pusy, když kouzala rukama nahoru po mých stehnech a chytila mě za boky. Byl jsem velký kluk, ale zdálo se, že ona už s pár z nás byla. Její sténání se kolem nás zvedalo, když jsem ztvrdnul. Zvýšila její tempo a já sténal hlasitě.

„Skvělý, ty jíš a já dostanu svoje za chvíli.“ Hladil jsem její vlasy a zavřel jsem oči, když horkost stoupala hluboko v mém břiše.

Můj mobil zabzučel a já nesnášel, že jsem ji musel zastavit, ale můj táta byl kretén i bez důvodu. Dát mu jeden, to by jen znamenalo ,že by můj život byl další den peklo.

„Zvedni se, holčičko.“ Odtáhl jsem se od ní, když našpulila pusu.

Zpráva byla od mýho starouše. Potřeboval mě dřív a chtěl, abych vzal koblihy pro kluky.

„Do hajzlu.“ Zavrčel jsem a natáhl se po ní, abych ji pomohl na nohy a ještě jednou ji políbil, když jsem si natahoval džíny. „Oni mě potřebují hned. Zavolám ti večer.“

„Dej mi tvoje číslo a já ti dneska napíšu.“

„Ne. Budu makat celej den. Nebudu mít čas.“ Plácl jsem ji po zadku a odběhl ke dveřím.

„Díky za minulou noc. Nejlepší noc mýho života.“

„Já taky!“ Zakřičela na mě.

Vzal jsem si kus krůtí slaniny z talíře a vypliv ji na zahradu, než jsem odhodil zbytek na velké, zasněžené parkovistě u jejího baráku.

„Nechutný. Krůtí slanina? Co to sakra je?“

Nasedl jsem do svýho náklaďáku a zapnul rádio. Nezajímal jsem se o závazky. Stejně to pro mě nikdy nedopadlo dobře. Sex byl všechno, co dostanou a co jsem žádal já.

Nelíbí se vám to? Naserte si.

*****

„Jdeš pozdě.“ Můj otec vzhlédl od jeho stolu v zadní části skladu.

Zvedl jsem balíčky s koblihami a pokrčil rameny. „Chtěl jsi snídani a řekl mi, abych přišel o hodinu dřív.“

„To nic nemění na faktu, žes přišel pozdě. Běž to odložit do kuchyně a rozdej rozpisy na dnešek. Pak přijď za mnou.“

Podal mi štos rozpisů. Každému chlapovi byly dány 2-3 lokality, kde měli odházet sníh nebo projet pluhem, a pokud by to měli hotové dřív, prostě by si zavolali pro další. Můj táta pohlédl znovu dolů a já tam stál o minutu dýl, než jsem se otočil a udělal to, co po mně bylo požadováno.

Jeho tmavé vlasy byly ostříhány skoro dohola a jeho oči tmavě modré, díky čemuž vypadal jako voják s postojem, abych mu políbil zadek. Bylo to docela blízko pravdě, a on byl dobře vypadající starouš, ale nikdy nerandil. Moje máma byla mrtvá přes deset let, a i když mně pořád chyběla, on byl pořád ztracený v bolesti z její ztráty. Zkusil jsem ho už milionkrát dát dohromady s nějakou ženskou z města ve středních letech, ale ony byly více než ochotné, ale on ne. Opravdu škoda.

„Tady jsou vaše koblihy a vaše rozpisy, vy otravové.“

Vstoupil jsem do odpočinkové místnosti a dostalo se mi vřelého přijetí. Bylo to jídlem, bez pochyby. Můj táta měl tak deset až dvanáct kluků, kteří pro něj pracovali, někteří z nich byli moji kámoši ze střední, ale většinou tu byli přechodně.

Většina z mých kámošů odešla na vejšky nebo narukovali do armády, ale jako jediné dítě mého otce, jsem si říkal, že potřeboval někoho, komu mohl věřit, že mu pomůže vést jeho neustále rostoucí obchod. Škoda, že většinu dní vypadal, jako že se mu to nelíbí.

„Hej, koblížku.“ Cliff, jeden z těch starších chlapů přišel ke mně a ukázal mi jeho rozpis. „Zaplatím ti padesát babek, když si prohodíme rozpisy. Potřebuju dneska použít stěhovák. Strhnul jsem si včera záda, když jsem pracoval na tom stromě, který Martha dostává každý rok.“

Vzal jsem rozpis z jeho rukou a dal mu můj, když jsem zavrčel. „Sakra. Všechny tyhle jsou na odhazování sněhu.“

„Jop. Sakra. Bejt novej chlap v partě znamená políbil pár zadků, abys dostal slušnej rozpis. Já nejsem líbač prdelí, takže vítej v mém světě.“

„Stejně si nejsem jistej, jestli by můj táta chtěl mít tvojí špinavou pusu na jeho zadku.“ Smál jsme se, když mě poplácal po hrudi. „Nech si svoje prachy, starouši. Jsem teď na tom dobře.“

„Seš si jistej, Finne? Nevadí mi platit za prohození.“

„Nee. To je dobrý. Máš doma tři děcka a jsou skoro Vánoce. Použij je pro ně. Jsem teď v pohodě. Fakt.“

Poplácal mě po zádech a já popadl tři koblihy a ubrousek, než jsem se vrátil do tátovy kanceláře.

„Chceš jednu?“ Zvednul jsem svoji ruku, abych ukázal na dvě koblihy v mé ruce.

„Ne. Chci je obě.“ Natáhl se a popadl je, dávajíc mi zlý úsměv a vložil si jednu celou do jeho pusy. „Sedni si.“

„Fedni?“

„Ne. Sedni,“ mumlal kvůli koblize a natáhl se po jeho obrovském hrnku s kafem, který bral všude s sebou.

„Ne fedni?“

Sedl jsem si a smál se, nemohl jsem si pomoct. Bylo vzácné, když měl můj otec dobrou náladu, a tohle ráno to nebylo, ale já bych bral cokoliv, kdybych mohl.

„Mluvil s tebou Cliff?“

„Ano, pane. Prohodil jsem si to s ním.“

„A on ti za to zaplatí, mám pravdu?“ Zvedl můj otec obočí. 

„On chtěl, ale já to odmítl. On má doma děcka a mně nevadí manuální práce. Drží mě ve formě pro dámy.“ Třel jsem svoji hruď a vrtěl jsem obočím.

„Odstěhoval ses před dvěma měsíci a musel sis každý měsíc půjčovat peníze, abys zaplatil nájem. Musíš přestat být tak zatraceně milej a začít dostávat peníze za všechny tyhle laskavosti, Finne. Opravdový obchodník vydělává peníze, a ne že je odmítá.“

Kývl jsem. „Já vím, prostě jsem si je od něj nemohl vzít. Zaplatím ti to. Vezmu si pár extra dní na rozpise.“

„To bude fungovat.“ Můj otec se podíval dolů, než se podíval znovu na mě, jako kdyby měl ještě něco na srdci.

„Co?“

„Strávíš Vánoce doma?“

„Samozřejmě, tati. Budu tam na Štědrý večer a pak ráno. Ale nečekej nic velkýho. Můj šéf je lakomý hajzl.“ Stoupnul jsem si a naklonil se, šustíc nějakými papíry na jeho stole.

„Vypadni odtud. Osino v zadku.“ Držel svou tvář otočenou dolů, ale mohl jsem zahlédnout náznak úsměvu na jeho rtech. To bylo to nejlepší, co se mi dneska stalo.

Zastavil jsme se ve skladu a ukradl jsem pár tlustých rukavic a zvedl tři lopaty ze zásobníku, který je držel, než jsem vyšel zpátky ven do mrznoucího studeného větru. Před pár dny hodně nasněžilo, což bylo skvělý pro sjezdovky a turisty, ale pro ty z nás, co pracovali a žili ve vysokých horách, zas tak moc ne.

„Dej tam venku na sebe pozor, Finne,“ zavolala Milly na mě, když vyšla ven z předních dvěří skladu.

Sekretářka mého otce by pro něj byla perfektní přítelkyně, ale on ji viděl jako obchodního partnera a nic jiného. Ta žena byla krásná, s dlouhými blond vlasy, které si splétala dolů přes jedno rameno a velkýma modrýma očima. Její postava byla trochu silnější, ale oblá a ženská. Pokud by nebyla o dvacet let starší a tak dobrá pro mého otce, už bych ji měl dávno v posteli.

„Ano, madam. Postaráš se o mého otce? Ujisti se, že ten starej protiva sní dneska něco zdravého.“

„Jasně, zlato. Jen dej na sebe pozor.“

Usmál jsem se a nasedl do náklaďáku. Musel jsem najít způsob, jak ty dva dát brzy dohromady. Milly začínala být neklidná v životě a mohla by udělat to, co dělá většina žen, které nedostaly, co chtěly...odejde a najde to někde jinde. To by mohla být obrovská ztráta pro mého otce.

Připojil jsem mobil do hands-free přístroje a zmáčknul čudlík pro mého nejlepšího kámoše, Briana, než jsem zapnul moje světla a stěrače. Sníh začal znovu padat, což mohlo způsobit dlouhý a bolestivý studený den.

„Hej, kámo. Proč mi voláš tak zatraceně brzy? Ne každej z nás těžce pracuje kvůli teplému jídlu a žhavému tělu, vedle kterého by spal.“

Zavrtím nad tím hajzlem hlavou. „Správně. Zapomněl jsem, že někteří z nás spí s chlapy v oblecích, aby vydělali miliony. Připomeň mi to přístě, až budeš mít tvojí hlavu na zadkem nějakýho dědka a já budu šukat tu nejžhavější kost v Aspenu; kdo na tom bude líp?“

„Beru.“ Zasmál se Brian. „Co se děje? Chceš zajít večer na pivo?“

„Možná zejtra. Dneska mám plnej rozvrh a včera jsem měl dlouhou noc.“

„Skóroval jsi s tou Terri holkou?“

„Jmenovala se tak? Pořád jsem jí říkal zlato, protože jsem si nemohl vzpomenout. Trapas.“

Zahnul jsem dolů dlouhou zadní ulicí, která měla víc sněhu než jsem měl projet, ale dělal jsem to celý můj život, to nebylo nic nového.

„Děvkaři.“

„Tak znáš to.“ Vystoupil jsem na silnici a nechal jsem motor náklaďáku běžet. „Sejdeme se příští tejden s klukama?“

„Jo. Bude Jaredova rozlučka se svobodou, pamatuješ? Odlítají v sobotu ráno, ale on chce vidět svoje kámoše po většinu toho dne. Vezmeme ho do klubu. Zahrajeme si pár her s tím starým hajzlem.“

Uchechtl jsem se a uvědomil si, že jsme se chovali, jako kdybychom nikdy nevyrostli. „To mi zní jako plán. Já vyhraju, ale ty to víš.“

„Já vím, ale Jared ne. Necháme ho, ať je překvapenej, jak dobře ses zdokonalil ve tvé sexuální výkonnosti.“

„Sexuální výkonnosti? Začínáš znít jako jeden z těch, jejichž obleky nosíš.“ Uchechtl jsem se.

„Kromě toho, pořád odhazuju sníh, abych se uživil. Potřebuju správnou ženu, která by se do mě bláznivě zamilovala a zaplatila za moje sračky.“

„Ne, ty jsi jen v propadu, kámo. Budeš šetřit a až přijde čas, zařídíme a rozběhneme tvůj resort. Nenech ten sen umřít. Jsou to jediné věci v životě, které jsou zadarmo.“

„Lyžařské areály?“ Dělal jsem si z něj srandu.

„Ne. Sny, ty vole. Jdu teď žít sen někoho jiného. Uvidíme se později.“

„Jasně.“

Zavěsil jsem a vystoupil z náklaďáku, když vítr zafoukal proti mně. Nežil jsem ve snu, ale v noční můře. Díkybohu to trvalo jenom osm hodin denně.