Nerd - 30. kapitola

Překlad: Lucie

Alpha U 101:
Drž se ve svém kruhu
Choďte s kýmkoliv sakra chcete.
#NovaPravidla  #TakPravilRomeo
      … Alpha BuzzFeed

Romeo

Válka uvnitř mě skončila.

Napětí, které mě trápilo, bylo pryč.

Rimmel byla stočená do klubíčka vedle mě. Její malé tělo zapadalo k mému, jako kdyby byla chybějícím kouskem skládačky jménem Roman Anderson. Dýchala klidně a její tělo bylo tak uvolněné, že jsem věděl, že spí. Pořád dokola jsem projížděl prsty skrz její vlasy. Miloval jsem způsob, jak se cítila v mém náručí.

Z pravidla, když jsem se s holkou vyspal, jsem ji rychle vyhodil ze své postele. Velmi zřídka tu zůstaly, když jsem byl natolik opilý, že jsem usnul dříve, než jsem jim stihl říct, aby odešly.

Nechtěl jsem, aby odešla. Chtěl jsem ji znovu. Mé tělo po ní toužilo, jako po nějaké nezakonné droze. Takové to je být uvnitř Rimmel.

Věděl jsem, že jsem byl uprostřed mezi ní, bratrstvem a mými NFL sny. Něco, co řekl Braeden, mi znělo v hlavě jako ozvěna, jako mantra.

Nepotřebuješ je. Máš víc, než dostatek talentu, aby ses dostal do NFL na vlastní pěst.

Měl pravdu. Mám. Hraju fotbal víc než polovinu svého života. Trénoval jsem tvrdě, hrál ještě tvrději. Nestal jsem se ve druháku hvězdým quarterbackem na Alpha univerzitě, protože bych měl hezký úsměv.

Omegy za to nestáli. Zach byl hovno. Kdybych se měl stát jedním z nich, stáhlo by mě to dolů. Jo, měli prestižní pověst a rozhodně měli vliv v kampusu. Ale už to prostě nebylo dost. Dostal jsem se dovnitř. Viděl jsem, jak se k sobě chovali, jaká mezi mini vládne konkurence.

Myslel jsem si, že bratrstva by měla být jako širší rodina, tým.

Ale oni nebyli.

A já už jsem měl svůj tým. Vlci byli moje rodina. Hlídali jsme si navzájem záda a nesnažili jsme se nechat ovlivnit malichernou žárlivostí.

Takové sračky byly pro ženy.

Rimmel si proti mně povzdechla a přitiskla se trohu blíž. Otočil jsem hlavu a rty se dotkl jejího čela. Možná, že kdyby mi nepřišla do cesty, smířil bych se s těma sračkama a vtančil bych přímo do Omegy. A užil bych si svrhnutí Zacha.

Ale nemohl jsem mít všechno a já jsem chtěl Rimmel.

Do pekla, nebyl tu žádný způsob, jak bych ji mohl vystavit Omegám.

Mé myšlenky byly přerušeny, když se malá ručka propracovala přes mé břišní svaly. Moje ruka se jí pevně chytla na boku a já vycítil její úsměv. Její ruka přejížděla po mém žaludku a svaly se mi stáhly v odpovědi. Chvíli vyčkávala, než pomalu začala cestovat niž, šťouchala konečky prstů do svalů, které vedly k mým břišákům.

Moje boky se ze své vlastní vůle otočily a já vypustil nízký sten. Její ruka pokračovala níž, její hedvábná kůže mi způsobovala husí kůži v místech, kudy vedl její dotek. Když se setkala s krátkými, hrubými chlupy těsně nad mým ptákem, zarazila se. Nic jsem neřekl, ani jsem jí nepopoháněl dopředu. Chtěl jsem, aby to brala svým vlastním tempem.

Srdce mi bušilo tak silně, že jsem věděl, že by to pravděpodobně mohla slyšet. Můj dech se ustálil. Znovu se začala pohybovat, zatlačila do hnízda kudrlin a posunula se dolů, kde mě těžce bolelo.

Na první pohled byl její dotek opatrný, díky čemuž jsem byl šílený touhou. Její dlaň uchopila můj pytel, testovala váhu a prozkoumávala jemnou kůži, která se přes něj táhla. Konečky prstů přejížděla přes vnitřní stranu stehen, dokud jsem nezatnul čelist, abych ji nepobídl, aby pokračovala.

Pomalu se stávala odvážnější, pak ovinula ruku kolem kořene mého penisu. Můj hrudník zaduněl rozkoší, když mě hladila po celé délce. Pevně mě uchopila kolem mého oteklého žaludu a začala přes ní přejíždět sem a tam. Zhluboka jsem se nadechl, když v tom nadále pokračovala.

Její brýle byly na matraci vedle nás, takže když zvedla hlavu a zadívala se na mě, všechno, co jsem viděl, byly její kulaté, hnědé oči. Byla příliš velká tma, abych rozpoznal, jakou měly dnes barvu, ale na tom nezáleželo.

Její jazyk vyrazil ven a otřel se o spodní ret, když se na mě dívala a pořád mě hladila pod přikrývkou. "Můžu tě ochutnat?" Zašeptala.

"Zlato, můžeš si dělat, co sakra chceš," zabručel jsem.

Sklouzla po mém těle dolů, její tmavá hlava zmizela pod přikrývkami, když se usadila mezi mými stehny.

Očekávání z toho, co se chystala udělat, bylo tak intenzivní, že jsem musel prostěradlo stisknout v pěst.

Její ruka sklouzla ke kořeni mého ptáka a on vyskočil vzhůru, pravděpodobně aby na ni ukázal. Mírně drsná, mokrá textura jejího jazyka klouzala po mém žaludu, čímž se všechny svaly v mém těle stáhly.

Trochu zaváhala při škubání mého těla, ale když jsem nic neřekl, ovinula kolem mě rty a nasála mě do úst.

Oči se mi zvrátily a já vypustil zasténání. Začala s rytmickými pohyby, posouvala se nahoru a dolů, prsty mě hladila na vnitřní straně stehen.

Bylo to skoro jako stav přetížení. V posledních několika letech mě kouřilo už hodně holek a všechny byly v podstatě stejné.

Ale tohle bylo jiné.

Celý můj svět se soustředil na to tam dole, na její ústa a její ruce. Jemné zvuky, které dělala, když mě ochutnával, dělalo vše ještě těžší. Rimmel olizovala a škádlila můj penis, dokud v něm neškubalo a já věděl, že vybuchne. Sáhl jse pod přikrývky a zamotal jí prsty do vlasů.

"Pojď sem," řekl jsem. Můj hlas byl tak hluboký a silný, že jsem ho ani nepoznával.

Když se její tvář vymotala ven, uviděl jsem v jejích očích potřebu. Natáhl jsem ruku k prádelníku a vytáhl kondom.

"Chceš mi pomoct?" Zeptal jsem se.

Její oči se zaměřily na balíček a přikývla. Stále seděla na kolenou mezi mými stehny, když jsem trhal obal a převlékl si ho přes žalud. Vzal jsem její ruku a vedl ji dolů, jak jsme oba přetáhly latex po celé mé délce.

Chytil jsem ji za paže a zvedl ji tak, aby byla obkročmo kolem mého pasu. Cítil jsem teplo jejího jádra a věděl jsem, že je pro mě připravená.

"Nikdy jsem..." Její hlas se vytratil, když se můj pták zhoupl proti jejímu středu.

"Já vím," zašeptal jsem. "Věř mi."

Přikývla a trochu se zvedla, když jsem se nasměroval k jejímu vchodu. Dlaní jsem jí chytil za útlý pas a pomalu ji náváděl dolů, kousek po kousku.

"Ach," zavrněla.

Samolibé uspokojení mi praskalo v hrudi, když jsem zachytil blažený výraz na její tváři.  Bez jakýchkoliv instrukcí se začala pohupovat. Její boky se pohybovaly v dokonalé souhře s mými. Její tělo nade mnou zakrývalo celý můj výhled, přejížděl jsem rukama po jejích křivkách, hnětl její prsa, zatímco na mě rajtovala.

"Romeo," zašeptala, vlasy jí spadaly přes ramena, rty měla oteklé od mých polibků.

S trhnutím jsem se posadil a omotal paže kolem jejího pasu. Její nohy se kolem mě automaticky omotaly, čímž se úhel, pod kterým jsem do ní zajížděl, změnil a prohloubil.

Její prsa byla přitisknutá k mé hrudi a čelo měla položené na mém rameni. Nehty mi přejížděla po zádech, jak jsme se společně pohybovali. Držel jsem ji tak pevně, jak jsem jen mohl. Chtěl jsem být tak blízko ní, jak jen to bylo možné.

Uvnitř mě se budovalo napětí, dokud se mé pohyby nestaly téměř zoufalé.

Zasténala a vydala zvuk, zatímco se o mě třela. Přirážel jsem do ní hluboko. V té tveřině se roztříštila a její křik naplnil místnost. Hned jsem jí následoval, když jsem ji naplnil svým semenem.

Jakmile jsem zase mohl myslet, se moje ruce zatřásly snahou, abych ji nerozdrtil, a tak jsem z ní vyklouzl a položil se na záda. "Kurva, Rimmel."

Mlčela, a tak jsem otočil hlavu.

Kousala si spodní ret. "Udělala jsem něco špatně?"

Vyklouzl ze mě sten, když jsem se převalil na svou stranu a hodil jí ruku kolem pasu. "Ani jednu zatracnou věc. Jen doufám, že to na tebe na tvé poprvé nebylo moc."

Vzduch kolem nás se změnil. Něco se vetřelo do našeho okamžiku. Něco temného. Něco, co se mi nelíbilo.

"Rimmel?"

Odvrátila se. "Nebylo to moje poprvé."

Cítil jsem, jako kdybych vyvrhl střeva a těsně se mi sevřela hruď. Odstrčil jsem to pryč kvůli lítosti, kterou jsem slyšel v jejím hlase. Možná si myslela, že bych jí tolik nechtěl, kdybych věděl, že ji měl někdo jiný jako první.

Šílel jsem z vědomí, že se jí někdo jiný dotýká.

"Hej, to je v pohodě," řekl jsem tiše a přitáhl si ji proti sobě. Políbil jsem ji na temeno hlavy, aniž bych o tom přemýšlel. "Nejsem naštvaný."

Zabořila mi obličej do hrudi a ten pocit, co byl ve vzduchu, na nás tlačil. Zdálo se to trochu zvláštní, že to nebylo její poprvé. Byl jsem přesvědčený, že je panna, od toho okamžiku, co jsem ji uviděl. Byla tak zatraceně plachá a občas i nevinná. Schovávala se v příliš velkém oblečení, sotva někdy se podívala na lidi a dávala přednost zvířatům.

Když jsem vklouzl do jejího těla, byla těsná, tak těsná a malá, že jsem dvakrát nepřemýšlel o tom, že je nezkušená. A když jsem ji na sebe vytáhl, řekla, že nikdy...

Něco unvitř mě se zkroutilo.

Moje ruka na jejím boku se zaťala v pěst a moje nádechy se staly trohu namáhavé.

Musela vycítit, jak mi hněv vyzařuje v mých pórů, protože vzhlédla. Natáhl jsem se a popadl její brýle z boku matrace a jemně jí je umístil na obličej. Chtěl jsem, aby na mě jasně viděla. Já jsem jí chtěl vidět jasně.

"Rimmel." Začal jsem nenávidět ty myšlenky, ta podezření, která mě v noci nenechala spát.

Snažila se zase zahnízdit v bezpečí mé náruče, ale já se odtáhl.

Chytil jsem její obličej do dlaní a přinutil ji, aby se na mě podívala. Díval jsem se jí do očí, ve kterých se zračil stud. "Ublížil...?" Začal jsem nutit slova, aby prošla skrz knedlík v krku. "Ublížil ti někdo?"

Řasy se jí přehnaly přes tváře, když zavřela oči.

Udělal jsem zvuk a lehce s ní zatřásl, aby znovu otevřela oči. "Znásilnil tě někdo?" Vybuchnul jsem. Tvrdě.

Ztuhla a její oči se rozšířily. "Ne!"

Celé mé tělo zesláblo. Zhroutil jsem se na polštář a vydechl jsem. "Zastraně, do prdele, Rimmel. Už jsem plánoval vraždu toho parchanta."

"Omlouvám se," zašeptala, když se dotkla rukou mé hrudi. Zvedl jsem ji a políbil její prsty. Podívala se pryč a pak zase zpátky. "Nebyla jsem donucená do ničeho, co bych nechtěla. Ale byla jsem ponížená a to mi ublížilo."

Shrnul jsem jí vlasy z obličeje a položil jí palec na spodní ret. "Řekni mi to."

"Je to už dávno." Opáčila.

"A přesto ti teď pořád vidím stíny v očích," zamumlal jsem.

Posunula se nahoru a položila hlavu na mou hruď. Vyděsilo mě, jak dobře jsem se cítil, když jsem ji měl takhle proti sobě. Cítil jsem se tak kompletní. Omotal jsem kolem ní ruce a položil si bradu na temeno její hlavy.

"Říkala jsem ti, že máma zemřela, když mi bylo jedenáct," řekla.

"Jo," odpověděl jsem.

"Utopila se." Její hlas byl tichý. "Měli jsme bazén. Zdá se, že každý na Floridě má bazén. Jednoho dne, když jsem byla ve škole, musela být na dvorku na něco dělat, když nějak spadla, udeřila se do hlavy a spadla do bazénu. Nikdo nebyl doma, aby jí pomohl."

To vysvětlovalo, proč obcházela bazén u mě na zahradě a dívala se na něj s jasným strachem a nenávistí.

"Když jsem vystoupila z autobusu, nečekala na mě. Tak jsem šla domů sama. Hledala jsem jí po celém domě. Křičela jsem její jméno, ale neodpověděla. Myslela jsem si, že se mnou hraje nějakou hru."

Cítil jsem, jak se mi její slova zařezávají do srdce jako nůž. Představoval jsem si ji jako jedenáctiletou, menší, než jak jsem jí znal dnes, s těma jejíma tmavýma vlasama a vytřeštěnýma očima, jak volá svou matku.

"Šla jsem ven na dvorek..." Odmlčela se. "Plavala v bazénu. Voda byla růžová, protože byla plná krve."

"Zlato," zamumlal jsem a přitáhl si ji blíž. Její ruka byla stočená kolem mého bicepsu a divoký majetnický pocit mi projel hrudí. Bylo nebezpečné cítit tak silné nutkání ji od všeho ochránit.

"Nezpomínám si, co se dělo několik následujících týdnů. Byl tam pohřeb a vyšetřování. Můj táta bazén zničil a naplnil ho hlínou. Na nějakou dobu s námi zůstala moje babička, ale nakonec se musela vrátit ke své práci a k dědovi."

"Jsem si jistý, že to muselo být velmi težké pro celou rodinu."

"Jo, a já jsem jim to nedělala o nic snažší."

"Byla jsi dítě." Bránil jsem ji.

"Asi po roce smutku musel jít život dál. Alespoň tak jsem to cítila. Byla jsem tak naštvaná, že se ode mě očekává, že se posunu dál a nechám mámu v minulosti. Můj táta pracoval na plný úvazek. Hodně pracoval, aby zaplatil účty a myslím si, že mu to pomáhalo se s tím vyrovnat. Ale nechal mě tak nějak samotnou. O víkendech jsem hodně času trávila s babičkou, ale po škole jsem byla sama, dokud se nevrátil domů."

Nevěděl jsem, co na to říct, tak jsem jen pokračoval v držení jí a poslouchal jsem. Nic z toho jsem nečekal. Nikdy jsem při pohledu na ni nepoznal jaký druh bolesti musela snášet.

"Začala jsem se bouřit. Bylo mi teprve dvanáct, ale začala jsem se chovat jako mnohem starší. Začala jsem nosit make-up a byla jsem posedlá svými vlasy. Ustříhla jsem si svoje šortky na mimořádně krátkou délku." Zhluboka se nadechla. Cítil jsem její plíce, jak se roztahují proti mému hrudníku. "Můj otec nevěděl, co má dělat. Myslím tím, že jsem byla dospívající dívka, která se chovala nepřiměřeně. Byla jsem plná zlosti a vzteku. Po celou dobu jsme spolu jen bojovali. Vyhodil mé odvážné oblečení a odmítal mi koupit make-up. Stejně jsem si našla způsob, jak se k němu dostat, a schovávala jsem si ho. Čekala jsem, dokud neodešel, a nanasla si ho."

"Byla jsi tak mladá," zamumlal jsem.

"Příliš mladá, abych si uvědomila, že to co dělám, na mě bude mít vliv po mnoho dalších let." Souhlasila Rimmel. "Cítila jsem se neuvěřitelně sama. Po mámě zůstala díra a táta tak nějak zmizel. Myslím, že jedna moje část chtěla jeho pozornost, a takhle jsem si ji získávala. Byla tam starší děcka, která žila jednu ulici ode mě... dva kluci a jedna holka.  Pořád se poflakovali, a tak jsem se začala poflakovat s nima."

Můj žaludek se stáhl. Věděl jsem, kam tohle vedlo.

"Jeden z těch kluků se o mě zajímal. Zahrnoval mě spoustou pozornosti. Cítila jsem se díky tomu dobře. Méně sama."

"Vyspala ses s ním," řekl jsem. Jen jsem to chtěl ze sebe dostat ven. Chtěl jsem to mít za sebou.

"Jo, vyspala. Vybalil to na mě a já se nechala. Řekl, že mě miluje." Bolest v jejím hlase mě znovu naštvala. "Nenutil mě. Bylo mi třináct a dala jsem mu své panenství."

"Kolik mu bylo?" Zeptal jsem se. Musel jsem to vědět.

"Sedmnáct."

Přísahal jsem pod svým dechem. Ten kluk věděl, co dělá. Zatraceně, ten kluk moc dobře věděl, co dělá.

"Potom mě naprosto ignoroval. Byla jsem zmatená a nechápala jsem proč. Myslím tím, byli to mí kamarádi a on byl můj přítel. A pak se mnou najednou všichni přestali mluvit. Vyhýbali se mi a odmítali se se mnou poflakovat. V podstatě mě využil. Byl milý a přátelský. Řekl mi věci, které jsem chtěla slyšet, aby se se mnou mohl vyspat. Když jsem mu tuhle svoji část dala, otočil se ke mně zády. Nechtěl se mnou mít nic společného."

Co jsem měl udělat? Co jsem měl říct? To, co jsem chtěl doopravdy udělat, bylo jen křičet a do něčeho bouchnout, dát si pár piv, abych ze sebe dostal tu tupou bolest, kterou jsem kvůli ní cítil. Ale to by bylo sobecké. Tohle ona nepotřebovala. Otevřela se mi a pustila mě dovnitř.

"Potom jsem se přestala oblékat jako děvka a přestala jsem nosit make-up. Začala jsem se zakrývat. Styděla jsem se. Jakmile jsem se tak začala chovat, můj vztah s tátou se zlepšil. Začal domů chodit před večeří a usadili jsme se do normálního života. Celou dobu jsem jen studovala a trávila spoustu času dobrovolničením v místním útulku. Věděla jsem, že se chci stát veterinářkou a proto jsem studovala, abych měla dobré známky, abych dostala stipendium tady na Alpha univerzitě. Můj otec nechtěl, abych se přestěhovala takhle daleko, ale tohle byla jediná cesta, abych ho nemusela zatěžovat se svými vysokoškolskými účty. Kromě toho, jedna moje část chtěla odejít. Chtěla jsem se dostat pryč."

Tolik toho o ní vysvětlovalo. Předtím jsem měl pouze její poloviční portrét, ale její slova domalovala zbytek.

Rimmel se dostala na dno a to by se nikomu v jejím věku nemělo stát. Co bylo ještě pozoruhodnější, že se vrátila zpět, a vedla si tak dobře.

"Musím tě políbit," zašeptal jsem a vytáhl ji nahoru tak, že mi teď ležela na prsou. Přitáhla se ke mně bez sebemenšího zaváhání.

Políbil jsem ji pomalu a důkladně, čímž mě tělo začalo bolet ještě víc. Když jsem se jí podíval do očí, byly rozmazané a rozostřené. Sundal jsem jí brýle z obličeje a otřel se jí znovu o rty. "Jak moc jsi bolavá?" Zachraptěl jsem.

"Pro tebe nejsem nikdy dost bolavá," odpověděla.

Převalil jsem se nad ní, sevřel jsem její ruce ve svých a zvedl je nad našimi hlavami.

Pak jsem se s ní miloval s veškerou něhou, kterou si zasloužila.