TM4 - 11. kapitola

Překlad: Niki

Nooo, ve světě Helen očividně vládne čistá demokracie....

Co na to říkáte?

Jennifer

Blakeovi se podařilo domluvit setkání s jeho matkou na pondělní odpoledne. Odjeli jsme z práce spolu a jeli do Hillcrest, exkluzivní Country klub patřící rodině Bernstein. Nedaleko Conquest Broadcasting, jeli jsme na uzavřený pozemek, po dlouhé cestě ke vchodu lemovanému stromy, kde obsluha vzala Blakeovo Porche.

I když měli Bernsteinovi na svém pozemku tenisový kurt, Helen raději hrála tenis v klubu, kde se stýkala se svými přáteli. Souhlasila, že nás vtěsná do programu po její hře. Naučila jsem se od Blakea, že jeho matka měla velmi naplněný život – každou minutu dne měla naplánovanou od okamžiku, kdy se probudila, až do doby, kdy na sobě měla opět masku na spaní. Kromě hraní tenisu a bridže, řídila a seděla v čele četných kulturních a dobročinných výborů. O slavnostech, které pořádala, se mluvilo ve městě a získalo se tak statisíce dolarů pro charity, které podporovali. Její ostatní schůzky, které byly součástí týdenního programu, kam patřila kadeřnice/kolorista, manikúra a kosmetika obličeje. Byla tak zaneprázdněná, že si Blake dělal srandu, že si jeho otec sex s ní plánoval. Věřila jsem mu.

Helen už seděla u stolu pokrytém ubrusem, když jsme Blake a já ruku v ruce přišli do nóbl klubové restaurace. Přímo z kurtu, byla pořád ve svém tenisovém bílém oblečení a měla na sobě kšilt. Její tvář se rozjasnila, když nás k ní zahlédla přicházet.

„Čau, mami,“ řekl Blake, objal ji.

„Ahoj, miláčku. A ahoj, Jennifer,“ dodala, zatímco pro mě Blake odsunul židli. Pak se posadil vedle mě. Číšník přišel s menu a řekl nám o specialitách. Losos na modro zněl dobře.

„Měla jsem krásný zápas s Leonore Waxman. Vyhrála jsem oba sety. Šest tři.“

„To je skvělé, mami,“ řekl Blake, studujíc menu.

„Je tak nadšená ohledně svatby. Dokonce odložila svojí cestu kolem světa, aby se zúčastnila.“

Neztrácejíc ani vteřinu, Blake zavřel menu. „Mami, Jen a já máme nějaké věci na projednání ohledně svatby.“

Oči Helen se rozšířily. Stejně jako Enid, nemohla zvednout, nebo spojit obočí dohromady. Pravděpodobně chodily ke stejnému kožnímu lékaři pro botox.

„Jsem překvapena, že tohle slyším. Právě jsem mluvila s Enid, která mi řekla, že jdou věci hladce. Nebyla to žádná slovní hříčka. Podvodní téma je božské.“

Vybudovala jsem si odvahu otevřít pusu. „Já myslím, je to velmi kreativní a všechno, ale měla bych radši něco jednoduššího a víc decentního.“

Helen zatřepala víčky, jako by právě slyšela, že její nejlepší přítelkyně zemřela.

Blake mi přispěchal na pomoc. „Mami, tohle je Jenin speciální den. Měla by mít svatbu, jakou chce.“

„Blaku, miláčku, to je trochu pozdě. Jennifer se měla ozvat.“

Jo, jasně. Dračí dáma by mi osmažila zadek.

Helen pokračovala. „Se svatbou za necelé dva měsíce, se Enid pohybuje velmi rychlým tempem. Už začala navrhovat pozvánky – nápad vyzdobit je perlami a doručit je v mušlích je rozhodně božský – a objednala připínáčky z korálového thajského hedvábí na ubrusy a na ozdobu stanů od jejího dodavatele v Bangkoku. A co si myslíte o tomhle? Dala dohromady U.S. olympijský tým v synchronizovaném plavání, aby vystoupil v našem bazénu, zatímco si budou hosté užívat před-svatební předkrmy a ústřice.“

Blake a já jsme po sobě střelili ach-můj-bože pohledem. Dělala jsem si jen srandu, když jsem se zmínila o té možnosti. Usadil se skličující pocit. Plavala jsem proti proudu bez pádla. Žádný smích. A to taky není žádná slovní hříčka.

Blake se jí znovu pokusil přesvědčit. „Ale mami – "

Přerušila ho. Prostě to nestálo za to přít se s jeho matkou. Mám to. Helenin způsob, Nebo žádný způsob. Věci by mohli být rychle ošklivé.

„Blaku, budeme pracovat s tématem. Svatba bude krásná.“

Helen blýskla úsměvem. „Drahá, to bude svatba století. Generace o tom v příštích letech budou mluvit. Žila jsem pro tento den. Svatba mého malého chlapce.“

Blake zrudl, zatímco já jsem se přinutila, abych se na ni usmála zpět. Pořád tu byl ještě jeden velký problém.

Blake mi četl myšlenky. „Máme ještě jeden problém.“

„A to by mělo být….?“

„Kat.“ Jen zmínka jejího jména na jeho rtech způsobila, že se mi vařila krev v žilách.

„Co je s ní?“

„Pomáhá své matce se svatebními plány. Je to Jenin člověk pro konzultaci.“

„Výborně. Enid si mohla vzít nějakou pomoc. Žongluje s tolika událostmi najednou, včetně dvou, které pořádám v lednu.“

Blake se držel toho, aby se nedostal do otevřených detailů. „Způsobuje, že se Jennifer cítí velmi nepříjemně. Víš, máme minulost.“

Helen sebou trhla a pak přezíravě mávla kostnatou, dokonale pěstěnou rukou. „Miláčku, tam nezacházejme. To bylo dávno. Střední škola. Myslím, že je skvělé, že jde ve stopách své matky. Bůh ví, že tohle město bude potřebovat další Enid, až jednou odejde do důchodu.“

Náš číšník se vrátil ke stolu s kyblíkem šampaňského. Položil tři sklenky a pak do každé trochu nalil.

„Děti, pojďme ukončit tuto diskuzi a připijme si.“ Zvedla šampaňské. „Na svatbu století.“

Neochotně, Blake a já jsme zvedli naše sklenky a přiťukli jsme si s ní.

Blakeova matka nás porazila v našem zápase slovního tenisu.

******

„No, to šlo dobře,“ řekla jsem, jak Blake vyjel z klubu.

„Šlo to dobře pro mou matku,“ odpověděl.

„Je vždycky taková?“

„Ano. Vítej v mém světě.“

Strávila jsem nějaký čas s Blakeovo matkou během posledních několika měsíců na šabat večeřích a několika akcích, ale ve skutečnosti jsem ji nepoznala.

„Je velmi usedlá ve svých způsobech,“ dodal Blake.

„A tvůj otec je s ní smířený?“

„On je s ní víc než smířený. On ji uctívá. Ona je jako šperk. Mají perfektní manželství.“

„Komplikovaný,“ řekla jsem, jak jsme jeli po La Cienega. Chtěla jsem vědět, co myslí tím ´dokonalým manželstvím´.

„Je to jednoduchý. Jejich role jsou jasně určeny. On je král a živitel. Ona je královna, která oslňuje.“

Rozebrala jsem jeho slova. To co řekl, byla pravda. Byla jsem v jejich domě nesčetněkrát a na několika akcích Helen. Ona dělala všechno krásné. Včetně jejího manžela. Proběhlo skrze mě zachvění nedostatku sebedůvěry.

„Blaku, já tohle pro tebe nemůžu být. Nevím, jak. Navíc, mám kariéru, které se nevzdám.“

Jak jsme křižovali dolů rušnou dopravní tepnou, Blake byl zamyšlený. Nakonec odpověděl. „Tygřice, jsi pro mě víc, než kus šperku. Jsi moje zářící hvězda.“

Podívala jsem se jeho směrem. Naše oči se krátce setkaly a pak je vrátil na silnici.

Slova jeho ´básně´ se mi neurčitě otočila v hlavě. „Co tím myslíš?“

„Ty rozjasňuješ můj život.“

„To dělám?“

„Naprosto. Dáváš mi směr, když jsem ztracený. Stavíš mě do lajny, když sejdu z cesty. A bereš mě na místa, kam nikdo jiný nemůže.“

Tygřice, tygřice, hořící jasně. Oh, Blake! Jeho upřímná slova zatahala za moje city a cítila jsem, jak skrze mě od hlavy až k prstům u nohou proudí brnění. Měla jsem hořící nutkání ho požádat, aby zastavil a ošukat ho hned v jeho autě, když jsem si uvědomila, že odbočil na 10 Freeway směrem na východ.

„Blaku, co se děje? Kam jedeme?“

„Vegas. Babička měla pravdu. Pojďme utéct.“

Šok mnou prolétl jako blesk. „Blaku, to je šílený!“

„Jen, všechno co chci je vzít si tě a pro tebe, aby si byla šťastná. Nepotřebuju matčinu svatbu přes vrchol. Já potřebuju jen tebe.“

Mé emoce vířily, zpracovávala jsem jeho slova, jak pokračoval.

„Můžeme se vzít v Hard Rock. To místo má smysl.“

To dávalo. To bylo místo, kde jsem se totálně zamilovala do Blake Burnse na pracovním víkendu, hazardní hry a tanec v jeho náručí na píseň Roberta Flacka ´The First Time Ever I Saw Your Face´. Každý okamžik tohoto nezapomenutelného víkendu tančil v mé hlavě.

„Dostaneme jednoho z těch imitátorů Elvise, aby nás oddal,“ řekl, prořezávajíc mé skvělé vzpomínky a přivádějíc mě zpátky do současnosti. Přišla realita.

„Blaku, nemůžeme to udělat. Rozrušilo by to tvojí matku a zlomilo by to srdce mojí mámy a stejně tak mého táty. Moji rodiče žijí pro to, až mě uvidí se vdát. A to by zlomilo srdce mně, kdyby na naší svatbě nebyli.“

Teď byl na řadě Blake, aby přemýšlel o mých slovech. „Myslím, že máš pravdu,“ zamumlal, nachystaný vjet na další výjezd.

Stejně tak, jak jsem ho milovala za to, že se tak staral o mé štěstí, byla jsem ráda, že neztratil mysl a nesledoval ten nápad s Vegas. Nedočkavá, až se dostanu zpátky do kanceláře, jsem dostala další překvapení, když udělal nečekaný obrat a se skřípěním zajel na parkoviště jednoho z těch motelů u silnice. Ostrá zatáčka mi odhodila hlavu na okýnko.

„Sheesh, Blaku. Prakticky si mi způsobil poranění krční páteře.“

„Promiň, bejby. Mezi prací a tou svatbou, jsem prostě vystresovaný.“ Zajel autem do volného parkovacího místa.

„Proč zastavujeme tady?“

„Protože tu je volný pokoj. A já se potřebuju zbavit stresu a šukat tě k zbláznění. A vyšukat se do bezvědomí.“

Oh.