MO - 36. kapitola

Překlad: Simča

Spencer vytáhne stoličku, sedne si na ni a položí bílou igelitovou tašku z Duane Reade na kuchyňský pult. Nic neříká, když rozevře úchyty a metodicky vytahuje každou položku.

Krabičku oranžové barvy na vlasy a holicí strojek.

"Do prdele," povzdechnu si těžce a nová a stejně ošklivá emoce do mě narazí. Stud. Lhal jsem mu, a on to ví.

Zvedne obličej, pohladí se po bradě a podívá se na mě. "Řekni mi, proč bych ti neměl oholit hlavu a obarvit tvoje obočí na oranžovouuprostřed noci."

Zajedu si rukou do vlasů a vyfouknu dlouhý proud vzduchu. Pak jen pokrčím rameny. "Nemůžu na nic přijít."

Zamračí se. "Vážně? To je všechno?"

Zvednu své ruce ve znamení kapitulace. "Máš na to právo," řeknu, můj hlas je prázdný. Protože opravdu, koho to zajímá?

Poškrábe se po hlavě. "Pohrával sis s mou sestrou, a to je všechno, cořekneš?"

"Co chceš, abych udělal?" Vyplivnu to. "Popřel to? Zeptal se, jak to víš?"

"Hmm," začne a je bez řeči. On opravdu čekal, že to popřu.

"Podívej," řeknu, protože právě teď nemám náladu. "Jsem si jistý, že jsi na to přišel. Jsem si jistý, že jsimě s ní viděl tancovat na tvojí svatbě. Správně? Mám pravdu?"

Kývne, jeho zelené oči registrují nějaké překvapení, že netancuju kolem téhle konfrontace. "Charlotte se o tom zmínila, a já jí řekl, že to teda určitě ne. A tak jsme se vsadili, a já sem přišel, abych jídokázal, že se pletla. Ale do prdele. Doopravdy se něco děje?"

Přikývnu, pak zatřesu hlavou. "Dělo. Užneděje. Nevím. Ať tak či onak, pojď do pomsty. "

Jeho oči se zamračí. "No tak. Opravdu?"Ptá, a on je teď tím, kdo popírá.

"Podívej, je mi to líto, ale není," řeknu, můj hlas stoupá, jak se opřu o mou lednici.Frustrace, hněv, smutek a bolest se skrze mne šíří.

Zvedne svoje paže a rozšíří je do gesta. "Jak se to kurva stalo?"

Vyklenu na něj obočí. "Nebudu se dostávat do detailů." Způsob, jakým to začalo, není ničí věc. Slíbil jsem Harper, že to neřeknu duši, a nehodlám porušit ten slib, i když uznala za vhodné rozkrojit mé srdce na půl s jejímposláním jsi – volný – odejít – do – L.A.

"Zahrával sis s mou sestrou, a to je tvoje odpověď?" Jeho tón ztemní, a je teď jasně naštvaný.

"Je to soukromý, jo? Je to soukromý, a je to osobní." Odstoupím od lednice a přitisknu ruce proti pultu, zírajíc mu do očí. Myslel jsem, že budu muset požádato jeho souhlas, abych miloval jeho sestru, ale teď vidím, že to, co se stalo s Harper, není o jeho svolení. Není to ani o něm. Všechno jsem chápal špatně. Byla jen tabu, pokud by mi na ní nezáleželo. Mě na ní záleží kurva moc, že nevím, co dělat s tímto přebytkem pocitů ohledně sestry mého nejlepšího přítele. Je načase, aby o tom věděl. "Stalo se to, a stalo se to znovu, a teď jsem tady." Poklepu si po hrudní kosti. "Jsem zamilovaný do tvé sestry. Takže tady to máš. Do toho, obarvi mi vlasy, ohol mi obočí. Cokoli, chlape. Nezmění to nic naskutečnosti, že jsem jí řekl, že ji miluju, a ona mi řekla, že mám odejít do L.A. "

"Páni." Spencer zakroutí hlavou, jako byměl vodu v uších, pak prsty naznačí, abych se vrátil. "Vrať se. Pochopil jsem, zamilovala L. A. Začni od začátku. "

Ať už jakýkoli hněv v něm byl, zdá se, že se uklidnil.

Nezačnu od začátku. Nesdílím natvrdlost – odvážnost.Ale dám mu základní informace o mém životě jakošťastný bastard a prvotřídním světovém problému. "Podívej, tady je pravda. Nějakou chvíli k ní chovám city. Snažil jsem se je popřít. Snažil jsem se je ignorovat. Ale čím víc času jsem strávil s ní, hůř se s tím dalo bojovat. O nic jsem tě nepožádal, protože to, co se dělo mezi ní a mnou, byla naše věc. Neříkám, že je to v pořádku. Říkám, že takhle to prostě bylo, a já se nebudu omlouvat za to, jak se cítím. Všechno se to začalo vyjasňovat,když jsi byl na líbánkách. Jak moc mi na ní záleží. A jak moc jsem do ní zamilovaný. A skutečný háček v tom všem teď je, že jsem jí to řekl, ale vlastně s ní být nemůžu."

Mračí se. "Proč?"

"Stěhujou show do L. A. Gino už dal můj časový interval někomu jinýmu. Pokud chci dělatna show, je to v Kalifornii, nebo je konec." Povzdechnu si. "Nechci, abys mě litoval. Nechci, aby mě litoval někdo jiný." Zatahám si za vlasy a ztiším hlas. "Chci tu dívku, a nemůžu ji mít."

Spencer si povzdechne taky. "Člověče," říká, soucit je v jeho tónu. "Není ani poledne, a musíme otevřít skotskou, protože není nic horšího, než zamilovat se."Sáhne pro barvě na vlasy a holicím strojkua hodí je zpět do tašky.

"Mám milost?" Ptám se s vtípkem na rtech.

Přikývne.

"Nejsi naštvaný?"

Podívá se na mě. "Kámo, já se zamiloval do své nejlepší kamarádky a obchodní partnerky. Chápu to.

Láska se zasraně děje a zčista jasna. A ty – ty ses zamiloval do mé sestry. Nemůžu ti to mít za zlé. Nemůžu být na tebe naštvaný za to, že máš dobrý vkus. Kromě toho, trpíš dostatkem zamilovanosti, aniž bych byl idiot. "

Zasměju se. "Láska je svině."

"No já vím, jak drsná může být. Což je důvod, proč můžu vrátit tyhle krámy zpátky do Duane Reade. "Jeho výraz se změní ve vážnější. "Ale poslouchej, musím ti něco říct. Víš, proč jsem byl předtím čuráka nechtěl, abys byl s Harper? "

"Protože si myslíš, že nejsem pro ni dost dobrý?"

"Kurva ne," zděsí se. "Ty jsi asi jediný člověk, který si skutečně zaslouží mou sestru, a moje sestra je

skvělá."

Podaří se mi malý úsměv. "Vím. Ona opravdu je. "

"Hrozil jsem ti tak, protože kdybys jí zlomil srdce," říká ostře a ukáže na mě prstem, "pak bych tě ztratil jako přítele. A já tě potřebuju, Nicku. Ale stejně bych tě zabil, kdybys ji ublížil."

"Je to snad nejkrásnější věc, kteroujsi mi kdy řekl. Divným způsobem."

"Vím."

"Ale Spencere? Nechci Harper ublížit." Podívám se mu do očí, aby věděl, že to myslím vážně, stejně jako on. "A nechci ji zlomit srdce. Jen ji chci milovat. A můžeš si ze mě dělat srandu, že to říkám, ale je to pravda."

Zvedne se ze stoličky a poplácá mě po zádech. "Dobře. Nechtěl jsem, aby k tomu došlo, ale je jasné, že musíme zavolat posilu."

"Kdo je to?"

Podívá se na mě, jako by odpověď byla zřejmá. "Charlotte. Myslíš, že můžu přijít na to, jak jí získat zpátky? Mám štěstí, že jsem přesvědčil Charlotte, aby si mě vzala. Natohle, budeš potřebovat větší zbraně."

***

Fido na mě zírá, jako kdyby znal všechna moje tajemství, zatímco Charlotte poslouchá příběh mé nešťastné lásky ze svého místa na gauči.

"Nech mě si to ujasnit," říká se zíváním Charlotte. Má pásmovou nemoc z jejich cesty, ale je ochotna se vypořádat s mou patetickou výmluvu o milostném životě. Spencer je vedle ní. "Vyzývá tě, abys usiloval o nejvíce úžasnou příležitost kariéry, kterou jsi kdy měl? "

"Ano."

"A je si dobře vědoma toho, že tvůj pořad je věc, kterou miluješ nejvíce." Charlotte na mě zírá.

"Je to tak?"

"Jsi pako. Každý to ví."

"Jo?"

Pozvedne obočí. "Nicku, není to špatná věc. Je to správná věc. Miluješ svou práci, miluješ kreslení, a miluješDobrodružství Pana Orgasmu. Jsem si jistá, že Harper ví, jak moc máš rád ten pořad."

"Myslím." Vrátím se do našeho momentu po Harpeřiném pseudo-rande s Jasonem, kdy se mě zeptala,čeho se nejvíce bojím. Má odpověď? Že se to všechno rozpadne.Práce, show, úspěch.

Poté, co jsme vzali Serenu do nemocnice a ona se mě zeptala na děti. Má odpověďpodtrhuje ještě jednou, že show je moje pravá láska. Jsem docela zaměřený na práci a show. Takový je můj život od té doby, co jsem absolvoval vysokou školu, a miluju to.

Což znamená… ding, ding, ding…Harper Holidayová má všechny důvody se domnívat, že bych udělal cokoliv pro práci. Odešel bych kamkoliv pro mou show. Nemá důvod se domnívatničeho jiného.

Charlotte to potvrzuje s jejím dalším zhodnocením. "Ví, že tvoje práce, pochopitelně, jea byla středem tvého vesmíru od tvých dvacetin."

Znovu přikývnu a Fido využívá této příležitosti, aby se protáhnul přes Charlottin klín a lehnul si na záda, nabízejíc jí břicho na mazlení. Je to takový děvkař.

"Ale," řeknu a zakývám prstem, když přednesu další důkaz, "řekl jsem jí, že ji miluju a ona řekla:" Nemůžu ti říct, abych neodcházel do L.A."Neřekla ani, že mě miluje."

Charlotte odmávne moje obavy. "To není problém. Snaží se ukázat, že tě podporuje. Nechce, abys učinilsprávné rozhodnutí na základě ní."

"Jak bych to udělal?"

"Tím, že bys vyhrknul jedním dechem, že ji miluješ a stěhuješ se do L. A.," Charlotte říká klidně, když hladí Fida.

"A to znamená, že jí nutím ji učinit rozhodnutí?"

"Ano, a jí na tobě záleží, takže chce, abys měl možnost učinit správné rozhodnutí pro sebe," říká a ukáže na mě.

Zúžím oči. "Jak víš, že jí na mě záleží?"

"Když jsi jí řekl o této nové příležitosti, ona tě nutila to vzít. Ale přesto si myslíš, že to znamená, že jí na tobě nezáleží? Rozumím tomu správně?"

Spencerse široce usměje a ovine ruku kolem jejích ramen. "Moje žena je génius, ne?" Pak se k ní nakloní, "takže, můžeš nám říct, co to všechno znamená?"

Charlotte obrátí oči v sloup. "Vy dva jste takoví ňoumové. Aleoba vás miluju. Různými způsoby, samozřejmě."

"No ještě aby ne," říká Spencer rozzlobeně.

Charlotte se ke mně otočí. "Jak ses cítil, když jsi s ní byl? Zdálo se, jako by se cítila stejně?"

Spencer si zakryje uši. "La lala. Nechci to slyšet. "

Když pokračuje v broukání, říkám Charlotte víc, než jsem kdy přiznal němu. "Ano, ano. Zcela. Byli jsme na tom stejně. Víš? Způsob, jakým se na mě dívala. To, co říkala…" Můj hlas se vytrácí. Říkám jí, jak jsem se cítil v posteli s Harper včera v noci,a vím, že musela cítit totéž.

Řekni mi, že to cítíš taky.

Jen vzpomínka na minulou noc mě rozzáří.

Přehrávám si okamžiky v taxi, než odjela z Manhattanu, a jak jsme si nakonec přiznali, jak moc jsme se chtěli vidět navzájem.

Přetočím k tomu, co řekla Harper po setkání s Jillian. Myslel jsem si, že se snažila mě odboxovat do friend - zóny. Ale co když se snažila dělat to samé, co jsem dělal já – ujistit se, že jsme byli přinejmenším něco? Že jsme se navzájem neztráceli? Protože něco je lepší než nic. Přehrávám si všechnyokamžiky, které jsme sdíleli –jak mě požádala, abych ji vzal na nádraží, protože mě chtěla vidět, jak se objevila po půlnoci v plášti, jak mi přinesla zmrzlinu a prací prášek a tužky, a jak mě vzala na prohlídku sprch, a přišla na Ginův večírek, a zahodila zápas v bowlingu, a splnila mojifantazii s knihovnicí, a dokonce si pro mě koupila spodní prádla. Můj bože, fantastické, nebeské, bezbožní spodní prádlo, které nosí a rozžhavuje mě. Ona mě vzrušuje, a ona mě dělá šťastným, a ona měinspiruje a –

Charlotte přerušuje mé snění. "Myslím, že otázkou není, zda by ti měla říct, abys neodcházel do L.A.

Otázkou je, zda chceš odejít ty. Pokud chceš odjet do L.A., možná by sesjí měl zeptat, jestliodjede s tebou."

Ona je geniální. Naprosto geniální. Udělal jsem to všechno špatně, a musím napravit, co jsem natropil.

Vstanu.

"Máš pravdu. Musím jít."

Políbím ji na tvář, plesknu Spencera po rameni, a poškrábu Fida pod bradou. Pozvedne povýšeně obočí, ale vím, že schvaluje, protože milujeme stejnou dívku. Jak odcházím, Charlotte se obrátí k Spencerovi a říká, "vyhrála jsem. Dnes večer jsou medvídci na tebe."

Když odejdu, jedu autem do uptownu do svého domu. Doma seberu nějaké papíry, pak zamířím doTaylorovy kanceláře, kde říkám, aby Gina poslal do háje.