SR - 8. kapitola

Překlad: Tanulka

Beck

Kompletní pravda je venku a teď je čas zničit JTho.

Sela má dnes na GoldenGate dvě hodiny. Navrhl jsem jí, ať je vynechá, protože jsme oba citově vyždímaní a možná bychom se mohli jít projít na pobřeží, abychom i nadále dostali tyhle věci z nás ven. Stále jsem jí neřekl detaily o JTho vztahu ke mně a předpokládám, že chce vědět víc o Caroline.

Ale Sela mi zamíchá myšlenky, neústupně trvá na tom, že i když jsme si dost věcí vyjasnili, stále je toho dost, o čem musíme mluvit, aby se její život stal normální. Skončilo to, jak nejlépe mohlo, protože mě to donutilo skočit přímo do problému, jak najít způsob, abych srazil JTho dolů. V ideálním případě bych chtěl jít na policii a nechat ho zatknout.

Mají DNA z případu Sely a to je JTho. Ale nevím, jestli její výpověď s nedostatečnými vzpomínkami by stačila na nařízení testu DNA. A nechci, aby JT věděl, že po něm jdeme. Chci ho zasáhnout, když nebude mít žádnou šanci se ochránit.

Poté, co Sela odešla, jsem odemkl mou pracovnu a už jsem neměl v úmyslu jí znovu zamykat. Zatímco se nedokážeme z očí do očí bavit o tom, jak zvládneme situaci s JT, chci jí ukázat, že nemám v úmyslu mít před ní nějaké tajemství.

Během několika okamžiku jsem vytáhl příslušné složky z mé kartotéky a připojil jsem se online do bezpečnostního serveru Cukřenky. Pár kliknutí a dívám se na fotografii a osobní profil MellisyFraye, Sugar Baby, kterou se JT pokusil zdrogovat před pár týdny na večírku. Jeden klik navíc na mé klávesnici a dívám se na její telefonní číslo a domácí adresu.

Poznamenal jsem si údaje na žlutý lepící papírek na mém stole a poté, co jsem ho odtrhl, dal si ho do svého stolu.

Dalších patnáct minut jsem měl na to, abych se osprchoval a oblékl si čisté oblečení a poté jsem se vydal na cestu k Melisse Fraye.

Zaklepu na dveře jejího bytu a udělám krok zpět, takže pokud je Melissa uvnitř, dokáže přes její kukátku vidět jasně můj obličej. Okamžitě slyším kroky na druhé straně dveří před tím, než se na malou škvírku otevřou, zajištěné řetězem.

Žena, která není Melissa Fraye na mě pokukuje.

„Bydlí tady Melissa?“ Zeptám se jí.

„Jo, minutu,“ říká a zavře dveře, což mi nijak nevadí.

Není to tu nejlepší sousedství, takže není moudré, aby otevřela dveře cizímu muži. Trpělivě čekám několik minut, pak se dveře otevřou, tentokrát v plném rozsahu a dívám se přímo na Melissu Fraye, která si mě prohlíží. Její oči mě sjíždějí, hodnotící moje džíny John Varvatos, třičko Tomas Maier, které je nejspíše dražší, než celý její šatník a moje semišové boty Aquatalia. Není pochyb o tom, že ví, jaké jmění ve značkovém oblečení mám na sobě a vím to, protože v době, kdy její oči se opět vrátí nahoru k mým, je v nich téměř vidět znak dolaru.

„Víte, kdo jsem?“ Ptám se.

Přikývne, ruce v bok a tlačící se proti hraně dveří. „BeckettNorth.“

„Potřebuji s Vámi mluvit. Mohu na chvilku dál?“

„Samozřejmě,“ říká s oslnivým úsměvem a nervózně si přejíždí přes vlasy. Je to hezká holka, ale nezažila takové sračky jako Sela.

Melissa otevře dveře a ustoupí stranou, abych mohl vejít. Okamžitě se ocitnu v malém, ale čistém bytě zařízeném nevhodně s použitým nábytkem a s levnými malbami na stěnách. Žena, která mi otevřela první, stojí v malé kuchyni, shrbená nad časopisem drbů, hlučně žvýkajíc.

„Potřebujeme soukromí,“ řeknu Melisse.

Symbol dolaru v jejích očích hoří jasněji a ona říká: „Můžeme jít do mého pokoje.“

Nechci se s ní hádat. Je mi to jedno, jestli mluvíme tady, nebo v jejím pokoji a o svou ctnost se nebojím.

Mohu ji zvládnout, ale nemám potřebu dalších nastražených uší poslouchajících to, co budeme diskutovat. Melissin pokoj je chaotický, s oblečením poházeným po celé místnosti. Snaží se některé kousky oblečení odkopnout pod její postel, když se za námi zavřou dveře pokoje.

„Omlouvám se za bordel,“ říká, když se ohýbá, aby zvedla podprsenku z podlahy. Nehodí ji pod postel, ale položí ji nahoru, kde si myslím, že chce abych obdivoval velké, bledě modré krajkové košíčky nebo tak něco.

Nechci nad tím přemýšlet a jdu rovnou k věci. „Musím s Vámi mluvit o posledním večírku Cukřenky, kterého jste se jedenadvacátého zúčastnila.“

Její hlava se naklání zvědavostí. „Byla jsem tam. Pila jsem s Vaším partnerem, ale pak zmizel.“

Přikývl jsem. „Bylo to poprvé, co jste se s JT setkala?“

„Jo,“ řekla s úsměvem. „Nikdy jsem si nemyslela, že bych u něho měla nějakou šanci, ale on se na mě dost zaměřil. Opravdu jsem si myslela, že by z toho něco mohlo být, ale jak jsem řekla…on zmizel.“

Šáhnu do své zadní kapsy, vytáhnu kopii dohody, kterou JT s Melissou podepsal a podám ji jí. Otevírá ji, podívá se na ni a pak se se zmatkem v očím podívá znovu na mně.

„Je to dole Váš podpis?“ Ptám se, kývajíc hlavou směrem k papíru v její ruce.

Podívá se znovu na ni, obočí zvrásněné a říká: „Vypadá to tak.“

„Podepsala jste ji?“

Její oči začnou létat po slovech dohody, po celou dobu je její čelo pokrčené víc a víc. Nakonec vidím, jak znaky dolaru v jejích očích jsou pryč. Vidím záblesk hněvu, když mi ji vrací zpět. „Nepodepsala jsem to. Nic takového bych nechtěla.“

Beru dokument zpátky a strčím ho do kapsy. „Nikdy jsem si to nemyslel.“

Můj žaludek se kýve s vědomím, že JT se chystal znásilnit tuto ženu. Chystal se jí dát drogy, tak jako to udělal Sele a dělal by si s ní, co by se mu zlíbilo. Kurva, vím, že měl partu kamarádu, kteří znásilňovali s ním, a vím, že alespoň jeden z nich je z našeho bratrství, protože Sela viděla jeho tetování.

„Co to má znamenat?“ Ptá se podezíravě, paže nyní založené na prsou. Měl jsem podezření, že tuhle dohodu nepodepsala. Cestou jsem, jsem rozmýšlel, zda jí mám nebo nemám říci pravdu o tom, co se jí málem stalo. Rychle přemýšlím na tím, že může jen dobře hrát. Není pochyb o tom, že je naštvaná a vsadím se, že by chtěla tuto skutečnost oznámit policii. Následovalo by vyšetřování trestného činu, ale pak vím, co by se stalo. JT by jí nabídl peníze a počítám s tím, že by to přijala a stáhla obvinění.

Takže jí lžu a cítím nepatrný kousek viny, který rychle odstrčím do pozadí a říkajíc si, že jsem jí ochránil od znásilnění. To by pro tuhle chvíli mělo stačit.

„Je to kurva nějaký nechutný žert na mě,“ říkám jí jemně. „Ničeho se nemusíte bát, když mi potvrdíte, že jste to nepodepsala.“

Očekávám další otázky. Přinejmenším po tom, co četla v dokumentu, měla by mít nějaké obavy o její bezpečí. Místo toho jen přikývne a ptá se: „Mohl byste ehm…jít ven a dát si pití nebo tak něco?“

Stojí mě to veškeré úsilí vyloudit na tváři úsměv. „Děkuji, Melisso, za nabídku. Ale momentálně vlastně musím někde být.“

„No, možná někdy jindy,“ říká zoufale a já se otáčím ke dveřím její ložnice.

„Možná,“ říkám, jen proto, abych ji snadněji opustil. Je to roztomilá holka. Brzy najde skutečného SugarDaddy.

***

Ve chvilce jsem zpátky v autě, ale předtím, než nastartuji, procházím kontakty v telefonu, dokud nenajdu ten, co jsem hledal a klepnu na displej pro vytáčení.

Dotyčný mi na druhé zazvonění odpoví. „Jak je chlape?“

Robert Colling je můj kamarád z bratrstva, a i když nemá tetování červeného Fénixe, byli jsme a stále jsme si dost blízcí. Šel na právnickou školu a nyní řeší povrchní a zmatené rozvody na Bay Area.

„Potřebuji laskavost,“ řeknu mu a nastartuji auto.

Bluetooth naskočí a jeho odpověď přichází přes reproduktory v autě. „Pro tebe všechno. Vysyp to.“

„Potřebuji doporučit soukromého detektiva a rád bych, aby byl neřešil nízkou morálku. Aby se nebál trochu si smočit ruce ve špíně.“

Robert pískne do telefonu. „Sakra, chlape…co sis zavařil?“

„Nemůžu ti to říct.“

„Pojďme předstírat, že jsem tvůj právní zástupce a tím má na to privilegium. Můžeš mi to říct.“

„Nemůžu,“ říkám rezolutně, „ale někdy brzy ti určitě zaplatím pivo.“

„Čuráku,“ říká se smíchem. „Pošlu ti informace textovkou, jakmile zavěsíme. Mám pro tebe perfektního chlapa. Je vysoce důvěryhodný a bude dělat vše, co za správnou cenu potřebuješ.“

„Jsi nejlepší, člověče,“ řekl jsem.

„Jen mi nevolej z vězení, že mám zaplatit kauci, když ti herní plán selže,“ varuje mě žertem.

„Nebudu,“ říkám, i když by byl pravděpodobně první člověk, komu bych zavolal, pokud bych byl zatčen a potřeboval bych se dostat ven.

Odpojím hovor a hodím telefon na sedadlo spolujezdce, čekajíc na textovku. Zařadím na mém Audi rychlost, ověřím v zrcátkách provoz a vyjíždím na ulici. Volant držím pravou rukou a levou si sáhnu na hruď a přes rameno, stejně jako jsem to udělal ráno a stisknu prsty místo na mém svalu, kde mám tetování.

Není to nic víc, než hloupé členství v klubu mého bratrství. Během zabíhajícího týdne jsem byl osloven ke vstupu nějakým vysoce postavením člověkem z bratrstva, který ironicky zahrnoval JTho. Ten byl ve svém seniorském ročníku, když já byl prvák. Vše, co jsem musel udělat, byl hloupý žert, kterým dokážu způsobilost a byl jsem přijat. S přijetím do klubu přišly určité výhody, včetně prestižního pokoje v ubytovacím době bratrstva.

Můj žert byl snadný. Vše, co jsem musel udělat, bylo posprejovat graffiti na bok domu děkana. Vybral jsem si znak konkurenčního bratrstva, a všichni mí bratři si mysleli, že to bylo k popukání. Dostal jsem se pryč bez pohromy a poté, co jsem byl uveden do bratrstva, tak hned další víkend jsem si nechal udělat tetování.

Ale co když bylo zapotřebí od ostatních členů nějaký zlověstnější zápis? Byla Sela znásilněna při jednom z nich? Řekla, že jeden člověk měl tetování na zápěstí, ale na druhého chlapa neviděla. Neznamená to, že ho neměl, ale co když to byl nováček, který se chtěl dostat do našeho tajného společenství za účast na Selenině znásilnění?

Je to dost možné a ještě včera bych na to ani nepomyslel. Ale teď, co se týče JTho, už není nic nemožné. Mohl jsem snadno vidět, jaký je to falešně smýšlející sociopat, vymýšlející tyto plány, obzvláště když byl na drogách a alkoholu.

Sela si nevzpomíná na moc věcí o těch ostatních mužích. Jeden z nich měl tmavé vlasy, druhý světlý blond. To je ono, s tímto popisem je identifikuji pomocí záznamů z bratrstva.

Stále se snažíc vymyslet nějaké možnosti, jak zjistit ještě něco z její paměti. Byl to jeden z důvodů, proč jsem chtěl soukromého detektiva. Když jsem u toho, můj telefon zapípal na znamení příchozí zprávy. Beru si ho ze sedadla spolujezdce, zatímco skáču očima ze silnice na obrazovku, najíždím do textovky. Robert mi poslal jen jméno a telefonní číslo.

Klepnu palcem na odkaz telefonního čísla a Bluetooth spojí hovor. Po několika zvoněních slyším zprávu: Tady je Dennis Flaherty. Promiňte, že jsem zmeškal Váš hovor. Zanechte mi zprávu a já se Vám brzy ozvu.

Po zaznění zvukového signálu, říkám: „Jo…Dennisi…jmenuji se Beck North. Doporučil mi tě Robert Colling. Mám pro tebe práci, rád bych si tě najmul. Je to naléhavé a velké, peníze nejsou problém. Raději bych se setkal osobně a prodiskutoval to.“

Nechám mu své telefonní číslo a odpojím se, toužíc, aby mi zavolal zpátky.

Myslím si, že před tím, než se Sela a já rozhodneme, co s JT uděláme, musí vykovat každý kousek špíny, kterou na něho najde. Musím se prokousat tunami sraček. Jsem si jistý, že jel v hodně věcech a já zjistím, co mohu použít k mému prospěchu.

A není pochyb o tom…, že JT má pravděpodobně na světe zanechané dost velké hovno a nebojí se, že by ho někdo použil proti němu. Ve skutečnosti jsem si jistý, že právě teď sedí ve své kanceláři, pravděpodobně surfuje na internetu a možná plánuje další znásilnění, nebo cokoliv.

Jde o bytost, která ručí svým egem, a která si nikdy nepřipustila možnost, že může být sestřelena.

Nemohu se dočkat, až mu dokážu, jak se mýlil.