Unfor - 9. kapitola

Překlad: Markéta

TATE

Začne proti mně houpat boky a já se odtáhnu, zhluboka se nadechujíc. „Nemůžeme, Missy. Nechci ti ublížit.“ Kurva, jsem tak tvrdý. Budu potřebovat studenou sprchu poté, co půjde do postele.

Ona jen rychle zavrtí hlavou. „To mi neublíží. Můžu mít sex,“ říká věcně.

„Ptala ses doktora?“ ptám se překvapeně.

„Ne. Dělala jsem výzkum.“ Dává mi nezbedný úsměv.

„A co všechno ten výzkum říkal?“ ptám se, odstrkávajíc jí nějaké blond vlasy z ramen.

Obalí mi paže okolo krku. „No, říkal, že některé pozice na to mohou mít vliv.“ Snaží se nedbale pokrčit rameny. „Takže na to prostě budeme muset jít pomalu.“

Můžu tohle udělat? Můžu na to jít pomalu a milovat se s ní? Upřímně, nevím. Obejmu jí a vstanu, takže se zachichotá. Vejdu s ní do ložnice a položím jí jemně na postel.

Podívá se na mě a usměje se. To rozjasní ten pokoj. „Jsi tak nádherná,“ říkám, a vezmu jí tvář do dlaní.

„Přestaň se zastavovat,“ říká smetávajíc mou poklonu.

„Mluvím vážně,“ říkám, sklánějíc se nad ní.

Zavrtí hlavou a odvrátí se ode mě. „Proč už nenosíš svoje brýle?“ Byl jsem na to teď zvědavý.

Podívá se na mě a řekne, „Protože v nich vypadám hloupě.“

Odtáhnu se a podívám se dolů na ní, jako by se zbláznila. „O čem to mluvíš?“ Miloval jsem vidět jí v brýlích. Teď vypadá žhavě, ale v brýlích vypadala sexy jako peklo.

Povzdechne si, když mi položí ruce na hrudník. „Vždycky jsem byla ve škole všem pro smích, protože jsem je nosila,“ říká tiše.

Natáhnu se a vezmu jí tvář do dlaní. „Missy, jsi nádherná. Pokud si z tebe někdo dělal legraci, bylo to jen proto, že žárlil.“

Její tělo se třese pod mým, když se směje, jako bych jí řekl ten nejzábavnější vtip, jaký existuje. „Co ej na tom k smíchu?“

Několikrát se zhluboka nadechne, aby se přestala smát. „Protože na mě nikdo nežárlil. Ale děkuju. Bylo to milé,“ dodává předtím, než se na mě usměje.

Usmívám se na ni. Vím, že ve škole to měla těžké. Nemusel jsem být génius, abych viděl, jak byla nesmělá a plachá, když jsme se poprvé potkali. Vím, že neměla mnoho přátel, a taky vím, že se cítila, jako by nikam nepatřila. A tohle všechno se teď změní. Je moje. A já jí ukážu, jak je opravdu nádherná a jak moc je chtěná.

Skloním se a znovu zachytím její rty svými, zatímco kloužu pravou rukou dolů k jejímu boku a přes něj. „Rozevři nohy, zlato,“ vydechnu jí proti rtům, když přeruším polibek.

Nohy se jí rozevřou a moje ruka si najde cestu k její kundičce. Zhluboka se nadechne a vyklene záda, zatímco běžím svým prstem nahoru a dolů po její štěrbince, dráždíc jí.

Zvedne boky, potřebujíc mě uvnitř, ale neudělám to. „Nedráždi mě,“ říká zoufale. „Ošukej mě.“

Usměju se. Rychle se učí. Rád poslouchám, co ženy chtějí. Chci je slyšet, jak se o to dožadují. Nejsem na ty žebrací sračky.

Dovolím svému prstu vklouznout dovnitř a zavrčím nad tím, jakou má těsnou kundičku.

Sevře mě okolo něj a vtáhne si mě hlouběji. Pomalu ho vytáhnu a pak přidám další prst, když do ní vstoupím. Pořád se nemůžu dostat přes to, že byla jenom se mnou. Chtěl jsem Braxtonovi urazit hlavu, když jsem se dozvěděl, že s ní je. Teď když vím, že ho odmítla – nechám ho přežít.

„Ach. Bože,“ vydechne, prohýbajíc záda, zatímco moje prsty až bolestně pomalu pracují dovnitř a ven. „Tate,“ vykřikne, když jí můj palec masíruje klitoris.

„Hmmm?“ ptám se přitulený k jejímu krku. Vůně kokosu mi zaplní nos a já zasténám.

„Šukej mě, Tate,“ říká bez dechu.

Zašeptám jí do ucha. „A s čím?“ dožaduju se a na jejím těle naskočí husí kůže.

Tvrdě polkne, než odpoví. „Svým ptákem.“

Vytáhnu prsty z její promočené kundičky a ona zavzdychá nad tou ztrátou. Chtěl jsem to zkusit brát pomalu, ale způsob, jakým mi říká, abych jí ošukal svým ptákem….je neodolatelný.

Nakloním se a škubnutím otevřu noční stolek, abych vytáhl kondom.

Posadím se na kolena a roztrhnu ho, než si ho nasadím na ptáka. Pak se velmi pomalu zasunu do její žhavé kundičky, centimetr po centimetru, snažíc se jí nezranit.

Natáhne se a položí mi své ruce okolo krku a přitáhne si mou tvář dolů k sobě. Její rty napadnou moje v zuřivém polibku a já jí líbám zpátky stejně vášnivě. Odtáhnu svoje boky a znovu přirazím. Snažíc se jít na to tak pomalu, jak je to jen možné, ale je to těžké. Chci do ní jen bušit. Nikdy jsem nepoznal nikoho, kdo by byl tak kurevsky těsný.

Odtáhne své rty od mých a nadechuje se. „Co to děláš?“ ptá se, když její paty narazí do mého zadku. „Proč na to jdeš tak pomalu?“ ptá se bez dechu.

„Nechci tě zranit,“ říkám, ale moje boky zvednou tempo, jakmile ta slova opustí moje rty. Nechci jí zranit, ale to je to, jak to mám rád. To je to, jak to potřebuju. Tvrdě a rychle. Bez emocí. Jen šukání! Proč se s ní snažím být jemný?

Zavrtí hlavou. „Neboj se o mě.“ Vytáhnu se z ní a pak pomalu po centimetrech dovoluju svému ptáku cítit každý centimetr z ní. „Prostě mě ošukej,“ dožaduje se a já to vzdávám.

Běžím svou rukou nahoru a nad její hlavu a zapletu jí prsty do jejích blond vlasů. Škubnu s něma, díky čemuž jí hlava škubne dozadu a ona zalapá po dechu. „Chceš, abych tě ošukal?“ zavrčím, když přirazím svého ptáka do její kundičky a cítím, jak mi její vlhkost stéká po koulích. „Budu tě šukat.“ Odtáhnu se a pak znovu přirazím.

Ona zakňučí. „Řekni, že jsi moje,“ dožaduju se, zatímco postel bouchá proti zdi z mých výpadů. Odkdy mi jenom šukání nestačí? Mám pocit, že si jí potřebuju fyzicky označit, aby všichni viděli. Že patří jen mě. Že jsem jediný, kdo tady kdy byl a nikomu jinému to není povoleno.

„Jsem tvoje,“ vykřikne, zatímco se její kundička okolo mě stahuje.

„A co chceš, abych ti dělal?“ zavrčím, zatímco se moje volná ruka obtočí okolo jejího odhaleného krku – aniž bych jí odříznul vzduch, ale držím jí agresivně na matraci, zatímco jí hlavu držím vzadu s jejími vlasy.

„Šukej mě,“ vykřikne.

Odtáhnu se a přirážím znovu a znovu, dokud necítím, že se její kundička stahuje okolo mě a ona vykřikuje moje jméno.

Jakmile se udělá, naposledy přirazím předtím, než ztuhnu a udělám se do kondomu.

Spadnu na postel vedle ní těžce dýchajíc a srdce mi divoce bije. „Jsi v pořádku?“ ptám se jemně jí přejíždějíc přes její hrdlo.

Mile se usmívá, zatímco se dívá na strop, snažíc se taky popadnout dech. „Jsem v pohodě, Tate.“

Položím jí ruku na břicho a její hlava padne na stranu, aby se na mě podívala. „Řekla bych ti, kdybych nebyla,“ říká a já jen přikývnu.

„Jen se ptám,“ říkám předtím, než se dostanu z postele a odhazuju kondom. Nenávidím tuhle zatracenou věc. Zřídkakdy jsem je používal. Holky, které obvykle šukám, jsou ty, které šukám pravidelně. Pokud to nejsou takové, které si vyberu v baru, jako jsem měl Ginger – pak neexistuje způsob, že bych šukal bez něj.

Lehnu si zpátky na postel a přitáhnu si její tělo ke svému. „Jsem celá zpocená,“ říká snažíc se odtáhnout.

„Líbí se mi to.“ Jemně jí políbím na čelo a ona se zachichotá. Ležíme v posteli několik vteřin, uklidňujeme naše dýchání a ona se zatřese dřív, než uslyším vibrování. „Je to jeden z našich telefonů?“ ptám se. Pokud to není její, je to můj.

„Jo,“ říká, ale neudělá žádný pohyb, aby ho zvedla. „Jsem si jistá, že je to moje matka.“

Dám si ruku za hlavu, zatímco jí pevně držím u sebe, přemýšlejíc o tom, jakou mocí hýbe uvnitř mě. Kolik síly má nade mnou. Já mám být monstrum. Nemám být tím, kdo se stará o ostatní, nebo se objímá poté, co ošukal ženu. A teď jsem tady. A je to dobrý pocit. Je dobrý pocit vědět, že mě chce. Že mě potřebuje. Jako bych byl jejím ochráncem. To je všechno, co jsem se kdy snažil udělat pro svou matku a selhal jsem.

Slyšíme, jak se přední dveře otevřou a pak zavřou, než slyšíme Parkerův hlas dole v chodbě, následovaný dívčím.

„Skvělé,“ zamumlám a cítím, jak se mi Missy směje do hrudníku.

„Jsi tatínkova zlobivá holčička?“ Slyšíme Parkerův hlas a Missy se tiše směje.

„Ano, tatínku. Byla jsem moc, moc zlobivá,“ odpovídá dívka.

„No, pak tě tedy taťka potřebuje potrestat,“ říká, následuje zvuk, jak jí plácne po zadku. Ta holka zaječí a pak zasténá.

„Jak se ti to líbí?“ dožaduje se Parker a pak slyšíme zvuk, jak jeho ruka znovu dopadne na její zadek, tentokrát tvrději.

„Víc.“

„Dám ti víc, až se taťka rozhodne, že jsi připravená,“ zavrčí.

Zavřu oči, snažíc se je nevnímat, ale rychle se otevřou v momentě, kdy mi Missyina ruka začne klesat dolů po mém břiše. Začnu tvrdnout z jejího doteku a z myšlenky na to, že jí znovu ošukám tu její těsnou kundičku.

Zasténám a zvednu boky nahoru, když její malá ruka dojde k mému bolavému ptáku. „Nažhavili tě?“ ptá se tiše, zatímco Parker a jeho šukna pokračují v jejich předehře.

Zavrtím hlavou. „Ne. To ty,“ říkám popravdě a ona se na mě usměje. „Jsi připravena na druhé kolo?“ ptám se zvedajíc obočí, snažíc se ignorovat mého teď už bolestivě tvrdého ptáka.

„Myslela jsem na něco trochu jiného,“ zašeptá.

Něco jiného? „Jako co?“

Kousne se nervózně do spodního rtu a já se natáhnu a uvolním jí ho ze sevření zubů. „Jako co?“ ptám se znovu přejíždějíc palcem přes něj. „Co chceš, Missy?“ ptám se.

Sklopí své modré oči ke své ruce, omotané okolo mého ptáka a olízne si rty. „Chci, abys mi ošukal pusu.“ Zavrčím nad těmi slovy. Tahle krásná, nevinná žena, ležící vedle mě chce, abych jí ošukal její pusu. A, kurva, jak moc to chci taky.

„Vstaň,“ říkám a poplácám jí po stehně. Vstane ze mě a já se posadím na posteli, opírajíc se zády o čelo postele. „Sedni si mezi moje nohy,“ přikazuju a ona udělá, co jsem jí řekl. Kurva, nebude to dlouho trvat.

Natáhnu se a protáhnu své prsty jejími vlasy na každé straně její hlavy. Skloním se a položím své rty jen kousek od jejích. „Budu ovládat tvou hlavu.“ Jemně utáhnu její vlasy, abych zdůraznil, co tím myslím. „Rozumíš?“

Přikývne a tiše řekne, „Ano.“

„Nechci se ti udělat do pusy. Takže když ti řeknu stop, tak přestaneš.“

Znovu přikývne, ale její tělo se chvěje z mého prohlášení. Jakákoli děvka může kouřit ptáka. A každá kurva může polykat semeno. Chci si označkovat Missy. Chci vidět moje sperma po celých jejích krásných prsou a vědět, že jsem jí tohle udělal já. Že mi dovolila tohle udělat.

Opřu se zpátky a nasměruju jí s rukama stále v jejích vlasech. „Na kolena,“ zavrčím, zatímco mi v ptákovi pulzuje. Olízne si rty, zatímco se její modré oči dívají do mých. Nevypadá nejistá. Nebo nervózní. Vypadá kurvesky žhavě jako peklo a je rozhodnutá mi dát jízdu mého života.

„Budu se snažit být jemný,“ říkám, nechci jí zranit. Ačkoli řekla, že s nikým jiným nešukala, jsem si zatraceně jistý, že nikdy nekouřila Braxtonovi péro.

Braxton. „Už jsi někdy tohle dělala?“ Musím to vědět. Zavrtí hlavou a já se usměju. Tohle je její poprvé. Musím si připomínat, že ačkoli je v posteli se mnou, není to moje obvyklá šukna.

„Nebuď jemný,“ zašeptá. „Chci, abys mi ošukal pusu, Tate.“

Moje ruce se utáhnou v jejích vlasech a já s ní škubnu dopředu, když zalapá po dechu z té bolesti. Narazím svými rty na její a tvrdě jí políbím. Můj jazyk jí roztáhne rty a setká se s tím jejím v šílenství. Poskočím, když cítím, jak se její ruka obtočila okolo mého bolavého ptáka.

Odtáhnu se a snížím její hlavu k mému ptáku předtím, než může vůbec popadnout dech.

Otevře pusu a jazykem mě olízne na špičce. Hlava mi spadne dozadu na čelo postele, když otevře pusu dokořán. Zatlačím na její vlasy, snižujíc její pusu dolů a dovolujíc vklouznout mým pulzujícím ptákem mezi její horké rty.

Vypustím obláček vzduchu a hruď se mi rychle zvedá a klesá. Dovolím jí dostat se do poloviny a pak jí hlavu zvednu nahoru. Několikrát tohle zopakuju a pokaždé jí dovolím vzít si ho hlouběji.

Cítím zadní část jejího krku a její tělo sebou trhne, ale nedovolím její puse se pohnout. Je to tak kurevsky dobré. „Zatraceně,“ zasyčím, zatímco mi saje ptáka. „Tak je to správně,“ říkám, nechám jí se zvednout a dovolím jejím rtům běžet po mé hřídeli. Cítím její jazyk na spodní straně svého ptáka a projede mnou mráz. Chce se odtáhnout, ale já jí zatlačím hlavu zpátky. Zakňučí, když jí znovu narazím na zadní část krku a já zavrčím.

Moje ruce utáhnou sevření jejích vlasů a její tělo sebou trhne. Nemůžu to udělat. Nemůžu být jemný. „Teď ti ošukám pusu,“ varuju jí a ona se posune na kolenou. Vím, že jí pravděpodobně zdřevění nohy z to o, jak tady klečí, takže chci, aby to bylo rychlé.

Zafňuká, když jí začnu pohybovat s hlavou nahoru a dolů rychlým tempem. Sevřu čelist, zatímco její pusa jezdí nahoru a dolů po mé délce, sajíc ho pevněji.

„Kurva, Missy,“ říkám, když se mi začnou stahovat koule. „Už skoro jsem,“ vydechnu, zatímco pokračuju v práci úst nahoru a dolů.

Její tělo sebou trhne a já cítím, jak se odtahuje. „Už skoro jsem, zlato,“ říkám jí dávajíc jí vědět, že teď nepřestanu. „Dýchej nosem,“ poučuju jí a ona zasténá okolo mého ptáka.

Vyrazím boky nahoru pokaždé, kdy jí skloním hlavu dolů. Cítím, jak se mi koule stahují a já jí škubnu hlavou nahoru ode mě a přitáhnu si její tělo proti sobě. Popadnu do ruky svého ptáka a jednou ho dlouze přejedu, zatímco mířím na její hrudník, když se udělám na její perfektní prsa.

Padne na postel vedle mě s mokrými, oteklými rty, snažíc se popadnout dech.

Skloním se a jemně jí políbím na rty. „To bylo úžasné,“ říkám tiše a ona mi dává spokojený úsměv.

Zavrčím, když slyším Parkerovu holku začít mluvit o tom, jak velký je jeho pták. Missy se na mě podívá s velkým úsměvem na tváři. „Mám nápad,“ říká.

********************

Sedím v Missyině obýváku, zatímco se sprchuje. Přišli jsme tady včera v noci, jakmile jsem jí došukal pusu. Nemohl jsem už víc snášet Parkera a tu jeho holku. Chápu to – všichni mluvíme špinavě a uvízneme v té chvíli. Ale pokud ho ještě jednou budu muset poslouchat, jak jí plácá po zadku a říká jí ‚Tatínkova zlobivá holčička‘…… zabiju ho!

Missy se tomu prostě jen smála, ale já to už to víc nedával. Navrhla, abychom šli k ní. Byl jsem na nohách a měl nastartované auto dřív, než se stačila oblíknout.

Vlastně mám rád její byt. Je tichý – žádný Parker, a žádný Puss Puss. Opřu se zpátky na gauč, když uslyším několikrát zazvonit její telefon. Pak slyším její hlas. „Haló?“ Dlouhá pauza. „Ne, všechno je v pořádku. Jen jsem měla hodně práce,“ říká a to vzbudí můj zájem. Znovu se odmlčí a pak slyším, jak se dveře do její ložnice tiše zavřou. Tentokrát, když promluví, mohu jen stěží rozeznat, co říká. „Ne….neměj strach….“

Vstávám z pohovky a jdu zpátky k její ložnici chtějíc vědět, s kým to mluví a proč se to přede mnou snaží skrýt.

Otevřu dveře a opřu se o zárubně a poslouchám jí, zatímco je ke mně otočená zády. „Ne. Právě se připravuju do práce,“ říká, zatímco se přehrabuje ve svém prádelníku. „Takhle to není.“ Těžce si povzdechne. „Tate…… Je jiný.“

Můj hněv stoupá, když si uvědomím, že se odkazuje na mě. Ona mě brání! Proč kurva mě musí před někým bránit? A proč jsem díky tomu na ni nasraný? Nepotřebuju, aby mě obhajovala. 

„Nevím, co ti mám říct,“ zašeptá drsně myslíc si, že jsem pořád v obýváku. „Přestaň. Dobře. Nevíš, co říkáš.“ Odhodí tričko dolů na podlahu a dá si ruku v bok, začínajíc být podrážděná. „Vím, že jsi tam byl. A děkuju ti za to.“ Hlas jí změkne. „Ne. Nechoď sem,“ říká rychle. „Protože už jdu pozdě. Zavolám ti později.“ Odtáhne telefon od ucha a zavěsí. Hodí ho na postel, než se skloní a zvedne si svoje tričko. Chce si ho přetáhnout přes hlavu, když k ní přistoupím a vytrhnu jí ho z ruky.

Otočí se ke mně překvapená. „Kdo to byl?“ ptám se dívajíc se na ni.

Několikrát se podívá ze mě na dveře, než na mě zúží oči. „Tys mě odposlouchával?“

„Ano.“ Nevím, jestli bych to mohl takto nazývat, ale jo.

Položí mi ruku na hrudník a zatlačí mě zpátky, potřebujíc víc prostoru. „Jak se opovažuješ,“ vyštěkne, když chce kolem mě projít.

Popadnu jí za ruku a přitáhnu zpátky, přitlačujíc jí proti jejímu prádelníku. Položím jí ruce na obličej a držím ho na místě. „Kdo. To. Byl?“ dožaduju se.

Odfrkne si. „To byl Braxton.“

Ten zkurvysyn. „Co kurva chtěl?“

„Jen chtěl vidět, jestli jsem v pořádku,“ vysvětluje a já zavrtím hlavou.

„Co chtěl ještě?“ zvednu obočí. „Co o mě říkal?“

Odtáhne svou tvář z mého držení. „Nech toho, Tate,“ zavrčí, než se otočí a odchází ode mě.

„Missy….“ Říkám následujíc jí, ale zazvoní jí zvonek u dveří, čímž přeruší to, co jsem chtěl říct.

Vydává zvuk frustrace, když si přetáhne tričko na sebe a pak jde ke dveřím, aby otevřela. Prudce je otevře a zůstane zmrazená, když jí pozdraví Braxton. „Říkala jsem ti, abys sem nechodil.“

Jeho hnědé oči se rozšíří nad jejím tónem, a musím říct, že i já sám jsem tím překvapený. Ona není ten typ typické děvky.

„Jen jsem tě chtěl zkontrolovat,“ říká, když vstoupí do jejího bytu.

Jdu chodbou, zastavím se a zkřížím si ruce na prsou. Jeho tělo zmrzne, jakmile mě uvidí. „Aha,“ říká překvapeně.

Správně, zmrde!

Missy si vjede rukama do svých blond vlasů a povzdechne si.

„Takže je to pravda?“ ptá se, dívajíc se na ni. „Vy dva jste spolu?“ ptá se.

„Ano,“ říká ona tiše, když jí oči klesnou k podlaze, snažíc se vyhnout jeho pohledu. „Chtěla jsem ti zavolat později a vysvětlit ti to,“ vysvětluje.

„Vysvětlit co?“ ptá se a oči se mu zúží.

Ona se na mě nervózně podívá a zkousne si svůj spodní ret. „Aha,“ říká on, když si uvědomí, že ona mu nehodlá odpovědět. Pak se on podívá na mě. „No, dovol mi vysvětlit ti pár věcí.“ Udělá ke mně několik kroků.

Missyiny oči se rozšíří a popadne ho za rameno a snaží se ho udržet ode mě. Rozdělám si ruce z hrudi a postavím se rovně. „Prosím. Ne,“ prosí Missy a já sevřu čelist.

„Musíš odejít,“ varuju ho, když konečně promluvím.

Zachechtá se. „Najednou se o ni chceš postarat?“ ptá se.

Zatnu ruce do pěstí po bocích. „Braxtone. Prostě to nech plavat,“ říká mu ona, snažíc se ho odtáhnout za ruku.

„Ne,“ vyštěkne, otáčejíc se k ní. „Tenhle chlap tě zničil,“ prohlašuje zvyšujícím se hlasem. „Nebo už jsi zapomněla?“

Ona zavrtí hlavou, zatímco jí slzy začnou plnit oči. „K sakru, vždyť jsi mi běžela do náruče právě po té noci, kdy sis kvůli němu vyplakávala oči.“

Dívám se z něj na ni a ona klesne očima na podlahu. O čem to mluví?

„On se nakonec rozhodne udělat si na tebe čas přes den a ty za ním běžíš s otevřenou náručí,“ vyplivne na ni.

Dojdu k němu a popadnu ho za zadní část jeho košile. Škubnu s ním dozadu a pak ho strkám k předním dveřím, zatímco on klopýtá na svých vlastních nohách. „Jediný důvod, že ti nenakopu tvůj zadek je proto, že jsi Parkerův bratr,“ zakřičím, ukazujíc na něj prstem.

Podívá se z Missy na mě. „Příště, až ti zlomí srdce, už tady nebudu Missy,“ konstatuje a já mu zabouchnu dveře před nosem.

„Je mi to líto, Tate….“ Říká zoufale. „Šla jsem k němu domů tu noc mých narozenin. Ale neudělala…..“

Přitáhnu si jí k sobě a políbím jí na temeno. „To je v pořádku,“ říkám. Ve skutečnosti není. Ani nemůžu myslet na to, že byla v jeho náručí, ale tu noc jsem spal se Cindy. A vím, že Missy a Braxton nezašli dál. Nemůžu jí to mít za zlé. Ne, když za ním běžela kvůli mně.

Odtáhnu se od ní a skloním se, pokládajíc svoje rty na její.

Ona patří mně.

Je celá jen moje.

Připomenu jí to. Sehnu se, chytím jí pod zadkem a škubnu s ní nahoru. Zabalí svoje nohy okolo mě, když jí nesu zpátky do ložnice, připravený si ji znovu vzít.

MISSY

Jsem unavená. Jak fyzicky, tak psychicky. Můj den byl strašný. Kromě toho, že se dnes ráno ukázal Braxton v mém bytě, pokazila jsem objednávku v Andělově snu a pak jsem musela opravovat cukrové polevy na některých dortech, protože jsem použila špatné barvy.

Jakmile jsem skončila, běžela jsem do obchodu s potravinami koupit několik věcí do Tateova domu. Necítím se dobře, když tam mám zůstávat a nepřispívat něčím.

Teď vejdu do jeho domu, snažíc udržet tři pytle s potravinami, když najdu Parkera jakse líbí s blondýnou, která vypadá, jako by to mohla být moje matka. Ona se odtáhne lapajíc po dechu a šeptajíc, „Kladivo.“

On mě uvidí a jeho oči se rozzáří. „Srdíčko,“ říká s úsměvem, když jí odstrčí.

Co to kurva?

Vstane z gauče a jde ke mně. Hodí mi ruku přes rameno a dává mi pusu svými stále ještě mokrými rty na tvář. Praštila bych ho, kdybych neměla ruce plné tašek s nákupem.

„Dneska ji mi chyběla,“ říká mi a zvedne na mě obočí.

Podívám se několikrát mezi blondýnou, sedící na mém gauči a jím. „Ach, jsem tak nevychovaný,“ promluví on. „Haley. Tohle je Missy.“ Pak se on podívá na mě s nevhodným úsměvem na tváři. „Haley přišla včera v noci,“ říká přes svůj smích. Aha, takže tohle je ta žena, kterou jsme slyšeli křičet jeho jméno. „Řekl jsem jí, že moje srdíčko už bude brzy doma a ty jsi tady,“ říká vzrušeně. Pak se skloní k mojí tváři, jako by mě chtěl políbit a já upustím dva pytle s potravinami a odstrčím ho.

„Co to sakra?“ vykřiknu. Co si myslel?

Holka rychle vstane z gauče s očima dokořán. „Omlouvám se. Nevěděla jsem, že má přítelkyni.“ Proletí kolem mě a kývne hlavou k Parkerovi.

Podívám se na něj, když si povzdechne a spadne zpátky na gauč. „Díky,“ říká mi s úsměvem. „To mohlo být trapné.“

Stojím tu dívajíc se na něj a přemýšlím, co se tady k čertu právě stalo. „Kladivo?“ Přistihnu se, že se zeptám.

Přikývne s úšklebkem. „To je to, jak říkám svému péru,“ říká se vší vážností a já mám pocit, že budu zvracet. „Chápeš?“ zahýbe obočím. „Kladivo….nehty…..“

Zvednu ruku, abych ho zastavila, a rozhodnu se, že nebudu reagovat. „Tys mě chtěl políbit,“ říkám.

„Vlastně jsem ti chtěl dát eskymácký polibek, ale tys mě odstrčila.“ Zasměje se. „Ačkoli díky, vzala to jako nenávist žárlivé přítelkyně. Sám bych to nenaplánoval lépe.“

„Naplánoval?“ O čem to mluví?

„Jo. Naplánoval. Nemohl jsem tu děvku přimět odejít.“ Protočí oči. „Čekal jsem na tebe, až přijdeš, víc jak hodinu.“ Podívá se na hodinky na svém zápěstí. „Řekl jsem jí, že moje velice žárlivá přítelkyně brzy dorazí, ale ona mi nevěřila. Tvoje reakce byla k nezaplacení.“

********************

S Tatem jsme teď byli ‚spolu‘ něco málo přes týden. Nebudu lhát a říkat, že to byly srdíčka a kytičky. Bylo to úžasné a taky nepříjemné najednou. Ten muž vydá se svou náladou za pět ženských.

Snažím se nepřekročit nějakou pomyslnou hranici, ale je to těžké. Snažím se nebýt stíhačka a trávit s ním každý okamžik. Pár nocí jsem zůstala v jeho domě a on taky jich strávil pár u mě.

Minulou noc, když jsem mu řekla, že jdu domů, naštval se na mě. Neřekl to, ale mohla jsem to říct ze způsobu, jak se jho postoj změnil, že není nadšený. Ale neřekl mi, abych zůstala, a nenabídl se, že půjde ke mně. Jen se mu snažím dát prostor. Muž, jako on – ten, který je zvyklý chodit od jedné ženě ke druhé – nechce strávit každý okamžik s tou samou osobou.

Chci, aby tohle vydrželo. Nechci, aby si uvědomil, že mě nemá rád, nebo že už je ze mě unavený potom, co jsme spolu týden.

„Takže….?“ Ptá se Sam, když se nakloní na pultě vedle mě s velkým úsměvem na tváři.

Snažím se držet náš vztah v tajnosti. Nevím proč – hádám proto, že nechci, aby se na mě lidé dívali, jako bych se snažila o něco, o čem oni vědí, že nikdy nebude fungovat. Když jsem naposledy mluvila se Sam o mě a Tateovi, řekla jsem jí, že nejsme spolu. A tenkrát to byla pravda. A i Braxton o tom nic neřekl. Vlastně ani nevím, od koho vzal tuhle informaci.

Moje tajemství šlo skvěle až do druhého dne. Parker přišel domů a našel mě a Tatea, jak se mazlíme na gauči. Měla jsem nějaké bolesti a Tate mi dal jednu tabletku proti bolesti. Skončilo to tak, že jsem vytuhla a on usnul taky. Parker přišel domů z práce a vyfotil nás. Pak to ten idiot dal na své facebookové stránky. Když na něj Tate křičel a řekl mu, aby to smazal, odpověděl, že ně a smál se. Že díky tomu vypadal jako milující a starostlivý kamarád a pod to napsal titulek ‚přeju si, abych mohl najít takového kamaráda k pomazlení‘. Ať už to znamená cokoli. Ten chlap udělá cokoli aby uspěl, pokud se mě ptáte.

„Věci jdou dobře,“ říkám, odpovídajíc na její otázku.

„Dobře?“ ptá se se zvednutým obočím. „To je všechno, co mi k tomu řekneš?“

„To je všechno, co mám,“ říkám s úsměvem. „Je to teprve týden,“ připomínám jí.

„Jo, ale v Tatově knize je to jako věčnost.“ Poplácá mě po rameni, než odejde zpátky do kanceláře. Vrátí se zpátky za chviličku s kabelkou přes rameno. „Musím odejít. Jdu vyzvednou Sadey od rodičů,“ říká, když mává, vycházejíc dveřmi, které vedou dopředu.

„Ahoj,“ vykřiknu předtím, než se podívám na košíček ve své ruce. Roztírám cukrovou polevu rovnoměrně předtím, než ho strčím na podnos.

Všichni jsme přišli brzy ráno, ale jelikož jsme s Holly jediné bez dětí, zůstáváme déle. Ačkoli Holly dneska odešla hned po obědě. Zvracela a my se všichni vsadili, že je těhotná.

Zvednu další košíček a začnu na něj roztírat cukrovou polevu, když slyším, jak se znovu otevřou dveře. „Zapomělas na něco?“ ptám se, aniž bych se obtěžovala podívat.

„Na tebe.“

Usměju se, když slyším Tateův hluboký hlas. Přijde se postavit vedle mě a zabalí mi paže okolo mého pasu. Nakloním hlavu na stranu, nechávajíc mu přístup k mému krku. On miluje, když mě tam může líbat.

Postavím dolů teď už natřený košíček a otočím se v jeho náručí. „Co tady děláš?“ ptám se zabalujíc svoje paže okolo jeho krku.

Usměje se na mě a díky tomu se mi úsměv rozšíří. Možná má svoje ještě svoje šílené výkyvy nálad, ale nikdy jsem ho neviděla usmívat se tak moc, jako v posledním týdnu.

„Přišel jsem, abych tě vzal na večeři,“ říká jednoduše a díky tomu moje mysl přemýšlí.

Tate stále pracuje v opravně mých rodičů, ale jen na částečný úvazek. On, Slade a Parker stále rozjíždějí svou bezpečností agenturu. Tento víkend měli několik zakázek, ale nejsem si jistá, jak moc se to platí.

On má pěkný dům, kolo, auto a vždycky utrácí peníze, ale nevím, odkud přicházejí. A já se bojím zeptat. Bojím se, že by mi to neřekl, nebo vážně já nechci znát odpověď.

Jeho otec zemřel před šesti lety. Zanechal svou společnost za dvanáct milionů dolarů Sam, společně s jeho domem a vším, co vlastnil. Nevěděl, že má syna. Neměl ani ponětí o Tateovi. Ale když dala Sam dům jejich otce na prodej, Tate ho koupil. Vím, že si přeje, aby si mohl se svým tátou promluvit předtím, než byl zabit při autonehodě. Ačkoli i když o tom nikdy nemluví, vím, že si přeje, aby mu mohl říct pravdu. Že byl jeho syn a že ho miloval. Tate nemusí říkat miluju tě, ale vím, že má srdce.

„Co se děje?“ ptá se, získávajíc si mou pozornost.

Usměju se na něj. „Ale nic. Jen jsem přemýšlela, co si dát dobrého k večeři.“

„Přemýšlím o sushi.“

Přikývnu vzrušeně hlavou. „Sushi zní dobře.“

„Chyběla jsi mi minulou noc,“ zašeptá drsně a já vím, že to pro něj bylo těžké říct. Tate nemá rád, když ostatní vědí, jak se cítí. Je raději, když znají jeho drsnou stránku, než tu měkčí. Ale učím se velmi rychle.

„Taky jsi mi chyběl. Spal jsi dobře?“ v posledním týdnu měl poměrně často noční můry. To byl další důvod, proč jsem zůstávala u sebe. Vzbudil se dezorientovaný a zmatený. Pot z něj kapal. A díval se na mě s hrůzou v očích. Jako ztracený malý kluk, který chce někomu pomoct. Pak mu jeho tvář ztvrdne a dívá se na mě, jako bych udělala něco špatného a on mě chce zabít. Nebojím se ho, ale jsem si jistá, že ho trápí, když ho takhle vidím.

„Jo,“ odpovídá na mou otázku, ale vím, že lže. „No tak, pojďme se najíst a pak chci jít k tobě a sbalit ti tašku,“ říká.

„Na co?“ ptám se, ale už znám odpověď.

„Protože zůstáváš se mnou, zlato.“

Směju se. „Nemám do toho co mluvit?“ dráždím ho.

„Ne.“