FA - Je v tom kelímku dítě?

Překlad: Arey
Kor.: Ann

Je v tom kelímku dítě?

(Trudy Stiles)

Tristan

Úterý

05:00 ráno

Jsem jediný člověk v čekárně a tak nějak mě to nepřekvapuje. Je sakra pět hodin ráno. Díky bohu je venku pořád tma. Přejíždím si rukama po mikině a houpu nohama. Připomenu si, že dneska bude dlouhý den a tohle mi vezme jen deset minut života. Deset krátkých minut, během kterých se postarám, o co je třeba a pak budu Kirsten po boku, držet ji za ruku, zatímco bude podstupovat tu proceduru.

Otevřou se dveře a vejde další chlápek. Hlavu má sklopenou a rukama si bubnuje o kalhoty. Napíše své jméno na přihlašovací formulář a sedne si na volné křeslo naproti mně. Nenavážeme oční kontakt a to je dobře. Vytáhne telefon a začne na něm něco dělat. Neustále sjíždí palcem dolů a já si všimnu, že se na obrazovku ani nedívá. Chápu to, celá tahle věc je divná. Zasraně divná.

Dveře uvnitř se otevřou a vyjde z nich malá žena. Vlasy má v copu a je oblečená od hlavy až k patě v bílém. Bílá blůza. Bílý svetr. Bílé kalhoty. Bílé boty. Dokonce i čtvercové brýle, které má na konci nosu, jsou bílé.

Vezme si přihlašovací formulář, přejede ho pohledem a dívá se na mě a na toho Mobilového Chlápka.

„Pane Lee,“ řekne a znovu se na nás podívá. „Pak GeddyLee?“

To si musíš dělat srandu. Proč jsem na to sakra nemyslel? Já jsem tam napsal svoje skutečné jméno a on použil jméno toho nejlepšího basáka na této planetě. Nehledě na to, že je i skvělým frontmanem skupiny Rush. Je můj vzor.

GeddyLee vstane a kývne směrem k paní Bílé. Pak se podívá na mě. Kývnu na něj, jako bych chtěl říct ‚respekt, chlape. Fakt respekt.‘

Následuje paní Bílou do dveří a já jsem zase sám. Pak mi to dojde. Byl jsem tu první. O co sakra jde?

Vyskočím na nohy a podívám se do formuláře. Mé jméno tam pořád je, ale paní Bílá napsala něco vedle.

Termín 05:30.

Geddy má vedle svého jména 05:00.

Jsem tu o celou půlhodinu dřív. Kruci.

Kirsten mi to dělá pořád. Ví, že nesnáším sledovat hodiny a taky ví, že chodím pozdě. Ale také ví, jak je pro mě důležité tu dnes být včas, tak mi lhala a tvrdila mi, že mám termín v pět. Hezky zahráno, kotě. Hezky.

Hodiny na zdi hlasitě tikají. Netušil jsem, že mohou být hodiny tak hlasité. Tik-tak-tik-tak-tik-tak-kurva.

Telefon jsem nechal v přihrádce v mém SUV, protože jsem myslel, že to bude rychlovka. Teď si přeju, abych po něm mohl sjíždět prstem dolů, jako můj kamarád Geddy.

Natáhnu se po časopisu ze stolu vedle a otevřu ho.

Sedm nápadů na večeře pro zaneprázdněné rodiny.

To by mohlo zabít čas. Přelétnu článek, jestli nenarazím na něco zajímavého a zakručí mi v břiše. Ty kuřecí nožky vypadají tak dobře, že bych teď doslova pro ně zabíjel. Otočím na druhou stranu a uvidím avokádové rolky. To je prostě kruté. Zavřu časopis a naštvaně, že jsem se zapomněl nasnídat, ho vrátím na stolek. Ne že by bylo jídlo ta první věc, na kterou jsem myslel, když mi o půl páté ráno zazvonil budík.

Zohnu se a rozvážu a zase zavážu tenisky. Udělám to tak třikrát. Jestli má paní Bílá kameru a sleduje mě ze své pravděpodobně bílé kanceláře, tak si nejspíš myslí, že mám problém. Chci je znovu rozvázat, když se otevřou dveře a vyjde z nich Geddy. Hruď má nafouklou a vypadá opravdu hrdě. Jsem v pokušení sevřít ruku v pěst a podržet ji ve vzduchu, abychom si ťukli, když kolem mě projde, ale rychle změním názor. Podíváme se na sebe a pokývneme.

Odejde a já zatřesu hlavou. Srdce mi začne rychle bušit, když si uvědomím, že jsem další. Paní Bílá pro mě každou chvíli přijde a já si uvědomím, že nejsem připraven. Ruce se mi začnou potit, ale snažím se zůstat v klidu.

Myslet na Kirsten.

„Ahem,“ hlas paní Bílé pronikne prázdnou čekárnou. „Pan George. Tristan George.“

Vzhledem k tomu, že jsem tu jediný, pochybuju, že je nutné mě oslovovat, jako bych byl někde v obchodě. Zvednu ruku. „Tady,“ řeknu, jako bych byl ve škole.

Kývne, otočí se a já projdu dveřmi za ní. Chodba není překvapivě bílá, ale béžová a kolem zdí jsou falešné kytky. Plastové kapradiny v obrovských květináčích.

Zavede mě k posledním dveřím na pravé straně a otevře je. Všimnu si, že má na rukou rukavice a otřesu se. Asi bych se té kliky taky nechtěl dotýkat.

„Pane Georgi,“ řekne, brýle má pořád usazené na konci nosu. „Támhle u umyvadla najdete kelímek na sperma.“ Ukáže na něj dvěma prsty a jediné, na co v tu chvíli myslím, je, že vypadá jako letuška. „Udělejte si pohodlí na sedačce támhle,“ ukáže do rohu. Pak otevře centrum zábavy – videokazety, časopisy a televize. „Pokud budete potřebovat něco z tohoto, jsou vám k dispozici.“ Pak ukáže na zeď vedle umyvadla. „Prosím, řiďte se těmi pravidly.“ A zmizí.

Podívám se na zeď a čtu:

- Umyjte si ruce mýdlem a vodou

- Zdržte se používání lubrikantu, slin nebo čehokoliv, co by mohlo obsahovat složky zabíjející spermie

- Ejakulujte přímo do sterilního kelímku na vzorky – ujistěte se, že zachytíte první část ejakulátu, a nesbírejte do něj semeno mimo něj

- Jakmile skončíte, uzavřete kelímek víčkem

- Ujistěte se, že je na vzorku zřetelně napsáno Vaše jméno, čas a datum

- Odevzdejte vzorek sestře

Okamžitě splním bod číslo jedna a v duchu si u něj udělám fajfku, zatímco si utírám ruce.

Hotovo – to bylo jednoduché.

Bod číslo dva můžu přeskočit, protože žádný lubrikant nemám a ani žádný nepotřebuju.

Hotovo – jsem na správné cestě.

Ztuhnu, když dojdu ke kroku číslo tři. Cítím, jako by přeskočily několik bodů a začnu panikařit. Přejdu k židli v rohu a posadím se. Jde o kožené polohovací křeslo a opěrky jsou pokryté plastem. Vlastně prakticky všechno v téhle místnosti je pokryto plastem. Sundám si mikinu a řeknu, „Jdeme na to.“ Když obtočím ruku kolem penisu, uvědomím si, že nádoba na sperma je na druhé straně místnosti. Kurva.

Vyskočím nahoru a se stékajícím potem nad zadkem a visícím ptákem z kalhot se natáhnu po kelímku a několika papírových utěrkách. Sednu si zpátky do křesla a použiju ubrousky, abych jimi obložil opěradla na stranách, a křeslo skloním. Ležím skoro rovně a jsem překvapen, že už mi stojí.

Skóruju.

Zavřu oči a začnu jezdit rukou nahoru a dolů po celé délce. Vidím Kirstenin úsměv a její dlouhé vlasy zastrčené za ucho, díky čemuž má odkrytá ramena. Její prsa mě nabádají, abych je ochutnal. Je celá nahá a už nemůžu vydržet ani vteřinu. Ruka se mi pohybuje rychle a rychleji, Kirstenina ústa se zformují do dokonalého ‚O‘ a lehce zasténá. Ztratím se v ní a zasáhne mě rychlý, ale přesto uspokojující orgasmus.

A pak si uvědomím, že jsem neejakuloval do kelímku. Popravdě jsem postříkal sám sebe a ten kelímek leží na křesle vedle pravé nohy.

Doprdele.

Co teď? Popadnu jeden ubrousek a než se otřu, chvíli přemýšlím, jestli můžu trochu oškrábat do kelímku. Najednou mám pocit, jako by všechna neonová světla mířila na krok číslo tři.

Ejakulujte přímo do sterilního kelímku na vzorky – ujistěte se, že zachytíte první část ejakulátu, a nesbírejte do něj semeno mimo něj.

Kruci.

Otřu se, tvrdý papír mě na citlivé kůži dře. Nemůžu uvěřit, že jsem posral třetí krok. Co mám teď kruci dělat?

Podívám se na hodiny. Je pět čtyřicet. Potřebuju další kolo, abych odsud vypadnul. V čekárně už nejspíš čeká další chlápek a čím déle tady zůstanu, tím horší pro mě ulička hanby bude.

Dobře, teď vážně, Tristane.

Přejdu k centru zábavy, jestli je tam něco, co bych použil jako inspiraci. Časopisy jsou na sobě úhledně naskládané a obálky vypadají zmačkaně a potrhaně. V žádném případě se jich nedotknu, množství DNA na nich musí šplhat ke stropu.

Prohlédnu si přihrádky s DVD, ale vidím jen kazety. Co to kurva je? Jsme snad v devadesátkách?

Kazety jsou poházené, většina z nich není ani v jejich původním obalu. Z názvů se směju nahlas. Tohle nebude fungovat. Zapnu televizi, co dávají tam. Z reproduktorů se ozve hlasité zasténání a já ho rychle ztlumím. Představím si, jak paní Bílá stojí venku za dveřmi a kroutí hlavou nad mým výběrem porna.

Brunetina velká prsa skáčou nahoru a dolů, jak se natřásá na klíně nějakého chlápka. Prsa jí nekontrolovaně létají nahoru a dolů a nejspíš odtud pochází ten zvuk. Zvuk je pořád vypnutý, takže musím použít představivost. Její dlouhé vlasy jsou v copu svázané růžovou mašlí a má na sobě příliš make-upu. Jediné, co na sobě má, jsou tmavě modré ponožky, které jí dosahují nad kolena. Tohle musí být verze školačka-učitel. No, aspoň se někam dostáváme. Vrátím se k židli a ovladač obmotaný papírovým ubrouskem beru s sebou. Tentokrát odšroubuju víčko jako první, abych neměl problémy jako předtím. Lehnu si do křesla a stáhnu si kalhoty. Musím zablokovat obrázky v hlavě, že přesně toho místa, kde se teď dotýká můj zadek, se před chvílí dotýkal zadek někoho jiného, protože nemám čas obložit ubrousky i křeslo. Popravdě jsem zhnusen, že tu není nic, co by to křeslo zakrývalo, i kdyby to měly být jen základní přehozy z vyšetřoven. Musím přestat přemýšlet. Hned.

Položím si kelímek na břicho a připravím se. Jelikož jsem se udělal před pár minutami, bude to výzva. Najednou začnu panikařit, když mě napadne, že jsem nesjpíš všechno dobré sperma vyčerpal. Když nám říkali, jak na to, byli obzvlášť specifičtí. Vyzdvihovali důležitost abstinence celé dva dny před sbíráním spermatu. Srdce mi začne rychle bušit, když si uvědomím, že jsem to opravdu posral.

Sakra.

Snažím se uvolnit sledováním sexy studentky, která rajtuje na postarším učitelovi. Obličeje, které dělá, jsou naprosto směšné, a já si uvědomím, že takhle to nepůjde. Zmáčknu tlačítko a televizi vypnu.

Co teď?

Jsem ve stresu, že ve mně nezbyli žádní dobří plaváčci. A bojím se, že Kirsten zklamu. Už je nahoře na klinice, připravuje se na umělé oplodnění. Jestli jim nedám něco, s čím můžou pracovat, budeme muset čekat další cyklus, než to zkusíme znovu. To Kirsten udělat nemůžu. Ty jehly, léky, hormony… je toho moc.

V hlavě uslyším její hlas. „Tristane, máš jediný úkol. Jediný. Úkol.“

Zní naštvaně a to mě rozpálí. Dobře, to půjde. Neposeru to.

Mám jen jeden jediný úkol.

Znovu kolem sebe obtočím ruku a ten slastný pocit je zpátky. Díky Bohu.

Zavřu oči a znovu ji uvidím. Tentokrát leze celá nahá do vířivky. Sedne si naproti mně a ponoří se do vody. Její prsa jí lehce nadskakují, škádlí mě. Její perfektní bradavky jsou vystouplé, ale ona je zakryje. Zavrtím hlavou a řeknu jí, „Ne, chci je vidět.“

Lehce se usměje a pomalu je odhalí. Bože, je dokonalá.

Pomalu zvedne nohu a přejede mi jí přes mou. Pak druhou. Oči má tmavé a svůdné, ví přesně, co to se mnou dělá. Pomalu mě vzrušuje.

Z ničeho nic uslyším hudbu. Tom Sawyer a skupina Rush.

No, tahle představa je čím dál lepší. Sex s Kirsten ve vířivce a ta nejlepší skupina pod sluncem v pozadí. Dokonalost.

Pořád mám zavřené oči, když mi Tom Sawyer zakřičí do ucha.

A pak ho uvidím. V místnosti se objeví falešný GeddyLee. Vidím jen jeho záda, bílý zadek na obrazovce a honí si péro.

Co se to kurva děje?

Otevřu oči, abych tu noční můru skončil. Proč? Proč jsem to musel vidět?

Potlačím zvracení, když se snažím dostat z hlavy obrázek chlápka, který byl v téhle místnosti přede mnou. Ale je všude. Představím si jeho nafoukaný a hrdý výraz, když kolem mě procházel. Tiše ke mně promlouval. „Zvládl jsem to, kámo.“ Byl venku během deseti minut a já tu zápasím už podruhé, protože poprvé jsem to posral. Byl jsem tu už aspoň dvacet minut a cítím se jako naprosté zklamání. Falešný GeddyLee byl lepší než já. Zvládnul to.

Zhluboka se nadechnu ve snaze dostat ty divoké obrázky z hlavy. Snažím se ignorovat skutečnosti, že Geddyho DNA je nejspíš po celé místnosti. Myslím, že budu zvracet.

Najednou zaslechnu jemné zaklepání na dveře.

„Pane Georgi. Je vše v pořádku?“ zeptá se paní Bílá starostlivě.

Proboha! To si ze mě musíte dělat srandu.

„Jsem v pohodě,“ řeknu nejhlubším hlasem, kterým jen dokážu. „Za pět minut budu venku.“

Kurva. Budu?

Podívám se na sebe dolů a mám ho úplně ochablého. Pět minut bude kurva zázrak.

Hluboké nádechy.

Sakra, musím se vrátit do té vířivky. Hned!

Zavřu oči a doufám, že na mě Kirsten pořád čeká. A je připravená.

Je tam a vypadá víc sexy než předtím. Teď je celá mokrá a její obličej se na mě dívá z mezi mých kolen. Z plných rtů jí odkapávají kapky vody, oči má svůdné a úsměv vychytralý. Má něco za lubem a já se nemůžu dočkat, až zjistím co.

Něžně mě políbí, skousne spodní ret a nasaje ho. Odtáhne se a ukáže, abych se zvedl ven z vody. Ruce jí zůstanou na mých kolenech, když si sednu na okraj vířivky.

Oh ano, to je přesně to, co chci.

Líbá mě na hrudi a břiše, jemně kouše. Níž. Níž.

Oči má doširoka otevřené, když se na mě naposledy podívá, než skloní hlavu a obtočí rty kolem pulzujícího penisu. Teplými a vlhkými rty přejíždí nahoru a dolů. Otevře oči, aby se ujistila, že ji sleduju. Pak ho chytí do ruky a namíří si ho do pusy.

A já. Už. Víc. Nezvládnu.

Vytrhnu se ze snění, popadnu plastový kelímek a nasměruju sperma přímo do něj.

Ty kráso.

Pevně utáhnu uzávěr, abych se ujistil, že se nic nevyleje. Nemůžu riskovat, že je zase ztratím. Omyju se rychleji než předtím a znovu si umyju ruce. Ujistím se, že splním všechny další kroky bez chybičky. Paní Bílá už musí postávat venku a já odsud musím zmizet. Když vyjdu ze dveří ven, držím kelímek před obličeje. Mám svůj vklad přímo před očima a začne mi pracovat mozek.

Je v tom kelímku dítě?

Je tam plaváček, po kterém já a Kirsten tak zoufale toužíme?

Projede mnou zvláštní pocit, když zamířím k dalším dveřím. Nesu něco, co by mohla být naše budoucnost, a musím být velmi opatrný. Pomalu otevřu dveře. Paní Bílá tam stojí s nataženou ruku.

„Označil jste ho?“

„Ano,“ odpovím.

Přikývne a vezme si ho ode mě. Sleduju, jak s ním kráčí pryč, a strčí mi mé kluky do kapsy od pláště. Skoro za ní chci zavolat, aby byla opatrná, ale zastavím se. Dělá to každý den, určitě ví, co dělá. Mí kluci budou v pořádku. Dostanou se nahoru akorát včas.

Zmizí v laboratoři a já jsem najednou v chodbě sám.

Zhluboka se nadechnu a začnu svou uličku hanby.

Když dojdu k čekárně, sedí tam už čtyři chlapi. Nervózně se na mě podívají. Takže vystrčím hruď a projdu kolem, hrdě jako můj kámoš Geddy.

Jo, přesně tak. Tiše jim řeknu, když na ně kývnu.

Zvládnul jsem to.

Dvakrát.