25D - 16. kapitola

Překlad: Clarissa

A je to tady.....na cestě k opravdové lásce musí člověk vždycky překonat nějaké překážky.

Asi to nebudou mít naše zlatíčka tak jednoduché, jak se na první pohled zdálo.

Užijte si další kapitolu.

Clariss

Finn

Můj spánek byl naplněn sny o tom, co by se mohlo stát, kdyby Chloe neodešla. Po dni stráveném spolu, jsem jsi dovezl zpátky do firmy k jejímu SUV v pohodlném tichu a nechal jsem ji jít bez dalšího polibku. Chtěl jsem jeden, ale zjistil jsem, že mi za ten den dala ze sebe víc než dost.

Hnul jsem v práci zadkem, snažíc se prokousat svojí prací tak rychle, jak jen to bylo možné, abych byl volný pro odpoledne. Chtěla jít s jejím bráchou snowboardovat a minulý víkend otevřeli nový kopec na východní straně města. Umíral jsem pro to, abych se tam dostal a věděl jsem, že pokud by se mi podařilo zapůsobit na jejího bráchu, tak bych se mohl provrtat do jejího srdce trošku hlouběji. Docházel mi s ní čas a to jsem ji právě potkal.

Můj mobil několikrát během dne zazvonil, ale když jsem ho zkontroloval a zjistil, že to byl Brian, rozhodl jsem se, že mu zavolám po cestě domů, až se pojedu osprchovat a převlíknout. Zabalil jsme svoji poslední práci a zastavil se na firmě jenom proto, že táta chtěl, abych se u něj na pár minut zastavil v kanceláři.

„Co se děje?“ Padl jsem do křesla před jeho pracovním stolem.

„Ta holka ze včerejška...musíš být kolem ní opatrný.“

„Chloe? Proč?“ Stáhl jsem si svou pletenou čepici a zoufale jsem si škrábal vlasy.

Rty mého táty se zvlnily v zabručení, jako kdybych já se staral, co si myslí o mojí hygieně. Celý den jsem těžce pracoval a potil jsem se jako prase. Nutně jsem potřeboval sprchu a čisté oblečení.

„Ona je Burkeová, synu. Nevypadá, že je jako její otec, ale jenom tě varuju. Johathan je zlodějskej, prolhanej parchant.“

„Chloe odjíždí za dva týdny, tati. To jediný, co si odtud vezme je pravděpodobně moje srdce.“

„A to je to, čeho se obávám. Musíš být chytrej. Dáváš do toho zatraceně moc.“

Opřel se ve své židli a přišpendlil mě vědoucím pohledem.

„Opravdu nemám jinou možnost. Jsem do ní zamilovanej. Je chytrá a milá, krásná a pravděpodobně ta nejopravdovější osoba, kterou jsem za ty roky potkal.“ Dal jsem ruce do svých kapes. „Kvůli ní chci být lepším člověkem.“

„Aaaaach sakra. Ty jsi do ní opravdu blázen.“ Můj táta si stoupl a dlouze si vydechl. „Drž se dál od jejího otce. On a já máme.....“

„Mezi sebou zlou krev. Já vím. Ona se mě na to včera ptala, ale nebyl jsem si jistý, co odpovědět.“ Pokrčil jsem rameny, opravdu mě to nezajímalo. Možná jsem byl zamilovaný do Chloe, ale nebylo to tak, že bysme někdy brzy posílali svatební oznámení. Byl tady problém s tím, že ona žila miliony kilometrů odtud a nechtěla dlouhotrvající vztah. Její otec byl to poslední, o co jsem se zajímal.

Kromě toho jsme já a ona stále patřili do kategorie 'přátelé'.

„Ona ví o mně a Jonathanovi?“

„Myslím, že jo. Kdo ví jak, ale neví proč.“ Přešel jsem ke dveřím.

„Ty se jí na to nezeptáš?“

„Nene. Kdybys chtěl, abych to věděl, tak bys mi to řekl.“ Nasadil jsem si znovu svoji čepici a poklepal jsem na dveřní rám. „Potřebuješ něco dalšího? Tohle jsou obrovské hory a snowboard volá moje jméno.“

„Musí být pěkný, odpočinout si od toho, že by to byly ženy. Ony jediné totiž obvykle volají tvoje jméno.“

Protočil jsem oči, vyletěl jsem ven a kráčel zpátky do toho mrazivě chladného odpoledne. Nastoupil jsem do náklaďáku a napsal Chloe, že se sejdeme u lyžařského srubu před kopcem asi tak za hodinu. Mohli jsme ji půjčit prkno nebo lyže, pokud jim dávala přednost. Připomněla mi, že půjde s námi i její brácha Parker, na což jsem se těšil. Neměl jsem bratra, takže budu rád, když si na odpoledne půjčím jejího bráchu na tak dlouho, dokud se nebude chovat jako blbec.

Můj mobil znovu zazvonil, když jsem přijel domů a já zavrčel. Byl to zase Brian.

„Sakra, kámo. Myslíš si snad, že spolu chodíme, žes mi dneska tolikrát volal,“ vyštěkl jsem.

„No, kdybys mi to zvednu, tak bych to pořád nezkoušel. Neslyšel jsem o tobě od tý noci v tom night clubu. Jak to šlo se Cindy?“

„Nešlo. Věděls, že jsem chtěl Chloe a přesto jsi mi vůbec nepomohl. Vlastně jsi mi dupnul na mýho ptáka. Měls pro to nějakej důvod?“ Ani jsem si neuvědomoval, jak jsem byl naštvaný, až dokud jsme o tom nezačali mluvit.

„Jo, protože nechci vidět, jak se zraníš. Máš už dost sraček, se kterýma se musíš vyrovnat. Zamilovat se do holky, která odjíždí za dva týdny a která už má chlapa, to nebude fungovat.“

„Ona už má chlapa?“ Moje srdce se v hrudi málem zastavilo. Zahrávala si snad Chloe se mnou?

„Ano. Prosím, řekni mi, že s touhle holkou nerandíš.“

„Samozřejmě, že randím. Ona má všechno, co na ženský chci.“ Přejel jsem rukou po mé hlavě a stáhnul si čepici dolů, hodíc ji přes palubní desku náklaďáku.

Ona neměla přítele. To by bylo směšné. S tím jak byla plachá, pravděpodobně jen řekla Brianovi, že s někým randí, aby si ho udržela od těla.

„Dobře, tak přestaň. Ona je zadaná a ty nepotřebuješ, aby ti zlomila srdce.“ Brian na mě pořád vykřikoval, ale já se uklidnil jakmile jsem si uvědomil, že se mě jen snažil chránit.

„Dneska ji uvidím. Promluvím si s ní o tom a uvídím, co se děje.“

„Myslím, že to je špatnej nápad.“

Stiskl jsem čelist a zadržel jsem zavrčení. „Vážím si tvýho zájmu, kámo. Jsem dospělej chlápek. Já to vyřeším, ale díky.“

„Pro tebe cokoliv, kámo. Nebuď pak nasranej, až ti řeknu, že jsem ti to říkal.“ Zavěsil a já uchopil volant pevněji. Chloe se s nikým nevídala a Brian byl přehnaně starostlivý a tohle byl jednoduše jeho styl, jak na mě dávat pozor. Chtěl jsem jen vyjasnit věci a jít do toho s pokusem, vyhrát tu nádhernou holku.

*****

Mezitím, než jsem se s ní setkal u Vlčí boudy na východní straně města, jsem byl naštvaný a přesvědčený, že pořád byla zadaná s nějakým klukem u ní doma. Proč by holka, tak nádherná a talentovaná jako ona nebyla?

Ona byla očividně neuvěřitelný úlovek a podle toho, jak mě celý večer líbala a hladila, moc dobře věděla jak nažhavit chlapa. Neexistoval důvod, proč by někdo jako ona, byla svobodná. To znamenalo, že právě ukončila nějaký vztah.

„Počkat....neříkala mi to? Že zrovna ukončila jeden vztah a zrovna teď s nikým nechtěla randit?“ Nebo to byla nějaká jiná holka, se kterou jsem se zapletl?

Zdálo se, že ty rozhovory spolu proběhly. Mumlal jsem si pod vousy a zaparkoval jsem náklaďák, než jsem vystoupil, popadl svoje prkno a šel k nim.

Měla na sobě lyžařské kalhoty a tričko s dlouhými rukávy, které ji neuvěřitelně slušelo. Usmívala se a její celý oblíčej se rozzářil. Byla ráda, že mě vidí, a já plánoval, že si to s ní vyřídím.

Žádná presumce neviny, co?

Dlouze a pomalu jsem vydechl, když jsem se k nim blížil a přinutil jsem se usmívat.

„Finne, tohle je můj brácha, Parker. Parkere, můj kamarád, Finn.“

Parker natáhl ruku a věnoval mi potrhlý úsměv. „Ahoj. Rád tě poznávám.“

„Já taky. Slyšel jsem, že máš nějaký zkušenosti.“ Kývnul jsem k jeho prknu.

„Nějaký, ale jsem vždycky pro to, abych se naučil něco novýho.“ Pohlédl Parker ke Chloe. „Jdu si nechat navoskovat prkno do chaty. Sejdeme se u vleku.“

„Dobře. Sejdeme se tam.“ Otočila se na mě a usmála. „Vypadáš dobře.“

„Jo? Jsem ten stejnej chlap, jako jsem byl včera, myslím.“ Pokrčil jsem rameny a otočil jsem se, abych šel za jejím bráchou.

„Jdeš taky?“

Přešla vedle mě a já mohl číst z jejího napětí v ramenou, že přemýšlela nad mými poznámkami.

„Co se děje?“ Donutila mě zastavit a podívat se jí do tváře.

„Jsem unavenej. Makal jsem celej den jak blázen a snažil se pospíchat, z čehož jsem trochu víc utahanej, než jsem myslel, že budu.“ Pokrčil jsem rameny a díval ke kolem ní, nejistý si tím, proč jsem cítil tu potřebu být debil, ale cítil jsem to. „Všechno je v pohodě.“

„Dobře,“ zamumlala a zařadila se za mnou.

Měl jsem jít domů po rozhovoru s Brianem. Nemohl jsem z hlavy dostat myšlenku na to, že byla s někým jiným, a ještě kdybych se jí na to zeptal, tak bych vypadal zoufale a dětinsky. Ona už se zmínila, že její život nebyl v Coloradu, a proto jsme se striktně drželi toho, že zůstaneme přáteli. Jen jsem si to potřeboval uvědomit a přestat to tlačit do jiného směru.

Parker se otočil, když jsem přišel vedle něj a usmál se. „Pospěš si a uháněj. Taky nemám ještě navoskovaný svoje prkno.“

Chloe prošla kolem nás a vyšla z budovy, šla k vleku s jejími lyžemi v rukou.

„Co to znamená? Je v pohodě?“ Pohlédl Parker od Chloe ke mně.

„Jasně, naprosto.“ Pokrčil jsem rameny a pracoval na tom, abych dal svoje prkno do pořádku.

„Neubližuj mojí sestře. Já vím, že jsi ten největší borec v okolí, což je totálně super, ale ona není tvůj další zářez na pažbě. Rozumíš?“ Ten kluk se mi postavil a já mu dal respekt, který si zasloužil za to, že měl koule to udělat. Udělal bych to pro svou sestru taky, kdybych nějakou měl.

„Jasně, sakra. Slyšel jsem tě nahlas a zřetelně.“ Mrknul jsem a otočil se zpátky k tomu, co jsem dělal.

„Mám na tebe otázku, víš, v naději, že nebude moje srdce rozdrcený....ona má přítele?“

Parker vypadal, že přemýšlel o tom, jestli mi říct pravdu nebo ne. „Proč na tom záleží?“

„Protože prostě záleží.“ Narovnal jsem se do své plné výšky a podíval se na něj dolů.

„Jojo, má přítele. Randí spolu už věky. Příští rok míří do NFL.“ (pozn. NFL-National Football League) Pokrčil ramenem, popadl své prkno a mířil ke dveřím. „Bereš ji jen jako kamarádku, ne?“

„Jojo. Jen jako kámošku na lyžování. Ona nemá zájem o nic jiného. Jen jsem nevěděl, proč. Teď už to vím.“ Usmál jsem se, zatímco se moje srdce v hrudi lámalo.

Ona mi lhala, ale proč?

„Super.“ Vyšel ven a obejmul Chloe kolem ramen.

Skončil jsem a vyšel ven za nimi, házejíc na sebe napjatý výraz. Chtěl bych se s nimi bavit jako s přáteli a pak jsem skončil. Moje srdce už bylo uzavřené a byla to moje vlastní zasraná chyba. Nebyla to Chloeina vina. Byla moje. Ona mluvila jasně o svých úmyslech.

„Tak, jste připraveni?“ Podíval jsem se na Chloe a usmál se. „Jseš si jistá, že nechceš zkusit jedno z těchle zlatíček? Jsou mnohem zábavnější.“

Věnovala mi napjatý úsměv, pořád byla naštvaná z toho našeho rozhovoru. „Ne, ale děkuju.“

Parker ji pomohl nahoru na vlek a posadil se vedle ní, což pro mě bylo fajn.

Zamával jsem jim a mrknul na ni.

„Sejdeme se nahoře.“ Čekal jsem, až přijede další sedačka ke mně a sedl si do ní.

Vítr se sněhem kolem mě foukal, když jsem se snažil sám sebe vytáhnout z krize, do které jsem se potápěl. Tohle byla dobrá věc. Jednalo se o oživení výstražného znamení. Ona byla tabu a i když se mi začala otvírat, mohlo to vést jenom k tomu, aby podvedla svého kluka a nenáviděla sama sebe.

Ona nebyla ten typ ženy, co by chtěla podvádět, to bylo jasné. Dokázal jsem to respektovat a  prostě bych ustoupil. Kromě toho...byl jsem děvkař. Všechny ty láskyplné sračky, které jsem začínal cítit byly neuvěřitelně nepříjemné, když jsem nad nimi opravdu přemýšlel.

Seskočil jsem z vleku a přejel jsem k nim, než jsem se rozhlédl okolo „Jsou tady dvě těžké sjezdovky a jedna lehká.“

„Já na chvíli zamířím na tu lehkou, abych věděla, jestli si vzpomínám jak na to.“ Chloe se otočila a šla k ní.

„Půjdu s tebou, ségra.“ Zavolal na ni Parker, ale já ho chytil za ruku.

„Ne. Půjdu já. Stejně si s ní potřebuju na chvíli promluvit. Ty jdi na tu těžkou a ukaž mi nějaký věci. Vážně. Budu tě ze strany sledovat.“ Usmál jsem a Parker se podíval na Chloe a pak zpátky na ten nový kopec.

„Určitě?“

„Jasně. Jdi na to.“ Strčil jsem do jeho ramene a on se otočil, rychle přecházejíc ke startovní čáře.

Popoběhnul jsem ke Chloe a zastavil se vedle ní. „Ahoj.“

„Ahoj.“ Podívala se na mě a přešla k lavičce, aby si utáhla její lyže.

„Promiň za to předtím. Jsem prostě unavenej. Odpustíš mi?“ Usmál jsem se a dotknul jsem se jejího ramene, nechtíc udržovat mezi námi to nepříjemné napětí. Mohl jsem se s ní bavit po několik týdnů volna a tak. Prostě se k ní budu chovat jako Brian.

„Už se stalo.“ Usmála se na mě smutně a já věděl, že to byla lež.

„Chloe.“ Natáhl jsem se po ní, ale ona uhnula, vstala a zamířila ke kopci. Zastavila se a ohlédla se, jako kdyby věděla, že věci mezi námi skončily ještě před tím, než mohly vůbec začít. „A zastavíš se dneska večer?“

„Nemůžu.“ Lhal jsem. „Něco se stalo s mým tátou. Někdy příště?“

„Určitě.“ Kývla, její krásná tvář byla bez emocí.

Jestli jsem si myslel, že se moje srdce roztříštilo na kousky při zjištění, že ona byla pořád s jejím klukem, neměl jsem vůbec ponětí o tom, co je to bolest. Mnohem víc bolelo stát tady a dívat se na její bolest.

Proč mě chtěla mít ve svém životě, když někdo jiný už měl tohle místo, které jsem tak strašně moc chtěl?

Nevypadala jako ten typ ženy, co by si pohrávala s city druhých, tak co se kurva dělo?