Wildcard#3 - 8. kapitola

Překlad: Aileen

Ryder

Co to sakra?

Sednu si na kraj postele v jejím pokoji. Její tašky mi vypadnou z rukou, jak se dívám na zprávu na mobilu v mých rukou.

Tomu nemůžu uvěřit.

Její oznamovací tón je stejný jako můj a upřímně jsem si myslel, že to byl můj telefon, když jsem ho zvedl a přečetl si ji. Čtu to znovu a znovu a pokaždé mé srdce bije o něco rychleji.

Penny: Jsem ráda, že ste bezpečně dorazili, ale teď musíš relaxovat. Nebude tě hledat. Ujistila ses o tom, ok? Tony je pryč. Můžeš se pohnout dál.

Moje prsty vyťukají odpověď. Žaludek se mi kroutí od nervozity. Poslouchám sprchu a ztěžka dýchám. Nejsem hrdý na to, co dělám, ale musím vědět, o co jde a toto je má šance.

Já: Jak si můžeš být jistá, že je Tony pryč? Co když se vrátí? Co když to řekne Ryderovi?

Pennyina odpověď je okamžitá. Nemůžu uvěřit, že Scarlett takto narušuji soukromí. Jsem sám sebou znechucen, ale nemůžu přestat. Musím vědět, že je v pořádku.

Penny: Scar, nevrátí se. Deset tisíc to jistí; věř mi. A i kdyby, tak si myslím, že Ryder to pochopí. Miluje tě. A jsem si jistá, že on sám toho udělal dost, na co není pyšnej.

Já: Já vím, ale bojím se, že ho ztratím. Chci mu to povědět, ale co mu mám říct?

Zatímco čekám na její zprávu, bubnuji si prsty o nohu. No, tak. Vyklop to, Penny. Srdce mi málem vyskočí z hrudi, když uslyším, jak se vypne sprcha. Kurva. Ruce se mi třesou, jak se snažím co nejrychleji vymazat celou tuto konverzaci. Dám Scarlettin mobil zpět do tašky a vypadnu z pokoje.

Do prdele! Sakra, do prčic, jebat. Co jsem to do hajzlu právě udělal?

Zamířím ven z pokoje s rukama sepjatýma za hlavou. Vždyť Penny má odpovědět. Má mi odpovědět na tu debilní otázku a Scar se tak dozví, že jsem se jí hrabal v soukromí. Oh, bože, to není dobré.

Scar vyjde z koupelny s bílým ručníkem omotaným okolo svého těla a s vlasy smotanými do chaotického drdolu. Usměje se, obejme mě a políbí. Usměji se zpátky, ale jediné nad čím momentálně přemýšlím je to, jak si přečíst tu zprávu dřív než ona.

Proč jsem jen ten mobil vrátil do tašky? Sakra, mohla by si myslet, že ho ztratila a tak by nic netušila.

„Za patnáct minut budu připravena. Mohl bys zkontrolovat Jakea?“ zeptá se.

„Jasně.“ Můj hlas nezní jako by mi patřil. Cítím se jako by mi bylo špatně. Tělo mi přechází z horečky do zimnice.

Scar si mě pozorně prohlédne. „Jsi v pořádku? Nevypadáš nejlíp.“

„Nic mi není.“ Donutím se usmát. „Pospěš si. Máma nás očekává.“ Mou jedinou nadějí je, že si před odchodem nezkontroluje telefon. Jakmile budeme na místě, budu moct dát vše do pořádku.

***

„Rydere,“ přivítá mě máma a hned mě vtáhne do objetí. Pak se otočí na Scar a Jakea. „Tolik jsem toho o vás slyšela.“

„Necháš nás vejít?“ zavtipkuji, nervózní z té máminy pozornosti.

„Ovšem! Kde je mé vychování?“ Pozve nás dovnitř a zavře za námi dveře. „Hailey! Řekni svému otci, že je Ryder tady.“

Zamrkám, jak skrze mě projede mámin pronikavý hlas.

„Mohu ti nabídnout k pití, Scarlett? A co tobě, mladý muži?“ zeptá se Jakea.

„To by bylo velmi milé. Je skvělé se s vámi konečně setkat, paní Stevensová. Ryder o vás neustále mluví.“

„Tak tomu neuvěřím ani na sekundu,“ zasměje se. „Mluvíme o tom samém muži? O mém synovi, který opustil zemi, aniž by se mi o tom vůbec zmínil?“

Scarlettina ústa se otevřou dokořán, nahne se ke mně a plácne mě po rameni. „Tys neřekl své matce, že odjíždíš do Států?“

„Byl to jeden z těch afektivních momentů, pokud si pamatuješ,“ zaskřípu mezi zuby. Mimochodem, je skvělé vidět jak si máma a Scar rozumí. „Jdi s mámou a já zanesu tvoje věci do pracovny.“ Dřív než se naděje, jí vezmu kabát s kabelkou a zmizím z místnosti.

Do pracovny vejdu se zběsile bušícím srdcem. Konečně, jsem to jen já a její mobil. Ve chvíli kdy prohledávám její tašku, vstoupí Hailey.

„Co to děláš?“ zeptá se pobaveně s rukama zkříženýma přes svůj hrudník. „Prohledáváš své přítelkyni věci?“

„Co? Ne, hledám Jakeovy léky,“ zalžu, pokládajíc tašku na pohovku. „Je to způsob jak pozdravit svého staršího bráchu?“ Přejdu k ní.

Vykřikne, když ji obejmu a pokusím se ji políbit na tvář. „Nech mě být, ty pako,“ chechtá se a odstrkuje mě. „Jinak, vítej doma.“

„Dík,“ ušklíbnu se. Obejmu ji rukou okolo ramen, zatímco odcházíme z pracovny. „Pojď se seznámit se Scar a Jakem.“

„Ó, to bude zábava,“ chichotá se. „Kterou historku mám vytáhnout jako první - tu, kde žádáš svou učitelku o ruku, nebo když si šel na svůj třetí koncert v životě a pomočil se?“

„Hej,“ odseknu a podrbám ji ve vlasech, že z nich má pěkný vrabčí hnízdo. „Zkus říct jedinou trapnou historku a zaplatíš, jakmile se setkám s tvým chlapem. Mám ti připomenout, jak krutý dokážu být?“

Udělá na mě obličej. „Ne, nejsi. Pojďme dolů, jinak mamka vyšle pátrací oddíl.“

***

Jake a Scar jsou úžasní. Myslím, že máma je připravená je adoptovat. Večeře jde tak dobře, že jsem téměř zapomněl na "tu" zprávu.

„Přidáš si, Scarlett?“ zeptá se mamka a v rukou drží mísu pečených brambor.

Scar se usměje a zavrtí hlavou. „Je to vynikající, paní Stevensová, ale jsem plná.“

„Říkej mi Liso. Když mě oslovuješ paní Stevensová, připadám si stará.“

„Ty si stará,“ poznamená Hailey, což mě rozesměje a já si tak od mámy vysloužím podrážděný pohled.

„Hailey, je milé, že ses nabídla, že sklidíš ze stolu,“ prohlásí mamka.

„Co? Ne!“ Haileyina ústa se otevřou dokořán. „To není fér, mami.“

„Stejně tak jako o mě říkat, že jsem stará,“ osočí se.

„Já vám pomohu,“ nabídne se Scar, zatímco vstává od stolu. Otočí se na mě a usměje se. „Mohl bys mi přinést tašku, Rydere? Jake si musí vzít svá antibiotika.“

Sakra. Tomu nemůžu uvěřit.

„Jistě,“ souhlasím s trochu moc velkým nadšením. Odsunu židli a běžím do pracovny, kde popadnu její kabelku. Projede mnou úleva. Díky Bože. Myšlenka, že by viděla tu zprávu… zachvěji se.

Vylovím telefon a odemknu displej.

Do hajzlu. Ne.

Penny: Tak mu řekni pravdu. Co víš, Scar, třeba ti pomůže se dostat z toho botelu jednou provždy. Tony si zaslouží trpět za to, co se stalo. Ne ty.

Moje srdce bije jako splašené. Rukou si musím otřít vrstvičku potu, která mi vyvstala na čele. Pot ani zrychlené srdce nejsou následkem té sms. Za to může fakt, že ta zpráva je označená jako přečtená.

Přišel jsem pozdě.