Rafe - 13. kapitola

Překlad: Clarissa

Děkuji za komentáře, holky zlatý :)

Posílám další kapitolu. Zatímco ta minulá byla pekelně temná, tahle je naopak pekelně žhavá :)))

Takže si držte klobouky a užijte si počteníčko...

Clariss

Megan

Držím Rafea pevně za ruku a otvírám cestu skrz malý dav. Vypadá otlučeně, jedna strana jeho tváře je odřená s bílými linkami bolesti kolem jeho krásných úst. Pohybuje se ztuhle a mě zajímá jenom jak zlý byl jeho pád.

Z myšlenky, že jsem ho skoro ztratila, mi tuhne krev v žilách.

Pokud by nebylo toho troubení, křičení a pískání pneumatik, nepodívala bych se ven z mého okna, nesešla bych dolů, abych se podívala, jak bych mohla pomoct. Nenašla bych ho.

Zakopne, když vstoupíme do domu a já pustím jeho ruku, abych ho mohla obejmout kolem jeho hubených boků.

„Bouchl ses do hlavy?“ zeptám se starostlivě.

Dotkne se opatrně jeho odřené čelisti a zašklebí se. „Ne-e, tohle mám ze včerejška.“

Přísahám, že tentokrát ho donutím mluvit, zjistím, co je v jeho mysli, a co se stalo od té noci, co odešel z mého bytu a nechal mě věřit, že se mnou skoncoval. Teď vím, že to nebyla pravda. Všechno, co od té doby udělal bylo, že na mě dával pozor. Teď je řada na mně, abych dala pozor já na něj.

„Ze včerejška.“ Vedu ho k výtahu. „Porval ses?“

„Tak nějak.“ Zavře oči, když jedeme nahoru, blonďaté řasy odpočívají na jeho lícních kostech. „Byl jsem přepaden.“

„Cože?“ Sevře se mi žaludek. „Co se stalo?“

On neřekne nic.

Něco je tady hodně špatně. Otevře oči, když se dveře výtahu otevřou a pochmurnost v nich mě donutí ještě víc upevnit moje sevření kolem něj. Má ten prázdný a do dálky rozostřený pohled, který mají muži vracející se z války, prázdný a vyčerpaný životem.

To výročí je dneska. Příšerný, příšerný podezření mě zasáhne a musím vědět, že se mýlím.

„Rafe, řekni mi, že sis nestoupnul před to auto schválně.“ Polknu proti vyschlému hrdlu. „Nebo snad ano?“

Težce polkne, jeho ústa jsou stažená.

Nepopře to.

No do prdele. Moje srdce se snaží probouchat mým hrudníkem. Tohle je hodně zlý. Zane měl pravdu, když se bál. Uvědomil si vůbec, jak mohl být Rafe blízko tomu, aby to vzdal?

Ale já to s ním nehodlám vzdát. Vytáhnu ho zpátky z okraje, připomenu mu, že má cenu žít. Udělám, co bude v mých silách. Protože tenhle kluk tahá za moje city každým slovem, každým pohybem. Je to šílené, jak hrozně ho chci vidět šťastného.

Když ho vedu ven z výtahu než se dveře znovu zavřou a jdeme k mým dveřím, je potichu. Odemknu mé dveře a vstoupíme do mého bytu.

Raf, kocourek, mňouká z konferenčního stolku, pak zasyčí a seskočí dolů, zřejmě zacítil závan Rafea. Přitisknutá tak blízko k němu, jsem si vědoma jeho vůně – koření, pižmo a měděná příchuť krve, ale jeho oblečení je promočené a špinavé. Jeho postavou projede třes.

„Sprchu?“ Sotva čekám na jeho potvrzující kývnutí, než ho zavedu tím směrem. Musím zkontrolovat jeho tělo kvůli zranění, zahřát ho, pak zjistit, jak s ním mluvit.

Následuje mě statečně, jeho boty ťapkají po dlaždicích a nechá mě, abych ho posadila na zavřený záchod. Stáhnu mu bundu, pak jeho svetr a tričko, dám si na čas, abych si prohlédla jeho svalnaté a potetované tělo. Jeho hrudní svaly se napnou, když se opře dozadu. Strakaté podlitiny na jeho boku upoutají můj pohled. Je jich hodně.

Sakra.

Skoro jsem ho ztratila. Musím bojovat s nutkáním popadnout ho a omotat se kolem něj, až dokud si nebudu jistá, že je tady, živý a zdravý.

Setřesu svojí bundu dolů, vyzuju si boty a kleknu si dolů, abych rozvázala jeho boty. Jsou zacákané bahnem a bude peklo uklidit koupelnu, ale tohle je to poslední, o co se teď starám.

Tahám za jednu jeho mokrou botu, když ucítím jeho ruku na mých vlasech.

„Meg?“ Jeho hlas je chraplavý z vyčerpání.

„Nech mě, ať se o tebe postarám.“ Sundám mu jednu botu, pak druhou. Ponožky, pak se opřu lokty o jeho stehna a podívám se na něj. „Jsem na řadě.“

Vypadá zmateně, ale jeho pohled tmavne něčím jiným, když přejede klouby přes mou tvář.

Drsné náplati se zachytí o mou kůži, když to udělá. Můj tep vyskočí. Chytím jeho ruku, prohlížím si jeho krví pokryté klouby. Má špínu za nehty. Z řezné rány na jeho zápěstí vytéká krev.

Položím jeho ruku na mou tvář, otočím ji, abych vtiskla polibek do jeho dlaně a vidím, jak se jeho oči změní do tmavě broznové barvy.

„Jsem tak ráda, že jsi sem přišel,“ šeptám. „Tak vděčná, že jsi nevstoupil před to auto. Oh Bože, jsem tak vděčná.“

„Rozmyslel jsem si to,“ šeptá a slabý záblesk naděje způsobí, že zadržím dech.

„Proč?“

„Chtěl jsem tě vidět.“

Moje srdce se v hrudi otočí. A sakra, budu brečet jako mimino.

„Můžeš za mnou přijít vždycky,“ říkám, můj hlas se třese. „Vždycky. Když budeš cítít, že už nemůžeš dál. Prostě mi zavolej, dobře?“

Vezme si chvilku na odpověď. „Dobře,“ šeptá.

Sundám jeho ruku dolů, skloním se, abych zakryla svou tvář a pustím se do sundavání jeho kalhot. Stáhnu je dolů z jeho svalnatých nohou, pak se natáhnu po jeho trenkách.

„Sakra,“ mumlá, zírajíc dolů na mě, jeho zlaté oči rozšířené. Klesnou na moje prsa a já si náhle uvědomím, že na něj prakticky blikám. Výstřih mojí halenky je široce rozevřen a vůbec na sobě nemám podprsenku.

A sarka, víc než to. On je úplně tvrdý, jeho piercingy se jasně rýsují v jemném materiálu jeho spodního prádla. Ztuhne, když se k němu natáhnu a ostře se nadechne, když stahuju dolů jeho černý trenky, osvobozujíc jeho erekci.

Sténá a projede jím další zachvění. Jeho ruka se zvedne k mým vlasům a jeho prsty se zapletou do mých dlouhých pramenů, ale neříká nic, když si prohlížím jeho vzrušené tělo. Poprvé, když jsem viděla jeho naběhlý penis, byla jsem trošku zděšená. Je velký, silný a dlouhý, zahnutý nahoru k jeho vytvarovanému břichu a s těmi piercingy....

Všechno, co teď cítím je vzrušení. Žár proudí mým tělem a hluboko uvnitř mého břicha to začíná pulzovat. Nutkání se ho dotknout je tak silné, že se moje ruka zvedne sama od sebe a projíždím konečky prstů dolů po jeho tvrdé délce.

Jeho penis mě fascinuje. Dotknu se špičky a vidím vlhkost uniknout z malé štěrbinky a valit se dolů po stranách, navlhčujíc mé prsty.

„Meg....“ vrčí.

Kouknu se nahoru. Jeho oči jsou pod těžkými víčky, jeho ústa uvolněná. Pomalu zamrká, když sleduju tu kapičku klouzat dolů po jeho penisu k jeho koulím a jeho břisní svaly se napnout, ukazujíc ten lákavý 'pekáč buchet'.

Jak asi chutná? Vzpomenu si, jak skvělé bylo cítit ho, když mě škádlil tam dole jazykem a zajímalo mě, jaké zvuky bude dělat, když si ho vezmu do pusy. Ta myšlenka mě tak rozpálila, že bych mohla shořet.

Skloním se a zkusmo ho olíznu. Je slaný, trochu sladký a hořký.

Přiškrcené zastánání vyjde z jeho hrdla a jeho ruka se utáhne v mých vlasech. „Oh kurva...“

Měla bych ho zatáhnout do sprchy, abych ho zahřála, odehnat ten nepřítomný pohled v jeho očích. Ale možná tohle je to, co zrovna teď potřebuje, tuhle syrovou, ostrou hranu vzrušení a potěšení, aby ho to ukotvilo tady a teď.

Tak moc ho potřebuju. Potřebuju se ho dotýkat, cítit ho, vědět, že je tady, celý a skutečný.

Tak blízko. Tak blízko, abych ho ztratila.

Vezmu ho do úst a doufám, že se neukáže nedostatek mých zkušeností. Obalím svoje rty kolem jeho penisu a vířím jazykem pod hlavičkou, škádlíc tam ten kroužek. Kovová chuť se mísí s jeho slaností, když po něm přejedu, potom saju tyčinkou propíchnutou hlavičku jeho penisu.

Udělá vtipný zvuk, něco mezi zalapáním po dechu a zavrčením, a jeho boky poskočí nahoru, tlačíč jeho erekci do mých úst. „Sakra, jo. Oh kurva, Meg....“

Zakuckám se a trochu se stáhnu zpátky, pak ho vezmu zpátky do pusy a hladím ho svým jazykem. Miluju to, jak vykřikuje moje jméno.

Jeho tělo se třese, svaly na jeho nohou se napínají a uvolňují, jak se přemáhá, aby se znovu nepohnul a netlačil hlouběji. Omotám ruku kolem kořene jeho penisu, když olizuju jeho hlavičku, hraju si s tím piercingem tam a on ještě více ztvrdne a zvětší se.

„Chci tě svléknout,“ mumlá a jeho vzrušený hlas dělá s mým vnitřkem vtipné věci.

„Musím tě vidět.“

Stáhnu se zpátky, bez dechu a pohled na jeho kamenný, tvrdý penis třesoucí se proti jeho plochému břichu pošle můj tep raketovým tempem vzhůru.

Stoupnu si na nohy, sundám si své černé jógové kalhoty, stáhnu je dolů spolu s mými kalhotkami a ponožkami a zatáhnu za lem mojí halenky. Vyšplhá se na nohy, tyčí se nade mnou a přitiskne jeho tělo k mému. Jeho obrovské ruce se uzavřou přes moje a sundá dolů moji blůzu, nechavají mě v malém bílém tričku.

Nechá svetr upadnout na podlahu a vjede rukama pod mé tričko, stiskne moje prsa a mačká je. Potěšení vystřelí dolů po mojí páteři a já dám ruce kolem něj, přitahujíc si ho blíž, roztahujíc je po šířce jeho hrudního koše.

Vyjde z něj zasyčení a škubne sebou, kroutíc se pryč. „Kurva.“

Trvá mi vteřinu než si uvědomím, že jsem mačkala jeho zranění. „Sakra. Oh sakra, promiň.“

„To je dobrý. Jsem v pohodě.“ Jeho široká ramena se zvedají a padají. Světlé vlasy mu padají do očí a on je odhrne zpátky, zastrkávajíc si dlouhé prameny za uši. Naušnice v jeho lalůčku se lesknou. Nedívá se na mě, drží svou tvář odvrácenou.

On je tak ničivě nádherný. Zlatý kluk se srdcem ze zlata. Bolí to, když ho vídím v bolesti jakéhokoliv druhu. Chci to odstranit, sdílet s ním jeho obtíže.

„Rafe...“ Dotknu se jeho paže. Potřebuju vidět jeho tvář. Když nereaguje, natáhnu se, pohladím ho po tváři, po drsném strništi na jeho čelisti. „Podívej se na mě.“

„Omlouvám se,“ šeptá a jeho hlava spadne dopředu, jeho oči zavřené. Pořád se na mě nedívá. „Promiň, Meg.“

„Ty....“ Koušu se do rtu a dám ruce kolem jeho krku, bojuju s nutkáním s ním zatřást. „Zaplatil jsi můj nájem, našel mi práci, ujistil se, abych byla v bezpečí. Já....“

Miluju tě, Rafe Vestri. Ale místo toho, abych ta slova vyslovila, tak si stoupnu na špičky a políbím ho. Jeho rty se rozevřou a líbá mě zpátky, tlumené sténání vibruje skrz něj a pak mě popadně a přitáhne mě k sobě. Jeho jazyk se tlačí do mých úst, hladí mě a já se posunu, třu se o něj, potěšení sviští po mých nervových zakončeních.

Ale on přeruší polibek a před tím, než začnu protestovat, zabalí se kolem mě. Třese se.

Sakra. Obejmu ho pevně, nechám ten třes proudit přese mě. „Co se děje?“

Jeho tvář je schovaná do mých vlasů. „Nedokážu to napravit, Meg. Nedokážu napravit nic.“

„Co napravit?“ Sotva můžu dýchat, mačkám se proti jeho tvrdé hrudi.

„Jsem tak vyčerpaný,“ šeptá. „Zkusil jsem všechno....“

„Vypadáš unaveně.“ Hladím ho po zádech. „Spal jsi včera?“

„Nemůžu spát. Nespal jsem už od tamté noci.“

„Od jaké noci?“ Ptám se, ale když ta slova opustí moje rty, znám odpověď.

„Od noci tvých narozenin.“

A sakra. Páni. „To už jsou čtyři dny.“

Neříká nic.

Žádný div, že je totálně mimo. Nespavost a deprese chodí ruku v ruce. Mohl být tohle důvod, proč byl tak blízko tomu, aby to tentokrát prohrál?

„To je hrozný,“ šeptám. „Měl bys dostat recept. Jsem si jistá.....“

„Žádné prášky.“ Otřese se těžce. „V žádném zasraném případě. Zbavit se jich posledně bylo těžký jak kráva.“

Otevřu pusu, ale nevím, co na to říct. Mé srdce bolí. Chci vědět všechno, čím si prošel. Chci dát dohromady to puzzle, kterým Rafe je a nad tím vším....Nad tím vším ho chci vidět šťastného.

Nejsem si jistá, jak to provedu, couvnu zpátky a on uvolní jeho sevření. Možná bude nejlepší, když začnu s jednoduchými věcmi. Táhnu ho do sprchy a pustím vodu, počkám, než najede ohřívač a ohřeje vodu. Pak ho strčím pod sprchu, nechám ho, ať se opře o zeď sprchového koutu a natáhnu se po mýdle a houbě. 

Babička Anouk říkávala, že péče o tělo pomáhá duši – nebo to tak tvrdila moje máma.

Samozřejmě, ona to používala jako výmluvu pro pití, což nedávalo smysl – takže se soustředím na něj.

Žádné utrpení, opravdu. Napěním houbu a třu ji o jeho vlhkou pokožku, přes jeho vypracované bicepsy a pevnou plochu jeho hrudi. Věnuju zvlášťní pozornost jizvě vpravo nad jeho srdcem, přestanu ji omývat a políbím ji.

Potom se ho nemůžu přestat dotýkat, líbat. Vtisknu další polibek doprostředka jeho hrudi, když kloužu houbou dolů po jeho straně, pohybuju s ní něžně přes tmavnoucí modřiny na jeho boku.

Pozoruje mě zpod přivřených řas, když se pohnu, abych namočila houbu a sáhla znovu po mýdle. Světlo je tady lepší a já ho můžu lépe vidět. Má zaschlou krev v jednom koutku jeho úst a jeho ret je nateklý. Jeho čelist je pěkně fialová a kruhy pod jeho očima jsou tak tmavé, že vypadají jako modřiny.

Upravím sprchu, aby stékala níž a vezmu jeho ruku, přejíždím houbou po jeho předloktí, znovu a znovu. Jeho víčka klesnou.

„Proč nemůžeš spát?“ Ptám se tiše, když namydlím jeho ruce a lehce tahám za jeho prsty a pak masíruju jeho dlaň.

Podívá se na horu a mrkne na mě. „Snažil jsem se napravit věci. Ale nemůžu.“ Přitiskne jeho hlavu zpátky na dlaždice. „Nemůžu napravit tu zatracenou věc. Všechno je zbytečný.“

„Rafe...“

„Vrah mojí rodiny se volně potuluje. Nikdy ho nechytili.“ Jeho zuby se tisknou k sobě. „Má tetování dlaně na jeho paži. Řekl jsem to policii. Ale oni nevěří, že jsem to viděl. Řekli, že jsem byl v šoku. Zatraceně, já to viděl. On je tam venku.“

„Ššššš.“

„On je tam venku, Meg! Ten zmrd žije jeho život, volný jako pták potom, co zabil moji rodinu.“

Chvěje se, hroutí se, přesně jak mi řekl minule. A já mám za úkol dát ho zpátky dohromady. Musím mu připomenout, že může být v pořádku. Že tady není jen minulost, ale taky přítomnost a buducnost.

Stoupnu si na špičky a políbím jeho ústa, pak prolíbávám cestičku dolů přes jeho krk k jeho hrudi.

„Meg...“ šeptá a když se podívám nahoru, jeho oči jsou tmavé a široké, upřené na mně. Zvedne ruku k mé tváři, přejede palcem po mých rtech. Pak nechá jeho ruku klesnout a opře se o zeď.

Namočím houbu v teplé vodě, přitisknu ji k jeho plochému břichu a sjíždím s ní níž, přes jeho napůl tvrdý penis.

Trhne sebou, dá mi ruku na rameno, aby se podepřel. Dívá se dolů, když táhnu houbu pod jeho penis, přes jeho koule a on trochu roztáhne nohy, aby mi poskytl lepší přístup.

Vzrušení skrz mě prostupuje, dívám se, jak na něj můj dotek působí. Znovu ztvrdne, silné svaly na jeho stehnech se chvějou, když bojuje s nutkáním se pohnout, aby se natlačil do mé ruky.

Je to očividně prohraný zápas, protože se najednou odstrčí ode zdi a přitiskne se ke mně, až mi houba vypadne z ruky a já skončím na protější zdi sprchového koutu. Jeho ústa pokryjou moje, teplá a drsná a já zasténám nad jeho chutí. Slabě slanou a sladkou s rezavou příchutí krve a tmavého koření, to je Rafe.

Sevře moje zápěstí, zvedne je nad mou hlavu a překříží je, svírajíc je tam jednou rukou, když mě nepřestává líbat, okusuje moje rty, olizuje vnitřek mých úst. Každé kousnutí, každé olíznutí posílá oheň dolů do mého břicha. Žár se shromažduje mezi mými nohami a když přitiskne jeho erekci mezi nás, nemůžu si pomoct a sténám a svíjím se a otírám o jeho tělo.

Moje krev z toho zpívá a hlava se mi točí. Chci ho sevřít a přitáhnout si ho ještě blíž, ale jeho sevření na mých zápěstích je jako ocel.

Přeruší polibek a drsně lapá po dechu.

„Sakra.“ Jeho druhou rukou uchopí moji nohu a omotá ji kolem jeho stehna. Jeho erekce se otírá o moje břicho, posílajíc jiskry potřeby do mé mušličky. „Chci, aby ses udělala po celém mém penisu.“

Panebože. Jeho slova jsou tak sexy, až se uvnitř sevřu, tvrdě. Chci ho tak moc, až to bolí. Znovu zatáhnu proti jeho sevření a on mě pustí, jenom aby vzal moji druhou nohu a omotal ji kolem jeho pasu, zvedajíc mě úplně ze země.

Vypísknu a hodím moje ruce kolem jeho krku, držíc se pevně jako o život. Zasměje se a nadzvedne mě výš, jeho ruce sklouznou pod můj zadek, impoznatní svaly na jeho hrudi a pažích se posunou.

Whoa. Nadzvedává mě pořád výš, klouže se mnou nahoru proti zdi. Vjedu prsty do jeho jemných vlasů na jeho šíji a zasténám, když neomylně najde moje prsa jeho ústy a nasaje moji bradavku.

Bože, tohle je tak žhavý. Pak hlavička jeho penisu klouže kolem mé mušličky, dopředu a zpátky, horká a vlhká, piercing je tvrdý a chladný a já vyklenu svůj krk, zavřu oči a snažím se polknout ten zvuk, když se ode mě odtáhne.

„Rafe....“ mumlám, „prosím.“

Nechá mou bradavku, přitlačí mě tvrději ke zdi a začne mě dávat níž.

Kousek po kousku.

Na vršek jeho penisu.

Kouši si svůj ret, když do mě klesá, široká hlavička s piercingem do mě vstupuje, natahuje mě, následovaná jeho tvrdou délkou, kroužek na spodní straně penisu uvnitř mě rozkošně tahá.

Tak hodně. Tak hodně očekávání, tak hodně senzační, tak hodně potěšení. Přímo dokonalé.

Sevřu se kolem něj, vypustím překvapený výkřik a udělám se, stahuju se kolem jeho penisu, znovu a znovu. Moje nehty se noří do zadní části jeho krku, jak po něm jezdím. Jeho ruce mě nadzvedávají a snižují, prodlužujíc to potěšení, až poslední nárazy a otřesy opadnou.

Moje těžké dýchání se ozývá v koupelně, mísící se s jeho. Trvá mi dlouhou chvíli než posbírám svůj rozum zpátky a uvědomím si, že mě pořád drží nahoře a že je pořád uvnitř mě úplně tvrdý.

Jeho kočíčí oči září, když se na mě dívá, jeho ústa jsou zvlněná do lehkého úsměvu.

„Do háje,“ zachraptí, „to bylo nádherný.“

Neměla jsem to být já, kdo ho rozptýlí potěšením a odpoutá jeho mysl od přítomnosti? Můj mozek je naplněn statickou elektřinou.

Než můžu říct jakékoliv slovo, svaly na jeho pažích se napnou, svaly na hrudi ztvrdnou a on mě začne pomaličku zvedat od něho. Moje oči se prakticky protočí do mé hlavy, když ze mě jeho penis vyklouzne, dlouhým, pomalým tahem, při kterém se zachvěju.

Postaví mě na nohy, jeho ruce se pohybují nahoru, obejme mě kolem pasu a jeho hlava se skloní ke mně. „Bože, chci tě šukat až dokud se neudělám,“ šeptá. „Chci se udělat v tobě.“

„Jo.“ Natáhnu se za něj, abych vypnula vodu a přitisknu moje prsa k jeho hrudníku. „Chci tě cítit, až se ve mně uděláš. Chci tě slyšet křičet, až se rozpadneš na kousky. Chci tě držet, až to uděláš.“

„Kurva, kurva, oh Bože.“ Sehne se, tvrdě mě políbí na rty a pak mě popadne pod koleny a zvedne mě nahoru. „Do postele, hned.“

Vyjde z koupelny a vodou pokape celou podlahu, než stačím vůbec mrknout.

„Tvoje žebra,“ protestuju, když vstoupí do pokoje. „Dej mě dolů.“

„Jsem v pořádku.“ Začne se naklánět nad postel, pak ucukne. Vykroutím se z jeho držení a on mě nechá sklouznout dolů, kousající si vnitřek jeho tváře. „Zatraceně.“

S obavami ustoupím o krok dozadu, abych si líp prohlídla jeho žebra, ale nic tam nemá. Rychle mě políbí, olízne mé rty a pak se ke mně tiskne, až dokud nevlezu na postel.

„Nehýbej se,“ zavrčí a jde ven z pokoje, jenom proto, aby se za moment vrátil, držíc něco v jeho ruce. Hodí to vedle mě na postel. Kondom.

V příští vteříně klečí mezi mýma nohama, a o svatý Bože, hladí sám sebe.

Uchváceně sleduju ty jeho dlouhé prsty obmotané kolem jeho penisu a pumpující v pomalých tazích. Jeho pěst se pohybuje nahoru a dolů, zastavuje se nahoře, až se jeho dech zadrhne, pak sklouzne znovu dolů.

Hraje si s kroužkem na spodní straně penisu, tahá za něj, jeho koule visí plně a těžce pod ním.

Drahý Bože. Nemůžu tady jen tak sedět, nedotýkat se ho. Nemůžu už víc čekat, až bude znovu ve mně.

Natáhnu se pro kondom, roztrhnutím otevřu obal a položím mojí ruku přes jeho. On ztuhne, oči mu ztmavnou, když se podívá dolů. Nasadím mu kondom a on je tak vlhký, že ho spolu snadno rolujeme přes rozšířenou hlavičku a dolů po jeho penisu, i přes ty piercingy.

Jeho ústa se povolí, jeho oči se s třepotáním víček zavřou, když oba svíráme jeho erekci a to je ta nejžhavější věc, kterou jsem kdy viděla. Jeho potřeba je tak zdrcující, tak intenzivní – nejen potřeba se udělat, ale taky nechat to jít, zapomenout to špatné, připomenout si to dobré. Být uklidněný.

Ačkoliv teď zrovna nevypadá, že by byl v klídné náladě. Sevře můj obličej a tvrdě mě líbá, tlačí mě dolů, až dokud neležím na zádech. Natlačí se mezi mé nohy, silný a těžký a umístí jeho ruce po stranách mé hlavy.

Jeho obličej je skloněný k mému. Jeho vlasy zachycují světlo z otevřené koupelny za ním, mění je do zlatého mraku – a pak do mě vstoupí v jednom hlubokém, dlouhém tahu, který vyrazí vzduch z mých plic.

„Bože, ty jsi tak těsná,“ vydechne, pulzujíc ve mně. „Tak zatraceně těsná a žhavá. K sakru, ty jsi tak skvělá.“

Nadzvednu se na loktech, abych ho políbila a posunu úhel našeho pohybu, takže oba zalapáme po dechu. Blesk potěšení mi běhá po páteři.

„Bože, Rafe,“ mumlám a stisknu jeho boky. Jeho silný penis vklouzne hlouběji, piercingy masírují moje vnitřní stěny a já dusím výkřik.

On zavrčí, jeho zuby jsou stisknuté. „Kurva, tak blízko. Sakra.“ Kousek se vytáhne a pak vklouzne zpátky a zahlas zasténá. „Sakra žhavý.“

Udělá to znovu, jeho boky se pohybují rychleji, moje se zvedají, aby se setkaly s jeho, když tlak začne opět narůstat. Naše těla po sobě kloužou, pokryté vodou a potem. Jeho pevné svaly se třou o moje prsa, o mé citlivé bradavky a já šeptám jeho jméno.

Začnou ve mně pulzovat malé náznaky potěšení a já se napnu kolem něj. „Oh Bože.“ Můžu sotva popadnout svůj dech, jak je to skvělé. „Ještě, ještě.“

Tlačí moje ramena dolů a klouže do mě, pohybuje boky dovnitř a ven, tvrději, rychleji. Zaháknu jednu nohu kolem jeho boku, berouc ho tak hluboko jak můžu a křičím, když tlak dosáhne vrcholu a stáhne mě pod obrovskou vlnu.

Chvěju se, třesu se, jsem válcovaná potěšením, když on ztratí kontrolu. Pohybuje svými boky, naposledy do mě zajede a chraplavě vykřikne. Cítím, jak jeho penis ve mně zmohutní, je neuvěřitelně velký, cítím, jak sebou škube a pak jím cuká velké pulzování, které spouští křeč ohnivého potěšení tak hluboko ve mně, až na vteřinu omdlím.

Páni. Sakra.

Klesne na mě, pořád zůstává ve mně, oči má zavřené a tvář uvolněnou. Zajímá mě, jestli omdlel jako poprvé, když jsem mu ho honila tolik nocí předtím, ale když se po chvíli pohnu, on se odvalí pryč. Natáhne se dolů a sundá kondom, zaváže ho a já ho vezmu z jeho ruky.

„Jen odpočívej.“

Otočí se na bok a hodí si ruku přes jeho oči. Když se vrátím zpátky poté, co v koupelně zlikviduju kondom, zhasnu světla, nechám rozsvícenou jenom malou lampičku na nočním stolku. To tlumené světlo klouže po pevných liniích jeho těla, po svalnaté, potetované ploše jeho zad. Ta jizva tady je o hodně větší a neupravená než ta vpředu, její oblouky a uzly jsou vidět pod tetováním.

Vylezu na úzkou postel, ani nevím, jak se sem oba vejdeme, ale on se po mně natáhne, chytí moje boky a přitáhne si mě pevně k sobě. Jeho paže vklouzne kolem mých zad a drží mě u jeho hrudi, moje hlava schoulená pod jeho bradou.

„Vezmeš si dneska volno,“ mumlám proti jeho teplé kůži. „Žádné starání se a žádné mlácení se a snažení se to všechno zvládnout sám. Zítra to vyřešíme. Spolu.“

Vydechne, pocuchá mi vlasy a přehodí nohu přes mojí a přitiskne se ke mně tak blízko, jak jen to je možné.

„Meg...“ zachraptí.

Vzhlédnu k jeho téměř zavřeným očí. „Ano?“

„Postaral jsem se o toho pronásledovatele.“ Vydechne. „On nešel po tobě. On chtěl Raylin. Řekl jsem mu, ať odprejskne.“

Moje hrdlo se uzavře. Moje hruď se sevře. On to pro mě udělal. Riskoval svoji bezpečnost, aby se ujistil, že jsem byla v bezpečí. „Děkuju ti.“

„Miluju tě, Meg,“ šeptá, a jeho dech se vyrovná, když usne.

Nechávajíc mě zcela vzhůru, ohromenou. Zajímá mě, jestli si vůbec uvědomoval, že říká tahle slova, jestli jim rozumí a jestli si na ně zítra vůbec vzpomene.