TTA - PROLOG

Překlad: Mishacka
Kor.: Arey

Ahoj čtenářky, takže jak jsme slíbily, pomalu začínáme. Zatím kapitoly nebudou každý den, některé jsou hodně dlouhé a teď před vánoci je toho času méně a méně. Ale slibuju, že se budeme snažit tak na 3 – 4 kapitoly týdně, ať nejsou dlouhé prodlevy a třeba časem budou kapitoly přibývat rychleji. Užívejte si příběh Ryana a Taiyi.

Držte si klobouky a jdeme na to.

M+A

Taiya

Nakonec mě k tomu donutil…

Podupávala jsem nohou a skřípala zuby. Nepočítala jsem s tím, že návrat do Perth bude takový. Nemyslela jsem si, že bych narazila na Ryana hned pár dní po svém návratu, ale narazila. To jsem šťastlivec.

Vylezla jsem z auta, ve kterém jsem zůstávala posledních deset minut a které bylo zaparkované před Ryanovým barem. Knox Tavern. To místo prošlo změnou od doby, kdy jsem ho viděla naposledy. Vejdu dovnitř a mé oči okamžitě zalétnou k němu. V místnosti nevnímám nikoho jiného než jeho. Ignoruju, jak se mi z pohledu na něj rozbuší srdce, ignoruju reakci svého těla. Razím si to přímo k němu, potřebuju mu ukázat, co si myslím. Jak se opovažuje mě ignorovat, když mě vidí poprvé po roce?

Stačil mu jediný pohled a po tváři se mu rozlil překvapený výraz. Všimla jsem si, jak mu po něm přejelo několik emocí, než je skryl a všiml si, že vedle mě někdo stojí. Scott je jen kamarád a Ryan neměl právo se ho dotknout. Ryan už nemá právo vůbec na nic. Tuhle výsadu ztratil.

Kéž by to tak někdo řekl mému srdci…

Ale promiň, srdce, v tomto zvítězí moje hlava.