OTL - 23. kapitola

Překlad: Mishacka
Kor.: Arey

Odemkla jsem dveře a zamířila do pokoje. Byla jsem překvapená, když jsem v posteli našla spící Mackenzie.

„Mackenzie, co tady děláš?“

Otočila se a protáhla. „Čekala jsem na tebe.“

Sundala jsem si kabát a boty. „Proč?“ Oběd jsem protáhla, ale teď bylo něco málo po době večeře, ne tak pozdě.

„Mluvila jsem s mámou. Rozhodně má přítele. Chce ti to říct, jak se vrátíme domů.“

Sedla jsem si na kraj postele. „Aha.“

Posunula se ke mně a sedla si do tureckého sedu, skoro jsme se dotýkaly. „Chtěla jsem ti to říct, jak se vrátíš domů, ale usnula jsem. Tahle postel je mnohem lepší než ta moje.“

„Nechceš tady se mnou dneska zůstat? Je to velká postel.“ Najednou jsem se cítila osaměle.

Mackenzie se usmála. „No, když už jsem tady. Jsi v pohodě?“

Pokrčila jsem rameny. „Budu. Jen se musím rozhodnout, co udělám. Co chci.“

Pohladila mě po hlavě. „Myslím, že víš, co chceš.“

Skousla jsem spodní ret. Jo, já taky. Ale pokud Levi lhal o New Yorku, chtěl mě?

Skoro vůbec jsem nespala. Házela jsem sebou a přetáčela se, jak jsem přemýšlela o Elim v léčebně a o svých citech k Levimu. Mé srdce patřilo oběma, ale každému ze zcela jiných důvodů. V době, kdy jsem konečně usnula, zazvonil budík. Mackenzie spala vedle mě tak tvrdě, že jí budík neprobudil. Rychle jsem ho vypnula, popadla jsem telefon a šla do koupelny.

Netušila jsem, jestli mě Levi opravdu chtěl. Nebo jestli to byl jenom flirt. Naše dohoda se nám rychle vymkla kontrole. Držela jsem telefon a klikla na galerii. Tam, ukrytá mezi několika lety vzpomínek z vysoké, byla jedna fotka Leviho a mě. Objímal mě a smáli jsme se tam jako blázni. To bylo předtím, než jsem mu zlomila srdce. Předtím, než jsem se vyspala s jeho bratrem. Než jsem nás zničila.

Potřebovala jsem Leviho Jacksona. Stiskla jsem vytáčení a čekala.

Zhluboka jsem se nadechla a čekala, až to zvedne. Mohl mi částečně zlomit srdce.

„Haló?“

Zastavil se mi dech. To nebyl Levi.

Nebyl to zasraný Levi.

Byla to žena.

Kurva.