TB - 8. kapitola

Překlad: Verča

Brody umí být i sladký, nebo spíš sladce-originální? Řekla bych, že se pomalu dostáváme k prolomení ledů J

Hezké čtení J

Delilah

„Myslím, že jsi včera večer dala?“ Indie se točila v mém otočném křesle. Upustila jsem mé tašky na podlahu a podívala se na krásné květiny na mém stole.

„Odkud jsou?“

Zvedla malou kartičku. „Cityscape Florists. Dodali to těsně předtím, než jsi přišla.“

„Potřebuju běžet na toalety.“ Schovala jsem kabelku do šuplíku, vyndala můj mobil na stůl a pohlédla na hnědý papírový sáček, který obsahoval Indiininu snídani, kterou nám přinesla. „Doufám, že je to něco mastného…dnes ráno to potřebuji.“

Když jsem se vrátila do mé kanceláře, Indie mluvila do mého telefonu. „Teď přišla. Květiny jsou krásné, mimochodem.“ Podala mi můj mobil s drzým úsměvem.

„Ahoj.“

„Ránko.“ Brodyho hlas byl protkán ranním chrapotem. „Jaký druh květin doručili?“

Podívala jsem se na puget. „Růže. Jsou krásné. Děkuji.“

„Neoriginální.“

„Pardon?“

„Co za hňupa pošle ženě obyčejné růže?“

„Myslíš…nejsou od tebe?“

„Ne. A chlap, který je poslal, je kokot. Pravděpodobně má účet v květinářství na standardní objednávky a vzkaz odříkala jeho sekretářka.“

„Ani nevíš od koho jsou. Já ani nevím, od koho jsou. Přesto víš, že je to kokot?“

„Ano.“

„Protože jsou to růže?“

„Ano. Kokot. Jsem si tím jistý.“

Zasmála jsem se. „Tvé hodnocení je zábavné. Ujistím se, že si to udržím na paměti, až budu číst kartičku a zjistím od koho je to sladké gesto.“

„Sladké gesto.“ Pak se rozchechtal. „To není to, co opravdu chceš, a víš to.“

Po osmi hodinách házení a otáčení sebou v posteli jsem si začínala myslet, že měl pravdu. Nerada jsem si to přiznávala, ale myslela jsem na Brodyho, hodně, poté, co mě opustil. Přehrávala jsem si náš rozhovor znovu a znovu, a proč nemůžu mít sex bez vztahu; začala jsem sama o sobě pochybovat. Možná není nic špatného na tom mít sex s mužem, ke kterému jsem přitahována. Proč jsem se potřebovala uvázat v nějakém vztahu, abych si užila sex? Bylo mi dvacet šest let- není nic špatného na tom mít sex, jen sex.

„Voláte z nějakých jiných důvodů, než jen kvůli tomu abyste mi řekl, co chci, pane Eastone?“

Zasténal.

„Co?“

„Líbí se mi jak „pane Eastone“ zní ze tvých úst.“ Znovu zasténal.

„Co?“

„Teď přemýšlím o tvých ústech.“

Usmála jsem se. „Nejsi moc dobrý v těchto kamarádských věcech, že?“

„Říkal jsem ti, že jsi první. Je to těžší, než jsem si myslel.“

„Vsadím se, že je.“

„Flirtuješ se mnou, kamarádko?“

„Točí se mi z tebe hlava. Nemám ponětí, co dělám. Nejsem si ani jistá, proč mi voláš.“

„Hovno. Dobře. Jo. Správně. Chci udělat rozhovor v mém hotelovém apartmá.“

„Tvoje hotelové apartmá?“

„Nezni tak ustaraně. Budeš mít s sebou partu. Nemůžu na tebe před nimi zaútočit.“

„To je pravda.“

„Budu muset počkat, dokud neodejdou.“

Pořád jsem stála vedle mého stolu, tak jsem ukázala na Indii, aby mi uhnula z místa. „Jaký den?“

„Sobota. Pozdní odpoledne. Naše hra je v neděli, takže máme trénink do dvou.“

„Tak v pět?“

„Skvěle.“

„Děkuji. Nemůžu ti říct, jak moc si toho vážím. Můj šéf bude nadšen. A on je skoro vždy mrzutý, takže to už něco znamená.“

„Jsem rád, že ti můžu pomoct.“

„Zítra večer ti pošlu dotazy předem.“

„Vlastně, proč mi je nepřineseš, a můžeme to udělat nanečisto.“

„Ve tvém hotelu?“

„Bojíš se, že se neovládneš?“

„Samozřejmě, že se nebojím.“ Možná.

„V sedm. Objednám nám nahoru večeři.“

„Dobře.“

„Jo, a Delilah?“

„Ano?“

„Můžeš nechat tvé babičkovské šaty doma. Nezastaví mě to od chtění ošukat tě proti zdi.“

Hovor se přerušil, zanechal mě s otevřenými ústy. Když jsem konečně získala mysl, zvedla jsem mou ruku k Indii, dlaní vzhůru. Položila malou kartičku.

Delilah. Nevoní ani z poloviny tak dobře, jak ty. Michael Langley.

„Od koho jsou?“

„Neměla bych ti to říkat poté, co jsi právě udělala na telefonu.“

„Co? Předpokládala jsem, že byly od Brodyho. Šla jsi s ním včera večer, a volal hned ráno.“

„No, předpokládala jsi špatně.“

„Vsadím se, že Brody žárlil.“

„Myslím si, že ne.“

Indie mi vytáhla kartičku z ruku. Přečetla si to a poškrabala se na nose. „Michael Langley.“

„Co? Je to milý chlap. Mluvili jsme spolu na té charitativní akci. Máme mnoho společného.“

„Víš, co mu chybí?“

„Co?“

„On není Brody Easton.“

„Myslím, že bys měla jít ven s Brody Eastonem.“

„Šla bych. Ale dodržuju dívčí kód.“

„Dívčí kód?“

„Nespíš s muži tvé nejlepší kamarádky, která s nimi chce dělat špinavosti.“

„Nechci s ním dělat špinavosti.“

„Ale chceš.“

Nemá cenu hádat se s ní. „Přinesla jsi mi alespoň něco dobrého ke snídani?“

„Dvě vejce, slaninu a sýr.“

„Díky Bohu.“

„Pokud bys spala s Eastonem, nepotřebovala bys mizerné jídlo toto ráno. Chtěla bys jogurt a nějaký stupidní zdravý jídlo.“

„Takže spaní s Eastonem je vlastně zdravé, jo? Je to to, co se mi snažíš říct?“

„Absolutně.“

***

Později odpoledne jsem hledala v adresáři společnosti telefonní číslo na Michaela Langleyho. Jeho sekretářka mi odpověděla po druhém zazvonění.

„Kancelář Michaela Langleyho.“

„Ahoj. Tady je Delilah Maddoxová. Je Michael k dispozici?“

„Oh, ahoj, Delilah. Ne. Ve skutečnosti je dnes venku na jednání. Mohu mu zanechat zprávu?“

„Jasně. Můžete…“ Brodyho poznámka se mi přehrála v hlavě. „Vlastně, volám abych mu poděkovala za nějaké květiny. Ale asi bych měla poděkovat vám. Jsem si jistá, že jste poslala tu krásnou květinu vy, která mi dnes přišla.“

„Nemohu si vzít všechny zásluhy. Řekl mi, co dát na kartu.“ Nevinně se zasmála, potvrzujíc něco, na čem by nemělo záležet.

„Dobře, děkuji vám, a dejte mu prosím vědět, že jsem mu volala, abych poděkovala.“

„Dám mu to vědět.“

Seděla jsem v mé kanceláři a zírala do prázdna chvíli poté, co jsem zavěsila. Překvapilo mě zaklepání na dveře.

„Delilah Maddox?“

„Ano?“ Doručovatel držel velkou bílou krabici zabalenou obří modro-žlutou mašlí. Teď dlouho-stonkové růže?

„Jsou pro vás.“

Položil krabici na stůl a odešel. Rozvázala jsem mašli, berouc na vědomí, že je v barvách Steel týmu. Rozbalila jsem bílý papír, očekávajíc, že najdu tucet dlouho-stonkových růži. Namísto toho, v krabici byly dlouhé klacky, tucet nebo tak, a byly svázané mašlí. Kartička, která přišla s dodávkou byla napsána Brodyho rukopisem. Poznala jsem to ze zprávy, kterou mi zanechal na fotbalových míčích.

V případě, že si budeš chtít udělat marsmallows.

Myslím na tebe – Brody (P.S. Myšlenky jsou špinavé)