TB - 5. kapitola

Překlad: Verča

Delilah

„Na čem pracuješ?“ Indie sebou hodila na stranu mého stolu. Zvedla její nohy a sedla si v indiánském stylu, přestože na sobě měla sukni.

„Hezké spodní prádlo.“

„Nemůžeš vidět moje spodní prádlo.“

„Jasně, že můžu,“ řekla jsem jí.

„Nic na sobě nemám.“

„Doufám, že si seděla takto, na zasedací schůzi, ze které si právě přišla.“

„Samozřejmě, že ano.“ Indie se naklonila dopředu a hrabala se v hromadě papírů na mém stole dřív, než jsem jí mohla zastavit. Listovala několika články, které jsem vytiskla. „Brody Easton, co?“

„Je to výzkum.“

„Pro co? Rozhovor s Cosmopolitanem? Nevidím žádné články související se sportem.“ Roztahala papíry jejími prsty a ovála se.

„Pro tuto týdenní hru.“

„Opravdu?“ Indie se zastavila v ovívání a vytrhla stránku ve z jejího vějíře. „Co ses naučila z tohohle?“

Byla to fotka Brodyho ve spodním prádle. Těsných černých boxerkách. „Dívala jsem se na jeho koleno, zda byl snímek pořízen před nebo po operací.“

„Dívala ses na jeho čuráka.“

„Ne, nedívala. Ten chlap je čurák.“

„Cokoliv.“

Obrátila jsem oči v sloup. „Víš…má rozhodně jedinečný příběh. Prvně draftován byl ve dvaceti. Dopravní nehoda v polovině druhé sezóny. Byl zraněn, ale ne moc špatně. Tým ho odstřihl před začátkem třetí sezóny. Objevil se téměř o dva roky později a pak se vrátil do lineupu jako k procházce. O tři roky později, Super Bowl MVP.“

„Vzpomínám si na to odstřihnutí. Byl ve zprávách více, než když začínal se Steely. Pití a párty. Stal se chlapeckou hračkou pro soustu slavných žen.“

„Jak se dostaneš od prvního draftování k odříznutí z týmu?“

„Drogy a alkohol.“

„Ale ve skutečnosti nebyl známý jako párty chlap do té doby, než ho odstřihli. Kopala jsem kolem sebe, snažila se dát dohromady puzzle Brodyho Eastona a mám pocit, že mi něco chybí. Není tu nic o problémech, které by měl, a tým nic neuvedl, když ho odstřihli.“

"Možná se stal závislým na lékách proti bolesti, když se stala ta autonehoda nebo tak něco.“

„Odešel jen s několika škrábanci a modřinami. Nebyl nějak vážně zraněn.“

„Někdo další?“

„V autě byl sám, překročení povolené rychlosti, ztráta kontroly.“

„Hmm….nevím. Ale možná se ho můžeš zeptat.“ Indie vstala. „Kdy se vrátíš?“

„V pondělí večer.“

„Můžu si to nechat?“ Zvedla fotku Brodyho v jeho boxerkách.

„Klidně. Nechci fotku toho arogantního osla.“

„Jasně, že ne.“ Poslala mi polibek a zmizela.

***

Pravidelný Boeing 757 měl více jak dvě stě míst, ale letadlo ligy mělo sedadla odstraněna pro extra prostor na nohy. V zadní části letadla bylo několik sekcí sedadel proti stolům, které byly určené pro setkání trenérů během letu.

Všech padesát tři aktivních hráčů na soupisce Steelů spolu cestovalo o dva dny dřív před hrou, spolu se sedmnácti trenéry a několika úředníky. Asi tucet reportérů letěl spolu s týmem. Vzhledem k tomu, že WMBC bylo oficiálním sponzorem týmu, byla jsem jednou z těch reportérů. A…nenáviděla jsem létání.

Pět minut před nástupem do letadla jsem si vzala Xanax a zapila ho plnou sklenicí vína. Poslední věc na kterou jsem si vzpomněla před vzlétnutím bylo, že nám pilot říkal něco o krátké prodlevě kvůli hejnu ptáků. Ptáků?

Když jsem se probudila, zkontrolovala jsem čas na mém mobilu. Spala jsem čtyři hodiny šestihodinového letu do Kalifornie. Ústa jsem měla suchá a mé oči byly ještě sušší.

„Ránko, ospalče.“ Ten hlas mě vylekal.

Grogy jsem otočila hlavu směrem k uličce. „Kde…Kde je Alan?“ Usnula jsem vedle Alana Colemana, reportéra Sports Chronicles. Ten kdo teď seděl vedle mě nebyl nikdo jiný než Brody Easton. A usmíval se od ucha k uchu.

„Nabídl jsem mu exkluzivní rozhovor o nových alkoholových pravidlech v lize, pokud si se mnou vymění sedačku.“

„Proč bys to dělal?“

„Abych si sedl vedle tebe.“

„Užíval sis sledování mě jak spím?“

„Ano. Chrápeš, víš.“

„Nechrápu.“

„Ano, chrápeš. Chceš se kouknout na video, abych ti to dokázal?“

Mé oči se rozšířily. „Ty jsi mě natáčel?“

 „Ne. Ale trošku si slintala.“ Ukáže ke koutku úst. „Právě tady.“

Otřela jsem si to, i když jsem si nebyla jistá, zda byl vážný. „Přišel si sem, abys mě naštval?“

„Tak nějak.“ Usmál se. Byl to skutečný úsměv; dokonce se zúčastnily jeho zelené oči. Sakra.

Právě v té chvíli letadlo zasáhly turbulence a bez ohledu na klid z Xanaxu jsem sevřela opěrky oběma rukama.

„Nervózní?“

„Mírně řečeno.“

„Měla sis něco vzít před letem.“

„Vzala jsem si. Ale muselo to odeznít.“

„Co takhle skleničku na uklidnění nervů?“

„Neměla bych míchat víc alkoholu s Xanaxem.“ Letadlo se znovu otřáslo. „Dám si Merlot.“

Brody se zasmál, když se natáhl a stiskl tlačítko pro letušky. Dlouhonohá bruneta reagovala rychle. Ignorovala mě a mluvila k Brodymu. „Co pro Vás mohu udělat, pane Estone?“

„Můžete nám přinést Merlot a láhev vody, prosím?“

„Samozřejmě.“

V okamžiku, kdy to dorazilo jsem polkla skoro plnou sklenici, jako by to byla medicína. Podívala jsem se na Brodyho a teprve teď si uvědomila, že byl oblečený v obleku. Nosil to dobře. „Jsem ráda, že tě pro změnu vidím v kalhotách.“

„Mohu je sundat, jestli chceš.“

„Potřebuju víc než jednu lahev Merlotu.“

Easton rychle zvedl ruku a stiskl tlačítko pro letušky. Vlastně jsem se trochu zasmála.

„Tak…opravdu…proč tu sedíš?“

„Už ses rozhlédla po tomto letadle? Jsi tu jediná žhavá ženská a sto chlupatejch chlapů. Otázka by měla být, proč každý nebojuje, aby tu seděl?

„To znělo jako kompliment, pane Eastone.“

„Byl. Jsi kurevsky žhavá. A líbíš se mi.“

„Opravdu? Máš zábavný způsob, jak ukázat, že se ti líbím. Pokaždé, když tě vidím, pokoušíš se sabotovat můj rozhovor.“

„Pokaždé, když tě vidím, vystavím se ti.“ Blýsknul po mě tím jeho typickým úsměvem.

„Odkud jsi, z džungle?“

„Brooklynu.“

Kouč útočné linie nás přerušil. „Brody, chci udělat nějaké změny na Red Reverse Four. Právě jsme studovali pásky z minulého týdne a je třeba hru trochu posunout.“

„Přesně tak, trenére.“

Brody mě vzal za ruku a políbil ji. Pak zmizel k trenérům na zbytek letu. Pak už jsem ho neviděla, dokud nebyl herní den.

***

Jako obvykle, slunce v San Diegu svítilo. Opravdu mi chyběla Kalifornie. Po vysoké, jsem myslela, že se sem budu vracet častěji. Ale v průběhu let, můj strach z létání nabral na síle a nyní cestuji letadlem jen kvůli práci. Tato cesta mi připomněla, že se nechám mým strachem kontrolovat.

Stála jsem podél postranní čáry a sledovala hru s Brettem Marlinem, naživo, hra – co – hra reportérem. Část mé práce jako sportovního komentátora je také být Brettovýma záložníma očima. Povídali jsme si mezi živými vysíláními – bylo prakticky nemožné, aby jedna osoba sledovala dvaadvacet mužů na poli najednou. Čtyři oči odváděly lepší práci.

Jak se dalo očekávat, divizní-rivalita mezi San Diegem a Steely byla intenzivní. Výsledek měl určit první a druhé místo mezi nimi, a oni hráli jako kdyby to byl Super Bowl. Řev davu byl tak hlasitý, dělal nám to s Brettem obtížné, sotva jsme se slyšeli v našich sluchátkách. Cítila jsem vibrace z dusání nohou proti mé hrudi. Bože, jak tyto hry miluju. Třicet sekund před poločasem, jsem stála u brankové čáry a sledovala jak se Steeli posunuli na hřišti. Brody přihrál, pak získal míč, sklonil jeho ramena a běžel ke konci pásma. Jeho nohy se nepřestaly hýbat, dokud nepřekročil čáru. Přišlo to jen mě, nebotu bylo nějak tepleji?

Dav zešílel a přichytila jsem se, že taky tak trochu tleskám. Reportéři by měli být neutrální. Jak Brody běžel přes pole s bodovacím míčem v ruce, překvapil mě tím, že ho hodil ke mně. Neměla jsem ani tušení, že mě viděl u postranní čáry.

Moje mamka a já jsme strávili roky chozením na hry, seděly jsme a milovaly sledovat hrát mého tátu. Sakra, vyrůstala jsem s těmito hrami, udělaly ze mě reportérku. Nedokázala jsem si představit můj život, který by nezahrnoval fotbal nějakým způsobem. Ale dívat se na Brodyho bylo jiné. Způsob, jakým se ten chlap pohyboval byl sexy a sebejistý. Jeho dlouhé kroky, silné stehna. Měl tak dominantní moc, že bylo nemožné nebýt k němu přitahována. A nebyla jsem to jenom já. Ženy pokaždé křičely, když si sundal helmu. Během druhé poloviny, skóroval dalším touchdownem. Když znovu hodil míč mým směrem, některé z těchto zbožňujících fanynek na mě trochu zabučely.

Po hře jsem čekala před šatnou a doháněla zprávy a e-maily. První z nich, kterou jsem otevřela, byla od Indie.

Indie: Ta sukně je příliš dlouhá. Sundej to hovno, než půjdeš flirtovat do šatny s Eastonem.

Zasmála jsem se, když jsem psala.

Delilah: Neflirtuju, dělám rozhovor. Je to má PRÁCE.

Indie: OMG. Dnes ti dal dva míče. Vsadím se, že ti dá dva navíc dnes večer!

Skvělý. Kamera zachytila Brodyho Eastona jak mi hodil oba dva touchdownové míče. Byla jsem si jistá, že polovina mužů na pondělní povinné schůzi o tom bude chtít mluvit.

Otevřela jsem email a začala se prodírat odpadky a zastavila se u jednoho od Michaela Langleyho.

Jen jsem ti chtěl říct, jak moc jsem si užil čas minulý týden a že jsem na tebe myslel. Nemůžu se dočkat konce měsíce, abych tě mohl vzít na večeři. A pracuji na nějakých rozhovorech. Nejlepší, M.

Takový sladký chlap. Možná bych mohla ukončit mou očistu trochu dřív.

Schovala jsem si můj nos do mého mobilu, dohánějíc práci, dokud bezpečnost neotevřela šatnu reportérům.

Uvnitř šatny, jsem zamířila dělat rozhovor s Jenningsem Astorem, defensivním linemanem, který měl klíčový kop ve čtvrté čtvrtině. Easton, jako obvykle měl dlouhou řadu. Jeho skříňka byla úhlopříčně od Jenningsovo, a viděla jsem, že končí jeho aktuální rozhovor. Další osoba v řadě byla Sandra Halston, reportérka pokrývající domácí tým. Byla jsem zvědavá na interakci mezi nima.

Zatímco se Sandra připravovala, oči arogantního osla zachytily mé.

Široce se usmál.

Ignorovala jsem ho. Upřesnění: Předstírala jsem, že jsem ho ignorovala.

Z druhé strany místnosti jsem studovala řeč Eastonova těla. Neodhodil jeho ručník na hezkou blonďatou reportérku. Ve skutečnosti, to vypadalo, že s ní zachází jako s mužskými reportéry. Žádné sexy úsměvy nebo jiskra v oku, když dělal sexuální narážky. Nepředváděl jeho Subway. Opravdu jsem chtěla vědět, jestli to co udělal mě, udělal i jí, ale nevěděla jsem, proč to pro mě bylo důležité.

Poté, co jsem udělala všechny rozhovory, které jsem potřebovala, šla jsem k Eastonovi. Nebyla jsem nervózní, už ne. Místo toho, jsem byla trochu…vzrušená.

Zatímco Nick nastavoval kameru a světla, řekla jsem: „Děkuji ti za….dnešní míče.“

Easton se usmál. „Žádný problém.“

„Udělal jsi to jen proto, abych ti za ty míče poděkovala, že?“

„Ne. Ale byl to celkem bonus. Udělal jsem to, aby sis je mohla vzít domů a pokaždé, když by ses na ně podívala, bys na mě myslela.“

„Vím o perfektním místě, kam je dám.“

„Do tvé ložnice?“

„Do suterénu, je to tam hrůzostrašné. Vhodné.“

Jako obvykle ignoroval mou urážku. „Máš je v tašce?“

„Ano.“

Otočil se a sáhl do jeho skříňky a vytáhl popisovač. „Dej mi je. Podepíšu ti je.“

Když podepsal druhý míč, Nick oznámil, že je připraven. Strčila jsem míče do mé tašky na vybavení a pokusila se zkrotit mé divoké vlasy. „Jsi připraven?“

„Pro tebe? Vždycky.“

Zavrtěla jsem hlavou a vystřelila mou první otázku. Očekávala jsem, že odhodí ručník, ale překvapil mě tím, že zůstal zakryt. Ve skutečnosti zůstal v ručníku po celý rozhovor a na každou otázku odpověděl bez jakýchkoliv sexuálních narážek.

Poté, co se kamera vypnula, jsem nemohla odolat. „Děkuji ti za to, že jsi dnes zůstal poněkud oblečený.“

„Bylo to opravdu těžké.“

Zasmála jsem se, když jsem si balila můj mikrofon a poznámkový blok. „Takže to je konec? Konec ponižování. Všimla jsem si, že jsi dnes nebyl nahý ani se Sandrou. Je to tvoje věc, že takhle zacházíš s novými reportérkami a uvádíš je do rozpaků?“

„Vidět mě nahého bylo lahůdkou. Vím to.“

„Tvoje hlava je tak velká, až se divím, že na ní dostaneš helmu.“

Usmál se. „Velká hlava. Velká helma.“

„Jak je možné, že na tebe ještě nikdo nepodal stížnost kvůli sexuálnímu obtěžování?“

Pokrčil rameny. „Nedělal jsem to s nikým jiným.“

Mé oči se zúžily. „Myslíš tím, že Sanda nikdy nezažila shození ručníku během rozhovoru?“

„Ne.“

„No, nejsem já to šťastná?“

„Jsi. Půjdeš se mnou na večeři?“

„Ne.“

„Ne?“ Tak trochu jsem milovala, že byl šokován odmítnutím.

„Správně. Ne.“

„Proč?“

„Nerandím s hráči.“

„Loni sis vyšla s kickerem ze Saints.“

„Řekla jsem, nerandím s hráči, ne že nerandím se sportovci.“

Pro jednou, Brody Easton neměl vtipný komentář. Odešla jsem, pak se zastavila a otočila se. „Mimochodem, zkoumáš mou randící historii? Strašidelné. Tvoje koule jdou určitě dolů do sklepa.“

***

Vzala jsem si časný komerční let v pondělí ráno, raději než pozdě-odpoledne s týmem. Pan CUM se nestaral, že jsem byla přes půl světa daleko; stále očekával, že budu na jeho povinném setkání.

Když jsem přijela na JFK, firemní auto s řidičem mě vyzvedlo na letišti a zamířila jsem rovnou do kanceláře. Ujeli jsme tak míli, než jsme se dostali do dopravní zácpy. Sáhla jsem do tašky s vybavením, abych vytáhla můj poznámkový blok. Podívala jsem se na míče a napsané jméno Brody Easton, všimla jsem si, že je pod ním něco napsáno.

Opravdu bych tě rád šukal. 212-538-0321

Zavrtěla jsem mou hlavou. Pak jsem vyndala druhý a našla jsem:

Přestaň vrtět hlavou. Ty víš, že to chceš.

Byla jsem trochu nahnutá. A dost žalostná.