Checkmate:TIW - 3. kapitola

Překlad: Simča

TREVOR

Jsem muž rutiny. Mám rád strukturu a plány. Každé ráno, si míchám proteinový koktejl, dívám se na zprávy a doháním aktuální dění, než se vydám do posilovny a potom do práce.

Sleduju Violu klidně spát na gauči, a to mě zastaví v mých stopách. Poté, co se její budík zapne, všechen klid je pryč. Ale není těžké si všimnout, že když její rty nejsou naštvané a její oči nestřílí dýky mým směrem, vlastně vypadá sladce. Skoro jako když jsme se poprvé setkali jako děti.

Byl jsem tak naštvaný, když mi rodiče řekli, že se přestěhujeme z Arizony do Kalifornie, i když to bylo

protože můj táta našel lépe placenou práci. Nemluvil jsem s nimi po dobu jednoho týdne, ale ve dvanácti letech, jsem neměl velkou moc nad tou situací. Opustit své kamarády a jediný domov, který jsem kdy poznal, nebylo pro mě jednoduché. První noc, kdy jsme byli oficiálně přestěhovaní do našeho nového domova, jsem viděl děti asi v mém věku si hrát na protější straně ulice. Stále vyhýbajíc se svým rodičům, jsem se schoval do svého pokoje a pozoroval je z okna. Chlapec vypadal v mém věku a dívka byla pravděpodobně o pár let mladší, ale něco na těch dvou bylo, něco, co mě přimělo opustit můj pokoj, sejít po schodech dolů, vyjít vchodovými dveřmi, a jít pěšky přes ulici směrem k nim. Dívka se okamžitě přestala hihňat a oba na mě zírali.

Nakonec jsem jim řekl své jméno, a oni mě okamžitě přijali do jejich životů. Viole bylo teprve deset, ale zdálo se, že byla zralá na svůj věk. Zdálo se, že Drewovi vadilo, že ho vždycky pronásledovala kolem, ale já neměl sestřičku, a tak jsem si myslel, že to bylo roztomilé. Drewovi ne tolik.

V příštích pár letech, Drew a já jsme byli spoluhráči v basketbalu a fotbalu. Jeho rodiče s námi vždy jezdili, Viola se vždycky přidala a rozebírá naše tréninky a hry, a často byla hodně v pohodě. Zvykl jsem si na její společnost a část mě se stala být vůči ní ochranářská. Kdykoliv ji Drew řekl, aby se vypařila, já se za ní postavil a řekl mu, že může zůstat. Věděl jsem, že neměla mnoho přátel ve škole, a já jsem o ní začal přemýšlet jako o jednom z mých nejbližších přátel. Drew nechtěl, aby s námi trávila čas, ale mně to nevadilo. Ve skutečnosti, když jsme my dva spolu trávili čas, tak jsem si to užíval a vždy se těšil, až ji uvidím znovu. Ale pak jednoho léta, se náš vztah změnil, a nikdy nebyl stejný.

Poté, co jsem v tělocvičně, makám tvrději než obvykle. Zvedám závaží v tempu, které zoufale potřebuju. Od střední školy cvičím pravidelně. Potřeboval jsem způsob, jak vypustit nějakou páru a když jsem přišel na to, že cvičení byl dobrý způsob, jak se uvolnit, stal jsem se závislý.

Dnes zvedám navíc dvacet liber a běhám tři míle bez zastavení. Pot kape z mého těla, takže si dám rychlou sprchu v posilovně a pak spěchám domů. Je ve mně až příliš zadržované agrese.

Na cestě domů, si nemůžu pomoct a myslím na Violu, a jak budeme žít v jednom domě dva týdny bez rozhodčího. I když bude zábavné sledovat, jak se kroutí, když budu přecházet její jí dokonale nakreslené hranice, bude se mi plést do cesty. Doufejme, že její pohrdání a nenávist se nepověsí na moje koule. Nicméně myslím, že si dám za úkol, abych jí lezl na nervy. Buďto mě opravdu nenávidí nebo mě tajně chce ošukat. Jsem si docela jistý, že to druhé.

Když přijedu zpátky do domu, popadnu sportovní tašku a vrátím se dovnitř. Rychle vysypu tašku plnou špinavého prádla na podlahu a pak zamířím do mé ložnice. Vytáhnu jeden ze svých obleků ze skříně a hodím ho na postel. Tak moc jak je nesnáším nosit každý den, jsem odhodlaný stoupat na firemním žebříčku a dokázat sobě i všem ostatním, že to dokážu.

Ve firmě jsem jeden z nejmladších pracovníků, a mým cílem je, abych se stal jedním z nejmladších

manažérů v historii Crawford marketingu. Jsem na správné cestě, ale je ještě hodně věcí, které je třeba se naučit. Ale mám rád výzvy. Práce sama o sobě může být někdy nuda, ale není na škodu, když mě kouří dcera CEO každý týden. To samo o sobě je pocit, jako bych byl na vrcholu světa.

Je čtvrtek, a pokud vše půjde podle plánu, budu si moct vzít zítra den dovolené a začít svůj v íkend brzy. Není důvod, aby Viola zničila mé plány.

Křídově bílá košile, černá kravata a oblek a společenské boty, ze mě dělají, jako bych to tam vlastnil; bonus navíc, když to nutí ženy padat na kolena během pěti sekund. Jak si nalévám horkou kávu do mého cestovního hrnku, vidím Violin iPhone koutkem oka na stole v obývacím pokoji. S ďábelský úšklebkem ho seberu a dám si ho do náprsní kapsy, než se vydám ven ze dveří.

V okamžiku, kdy jdu k autu, Viola zastaví na příjezdové cestě jako netopýr z pekla. Vypadá rozmrzele,

nebo možná je to jen její obvyklý výraz, ale já se na ní rozzářím, protože vím, že to sžírá její duševní zdraví.

"Viděl jsi můj telefon?" Ptá se.

Dám si ruce do kapes a cítím její telefon, když se opřu o dveře Challengera. Mračí sena mě a já se podívám dolů na hodinky, abych zkontroloval čas. Viola zašeptá něco polohlasně, nadávku pravděpodobně, když se otočí na podpatku a zamíří k domu. Nemusím být v práci ještě dvacet minut, takže mám čas si hrát. Položím termosku s kávou do auta, a pak ji následuju zpátky dovnitř.

Zběsile rozhazuje polštáře z gauče a útočí po celém domě jako šílená ženská.

Je roztomilé, když je rozčílená, což se zdá být po celou dobu, když je kolem mě. Stojím tam a sleduju to několik minut a pak ho vytáhnu z kapsy a držím ve vzduchu. Okamžitě se zastaví a já nakloním hlavu a podívám se na ni. Úlevou si vydechne a přejde ke mně, ale já si ho dám zpět do kapsy. To nebude tak snadné, zlatíčko.

"Jestli ho chceš, přijď si pro něj."

"Jdi do prdele," zasyčí. "Opravdu potřebuju svůj telefon. Vrať ho."

"No oba víme, že to není pro sex po telefonu." Usmívám se, ale ona nevypadá pobaveně. "Víš vůbec, co to znamená?" Můj povýšený tón přiměje její nozdry vzplanout.

Zasténá a zastrčí svoje kaštanové vlasy za uši. "Travisi, budu počítat do pěti a pak mi podáš můj telefon, jinak mi dopomáhej Bůh, urvu ti koule a strčím ti je do krku."

"Zkus to," zašeptám a udělám krok vpřed. Zahrávám si s ní, ale ona si nemyslí, že je to legrační, vůbec, což mi dělá ještě větší radost.

Zvedne dlaň. "Jedna."

"Nejsem dítě."

"Tak se tak nechovej," odsekne hned zpátky.

Dělám další krok vpřed.

"Dva." Zvedá obočí. "Myslím to vážně, Travisi."

Další krok.

"Tři." Zavrčí. "Nedělám si legraci."

Další krok.

"Čtyři." Zasténá. "Přestaň, jsi otravnej."

Jsem nepříjemně blízko a ona se zapotácí.

"Prosím," zašeptá. Je tak klidná, že je to téměř děsivé.

"Řekni mi, proč bych měl," říkám. Jsem pár centimetrů daleko a můžu cítit její vlasy a mýdlo na kůži. Být tak blízko ní je nebezpečné, ale nemůžu se zastavit.

"Jsi kretén. Dneska na tebe nemám náladu."

"Nemyslím si, že někdy mít budeš, princezno." Podám jí telefon a ona ho vytrhne z mé ruky, pak se vyřítí ven z domu. Zabouchne za sebou dveře, a mě by zajímalo, co jsem udělal před všemi těmi lety, že mě tak moc nenávidí.

Vyjdu ven a ona na mě zavrtí hlavou dřív, než šlápne na plyn a vyjede z příjezdové cesty. Pošlu jí polibek a zamávám jí.

V kanceláři mám pocit, jako by bylo pondělí. Blake vstoupí s hromadou složek a výrazem v jeho tváři, který znám a který říká, že to není dobré. Položí složky na stůl vedle práce, kterou musím dnes stihnout, než odejdu, pokud chci mít zítra den volna.

"Můžeš se dneska podívat na tyhle smlouvy?"

Přestanu psát, studuju stoh a pak se podívám na něj. Nejsem kurva zázračnej pracovník. "Dneska?"

"Bude schůzka ředitelství na poslední chvíli zítra ráno a pan Crawford chce plné náměty,kde jsme s datem vypršení platnosti. Dělají revize prognóz a tržních předpovědí a chtějí vědět, kolik potenciálních klientů můžeme podepsat před dalším čtvrtletím. Stacy je zaneprázdněna a Julie volala, že je nemocná. "

"A co Alyssa?" Ptám se.

Blake obrátí oči v sloup a oba víme, že nedělá nic jiného, ​​než že je pastvou pro oči v jejích super krátkých sukní a halenek s výstřihem. Musí být příjemné být k ničemu dcerou CEO.

Vydechnu a vím, že nemám na vybranou. "Dobře."

"Do dnešního večera," Blake mi připomene, než za sebou zavře dveře.

Opřu se do židle a stisknu si kořen nosu. Jsem tu jen dvacet minut a celý den je již v prdeli.

Moje dveře se otevřou a Alyssa vejde dovnitř. Nebyla v mé kanceláři od doby, co naše dohoda začala a dohodli jsme se setkávat na jiném patře než našem. Její odvaha není nic víc, než nepříjemnost zejména s ohledem na práci navíc, kterou dělám jen kvůli ní. Postarám se, abych jí příště dal, co si zaslouží, až budu strkat a vystrkovat svého ptáka z jejích úst.

Opře se o dveře a usměje se. Alyssa je sexy jako peklo s velkýma modrýma očima a pevným tělíčkem.

Může mě vykouřit, ale nesmí nechat prasknout naše krytí. Olíznu si rty a podívám se na ni, jako by ztratila zasranou mysl.

"Myslela jsem na tebe," říká a její jazyk pomalu přejíždí přes její spodní ret, očividně má něco za lubem.

Zastavím to, co dělám a propletu si prsty. "Alysso, co děláš?"

"Chci tě, Travisi." Její hlas je sladký a svůdný. "Nemohu čekat déle."

Polknu. Cítím, jak mi pták mírně ztvrdne díky jejím slovům, a postavím se. Přejdu k ní a propletu prsty přes její vlasy, popadnu ji za hlavu a přitáhnu její tvář blízko mé. Slyším ji sténat potěšením. Alyssa je sex kotě, které miluje sex stejně jako já. Ona je nepopiratelně zasraně sexy a skutečnost, že je dcerou šéfa, zvedá můj penis o něco výš. Jsem vysoko nad zemí jen z toho našeho rychlého plížení se a nemůže existovat něco víc mezi námi než to. A musí to takhle zůstat.

"Když vypadneš z mé kanceláře a nikdy znovu už tuhle sračku nevytáhneš, setkám se s tebou na oběd v komoře v druhém patře a každá vteřina bude stát za to."

Nakloní se dopředu a vezme můj spodní ret mezi zuby a zavrčí. "Dohodnuto."

Když odejde, silně se nadechnu a upravím se. Téměř okamžitě, začnu s na hovno prací, kterou mi dal Blake,a doufám, že mi zabere méně času, než mi dal. Jednoho dne budu mít projekt, který bude za něco stát, který mi dovolí dokázat svou cenu pro Crawford marketing, ale dnes, jak se zdá, není ten den.

VIOLA

Jsem naštvaná, a Travis King je na vině. Není to poprvé, a jsem si jistá, že to nebude naposled.

Vychloubat se v tom dokonale přizpůsobeném obleku, který mu objímá všechna správná místa, mě nutí ho nenávidět ještě víc. Matka mi vždycky říkala, že život není fér, a vidět ho takhle oblečeného je toho důkazem. Chci vypíchnout jeho krásné tmavě hnědé oči. Kvůli němu a jeho stupidní hře, pospíchám na druhou stranu areálu. Travis mi pokazil celý den. Kretén!

Ráda předem čtu kapitolu, než začne hodina, abych se ujistila, že jsem si plně vědoma toho, co budeme probírat. Zkontroluju sylabus na mém telefonu, za který jsem bojovala dnes ráno a čtu, zatímco rychle jdu. Říkejte mi šprte, ale nemám perfektní známky, protože proklouzávám. Upřímně, mohla bych nejspíš vyučovat hodiny, na které jsem zapsaná, protože studuju a zkoumám předměty tak moc. Nějakým zázrakem, dokončím kapitolu a dorazím do třídy o pět minut dřív. Rameno mám prakticky necitlivé z obrovského batohu knih, který jsem nesla přes kampus.

Sednu si a zastrčím si vlasy za uši a snažím se uklidnit. Mé srdce závodí milion mil za hodinu, a když zavřu oči, co vidím? Travisův hloupý obličej, usmívá se a mohu téměř slyšet jeho hrubý hlas. Zavřu oči ještě pevněji, zhluboka se nadechnu, a pak pomalu vydechnu. Můj profesor ekonomiky začíná znít jako učitel z Charlieho Browna a vím, že se musím zapojit. Nakonec položí otázku o nabídce a poptávce a zvedám ruku, abych odpověděla.

"Správně, slečno Fisherová," říká s vědoucím úsměvem. Usměju se na oplátku, potěšena sama se sebou. Nevadí mi být Hermionu Grangerovou v ekonomickém oboru. Pět bodů pro Nebelvír.

Den utíká, a můžu jen stěží uvěřit, že jsem jen jeden den od začátku jarních prázdnin. Jeden další den, dokud neuvíznu ve stejném domě jako Travis zkurvený King. Kéž bych se mohla dostat skrze příští dva týdny a mít to za sebou co nejdříve.

Jdu po areálu směrem ke kolejím, měníc rameno, když moje taška je příliš těžká. Jak procházím knihovnou, slyším známý hlas volat mé jméno.

"Lolo! Počkej," zaječí Courtney, běží za mnou, její blond vlasy jsou stažené do ohonu. S každým jejím krokem její náramky cinkají. Říká mi Lola po celá léta. Courtney si stěžovala, že Viola jí připomínala příliš Violet, první a jedinou dívku, se kterou kdy chodila. A tak mi začala místo toho říkat Lola, a nějak jí to zůstalo.

Usměju se, jakmile ji uvidím. Je bez dechu, a nemohu si pomoct, zasměju se.

"Ježíši, ženská. Jak rychle chodíš? Snažím se tě dohnat od doby, co jsme opustili přednáškovou aulu."

"Oh, omlouvám se." Zamračím se, přemýšlím, jak jsem mohla být tak ztracená ve svých vlastních myšlenkách, že jsem okolní svět úplně vypustila. "Dneska jsem trochu mimo. Co se děje?" Pokračujeme v chůzi.

"Odlétám v neděli do Dallasu na rodinnou sešlost, a nebudu zpátky do čtvrtka, takže si musíme

vyjít tento víkend. Budeš tu kolem?" Strčí mě do ramene a přesně ví, jaké jsou moje plány.

"Jo. Budu bydlet v domě mého bratra."S chlapem, který se mi absolutně hnusí, myslím si pro sebe.

"S Drewem a Travisem?" Její hlas se zvedne na Drewovém jménu, ale přesně ví,jak se cítím ohledně Travise – je to téměř přesný opak toho, jak se cítí ohledně Drewa, ale to je příběh na jindy.

"Drew je mimo město. Takže jo. Budu žít v pekle po dobu dvou týdnů s Travisem." Zastavím se a sevřu čelist. "Jenom Travisem."

"Říkáš, jako by to byla špatná věc." Sevře rty v vědoucím úšklebkem.

"Je to ta nejhorší věc, která by se mi mohla stát."

Courtney se s Travisem několikrát letmo setkala a okamžitě si myslela, že je sexem na nohách, ale ví,jak se cítím. Ona je jediná, která si vždy vyslechne moje nadávání o jeho dovádění. Moje nálada se změní, a není dobrá, a ona si toho všimne.

"Tak pojď se mnou do Texasu. Můžu slíbit kovboje a lahodné sacharidy."Koutky jejích úst se zvednou. Vše, co můžu udělat, je rozesmát se. "Moc ráda bych využila tvé nabídky, ale mám před sebou spoustu čtení a doučování hloupých sportovců."

"Fajn," říká, přehánějíc to slovo. "Vybersi knížky místo své nejlepší kamarádky, znovu."

Courtney je nejlepší kamarádka, jakou si každá dívka může přát, a já mám štěstí, že ji mám jako jednu z mých nejlepších, i když nemáme mnoho společného. Je věrná, milá a je dobrá v záměrném rozesmávání mě, když se snažím studovat.

Její telefon zazvoní a ona vypískne. Jsem si jistá, že je to Toby, láska jejího života. "Musím jít. Napíšu ti v kolik tento víkend." Obejme mě, pak se otočí a zamíří opačným směrem.

"Výborně," řeknu se smíchem.

Vítr je cítit příjemně proti mé tváři a slunce líbá mou kůži, jak jdu po trávě směrem na koleje. Chci si pamatovat, jaký to je pocit. Myslet na svou budoucnost, příležitosti a možnosti, a jak všechno vypadá tak jasně. Za méně než dva měsíce, vysokoškolský život nebude nic víc než fond paměti. Život se změní, a moji přátelé a já začneme nové kapitoly.

Jdu do svého pokoje na koleji a najdu Ashley sedět na pohovce, poslouchat hudbu tak hlasitě, že nemůžu téměř rozeznat slova. Položím tašku u dveří, dávajíc mému rameni tolik potřebný odpočinek, pak přejdu k ní a mávám pažemi, abych získala její pozornost.

"Co je?" Říká, vytáhne sluchátka z uší.

"Budeš hluchá v době, kdy ti bude třicet, pokud budeš pořád poslouchat muziku tak nahlas."

Ona na mě obrátí oči v sloup. "Neuvědomila jsem si, že bydlím s matkou."

"Ticho." Zamračím se. "Takže, mám obrovskou laskavost," řeknu sladce a zamrkám na ni očima.

Dá si sluchátka zpátky do uší a puká smíchy nad mým výrazem. Položím si ruce na boky a ona si znovu vyndá sluchátka. "Co je to? Letím domů hned zítra, takže ať je to cokoliv, musí to být uděláno dnes v noci. "

"Opravdu, opravdu, ale opravdu potřebuju pomoc odnést své krabice a tašky do Drewova domu. Dokonce ti koupím po cestě Starbucks. Velké. Kávu navíc. Celou nabídku, jestli chceš. "

Její oči se rozšíří. "Máš toho hodně?"

"Jen základní věci. Oblečení, moji sbírku Harryho Pottera, učebnice, a tucet dalších knih, které chci o prázdninách přečíst."

Zasměje se, když ví, že beru mnohem víc než jen moje základní věci.

"Nechci jezdit sem a tam, takže to je důvod, proč potřebuju tvoji pomoc." Usměju se sladce.

Vzdychne. "Dobře, ale musím jít do areálu a nejprve vyzvednout nějaké papírování z laboratoře, ale nebude to trvat déle než deset minut. Navíc, víš, že jsem blázen do kávy zadarmo,"říká Ashley, rty protáhne do úšklebku. "Rozhodla jsem se pro největší kafe, mimochodem."

"Nečekala bych něco méně."

"To proto, že si hraješ s mými slabostmi."

"Jen proto, že jsi nejlepší spolubydlící vůbec. Ale prosím, neříkej ostatním, že jsem to řekla."

Dává mi palec nahoru,než si dá zpátky špunty do uší a pohupuje se do jisté písně, kterou nemůžu rozeznat, protože rytmus je příliš rychlý a text se míchá dohromady. Hupsnu na pohovku vedle ní a ona pohne nohama, takže mám větší prostor. Opřu si hlavu a podívám se do stropu, pak zavřu oči. Sotva jsem včera spala a teď se to na mě začíná projevovat.

Můj pěti minutový šlofíček se přeruší, když můj telefon zapípá. Je to zpráva od Drewa. Vis ze jsi nejlepsi sestricka na celem svete, ze jo?

Je zřejmé, že Drew potřebuje laskavost, a po vyslechnutí si, že odchází tento víkend, si nejsem jistá, že se cítím na pomoc.

Co chces? Napíšu podezřele zpátky.

Pípne o sekundu později. Chci, abys vedela, jak moc te miluju, a ze jsi ta nejskvelejsi a moje nejoblibenejsi sestra vubec.

Poposednu si na gauči a zasténám. Jsem tva jedina sestra. Tak to vyklop.

No, Travis mi napsal a zeptal se, jestli bych mu nemohl dnes opet prinest obed, protoze je super

zaneprazdneny, ale ja jsem uvizl v praci a nemuzu odejit. Prisahal, ze znovu nebude zadat po zbytek roku.

Okamžitě vidím červeně a moje prsty nemohou létat přes obrazovku dostatečně rychle.

ANI KURVA NAHODOU! JE MI U PRDELE, AT KLIDNE HLADOVI!

Pro někoho, kdo má svoje sračky pohromadě, potřebuje lépe plánovat. Přinést si sendvič, udělat si proteinový koktejl, proboha, dodání jídla je vždy možnost.

No tak segra. Vzdyt oba vime, ze se ti nelibi, kdyz lide hladovi. Povzdechnu si a zavřu oči.

Proč mi to dělá?

Ani nahodou, Drew. Dneska vam to nevyjde. Muze si jidlo objednat. A znovu me nezadej. Vím, že je to krute, ale je mi to jedno.

Přinesl by mi Travis oběd, kdybych byla hladová a nemohla odejít? Poté, co o tom na vteřinu přemýšlím, se cítímtrochu provinile, protože i když nesnáším jeho vnitřnosti a on se opravdu nestará o moje, udělal by to pro mě. Čekám několik minut a poté Drewovi napíšu. Fajn. Dostane to nejhnusnejsi jidlo, ktere sezenu nebo hur.

Diky segra. Vedel jsem, ze se na tebe muzu spolehnout. Miluju te! Jsem v pokušení mu napsatněco drzého, ale místo toho vstanu, jdu do kuchyně a něco splácnu, a pak seberu své klíče od auta.

Jak jdu ke svému autu, ptám se sama sebe, co je se mnou sakra špatně. Něco uvnitř mě mi říká, že jsem měla zůstat u své původní odpovědi.

***

Ahoj holky, nějak se mi nedaří najít si čas na překlad, ale tento týden nás čeká volno a já budu mít více času. Co nejdříve se budu snažit vám poslat další kapitolu a to samé platí u ABK a THG.

Mějte se krásně, Simča.:)