Profile - 9. kapitola

Překlad: Jilyan

FilmováHvězda@VaughnAsher

Felicity je ohnutá nad stolem v hotelovém pokoji. Jsou na něm zapojeny pět počítačů. Jeden je laptop od Traye, ostatní jsou všechny její z domu. Podívá se na mně přes rameno a věnuje mi slabý úsměv. „Jak se držíš?“

Přejdu místnost a posadím se na kraj postele poblíž okna. „Mám z toho vážně špatný pocit, Felicity. Vážně špatný.“

Vyfoukla tváře a pak se otočila, aby mi mohla čelit. „Vaughne…podívej…vážně ještě nejsem na tyhle věci expert. Pořád jsem ještě student. Ale v případech jako je tenhle, případech, které ukazují na psychicky vyšinutého jedince, je jen několik způsobů, jak se chovají. A i když poprvé nechal Grace jít, není žádná záruka, že to tentokrát zopakuje.“

Pozoruji Felicity, jsem na ni naštvaný za to, že mi to říká, ale vím, že je to všechno pravda. „Musíme ji najít ještě dnes. Musí být nějaká stopa, signál, který nám řekne, kdo to je.“

„Začala jsem s pátráním v Nebrasce, v nemocnici, kde byla vysazena.“ Felicity ukáže na mapu na jedné z obrazovek. „Myslím, že je tu vysoká šance, že se vrátil do toho domu, kde ji držel poprvé. Nebyl nikdy chycen a bylo to místo, které mu asi připadalo bezpečné a pohodlné, kam by ji mohl vzít. Je očividně izolovaný. Jelikož tentokrát po ní budou lidé pátrat hned od začátku. Ta nemocnice v Nebrasce odsud není tak daleko. Asi osm hodin, nebo tak, protože ji očividně musel nadrogovat, aby ji udržel. Drogy vyprchávají, takže by nechtěl riskovat, že se probudí, zatímco by řídil.“

Felicity pokračuje, a i když bych z toho měl být zoufalý, má to opačný efekt. Vím, co dělá. Studuje psychologii a kriminální právo. Tyhle věci jsou teď celým jejím světem. Roky poslouchala přednášky expertů na tuhle problematiku. Pokud někdo může mou Grace najít, je to Felicity.

„…by to mohl být někdo, koho znáš.“

„Cože?“

„Musíme to zvážit, V,“ řekne Conner. „Kdokoliv ji unesl byl v tom divadle na premiéře NM2. Mohl by to být někdo, koho znáš.“

„Ale jak by se tam dokázal dostat? Poznali jsme se jen před pár týdny.“

„Grace tě na Twitteru stalkovala několik let, Vaughne. Takže je jen logické, že ten cvok stalkoval ji.“

„Smazal její účet, vím, že ano.“

„Je téměř jasné, že jí smazal účet,“ řekne Felicity. „Ale možná toho můžeme využít. Možná můžeme využít její spojení na sociální síti, abychom zjistili, kde je. Jako Facebook, například. Je na Facebooku?“

„Nevím. Ale měli jsme dva soukromé Twitterové účty, které jsem vytvořil, když jsme se poprvé potkali.“

Felicity vezme jeden laptop a podá mi ho. „Přihlas se a zanech zprávu. Možná se pokusí přihlásit na účet a pokud to udělá, musíme jí dát instrukce na to, co má udělat.“

Vezmu od Felicity laptop, přejdu na druhou stranu stolu a posadím se. Prosím, Bože, nech mně najít Grace živou. Zhluboka se nadechnu a přihlásím se, doufající, že je tam pro mě nějaká zpráva, která mi ukáže cestu.

Prakticky zadržuji dech, když naběhne účet @panneviditelný.

„Nic.“ Povzdechnu si a Felicity se na mně podívá přes obrazovku.

„Najdeme ji. Nech jí zprávu ať ví, že ji hledáme. Dej ji naději.“

„Správně. Naději.“ Grace se naděje bojí, protože se bojí prohry, tak jak jí to sdělím ve sto čtyřiceti znacích?

Podívám se na Connera pro pomoc, ale on je zaměstnaný na jiném počítači. Zachytí můj pohled a usměje se.

„V, máme o tomhle chlápkovi teorii. Byl schopný se dostat do toho divadla, nebo se alespoň dostal dovnitř, než ta akce začala, aby mohl poslat tu zprávu. Takže tam možná pracuje?“

„Možná.“ Ale to mi nedává moc naděje. To by mohlo znamenat, že je odsud hodně daleko. Mohla by být zpátky v Kalifornii. Mohla by být kdekoliv. „Co, když to ani není on?“

„Je to logika, Vaughne. Poslal Trayovi video Grace.“

„Jo, ale ani nevíme, jestli vůbec bylo skutečné.“

„Proč by to nebylo skutečné?“ Felicity se nehádá, jenom se ptá, ale rozčiluje mně to.

„No, vím ze všech nejlíp, jak zfalšovat film, ne? Nějaký chlap mohl jednoduše nafilmovat nějakou holku, herečku, která vypadala jako Grace, když byla teenager. Viděli jsme ji pořádně?“

Conner píše na počítači, který používá a pak ho nakloní ke mně. „Vypadá to jako ona.“ Má na půlce obrazovky náctiletou Grace poté, co byla puštěna a na druhé tu dívku na podlaze.

Neochotně přiznám, že dívka ve filmu je má Grace.

„Vaughne,“ řekne Felicity, když mi jemně položí ruku na rameno. „Najdeme ji. Jenom jí napiš pěknou zprávu v případě, že by měla šanci se přihlásit. Pokud jí vymazal účet, pak možná bude mít šanci se k tomu počítači dostat.“

Kývnu na ní a obrátím pozornost zpátky k tajnému účtu, který jsme vytvořili. Najedu na fotky, které jsme si vyměnili. Nahé selfie. Nad touhle vzpomínkou se usměji. Bylo to jen před pár týdny, ale cítím se, jako by byla součástí mého života celé roky. Cítím se, jako bych ji znal odjakživa. Jako by naše duše byly spojeny éterickým řetězem, který byl natažen naší absencí. Ale v momentě, kdy se naše oči na Saint Thomas spojily, jako bychom se znovu spojily. Byli jsme přitaženi naší dlouho ztracenou lásku.

Připadá mi, jako bych na tuhle dívku čekal celý život. Jako by byla má spřízněná duše.

Mé prsty najdou klávesnici a pokusím se to vložit do tweetu. S několika slovy a dobře vloženými hashtagy se jí pokusím dát naději.

Pán @panneviditelný

Není tu žádná možnost, že bych tě nenašel. Naše srdce jsou propojena láskou a osudem. Tahám za to pouto-cítíš mně? #NaCestě #SpřízněnéDuše

Zmáčknu odeslat a zadržím dech a doufám v odpověď.

Ale minuty tikají a já nedostanu nic. Prostě nic.

Zazvoní mi telefon a vytáhne mně z mé paniky. „Vaughn Asher.“

„Pane Ashere, tohle je detektiv Torrino. Zastavujeme pátrání. Grace Kinsella právě zavolala Kanál 9 a uvedla, že přijala práci v Singapuru, která jí byla nabídnuta minulý víkend ve Vegas ve snaze dostat se od vás.“

Singapur. „No a jak sakra víte, že to byla ona?“

„Uvedla své rodné číslo, její adresu z dětství a číslo jejího bankovního účtu. Její nejlepší kamarádka Bebe Chambers potvrdila, že to byl její hlas.“

„A? Má dcera může tyhle informace získat taky. To není potvrzení identity. A možná byla donucena, aby to řekla? Co takhle fotku? Nebo Skype? Co kdybyste se jí zeptali, jestli by se nepřihlásila na její druhý Twitterový účet a nepřečtla si zprávu, co tam je?“

„Ten případ je uzavřený, pane Ashere. Jsme přesvědčení, že odešla z vlastní vůle.“

„Možná jí vyhrožoval?“

„Zeptal jsem se jí“-

„Nemůžete se jí zeptat, Torrino. Pokud jí bylo nařízeno, aby něco řekla, pak to bude zapírat. A to nebyla ta práce, která jí byla nabídnuta“-

„Uzavřeli jsme ten případ, Ashere. Pokud chcete, můžete si stěžovat u mého šéfa.“

Chystám se znovu protestovat, když se hovor odpojí.

„Co se stalo?“ zeptá se Conner.

„Uzavřeli případ. Řekli, že jim zavolala a řekla, že bere práci v Singapuru, aby se ode mě dostala pryč.“

Felicitina ruka se natáhne, aby překryla mou. „Myslíš, že je to pravda?“

„Ne. Grace byla minulý týden nabídnuta práce, ale v Hong Kongu. Posílá nám zprávu. Říká nám, že potřebuje pomoc. Felicity, prosím. Prostě s něčím přijď. Připadá mi, jako by hodiny tikaly a něco velmi špatného se mělo stát, pokud ji brzy nenajdeme.“