OTL - 7. kapitola

Překlad: Mishacka
Kor.: Arey

Nečekala jsem na pivo dlouho, protože Noa znala barmana. Potřebovala jsem tekutou odvahu. Zkoumala jsem dav před sebou: hodně dvacet-něco letých se kroutilo v rytmu hudby, ale nikoho jsem nepoznala a Eliho jsem taky neviděla. Ulevilo se mi, že mám za sebou první nepříjemný rozhovor s Levim a mohla jsem si užít zbytek večera. Ale když jsem měla svůj třetí drink, zdálo se, jako by se tempo klubu zpomalilo. Čím větší tma byla venku, tím smyslnější byla atmosféra vevnitř.

Noa zrovna mluvila s přáteli s armády, když vešla holka, kterou jsem tipovala na její krásnou novou přítelkyni. Na sobě měla krátký top a šortky s vysokým pasem. V uších vidím několik piercingů a na zátylku tetování, dlouhé blond vlasy s několika tmavými pruhy měla vyčesané nahoru. Byla to kočka v hard-rock stylu, ne zrovna co bych u Noy očekávala, ale byla přitažlivá. Měla útlý pas a opravdu nádherná prsa. Jak procházela davem lidí na parketu a vrtěla přitom zadkem, pochopila jsem, proč s ní chtěla Noa neustále být. Když jí Noa zahlédla, rozzářila se, popadla jí za krk a políbila ji. Už jsem s nikým tak dlouho nebyla, že jsem si nemohla vzpomenout, jaké to je. Poté, co se od sebe odtrhly, jí Noa přitáhla za ruku ke mně. „Lilo, seznam se s Clarou, Claro moje nejlepší kamarádka ze střední, Lila.“

Široce se na mě usmála. „Ráda tě konečně poznávám.“ Pevně mě objala a rychle mě zase pustila. „Co to máš na sobě za vůni? Voní úžasně.“

Usmála jsem se nad její snahou zapůsobit na nejlepší kamarádku. Chytrá holka. „Je to jen šampón. Ale díky.“

Mrkla na mě. „Líbí se mi. Teď potřebuju drink.“ Podívala se k baru. „Je tam nějaký barman, kterého musím svést?“

Noa jí vzala za ruku a vrátily se s několika panáky. Pití panáků, něco, co jsem snad už rok nedělala. Měla jsem na vysoké několik přátel, kteří se rádi bavili, ale pak skončili a naše poslední společná párty byla někdy ve třeťáku.

„Ne, díky, já nebudu.“ Přes hlasitou hudbu jsem ukázala rukou, že si nedám

Clara na mě zakřičela, „Ne! No tak, Lilo, máme dámskou jízdu.“

Naposled jsem se napila piva a položila prázdnou sklenici vedle na stůl. „Když na tom trváš.“

Když jsme si přiťukly, zaslechla jsem za sebou hlas, který jsem už dlouhou dobu neslyšela.

„Trvám na tom. Jsem si jistý, že i všichni další svobodní chlapi.“

Pomalu jsem postavila panáka na stůl a snažila se dál dýchat. Podívala se přes rameno a zahlédla přesně toho, koho jsem potkat nechtěla. Eli Jackson, stále stejně arogantní a sexy. Otočila jsem se a chtěla předstírat překvapení, že ho vidím, ale nemohla jsem. Tak nějak jsem tušila, že dnešní noc dopadne nějak takhle.

„Lilo, už je to dlouho. Pokud se nepletu, tak naposledy jsem tě viděl,“ naklonil se ke mně blíž a vášnivě mi do ucha zašeptal, „ nahou.“

Snažila jsem se zhluboka nadechnout a ovládnout nohy, které se mi začaly třást, ale bylo to těžké. I já si vzpomínala na jeho ptáka, když jsem ho viděla naposledy.

„Eli, ráda tě vidím.“

Kousal si spodní ret, prohlédl si mě a pak natáhl ruku, aby se dotkl mých vlasů. „Vypadáš jinak, Lilo, ale pořád skvěle. Co takhle se projít?“

Procházka. Procházka s Eli Jacksonem. To bylo to poslední, co jsem chtěla, ale když jsem se ohlédla přes rameno, tak Noa byla přicuclá ke své nové přítelkyni a já zůstala sama.

„Nepůjdu ale daleko, Eli.“

„To jsi říkala i minule.“

V zelených očích se mu zablesklo, kdy mě popadl za ruku a táhl mě pryč z baru ven zadními dveřmi. Na pláži bylo pořád pár lidí, ale ochladilo se a proto se většina přesunula dovnitř do klubu.

Několik minut jsme šli v tichosti, dokud jsme už žádné zvuky z párty neslyšeli. Eli mě bral někam, kde budeme sami a zůstat někde s Elim samotná, nebyl nikdy dobrý nápad. Zastavila jsem se, vyzula boty a dívala se na klidnou vodu. „Co chceš, Eli?“

Byl přede mnou, a když jsem si oprašovala písek z bot, tak se otočil, popadl mě do náruče a začal mě líbat. Snažila jsem se popadnout dech a odtáhnout se, ale držel mě příliš silně. Jakmile přestal a postavil mě zpátky do písku, vrazila jsem mu facku.

„Co to sakra bylo? Neviděla jsem tě téměř pět let a ty mě políbíš? Na co jsi myslel?“

Sebrala jsem hrst písku a hodila mu ho do obličeje. Byla jsem naštvaná, že si myslel, že se ke mně může takhle chovat. Ale když jsem ho sledovala, jak se naštvaně snaží dostat písek z očí, pochopila jsem, že to, jak jsme věci mezi námi ukončili, mu dovolilo si myslet, že mě dostane pokaždé, kdy se mu zachce.

Poodešla jsem od něj, sedla si na kámen a dívala se na vodu. V myšlenkách jsem se vrátila zpátky k té noci. Noc, kdy můj táta vzal hnědý kufr a odešel.