OTL - 16. kapitola

Překlad: Mishacka
Kor.: Arey

Sprintovala jsem nocí, dokud jsem narazila na jeden pár z párty.

„Co se stalo?“ Lapala jsem po dechu. „Proč stojí všichni okolo?“  

Holka se na mě naštvaně podívala. „Protože na střeše je nějaký chlap?“

„Cože?“  Rozhlédla jsem se kolem a zahlédla Nou s Clarou. Běžela jsem k nim.

„Co se to sakra děje? A proč je nějaký pitomec na střeše?“

Clara se na mě podívala. „Kde jsi byla?“

Snažila jsem se uhladit vlasy. „Na tom nezáleží. Co se děje?“

Noa začala, „No, vidíš…“

„Lilo!“ Uslyšela jsem a otočila se kolem, abych viděla, kdo to byl. Oči zalétly ke střeše. Naštvaně jsem je zavřela.

„Řekni mi, že nevidím Eliho na střeše. Řekni, že ne.“

Noa sevřela rty do tenké linky. „Vidíš.“

„Co tam sakra dělá?“

Noa zakroutila očima. „Nevíme a odmítá slézt dolů. Říká, že bude mluvit jedině s tebou.“ Slyšela jsem ho znovu zavolat.

Podívala jsem se na Nou a pak před sebe. „Nemůžu to udělat, ne když je Levi poblíž. Sorry, lidi, je to na vás.“

Noa zavrtěla hlavou, „Zkusila jsem to, ale on nechce. A musíme si promluvit o Levim, je tu něco, co bys měla vědět.“

V tom přišel Levi.  

Zavrtěla jsem hlavou, „Teď ne.“

Leviho přimhouřil oči. „Eli, vypadni sakra z té střechy, ty idiote.“ Pak se obrátil ke mně, „Prosím, řekni mi, že to není důvod, proč jsi odešla.“

Nemohla jsem najít slova. „Nevěděla jsem, co se děje, Levi, přísahám.“

Odvrátil se ode mě, ale viděla jsem, jak mu vztek pulzuje v žilách. „Nedovolí, abych cokoliv dostal. Speciálně ne tebe.“

Eli na mě znovu zavolal.

Povzdechla jsem si. „Eli, co sakra děláš tam nahoře? Pojď dolů!“

„Ne, dokud se každý nedozví pravdu.“

Otočila jsem se zpátky k Noe a Levimu. „Je opilý.“

Noa přikývla. „Jo, pořádně.“

Trhla jsem hlavou. „Kurva.“

Eli začal znovu vyřvávat. „Lilo, Lilo, musíme jím říct pravdu.“

Otočila jsem se. „Sklapni Eli.“ Lidi na mě zírali. Zdáli se nesví. Nesnášela jsem, když mě někdo ztrapňoval. Nesnášela jsem Eliho za to, že jsem se tak kvůli němu cítila.

Znovu zařval. „Lilo, pojď sem.“

„Eli, drž už sakra hubu.“ Nemohla jsem myslet, všechny oči se na mě upíraly.

Levi zavrtěl hlavou. „Padám odsud.“

„Cože?“

„Jsi tady, můžeš si to s ním vyřešit sama. Stejně jsi jediná, se kterou chce mluvit.“

Otočil se. „Levi,“ prosila jsem, ale už si mě nevšímal.

„Pravidlo, Lilo, bylo jen jedno pravidlo,“ řekl poraženě.

Eli začal zase vyřvávat. „Lilo! Lilo, potřebuju tě.“ Znělo to skoro, jako by mě prosil. Jako by potřeboval, aby pravda vyšla najevo. Jako by mu jed prostupoval žilami. Ale nebylo nic, co bych mu chtěla říct. Jestli chtěl, aby se každý dozvěděl, že jsme spolu spali, tak tohle byla rozhodně jedna z možností, jak to udělat.

Noa těkala pohledem mezi námi, hodnotila situaci. „Eli! Musíš přestat. Potřebuješ sakra slézt z té střechy a zbavit se toho Já jsem tu oběť chování.“ Chtěla jsem jí říct, že tohle byla její nejlepší vlastnost, posoudit správně situaci, ale věděla jsem, že ji to naučila armáda.

Párty se začala vracet k normálu potom, co někdo změnil hudbu tak, že jste Eliho výkřiky mohli stěží slyšet. Přešla jsem k domu, abych na Eliho lépe viděla. Měl na tváři modřinu a pořád držel láhev piva. Skoro to vypadalo, jako by se s někým popral.„Eli, musíš jít dolů.“

Přešel k okraji střechy, sedl si a nohy přehodil přes okraj. Skoro jsem mu dosáhla na boty. „Viděl jsem, jak jsi nás sledovala. Vím, že jsi mě viděla s Adrianou.“ Kruci. Cítila jsem, jak mi začínaly hořet tváře a byla ráda, že je tma. Pokračoval, „Ale je tu něco, co nevíš.“

Snažila jsem se s ním mluvit klidně, jako se zraněným zvířetem. Doufala jsem, že ho to přinutí slézt. „Co nevím? Řekni mi to, poslouchám.“

Na okamžik se ode mě otočil a já měla pocit, že každou chvíli spadne. To by bylo opravdu zlé, z několika důvodů. Zaprvé, mohl spadnout a zlomit si vaz. Zadruhé, mohl spadnout na mě a pak bych byla mrtvá i já. Ale místo toho pokrčil rameny, jako by se kontroloval. „Celou dobu, co jsem jí šukal, jsem chtěl, abys to byla ty. Dokonce jsem řekl tvé jméno.“ Vrtěl hlavou, jako by mu ze sebe bylo špatně. Nereagovala jsem a doufala, že se zklidní, ale pokračoval. „Řekl jsem kurva tvoje jméno, Lilo. Můžu mít jakoukoliv holku na světě, a přesto chci tebe! Proč to tak sakra je? Proč mě po takové době stále držíš?“

Teď byla řada na mě se otočit. „Nevím.“  Podívala jsem se zpátky na něj a setkali se pohledem, „Byla to jen jedna noc, Eli. Nevím, proč si pořád myslíš, že v tom je něco víc. Nikdy jsem tě nemilovala a nikdy nebudu. Milovala jsem Leviho a bolelo mě, že jsem mu ublížila. Ale bohužel to, co se mezi námi stalo, nejde vymazat. Musíme žít s následky našeho jednání.“  Jakoby se mi najednou v hlavě něco přepnulo. Musela jsem žít s následky svých činů. A pokud to znamenalo, že mi Levi nepomůže dostat svého bratra ze střechy, tak jsem se s tím musela smířit. Bylo na čase, abych to přijala a pohnula se dál. „Musíme se pohnout dál, Eli. Oba. Není správné se držet minulosti, jen to víc Levimu ubližuje.“

Porušila jsem pravidlo. Zničila svou druhou šanci s Levim. Jak jsem měla sakra vyřešit tenhle chaos?

Zasmál se a napil z lahve, která už vypadala prázdně. „To jsi celá ty, Lilo, vždycky myslíš na Leviho. Myslíš někdy na sebe? Nemiluješ mě jen kvůli němu? Nebo mě nemiluješ, protože ti na mně nezáleží?“

V srdci jsem znala odpověď. „Prostě tě nemiluju. Záleží mi na tobě, ale tohle k tobě necítím. Někdy lidi mají prostě sex – ty to musíš vědět lépe, než kdokoli jiný.“

Znovu se zasmál. „Samozřejmě, že bych to měl vědět lépe, než kdokoli jiný. Spal jsem téměř s každou holkou tady na té párty.“  Pak zakřičel, „Včetně tebe!“  Chtěl vstát, ale jak se pokusil vytáhnout zpět na nohy, z ruky mu vyklouzla láhev a dopadla jen pár centimetrů od mé nohy. Když se stočil, aby udržel rovnováhu, podklouzla mu noha a mně se strachy rozšířily oči, protože jsem věděla, že ho nechytím. Slyšela jsem holku za mnou křičet, zatímco jsem se dívala na zkroucenou postavu Eliho Jacksona na kamenné terase. Zakryla jsem si hrůzou pusu. Nehýbal se. Posunula jsem se blíž a slyšela ho brečet. Natáhla jsem se k němu, a když jsem se téměř dotkla jeho bundy, tak mě setřásl, i když jsem věděla, že se zranil. „ Noo! Noo, kde jsi?“

Znovu jsem slyšela holku za mnou, „Skočil! Viděla jsem ho skočit!“

 Zavrtěla jsem hlavou a zakřičela, „ Neskočil, ty huso, spadl. Viděl někdo Nou?“ Jak jsem se obrátila, abych zavolala Claru, aby se po ní podívala, Noa už běžela naším směrem.

„Je v pořádku?“

Otočila jsem se na ni. „Nevím.“

Snažila se s ním mluvit a hladila ho po ruce. „Eli jsi v pořádku? Máš něco zlomené?“

Podíval se na ni a otřel si tvář. „Ne, jsem v pořádku. Jen potřebuju jet domů.“

Noa se podívala přes rameno na dva kluky, se kterými Eli dříve mluvil. „Zvedněte ho a zavezte ho domů. Ujistěte se, že je v pořádku, než odejdete.“

Jeden z kluků ho chytil pod paží a sám ho zvedl. „Jasně.“ Když ho odváděl pryč, střelil po mě pohledem.

Dál jsem klečela na zemi, nevěděla jsem, co dělat. Neskočil, uklouzl, ale pořád to byla moje vina. Podívala jsem se na Nou, která vrtěla hlavou. „Holka, musíš se těch kluků zbavit. Šílí, když jsi kolem.“

Zavřela jsem oči. „Obě víme, že Eli bláznil celou dobu.“

Skousla si spodní ret a sedla si na zem. „Víš, je takový až od té nehody.“

Zvedla jsem hlavu při slově nehoda. Nic jsem o tom neslyšela. „Jaká nehoda?“

Noa si začala čistit špínu zpod nehtů. „Bylo to asi před dvěma lety? Randil s holkou, jmenovala se Megan. Byla hezká a fakt drsná. Přesně Eliho typ, ne jako ty.“ Páni, díky. „Milovala rychlou jízdu na motorce, ale pak jednou v noci… Nevím přesně, říkalo se, že jí srazil opilý řidič a ona neměla nasazenou helmu. Nedostala se ani do nemocnice. Eli všechno viděl. Nikdy se přes to nedostal.“

Byla jsem v šoku. Nikdo mi o tom nic neřekl. Proč byly kolem mě stále nějaká tajemství?

„Pane bože, to je hrozné. Proč mi to nikdo neřekl?“

Noa pokrčila rameny, ale nepodívala se na mě. „Nebyla jsi tady. A když jsem odjížděla, nepřišlo mi to vhodné. Ale potom, co se stalo dneska večer – já nevím, Lilo. Myslím, že asi potřebuje pomoc.“

Neměla jsem na to co říct. „Jo, možná.“ To bylo jediné, na co jsem se zmohla. Eli potřeboval pomoc, ale byla jsem já ta správná osoba? Neřekla bych.