Nerd - 36. kapitola

Překlad: Lucie

Zloděj v děkanově kanceláři?
Povídejte…

        …Alpha BuzzFeed

Romeo

Neodpovídala na má volání.

Ty dva dny, co jsem neslyšel její hlas, se zdála jako věčnost.

Prázdný pocit v mé hrudi byl konstantní, ale i tak se dostavil hněv. To mě rozpálilo zevnitř. Stejně jako ohňostroj na noční obloze. Poptal jsem se kolem, vybral si laskovosti. Povídalo se, že to byl Zach, kdo napadl Rimmel, ale byly to jen nic neprokazující zvěsti.

I když jsem nemohl dokázat, že to udělal, musel za to zaplatit.

Nemohl jsem se otočit zády k tomu, aby takhle ublížil Rimmel.

Řekl bych trenérovi, že se nedokážu vyrovnat s korupčním chováním, které pošpinilo jméno bratrstva.

Ale byl čas to ukončit. Byl čas ukázat Zachovi, že se mnou se nevyjebává.

Pomocí některých přátel, které jsem měl na příhodných místech, jsem uvedl plán do pohybu.

A potom jsem šel za děkanem.

Byl až příliš ochotný naslouchat novým informacím, které vyšly najevo. Byl dokonce extrémně zklamaný, že taková neúcta přišla od těch, které stále považoval za své bratry.

Ne o více než hodinu později jsem se ocitl na prahu Omegy. Čekal jsem na to, než mě půstí dovnitř.

Šok, který jsem zpozoroval na Jackově tváři, když otevřel dveře, mi vykouzlil samolibý úsměv. "Můžu dál?"

"Pouze členové," řekl s úšklebkem.

Dlaní jsem strčil do dveří, která narazila do zdi a rozdrnčela nedaleké staré okno.

Na schodech se ozvaly kroky, jak se přihnalo několik členů, aby se podívali, odkud přišel ten zvuk. Všichni se zastavili, když mě uviděli.

Zach se objevil ze zadní části domu a usmál se, když se naše pohledy uzamkly.

Chtěl jsem mu tak moc vyrazit zuby, že jsem udělal výhružný krok vpřed.

"Co tady děláš?" Odsekl. "Přišel ses plazit o své místo v domě? Omluvit se za to, že jsi to vzdal?"

Zasraná arogance toho chlapa byla bezkonkurenční. Vyrazil jsem k němu a on narazil zády do zdi. Strčil jsem do něho a přišpendlil ho ke svému pevnému hrudníku.

"Jaký je to pocit být přišpendlený a bezmocný?" Zašeptal jsem.

Jeho oči se rozšířily a zavrtěl hlavou.

"Vím, že jsi to byl ty," zabručel jsem. "Tohle je odplata."

"Můžeš dokázat leda tak hovno," vyplivl, ale v jeho očích se zračil strach.

"Máš pravdu. nemůžu dokázat, že jsi ten chlap v masce. Ale můžu dokázat něco jiného."

Zmatek naplnil jeho tvář a ohrnul na mě ret. Zvedl jsem pěst, zoufale jsem ho chtěl praštit a vymazat mu ten pohled z tváře. "Dotkni se jí znovu a dnešek bude vypadat jen jako výlet dětí z mateřské školy."

Odstrčil jsem se od něj a ještě jednou s ním praštil proti zdi. Členové se shromáždili kolem a dívali se na tu scénu v tichosti.

Podíval jsem se na dveře právě včas, když do nich vešel děkan.

"Zachary," řekl hlasem plným autority.

"Děkane," řekl a narovnal se. "Romeo sem vtrhl a vyhrožoval mi."

"Neslyšel jsem žádné výhružky," řekl a oslovil dav. "Slyšel někdo jiný Romea, jak vyhrožuje vašemu prezidentovi?"

Nikdo neřekl ani slovo.

Zach zrudnul vztekem.

"Jsem tu, protože nedávný tip přivedl do kampusu policii," pokračoval děkan a pak mávl na někoho venku. Dva uniformovaní policisté vstoupili do haly.

"Jaký tip?" řekl Zach. "Mohu Vás ujistit, že je to lež."

"Ano, souhlasím," řekl děkan. "Myslím, že je naprosto absurdní, že prezident nejprestižnějšího bratrstva na Alpha U, by mě, alsolventa Omegy, okradl."

"Přesně tak," řekl Zach uvolněně, protože si myslel, že mu děkan uvěří.

"Ale stále to musím prověřit. Pravidla kampusu, to jistě chápete."

"Samozřejmě," řekl Zach a pokynul mu dovnitř. "Udělejte, co je třeba."

"Pánové." Děkan mávnul na důstojníky. Kluci na schodech se rozdělili, aby po nich mohli vystoupat.

Zach se na mě ušklíbl, když byli pryč, odstoupil od zdi a stoupnul si přede mě. "Za to zaplatíš."

Usmál jsem se. Nebylo to přátelské ukázání zubů. "Uvidíme."

Policii to netrvalo dlouho a děkan scházel po schodech s vážným pohledem.

"Děkane," řekl Zach a udělal krok vpřed. "Omlouvám se, že tu musíte dnes plýtvat časem."

Děkan si povzdechl a ukázal mu štítek, který pocházel z jeho kanceláře. Kývl na úředníka po jeho pravici, který si připravil pouta.

"Jste zatčen za krádež školního majetku," řekl, když šokovanému Zachovi utahoval pouta kolem zápěstí.

Zach vybuchl a začal se pohybovat. Pokusil se odstrčit důstojníka pryč, celou dobu křičel, že to na něj někdo nastražil.

"Byl to Romeo!" Zařval, kopal, bojoval. "On je ten, kdo to udělal!"

Děkan se na něj klidně podíval. "Jak byste potom vysvětlil, že se můj štítek dostal do vašeho pokoje, do vaší skříně?"

Zach vytřeštil oči. "Musel to tam dát!" Křičel.

"Jak bych to udělal?" Zeptal jsem se klidně. "Nežiju tady. Nejsem Omega. Nemám přístup do tohohle domu."

Zach začal křičet o zrádci k domě, o zradě a věrnosti. Ale opravdu to nevím. Přestal jsem poslouchat, když ho policisté odváděli pryč, aby ho posadili na zadní sedadlo policejního auta.

Když byl pryč, čelil jsem děkanovi. "Mrzí mě to, pane. Doufa jsem, že se mýlím."

"Ano. Mě také. Děkuji ti, Romane, že jsi udělal správnou věc."

Potřásli jsme si rukama. Když odešel, zavřel jsem za ním dveře.

Ohromené tucho v místnosti bylo jako hudba pro moje uši. Ale netrvalo příliš dlouho.

Všichni začali tleskat.

Po několika okamžicích, jsem zvedl ruku a skupina ztichla. "Omega bývala nejlepším bratrstvem v kampusu. Bylo exkluzivní a cool. Přiveďte to zpátky. Odpad byl vynesen ven." Viděl jsem spoustu lidí, jak souhlasně přikyvují.

Trent stál poblíž, sledoval rozvíjející scénu.

"Myslím, že je to dobré místo pro nového prezidenta. Někdo, kdo by skutečně přinesl domu dobrou reputaci."

Všichni mě poslouchali, a tak jsem ukázal na Trenta. "Vím, že nejsem členem, ale kdybych byl, jmenoval bych Trenta Maska. Kdo jiný by měl vést bratrstvo do nového začátku, než jeden z Vlků?"

Trent vypadal překvapeně, ale rychle se vzpamatoval a usmál se. Udělal krok dopředu a natáhl ruku. Přijal jsem ji. "Myslím, že nikdo nebude mít námitky, když tě přijmeme do Omegy," řekl.

Všichni zajísali.

Usmál jsem se. "Díky, ale myslím si, že to odmítnu."

"Myslel jsem si, že to řekneš." Přikývl.

Rozloučil  jsem se na cestě ven ze dveří.

Byl to dobrý den.

Zach dostal, co  zasloužil.

Nyní všechno, co jsem potřeboval, bylo získat to, co bylo moje.