neděle 6. listopadu 2016

Unforgettable - 7. kapitola

Překlad: Peťa



Prakticky si spolkl jazyk, když otevřela dveře. Zíral a rozkrok mu pulzoval zoufalou potřebou. Byly to skoro dva týdny, co se s ní miloval. Tento typ krocení se s ní nemusel ukazovat už nějakou dobu a vůbec si to neužíval. Těch šest týdnů, co byla v Memphisu, ho skoro zabilo, a když se vrátila, myslel si, že neopětovaná potřeba je věcí minulosti. Člověče, jak se mýlil.
Ruka se jí nervozitou přitiskla na bříško a jemu prudce vzplanuly nosní dírky, když ji zabral pohledem. Měla na sobě vzdouvající se krémové úzké šaty s kraťoučkými rukávy, které jí sahaly několik palců nad kolena. Zpevnila si je pleteným zlatým páskem a ozdobné sandály na jejích nohách byly na její oblečení tak akorát šik, ale dost neformální, aby odpovídaly samotné Bailey. On byl pořád oblečený z nemocnice, ve světle hnědých kalhotách a bílé košili a kravatě a nemohl si pomoct, ale pomyslel si, že spolu vypadají perfektně. Pasují k sobě.
„Michelle mě donutila vzít si šaty.“ Její ret se v koutku nepatrně vytáhl a jeho obočí vystřelilo nahoru.
„Myslím, že Michelle miluju za to, že ti vnutila tyhle. Jdeme?“
Přikývla a kousla se do strany rtu, když prošla dveřmi a chopila se jeho natažené ruky.
„A kde je dneska večer Michelle?“
Bailey se na něj podívala s šibalským výrazem. „Opět je na rande s Jasonem,“ poznamenala.
„Zajímavé. Zdá se, že to začíná být maličko vážné.“ Podržel jí dveře otevřené, než přešel na svou stranu auta a jakmile vlezl dovnitř, pohlédl na ni a usmál se.
Bral ji do pstružího střediska u zákrutu řeky (pozn. River Bend Trout Fishing Resort). Restaurace byla tou nejhezčí skoro stovku mil každým směrem. Rezort možná byl zcela o muškaření, ale lákal spíš náročnou klientelu z celého světa, proto to elegantní menu a ohromující prostředí. Restaurace byla ověnčená řekou, kterou obklopovaly vrby, a jejich stůl končil přímo proti oknu s neuvěřitelným výhledem na přívaly vody, které se po řece rychle pohybovaly.
Nebyl tady od té doby, co Bailey, Jess a Michelle absolvovaly střední a všichni jejich rodiče je sem vzali. Darren si ten večer přirozeně zvládl lhostejně zabrat židli přímo vedle Bay a strávil celé jídlo tím, že nechával svou nohu spočívat proti té její a věděl, že se neodtáhne a to vědomí si hrozně užíval.
Teď když seděli proti sobě, jeho noha byla pořád u té její a představoval si, jaké by to bylo mít její holou kůži proti svojí. Jasně, že to nebyla jediná myšlenka v jeho hlavě. Ten letní večer skoro před devíti lety si vůbec nedokázal představit, kam je jejich životy zavedou. Přežili noční můry, absolutní beznaděj a nepředstavitelné radosti. Každé jeho štěstí i bolesti byly nějak spojené s ní a jedna jeho část si myslela, že je to tak nějak úžasné. Úžasné proto, že ji tak moc miloval, že byl ochotný přijmout tu bolest, aby si udržel to štěstí.
Byli potichu, když jedli, ale sledoval ji a jí zčervenaly tváře, když ho nachytala. Nemusel s ní mluvit, aby se cítil příjemně. Užíval si její ticho stejně jako její sladký hlas a zrovna teď si užíval její nesmělost. O dvacet minut později obsadila pódium ve velké jídelně místní kapela a páry pomalu začaly zaplňovat parket restaurace.
Když naklonil hlavu k parketu, právě když dojedla svoje jídlo, pohlédla váhavě na podlahu a pak přikývla. Jakmile byla v jeho náručí a pohybovali se po parketu, sklonil se a políbil ji zboku na krk. Férové množství ostatních lidí byli hosti, kteří zůstávali v rezortu, ale taky poznal notnou dávku místních lidí.
Kapela začala hrát lidové instrumentální provedení „Unforgettable“ Nata Kinga Cole (https://www.youtube.com/watch?v=vDN5rG3wLa4) a Darren ji vedl davem. Tohle bylo vůbec poprvé, kdy šli na oficiální rande a bylo třeba k tomu něco říct. Fakt, že kapela hrála asi nejperfektnější písničku na světě, která je popisovala, mu zanechal hřejivé chvění probíhající od jednoho nervového zakončení v těle k dalšímu. Hrdlo se mu stáhlo, když sledoval její oči a trochu zatřásl hlavou, když se usmíval.
Natáhl se k její tváři a sčísl jí vlasy dozadu, zatímco ji studoval. „Dřív jsem si myslel, že na tebe musím zapomenout, jestli mám být někdy šťastný…“
Nepatrně přikývla.
„Bože, tak moc jsem se mýlil.“
Oči jí zeskelnatěly, ale bylo to pro všechny správné důvody. Znovu se sklonil k jejímu krku a políbil ji, přičemž nechal rty, aby se jí pomalu otíraly po straně krku k uchu.
„Nezapomenutelná.“ Nat to měl sakra určitě správně. „Taková jsi,“ zamumlal tiše, jak se k ní tulil. „Moje nezapomenutelná.“
Tiše zanaříkala a její ruka se mu na rameni utáhla, než se zaklonil a znovu studoval její oči.
Tohle rande bylo o tolik zpožděné, až to bylo směšné. Tohle měli dělat, když byli ještě na vysoké -  sakra, když byla ještě na střední, s tím by byl v pohodě. Lepší pozdě než nikdy, předpokládal.
Jejich rande bylo po zbytek toho songu a polovinu dalšího perfektně příjemné, ale pak se to změnilo. Baileyina pozornost se od něj začala často odtahovat. Její oči od těch jeho znovu a znovu odbíhaly a potom, co popáté odvrátila pohled a pak se mu podívala na hruď, přitáhl si její tělo blíž a rozhlédl se. Věděl, na co se dívá. Vlastně, ona věděla, kdo se dívá na ni – a náhodou to byl úplně kdokoli a každý, kdo věděl, kým jsou. Darren to ignoroval. Jasně, že pro něj to ze zřejmých důvodů bylo lehčí než pro ni.
„Nemůžu uvěřit, že má ty nervy…“
Baileyina hlava šlehla směrem ke zvuku hlasu, který se nesl kolem nich v davu.
„Jo? No, a co on? Co za bratra tohle dělá se sestřinou…“
Její hlava šlehla jiným směrem, jak se snažila určit ten hlas, a když se Darren natáhl po její bradě, naklonil si ji k sobě. Poprvé po příliš dlouhé době se setkala s jeho očima. Její oči byly znovu lesklé, ale tohle nebyly ty dobré slzy. Tohle se nesmělo rozpadnout. Jejich večer byl příliš úžasný, než aby se teď rozpadl.
Moment ji studoval, mírně vrtěl hlavou, než ji políbil. Přestal se hýbat a zamrzli na parketu. Vtáhl si její spodní ret mezi svoje rty, když pár lidí zalapalo po dechu. Jeho ruka byla na spodní části jejích zad a pevně si držel její tělo u svého, zatímco nechával svoje rty, aby znovu a znovu tiše mlaskavě líbaly ty její. Nebyl to útočný polibek a dokonce jí ani nestrčil jazyk do krku, ale ani nepustil její rty, dokud nebyl zatraceně v pohodě a připravený.
Zírala na něj, pořád s třpytícíma se očima. Odvrátil pohled a opodál pohledem zachytil pár středního věku, který je sledoval. Poznal tu ženu jako pokladní ze supermarketu ve městě a zatímco nemohl zařadit jejího manžela, byl si jistý, že i jeho vídal kolem. Žena se na ně nepatrně a klidně usmála zpátky a jemně pokývla. V jejím výrazu nebyla ani unce pohrdání – v jejím úsměvu ani chvilkové zaváhání. Bohužel, to není to, co Bailey viděla, že ji obklopuje.
V každém obličeji tam viděla svou hanbu a vinu. Předpokládal, že to z její perspektivy nebylo překvapivé, ale Bože, přál si, aby mohla vidět ten milý pár opodál, který k ní necítil nenávist. Proč je nemohla vidět? Mile se na pár usmál, a když se podíval zpět na Bailey, rty se jí chvěly, jak na něj zírala. Sklonil se a vtiskl jí pusu doprostřed čela.
Na přední části krku ucítil její výdech, jak jeho rty zůstávaly na jejím čele a otíraly se jí o něj. Přejel jí rukou po straně obličeje a ucítil, jak se mu ruky dotkla slza. „Podívej se na mě,“ zašeptal tiše.
Její oči byly lesklé a on se jemně usmál. Nedokázal si představit, jaké to pro ni je a jediný důvod, že tu byla, v tomto městě, byl on – popravdě kvůli němu. „Vidíš ten pár, který tancuje u pódia?“
Rychle se na ně mrkla a pak byly její oči zpět na těch jeho a přikývla.
„Jen před chvílí se na nás usmívali.“
Na sekundu znovu pohlédla jejich směrem. „Jsem si jistá, že mě jen nepoznali.“ Její tón byl sarkastický.
„Oh ano, poznali. Poznali i mě. A stejně se usmáli. Jsem si celkem jistý, doopravdy, že to je důvod, proč se usmívali.“ Studoval její oči. „Ne každý tady tě nenávidí.“
„Někdy se to tak zdá.“ Její rty se našpulily a podívala se mu na hruď.
Neuniklo jeho pozornosti, že pořád stojí nehybně jako sochy uprostřed tanečního parketu, a když se začal znovu hýbat, vyjádřil se: „Kreténi vždycky zanechávají větší dojem než dobří lidi. Ale je tu hodně dobrých a milých lidí. Dokonce většina. Ale musíš se dívat kolem a vidět je, Bay.“
Trochu přikývla.
„Víš, debilové v tomto městě byli debily dlouho před Jessinou smrtí a kdyby necítili nenávist k tobě, nenáviděli by někoho jiného.“
Tiše se zasmála, ale pořád přikyvovala hlavou. „Můžeme jít?“ zeptala se prosebně.
„Jasně.“
To neznamenalo, že odešli hned. Procházeli se po nábřeží, jakmile to zvládli zpět ven, přičemž se courali přes tunel z větviček vrb, které visely kolem nich. Když míjeli chatky, které tvořily tečky na nábřeží, toužebně se na ně podíval. Co by dal za to, kdyby ji dostal do jedné z nich. Stačila by jakákoli sdílená postel – jeho, její, zatracené rybářské chatky, bylo mu to skoro jedno. 
Ve chvíli, kdy se dostali zpět k jeho autu, byl tak vzrušený, že myslel, že asi vybuchne. Místo toho aby se choval jako šašek, pomohl jí do auta a přešel ke dveřím řidiče, ale jeho rozvaha se rozpadla v momentě, kdy byl usazený vedle ní a pohledem zachytil její odhalené koleno a lem šatů, který byl vyhrnutý.
Nastartoval auto a stáhnul okna, aby pomohl zchladit horko, které mu přejíždělo po kůži. Rozsvítila světlo, sklopila si stínítko u spolujezdce a zkontrolovala svůj make-up – ne že by ho někdy měla moc, aby se měla o co strachovat. Když se na něj podívala, plaše se usmála, ale ten úsměv jí opadl z tváře, když se její pozornost zachytila na něčem za ním. Byl to pár, který šel přes parkoviště ke svému autu, a zírali na Bailey, když se pochechtávali a mluvili se skloněnými hlavami – s největší pravděpodobností kreténi z tanečního parketu.
„Něco, s čím vám můžeme pomoct?“ zeptal se páru a zlostně na ně hleděl, když mluvil.
Mladá žena, kterou nepoznával, pokrčila rameny a šla dál, ale chlap, se kterým byla, se zastavil. „Zabila ti ségru, vole. Co je to kurva s tebou?“
„Ah, chápu. Takže jsi mou sestru musel znát hodně dobře, že jsi tak znepokojený, co?“ okomentoval to chladně.
„O to nejde, vole“-
„O to jde, vole. Nejsi oprávněný soudit, co jsme si vybrali dělat, protože o nás nic nevíš a nevíš nic o mojí sestře.“
Chlap na něj moment zlostně zíral, ale jeho holka ho teď tahala za paži. Když šel ten chlap neochotně za ní, hodil přes rameno: „Jsi zasraný čurák a tvoje holka je kus hovna. Očividně jste stvořeni jeden pro druhého.“
„Co kdybys šel do hajzlu a užil si pěknou noc,“ vyplivl Darren, když se mu Baileyina ruka tvrdě sevřela na paži.
Když se na ni podíval, její oči byly široké a její výraz čirý šok. Natáhla se a zhasnula světlo, když ji opustilo zafunění. Byli strčeni do tmy a on poslouchal, jak těžce dýchá.
Neměl tušení co po tomto říct a neměl zdání, jestli je nebo není naštvaná kvůli tomu, jak reagoval. Než aby se na to snažil přijít, konečně zařadil a vyjel, zatímco vrtěl hlavou a zhluboka vydechoval. Ona se usadila zpět do sedadla a překřížila si nohy. To nepomáhalo jeho zuřící touze ani jeho absolutně zmatenému mozku, aby neviděl ztmavlou siluetu jejího kolene, nenuceně přehozeného přes její nejbližší nohu, a když se natáhl po jejím stehnu hned nad jejím kolenem, jemně jí stiskl kůži a nic neřekl.
Nechal svou ruku tam, když vyjel z parkoviště, a když na ni pohlédl, uvolnila nohy. Natáhla se po vršku jeho ruky, ale nebylo to proto, aby mu odtáhla prsty. Místo toho ho posunula dál a roztáhla pro něj nohy. Běžně nebyla tak smělá a i teď se jí ruka na té jeho chvěla, když vedla jeho prsty dál. Nebylo jeho záměrem nechat věci ubírat se tímto směrem, když se dotkl její nohy, ale tohle bylo stěží něco, čemu by dokázal odolat.
Uvolnil pedál plynu, aby zpomalil a dal svému točícímu se mozku čas vzpomenout si, jak řídit, a když ucítil látku mezi jejíma nohama, nečekal na pozvání, aby se protlačil pod ni a nasměroval svoje prsty mezi její pysky. Byla promočená, když ji hladil po kluzké kůži a on zaklel.
Rychle se odtáhl, když zavzdychala. Zblázní se, jestli se brzy nedostane do jejího těla a dotýkání se jí snadno může být katalyzátorem šílenství.
„Chceš, abych zastavil?“ zeptal se a nechal svou pozornost přelítnout k ní.
Přikývla. „Ano.“ Bylo to sotva víc než šepot.
Bylo to Ozarks a to znamenalo, že se proplétali přes zalesněné točité cesty. Bylo to prázdné a tiché a on hledal jakékoli místo, kde by v tuto chvíli vůbec mohl zastavit. Když projel zatáčkou, uviděl to. Byla to úzká štěrková cesta, která vedla z hlavní cesty a nahoru do zalesněného úbočí. Nevěděl, jestli je to dlouhá klikatá příjezdovka jako ta jeho nebo přístupová cesta k požární věži a upřímně kašlal na to, co to je.
V momentě kdy zpomalil a zapnul směrovku, její oči byly na něm. Byla tma, ale to neznamenalo, že nemohl vidět, jak ho ve stínech sleduje. Zajel padesát stop nebo něco přes, na úzkou přístupovou cestu a nic neřekla, když auto zaparkoval a vypnul. Odepnul si pás a vrhnul se na její ústa, přičemž jí vrazil jazyk mezi rty, i když se jí dostával pod sukni a tlačil ruku přes spodní prádlo a ponořil do ní dva prsty. Zachvěla se a sevřela se kolem něj, když se do ní zanořil, a když se k němu natáhla a dlaní mu přiklopila rozkrok, odtáhl od ní pusu a nechal hlavu padnout dozadu, když ho sevřela.
Ztrácel hlavu a bylo toho velmi málo, co by ho v tuto chvíli zastavilo před tím, aby ji ošukal. Chtěl to, ale vyhýbal se tomu, protože věděl, že je to právě teď mezi nimi výjimečně významná věc, ale ten pohled na věc byl jednoduše pryč z jeho mozku. Vytáhl z ní prsty a použil volnou ruku, aby jí odlepil ruku ze svých slabin a pak byl venku z auta a obcházel ho na její stranu. Noc byla chladná a větrná. Bylo září a po večerech začínalo být chladno, ale ignoroval to, když otevřel její dveře.
Okamžitě se rozsvítilo světlo a oba zalapali po dechu, když se jejich oči střetly. Zoufale na něj zírala a těžce oddechovala se rty oddělenými. Kdyby byl někdo poblíž, bylo by toho hodně málo, co by Darren mohl udělat, aby skryl, co s Bailey dělali, ale na hlavní cestě neprojelo ani jediné auto a hádal, že i kdyby nějaké projelo, jelo by příliš rychle, aby si dalo dohromady pohyby vycházející z jeho auta.
Otočila se na sedadle na bok a on jí vklouzl rukama pod sukni a posunul jí spodní prádlo přes boky a po nohách. Svlékl jí ho z kotníků, přičemž její boty nechal na místě a nacpal si tu maličkou látku do kapsy. Nepotřebovala žádné povzbuzení, aby rozevřela nohy, ale když zápolila s pasem jeho kalhot, zastavil ji, sehnul se a roztáhl jí nohy ještě víc od sebe.
Mohl vidět každý třpytící se palec jejích oddělených pysků. Byly takhle pod měkkým světlem auta měňavě světle růžové a on si olízl rty a odstrčil jí sukni šatů výš. Vůbec nic nebylo skryté, a když použil palce, aby jí oddálil pysky, nasál ostrý nádech.
Její prsty mu projely vlasy, když spustil pusu k její kundičce a jazykem přejížděl a lízal její teplé mokré šťávy. Na její chuti a vůni miloval všechno. Pokaždé to posílalo jeho touhu na rychloběh a o tomhle snil teď už dva zkurvené týdny. Absence rozhodně srdce rozněžnila, ale taky ho zanechala naprosto šíleně bláznivého. Vůbec si nebyl jistý, že se neudělá jen ochutnáváním jí.
Kapala, a když jí zatlačil palec do pochvy, přisál se jí na klitoris. Vykřikla a on sál tvrději, přičemž držel ty napnuté maličké nervy mezi svými rty a kmital po nich jazykem, zatímco naříkala a svíjela se. Jeho palec přirážel a vířil a ona sotva dokázala udržet zadek na sedadle.
Její výkřiky se stávaly hlasitějšími a hlasitějšími, když si pohrával s jejím tělem a dráždil ho, a když se rozpadla, bylo to hlasitě s plnou pěstí jeho vlasů v jedné ruce a druhou se podpírala o palubovku. Břišní svaly se jí svíraly a on jí vzhlédl k očím, když ji teď jemně lízal. Zpomalil jazyk a vytáhl z ní palec. Její tělo na moment kleslo na středovou konzoli, jak se jí svaly uvolnily, a vypustila to nejsladší zasténání.
Vstal a snažil se přijít na to, jak to provede. Chtěl to, ale skončí opícháním jí a pak ji nechá u Michelle jako nějakou náhodnou šukačku, se kterou zvládl zaskórovat na rande. Skutečně to dokáže? Tohle nebylo to, jak to s ní chtěl, ale když se posadila a znovu mu začala rozepínat kalhoty, vzdal se strachování se o to, jak se po tom skutku bude cítit. Těžce oddechoval, panikařil a rozpadal se, ale když vzhlédla k jeho očím, olízla si rty a poslední chabá nitka váhání ho úplně opustila.
Sledoval ji, zatímco položil ruce na vršek auta a nechal ji ve vedení. Se škubnutím mu sundala kalhoty a spodní prádlo po stehnech a pak se předklonila a vsála ho do pusy. Sykl a zavřel oči, nechal čelo padnout na vršek dveřního rámu. Ruce se mu zatínaly a uvolňovaly na střeše auta, jak se soustředil na pocit jejích rtů kolem jeho ptáka. Pohybovala se po jeho délce nahoru a dolů a hrála si s jeho varlaty, přičemž nechávala prsty jemně přejíždět a hladit stezičky přes napnutou citlivou kůži.
„Do prdele,“ zamumlal a jeho pěsti se na chladném hladkém kovu střechy narovnaly. Jeho prsty se pokusily bolestivě sevřít plochý povrch. To způsobilo žár, který se tvořil v polštářcích konečků jeho prstů, a ty zanechávaly pálivou stopu, když se jeho prsty stočily. Když si dala přestávku, bylo to jen, aby mu vyhrnula košili a políbila ho na břicho. Jemnými polibky sála jeho kůži a on naslouchal tomu sladkému savému zvuku, který dělala její pusa, a cítil, jak se jí jeho pták otírá o tvář.
Ve chvíli, kdy si myslel, že už víc nevydrží, se přestal starat o vše, co s tímto bylo špatně. Jeho mozek už to prostě nedokázal zpracovávat. Uvolnil stisk na střeše auta a jeho prsty okamžitě zchladly. Když na ni mrkl dolů, sledovala ho klidně, s rukou na jeho boku. Byla až moc klidná. Tak klidná, že skutečně věděl, že se chystá se rozpadnout. Vše, na co dokázal myslet, bylo, jaké by to bylo znovu se ponořit do jejího tepla.
Rukou na její hrudi ji zatlačil. Nebyli mluvky, když se milovali všemožnými způsoby, ale obvykle jí říkal něco hříšného. Bylo to zvláštní, jak potichu byli. Přemýšlel, jestli pokud by něco řekl nebo pokud by slyšel její hlas, jestli by ho to vytrhlo z tohoto a byl by schopný přestat. Nebyl si jistý, jestli to chce zjistit, takže nechal pusu zavřenou.
Když zády spočinula proti středové konzoli a doširoka roztáhla nohy, otevřelo mu to výhled na vše, co zde bylo k vidění, a přejel jí ukazováčkem přes svraštělou kůži zadního otvoru, zatímco se jí sevřely břišní svaly a zalapala po dechu. Věděl, že se jí líbí, když se jí tam dotýká a jeho pták sebou škubl, když sledoval, jak sebou ty svaly při jeho doteku cukají.
Ale rychle toho nechal a přitiskl jí hlavičku ptáka na kluzkou štěrbinu. Přejel hlavičkou ptáka přes její vlhkost, přičemž se pokryl jejími šťávami, a když hlavička prošla jejím vstupem, cítil, jak její tělo pod tlakem ustupuje. To bylo vše, co bylo třeba a on se zanořil, jediným hladkým přírazem zajel hluboko až po jílec. Hlasitě zasténala a vyvalila oči. Čekal, až se její svaly kolem něj uvolní.
Pomalu a kompletně se vytáhl a rukou si pohladil péro, když studovala, co dělá. Zalapal po dechu, jak stál před ní a její hruď se zvedla a spadla, jak čekala. Vypadala skoro, jako by potřebovala vykřiknout a rty se jí chvěly, jak tam stál. Když do ní znovu šťouchl, oba sledovali, jak jeho erekce palec za palcem mizí v jejím těle. Její rty se oddělovaly víc a víc, čím hlouběji se zasouval a on to nechával postupovat pomalu, mučivě pomalu, dokud nebyl usazený v jejím středu.
Spustil hlavu k její, políbil ji a cítil, jak se její rty chvějí proti těm jeho. Baileyiny prsty se mu sevřely vzadu na krku, jak jí jeho boky začaly mezi nohama přirážet. Ponořil se a vytáhl, přirazil a stáhl se, a když mu Bailey uvolnila ústa, držela jeho krk a on do ní začal bušit, zatímco držel tvář blízko u její a soustředil se na její oči.
Sevřel jí prsa přes šaty, jak ji šukal a její tělo bylo s každým rychlým průnikem strženo dopředu. Bylo to drsné, bylo to hluboko a svaly na jejím obličeji sebou škubly, když zasáhl její hloubky, ale sevřela mu vzadu krk a držela ho blízko. Nechtěla to o nic jemněji a její výraz se rychle stal zoufalým. Byla blízko a studoval to, jak se jí chvějí rty, zatímco naříkala.
Sledovat ji rozpadnout se bylo omamné a v momentě, kdy se to stalo, vykřikla a nechala svoje nehty, aby se mu zaryly do zadní části krku. Přirazil hluboko do jejího středu a sám si dovolil uvolnit se. Stahoval se uvnitř jejího těla a zhroutil se na ni, zatímco nechal čelo klesnout na její, když sebou jeho břišní svaly škubaly a svíraly se. Snažil se chytit dech a její prsty se mu jemně otíraly vzadu na krku na místě, kde se do něj jen před chvílemi zarývaly její nehty.
Zdálo se, že nejsou schopni dělat nic jiného než se navzájem sledovat. Byla stejně tak bez výrazu jako on a zdála se stejně tak zmatená. Předešlých pár týdnů si byli tak vzdálení, ale v tu chvíli mezi nimi nebyl vůbec žádný odstup. Sakra, pořád byl pohřbený hluboko v ní, ale mimo tohle všechno tohle bylo to, po čem toužil. Intimita. To byla jediná věc, kterou zvládali udržovat i přes to úplně nejhorší, čím ji protáhl – někdy si myslel, že to je to, co je přes to dostalo neporušené.  
Problémem bylo, že si nebyl jistý, jestli je to zrovna to, co by měli v tuhle chvíli dělat. Ne teď když mezi ně vkládala prostor a pokoušela se před ním samu sebe chránit. Ne teď když mu nevěřila, nevěřila v něj a rozhodně mu neodpouštěla.
Nakonec se od ní odtáhl a ona těžce oddechovala a škubla sebou, když opouštěl její tělo. Stáhla si sukni šatů po nohou, když se posadila zpříma a chvíli před ním lapala po dechu, když se dával zpět dohromady. Začala prohledávat prostor v autě kolem sebe a on vytáhl z kapsy její spodní prádlo a zvedl ho, aby ho viděla. Pomohl jí do něj, přičemž nechal dlaně, aby jí jemně přejely po zadní straně lýtek a stehen a pak obešel auto a nastoupil zpět na místo řidiče.
Zdála se plachá a nervózní, jak seděla vedle něj s nohama pevně u sebe a rychle na něj pohlédla, když se natáhl po zadní straně jejího sedadla, když se otočil, aby se podíval zadním oknem ven a vycouval pomalu z cesty.
Na cestě k Michelle byli stejně potichu jako od toho, co odešli z restaurace a když přijeli, šel s ní ke dveřím a konečně se snažil být normální. „Doma před večerkou.“ Pokusil se o úsměv.
„Mohl bys jít dál?“ Její obličej byl plný naděje.
A nebyl si jistý proč, ale trápilo ho to, že se vůbec zeptala. Její bariéry byly fackou do obličeje a fakt, že jednu snížila nebo navrhla, že by mohla poté, co ji právě ošukal, byl útočící. Neodpověděl hned.
„Víš… Ošukal jsem hodně žen, se kterými jsem byl na rande, aniž bych s nimi vůbec kdy chtěl sdílet postel.“
Oči se jí rozšířily.
„Nikdy jsem tě nechtěl degradovat na něco tak bezvýznamného.“ Moment zíral do těch šokovaných velkých očí, zatímco se cítil jako čurák, ale zároveň se cítil absolutně v právu. „Víš, že tě miluju.“
Přikývla, ale její tvář byla pokleslá.
Pokusil se konejšivě se na ni usmát, ale bylo to těžké. Jeho rty byly napjaté. „Ale zlomíš mi srdce, pokud mě za chvíli požádáš, abych odešel, nebo si ho zlomím sám, když nebudu vědět, jak dlouho bych měl zůstat. Bude asi lepší, když půjdu.“
Chvíli zápasila s polknutím, ale pak přikývla – její oči klesly zpět k jeho hrudi. Naklonil se k jejímu čelu a políbil ji a nechal ruku, aby jí přejela po tváři. Jemně si prolíbal cestu k jejímu uchu, zatímco držel její tvář v ruce.
„Dnes večer jsi byla neuvěřitelná,“ zašeptal. „Tvoje pusa byla úžasná a tvoje šťávy chutnaly tak sakramentsky dobře.“
Její tělo se viditelně zachvělo a on ji jemně políbil na tvář, než se odtáhl.
„Pokud se budeš chtít poflakovat s Mace, dokud se zítra večer nedostanu domů, mohli bychom ji vzít běhat.“
Čekal, aby viděl, jak odpoví, a když přikývla, uvolnila se mu hruď.
Odvrátila se od něj, otevřela přední dveře a pak byla pryč. Zíral na zavřené dveře, které je na chvíli oddělovaly, a pak seběhl schody a skoro vrazil do Michelle, když obešla bok domu.
Pomalu se nadechl a snažil se vypustit napětí ve svém těle. „Proč se plížíš ve tmě, podivínko?“ Hravě jí cvrnknul do ruky. Jeho nálada nebyla dost hravá, aby uspěl, ale podivný výraz na Michellině tváři aspoň přidal trochu komické úlevy do jeho života. „Nakukuješ ke svým sousedům, že?“
„Ne! Plížím se na svůj nikotin, blbče.“
„Myslím, že bych byl radši, kdybys nakukovala.“
„Klid. Je to jen nikotinová žvýka.“
Odfrkl si. „Proč chodíš ven, abys žvýkala nikotinovou žvejku?“
Pokrčila rameny. „Připomíná mi to plížení se na cigára.“ Věnovala mu svůj nejlepší žádné jaj výraz a pak to dovršila tím, že skutečně řekla: „Jááááj…“
Zavrtěl hlavou a zasmál se.
„Takže jaký byl randící večer?“
Zíral na zem a nakopl kámen na příjezdovce. „Nevím.“
„Takže ne dobrý, chápu to správně?“ Přikývla k obrubníku a on ji následoval.
„Bylo to úžasné,“ řekl, když si sedl na obrubník vedle ní.
„Tak proč tak sklesle?“ Nabídla mu svůj balíček Nicorette.
Vzal si balíček, než si uvědomil, co to je, a když na to ve své ruce pohlédl, zavrtěl hlavou a přistrčil to zpět k ní. Aspoň mohl Michelle připočíst, že ho drží při zemi a rozumného, když ho jeho přítelkyně udržuje neustále v oblacích.
„Nechci o tom mluvit,“ zamumlal. Věděl, že to ji neuspokojí.
„Oh, prosím tě, Dare! Musíš mluvit“-
„Ježíši Kriste, Shell. Nemus“-
„Hej, neoháněj se velkým JK jen proto, že jste vy dva věci tak královsky posrali.“
Zhluboka se nadechl a pomalu a dramaticky to vypustil. „Promiň.“
Trpělivě ho sledovala a odplácla brouka, který se zdál přitahovaný jejím obličejem.
„Okay.“ Odmlčel se, pořád se snažil přijít na to, jak se otevřít. „Nelíbí se mi mít pocit, jako bych nad svým životem už neměl žádnou kontrolu.“
„Ohhhh…“ Dloubla ho do boku. „To vypadá, jako že je někdo blázen přes kontrolu.“
Protočil oči. „Ne. Nebo možná jo.“
„Tím životem předpokládám, myslíš vztah s Bailey?“
„Je to rozdíl?“ zabručel. „Nic už není za mých podmínek. Cítím se, jako by měla moje koule ve svěráku. A chystám se ji nechat držet je tam, protože jsem ztratil právo mít názor nebo se na ni naštvat.“
„Proč se tak bojíš naštvat se na ni?“ Její hlas byl ostrý.
„Svým hněvem jsem nám oběma skoro zničil život, Shell.“ Zíral na zem mezi svými nohama a bojoval s potřebou na chvíli se sám nenávidět.
„Dokáže tvůj vztek zvládnout.“
„Co když to já nedokážu zvládnout? Nechci znovu být tím chlapem.“ Zavrtěl hlavou, když jí z ruky sebral balíček Nicorette a vysunul si kousek, zatímco se na něj culila. Žvýkal to a doufal v příval čehokoli, co si sakra kuřáci tolik užívali na cigárách. Místo toho dostal plnou pusu ostré máty, což ho nutilo zvracet. Vyplivl to, odhodil to na ulici, zatímco ona spadla dozadu a smála se mu. „To je nechutný,“ vykřikl nevěřícně.
Smála se a nakonec se znovu uklidnila dost na to, aby si sedla zpět a jakmile byla usazená, otočila se k němu a usmála se. „Víš ty co? Bailey se s tebou možná prokousává problémy s důvěrou, ale je tam víc než jen tohle. Napadlo tě někdy, že se možná musíš naučit věřit i ty sám sobě?“ Studovala ho.
Pokrčil rameny. „Možná.“
„Myslíš, že bych podporovala váš vztah, kdybych si myslela, že znovu přejdeš na temnou stranu?“
„Temnou stranu. To fakt?“
„Ano, temnou stranu. Víš, že ses na roky ztratil po tom, co Jess zemřela. A nevrátil ses, dokud se nevrátila i Bailey.“
„Zníš jako moje máma.“
„Tvoje máma má pravdu.“
Přikývl. „Vím, že má.“
„Přivázala bych tě za koule a odvezla tě z města s tím provázkem připevněným na nárazníku mého auta, kdybych si myslela, že se chystáš Bailey zničit.“
„To bylo názorné“-
„Moje pointa je…“ Obrátila se k němu a sladce se usmívala. „… máš na to. Neboj se jí to říct.“ Pak vstala, otočila se a nabídla mu ruku. Chopil se jí, a když stál před ní, znovu promluvila. „Miluje tě. Ale nemá pravdu.“ Stoupla si na obrubník a zamířila k předním dveřím, přičemž zavolala přes rameno: „Dobrou, Dare.“ 

44 komentářů:

  1. Moc děkuji za nový překlad. Zdena

    OdpovědětVymazat
  2. Moc děkuji za skvělou a dlouhou kapitolu!

    OdpovědětVymazat
  3. Moc děkuji za skvělý překlad!!!♥♥♥

    OdpovědětVymazat
  4. Děkuju za skvělý překlad

    OdpovědětVymazat
  5. Baily to má stále ťažké... Ďakujem za skvelý preklad a teším sa na pokračovanie

    OdpovědětVymazat
  6. Stačí jeden cvok a Bailey je v háji. Někteří lidi jsou fakt zlí. Tenhle jejich vztah se né a né posunout kousek dál. Děkuji mockrát za skvělou a dlouhou kapitolku a budu se těšit na další.

    OdpovědětVymazat
  7. Bude nějaká kapitola, u který nebudu brečet? Doufám, že jo... Dík moc za další kapitolu!

    OdpovědětVymazat
  8. Ďakujem za ďalšiu kapitolu a skvelý preklad ❤

    OdpovědětVymazat
  9. Každý je hned soudce i kat. Chudák Bailey, Nemá to jednoduché.
    Děkuji za kapitolu.

    OdpovědětVymazat
  10. Ďakujem za skvelý preklad.

    OdpovědětVymazat
  11. Moc děkuji za další kapitolu :-)

    OdpovědětVymazat
  12. Díky mocka za další kapitolu.Tak nevím asi by to měli jednodušší někde kde je nikdo nezná.

    OdpovědětVymazat
  13. Strašně moc děkuji za další kapitolu ❤❤❤

    OdpovědětVymazat
  14. Ďakujem za ďalšiu skvelú kapitolku.janka

    OdpovědětVymazat
  15. Peťo děkuji, těším a jsem zvědavá na 8 kapitolu :-)

    OdpovědětVymazat
  16. Vďaka za opäť nádherné pokračovanie :-)

    OdpovědětVymazat
  17. Čo to s tými ľuďmi je? Prečo sa do všetkého starajú?
    Ďakujem zlato a teším sa na pokračovanie

    OdpovědětVymazat
  18. Srdečná vďaka za preklad... :-);-)

    OdpovědětVymazat
  19. Moc děkuju za skvělou kapitolu. Už se nemůžu dočkat na pokračování.

    OdpovědětVymazat

Děkujeme za komentář! :-)