FC - 5. kapitola

Překlad: Verča

NEČŮRAL NA MOU NOHU

„Budeš dnes večer tetovat Raye?!“

Jess zaječí, když jí řeknu o mém setkání s Rayem v Redemption, o „sexy“ komentáři, pohlazení po tváři a mém oh-tak-vzrušujícím večeru. Samozřejmě, že její výkřiky v malé veganské kavárně v Haight District přitáhnou hodně pozornosti. Nežádoucího druhu.

„Tak trochu si přeju, aby byl stále vysněný muž.“ Zamíchám mým čočkovým chili a pak si trochu kousnu. Není to špatné. Jess se mě vždy snaží přesvědčit o výhodách veganského způsobu života, a ačkoli mě seznámila s některými chutnými jídly, prostě se nevzdám svých hamburgerů. „Je trochu moc na reálný život. Velmi intenzivní. Velmi dominantní. A tak zatraceně žhavý, až si myslím, že budu hořet pokaždé, když jsem poblíž něho.“

„A zaujatý.“

„No…ne.“ Povzdechnu si a snížím mojí vidličku „Což je škoda, protože právě teď nehledám vztah.“

„Nehledáš vztah po několik let.“ Dá mi sarkastické odfrknutí. „I když jsi ve vztahu, říkáš, že nehledáš vztah.“

„Nebyly to skutečné vztahy. To co jsem měla s Charliem a Jamesem bylo pohodlné a byla jsem velmi vděčná za všechno, co pro mě udělali, cítila jsem, že jim dlužím být s nimi ve vztahu, prostě to zkusit. A Peter byl-“

„Prase.“ Jess nadává vždy, kdykoliv zmíním jméno muže, který se se mnou rozešel, protože mám příliš moc „zavazadel.“

„Vážně,“ odpovím. „Musím se soustředit na mou práci, takže můžu pomoct mamce a taťkovi, a ušetřím peníze, abych si mohla jednoho dne otevřít své vlastní studio. A setřesu Tagovo okovy.“

Touha jí blikne přes obličej. „Tag je přehnaný, protože mu na tobě záleží.“

Ale ne na ní. Nevyřčená slova mezi námi visí. Tag s ní vždy zacházel jako s mladší sestrou; dokonce jí ani jednou nedal žádný náznak, že jí vidí jako něco jiného než kamarádku.

Vezme si sousto tofu. „Pokud se opravdu chceš zbavit Tagovo okovů, měla bys mu to prostě říct. Nezavoláš mu, ani když potřebuješ pomoc. Nezeptáš se ho na jakoukoli radu. Nejezdíš s brokovnicí. Samozřejmě, že jsou někteří z nás, kteří by zemřeli za velkého bratra jako je ten tvůj, ale pokud chceš nezávislost, je to na tobě.“

„Sarkasmus ti nejde.“ Snažím se o zničující pohled a místo toho jí rozesměju.

„A hněv nejde tobě. Lidé s usměvavým obličejem vypadají většinou usměvavě, i když jsou naštvaní, o čemž vím, že jsi, protože mícháš to chili do kaše.“

„Tak dobře, našeptávací osobo.“ Otřu si mé rty ubrouskem a zvednu můj telefon. „Ray mi nabídl, že mě vezme domů, když skončíme pozdě večer. Jak mohu hrát s Tagem? Vždycky mě vyzvedne, když pracuju do pozdních hodin.“

Jess si pohladí imaginární vousy. „Řekni mu, že máš rande.“

„Nemám rande. Mám klienta.“

„Vážně?“ Jess hodí její ubrousek na stůl. „Ukáže se ve tvém studiu požadujíc tvé tetování, políbí tě, a pak tě pozve do Redemption pod záminkou, aby uviděl tvé návrhy, ale ve skutečnosti je to tak, aby před tebou mohl předvést polonahé, svalnaté tělo bojovníka a pak ti řekne, že jsi sexy, a ty si nemyslíš, že máte rande?“

„Spíš ne.“

Zavrtí hlavou. „To je jak většina samců pracuje. Předvádějí peří v naději, že vzbudí páření. A jako asistentka veterináře, bych to měla vědět.“

 Opírající se ve svém sedadle pozvednu obočí. „Znáš psy, kočky, hady, pískomily, ryby a jiné malé městský-typ mazlíčky. Měla jsi někdy páva nebo dokonce lva na tvé klinice?“

Jess vyšpulí ústa. „Teď jsi zlá. Vzala jsem tu práci, protože mám ráda zvířata. Četla jsem o nich. Sleduju Nature a Discovery Channel. Říkám ti, to je prvotní věc. Po vystavení, vítězný alfa samec získá dominantní postavení.“

„Nečůral na mou nohu, pokud je to to, kam míříš.“ Kousnu se do rtu, abych se nerozesmála, protože Jess je smrtelně vážná.

Zamračí se a vezme si další sousto jejího tofu. „Bil se do jeho prsou?“

„Ne.“

„Křičel a mával jeho rukama?“

„Ne.“

„Tahal tě za tvé vlasy?“

„Ne.“

„Převzal fyzicky nadřazené postavení?“

„Ah…“

Jessiny oči se rozšířily. „Ah?“

„No, když ke mně přišel naštvaný Tag, Ray trochu…stál mezi námi. Zprvu jsem si myslela, že si to představuju, ale nebyla jsem si moc jistá.“

„Ochranářský. Klíčová alfa-samec vlastnost. Označil si tě. To znamená, že tě chce na prvotní úrovni.“

Dám si mou čočkovou kaši. „Co když mě má rád prostě na normální úrovni?“

Jess si odfrkne smíchy. „Viděla jsem ho v ringu. Ten muž je jeden žhavý, dominantní alfa-samec balíček. Muži jako on nedělají normálnost. Oni žijí na hraně. Tlačí na max. Je to všechno nebo nic. Všichni ven nebo všichni dovnitř. Žádné milosrdenství. Žádná kapitulace.“

„Žádná kontrola.“  Povzdechnu si a odložím vidličku. „Pro mě příliš nebezpečné. Potřebuju někoho klidného a předvídatelného. Někoho, komu můžu věřit.“

„Měla jsi to a byla jsi znuděná.“ Jess mávne na servírku. „A teď ztělesnění alfa mužského doma je tebou jasně zaujatý, a ty nechceš. Tak co chceš?“

Emoce stoupají v mé hrudi. „Chci pustit někoho do mého života bez obav, že ho podcením nebo že nebudu v bezpečí. Chci být normální, Jess. Chci, aby bylo možné někomu věřit, důvěrně.“

„Co je tak skvělého na normálnosti?“ Řekne tiše. „Beroucí lahvičku s prášky na spaní a řezání si zápěstí v sedmnácti není normální, ale …“

„Jess…“ Nikdy jsem nebyla schopna pochopit, jak může být upřímná o tom, co se s ní stalo tu noc, kdy jsme se setkali, nebo o zneužití, které protrpěla. Ale je to Jess. Staví se proti všemu, a pokud se tím nemůže zabývat, odejde.

„Je pro tebe perfektní. Neodstrkuj ho pryč, jako ty ostatní.“ Zeptá se servírky na dezertní menu a objedná dva šálky kávy. Jess a já sdílíme mnoho věcí, kávová závislost je jedna z nich. „Potřebuješ někoho, kdo s tebou zatřese, vytáhne tě z tvého kokonu. On je vědomé riziko, které máš přijmout; pamatuješ na tvého terapeuta. Potřebuješ trochu drsňáka, ale víš, že je pořád bezpečný. Není to žádný cizinec. Tag ho zná. Kluci z Redemption ho znají. A líbí se ti. Kdo stráví rok sledováním někoho, pokud k tomu nemá důvod?“ Nakloní se a usměje se. „Prvotní důvod. Prostě on.“

Zakroutím se ve svém křesle a pak si vezmu menu od servírky. „Chce jen tetování, Jess, takže pojďme mluvit o něčem jiném. Jaký dezert je dobrý?“

„On tě chce a ty chceš jeho.“ Vytáhne kabelku a položí dvacet dolarů na stůl. „Dvacet říká, že ho políbíš do konce večera navzdory tvojí překážce.“

Hmmm. Mohu si dovolit ztratit dvacet dolarů? Jen pomyšlení na líbání se s Predatorem posílá vynikající mráz po mých zádech.

„Dobře.“ Hodím dvacku na stůl.

Jess se zašklebí. „A není cesty zpět. Jestliže udělá pohyb, budeš hrát hru.“

„Žádné utrpení.“ Tak dlouho, jak je to jen hra.

Servírka přichází, aby si vzala naše objednávky a Jess poukáže na můj telefon na stole. „Zavolej Tagovi a řekni mu, že tě Ray vezme domů. Chci slyšet výbuch.“

„Tentokrát ne. Tag se chová trochu divně od minulého víkendu. Téměř udeřil Raye v posilovně. A byl blízko ke ztrátě. Nevím, co by se stalo, kdyby se Ray neukázal. Myslím, že to má co dočinění s novým případem, na kterém dělá. Snažil se mi o tom říct, ale já ho prostě nemohla poslouchat.“

Její tvář se pomačká obavami. „Chudák Tag. Bere si toho moc. Někdy je třeba trochu malé pomoci, když se snažíš zachránit svět.“

„A někdy potřebuješ trochu pomoci, když se před tím snažíš skrýt.“

***

„Ahoj, Slime. Čau, Christosi.“ Přitisknu se zády proti dveřím, když Christos propluje kolem mě a ven na chodník.

„Mám vystoupení v Cage dnes večer. Musím běžet.“ Foukne mi pusu a pak závodí ulicí.

Slim vzhlédne od Roseina stolu a zavrtí hlavou. „Je spíš víc do hudby než do tetování.“

„To není pravda. Je do obojího. A pokud si myslíš, že od nás odejde, můžu ti slíbit, že neodejde. Miluje to tady. Miluje jeho práci. A ačkoli to nerada říkám, jeho kapela nikdy nebude nic velkého. Jsou dobří, ale ne tak moc. Navíc, je loajální. Jako já a Duncan.“

Slim popotáhne nosem. „Říkala jsi, že si chceš otevřít své vlastní studio. Nezní to jako loajálnost ke mně.“

„Mluvím o tom roky. A ty jsi z toho pravděpodobně nemocný, a určitě jsem zapomněla na všechno, co jsem se naučila v mém manažerském kurzu a připlazím se k tobě s prosíkem o křeslo.“

Slim se opře v křesle a založí ruce za hlavu. „Musíš mít důvěru sama v sebe. Máš dobré instinkty. Věřím tomu.“

Ha. Kdyby věděl o nedostatku úsudku, nikdy by to neřekl. „Snažíš se mě zbavit?“

„Pf.“

Povídáme si o některých ohromujících umělcích, kteří si udělali jména ve městě s chytrými vzory, bláznivými barvami a odvážnými liniemi. Slim mi řekne, že opravdové umění je jedinečná a čistá tvorba. Jednoho dne, až budu pracovat s volnýma rukama, porozumím tomu.

Přeji si, aby ten den byl teď.

Malý zvoneček nad předními dveřmi zazvoní a Slim pokyne rukou. „Přichází tvůj muž.“

„Není to můj muž. Je to kamarád.“

Slim se zasměje. „Mí přátelé se na mě nedívají tak, jako by mě chtěli políbit. Také nevolají Rose, aby vyčistila tvůj rozvrh na večer a nenabízejí zaplatit čas navíc. Tento druh pozornosti obvykle znamená něco víc, než přátelství.“ Zamrká na mě a pak dodá. „Jen říkám.“

Dovedu jen stisknout mé rty a zírat, zamíří dozadu a já se otočím a najdu Raye ve dveřích. Má na sobě jeho obvyklé khaki komando kalhoty, sedící nízko na jeho štíhlých bocích a těsné černé Harley-Davidson tričko. Jeho bicepsy vykukují zpod krátkých rukávů a moje ústa se zaplavují.

„Připravena na mě?“

Ach, chlapče. Jsem připravena.

Když dojdeme k mému místu, vytáhnu šablonu z původního návrhu, kterou jsem dokončila poté, co Jess odešla do práce. Diskutujeme o stínování a nejlepším způsobu, jak využít tetování, aby zakrylo jeho jizvu – milý, profesionální rozhovor, i když myšlenky procházející mou myslí jsou cokoli, ale ne milé. Či profesionální.

Jakmile jsme hotovi, umyji se a odklidím mé zařízení z autoklávu, pak vytáhnu pár mých rukavic a přinesu vodu a holicí strojek s alkoholem na přípravu pokožky pro tetování. V době kdy se vrátím k mému místu, Ray si svlékl košili a nyní lenoší polonahý v křesle.

Můj dech se zasekne v krku. Drahý bože. Jeho lehce opálená pokožka je napjatá, jeho svaly jsou tvrdé a tetování se leskne díky stropnímu světlu. Je mi vydán na milost. A chlapče, já si tě prostuduju.

Poté, co se zklidním, nastavím si svou židli a vytáhnu ji nahoru, takže jsem několik palců od jeho dechberoucího těla. „Můžeš mi dát ruku na klín.“ Můj hlas je pozoruhodně klidný. „Je to pro lepší přístup.“

Lepší přístup? Přikrčím se. Sklopím hlavu a těžce polknu. Co kdybych držela jazyk za zuby a jen byla zaneprázdněná?

Přikývne a umístí jeho předloktí přes má stehna, jeho sevřenou pěstí k mému pasu. Teplá a těžká, jeho ruka spočívá nebezpečně blízko křižovatce mých stehen a já se ocelím proti myšlenkám na to, jak jsou jeho ruce mezi mýma nohama a hladí mé záhyby.

Zhluboka se nadechujíc běžím teplou žínkou po jeho kůži. „Příliš horké?“ Podívám se vzhůru přes mé řasy a intenzita jeho pohledu, když zavrtí hlavou, mi vezme dech.

Jeho svaly se utáhnou, když znovu ponořím hadřík a jemně umyji jeho hrudník a rameno. Jeho kůže je hladká a napnutá. V duchu proklínám rukavice, které mi znemožňují cítit mýdlo na jeho kůži. Když vytáhnu čistý alkohol, proklínám to, že už se ho nemůžu dotýkat.

S výjimkou White Buffalo´s „House of the Rising Sun“, která hraje v pozadí, neslyším nic jiného než  Rayovo dech, jak přejíždím rukou po jeho hrudníku. Intimita této pozice mi vysílá mráz do mého těla. Touha mě sevře tvrdě a divoce. Pomohla by snad troška konverzace.

„Takže, chytil jsi tvého padoucha?“

„Ne. Stále po něm jdu.“

Když se podívám nahoru, Ray se na mě dívá. Je tak blízko, vidím jeho strniště, jeho husté řasy, azurově modré oči. Přinutím se od nich uhnout očima, těžce polknu. „Všechno v pořádku?“

Zřejmě ne. Čelist zaťatá, chvějící se svaly, zachytí mě jeho pohledem. „Tvoje vlasy.“

Zatřesu hlavou, takže se můj cop rozhoupe. „Co je špatně s mými vlasy?“

„Rozpusť si je.“ Sáhne na uvolněný pramínek vedle mého ucha, jeho autoritativní tón pošle zuřící vlnu tepla skrze mne.

„Mám to tak, aby mi nepřekážely.“

„Rozpusť si je.“

„Budu si muset nejprve sundat rukavice, a pak budu muset…“ Má slova odumřou v krku, když mě pohladí po vlasech. S jedním trhnutím rozpustí mé vlasy a rozhrne je po mých ramenou.

„Krásné.“

Bolestivě a zoufale vzrušená vezmu žiletku a holicí gel z mého zásobníku. „Já…oholím tě.“ Můj hlas klesne na hrdelní šepot.

Další krátké pokývnutí. Ale pak, on není hovorný typ. Nikdy jsem ho neviděla, jak si s ostatními bojovníky v tělocvičně povídá až do noci.

Zhluboka se nadechnu a pak rukou rozetřu hladký gel po jeho kůži. A když přiložím holicí strojek, Ray se napne a uvolní pěst vedle mého boku.

Úsměv škube mými rohy rtů. „Neboj se. Nikdy jsem nikoho neřízla. Budu jemná.“

„Muž žijící život, který žiju, není zvyklý na jemnost.

Naklápějíc hlavu na stranu se setkám s jeho pohledem. „Nikdy jsi neměl nikoho, kdo by s tebou zacházel jemně?“

„Obvykle děsím jemnost.“

„Neumím si představit proč.“ Moje ruka se uvolní a začnu přejíždět břitvou po jeho kůži. Tah a namočení. Tah a namočení. Rytmický pohyb uklidňuje mé neklidné nervy, ale s každým nádechem se mezi námi vytváří napětí, téměř živé, hmatatelné. „Nejsi tak děsivý.“ Objedu čepelí bradavku a Ray nasaje dech.

„Sio-“ zadusí se jeho slovy, takže pokračuju v rozhovoru, udržuji svůj hlas nízko a dokonce uklidňuji divoké zvíře uvězněné v mém křesle.

„Musím přiznat, v ringu jsi docela děsivý. Máš takovou moc, a přesto se udržuješ tak na uzdě. Ale když to pustíš-“ vzhlédnu a mé tváře hoří –„ myslím, že je to vzrušující. Ale udržuješ to pod kontrolou. Nezajdeš příliš daleko. To je to, kde vidím krásu.“

Ray na mě zírá, jako kdyby byl v transu. Dokonce i když Slim projde kolem pro nějaké zásoby a pak se vrací, Ray ode mě neodtrhne pohled.

„Slim také tetuje motýly?“ Nakloní se dopředu a lehce se dotkne motýla na mém rameni. Odtáhnu břitvu pryč, aby se nestal vůbec mou první obětí.

„Jo, není to nádhera? Mám jednoho i na druhém rameni. Slim je skutečný mistr. Když skončil s růžemi a trním, cítila jsem se jako kdyby něco chybělo. Chtěla jsem naději a svobodu. A něco žlutého, protože je to má oblíbená barva. Přišel s motýly.“

„Myslel bych si, že tvá oblíbená barva je černá.“ Ukáže na mé šaty. „Vždycky nosíš černou.“

„Žlutá je moje tajná oblíbená barva.“ Pousměji se. „Málokdo to ví.“

Ray uspokojeně zabručí a cítím se trochu rozechvěle při pomyšlení, že ho to potěšilo. Sleduje obrys malých motýlů a potěšení se vlní do mého těla.

„Vypadá stejně jako motýl, kterého jsem chytil, když jsem byl dítě. Sledoval jsem ho celé hodiny. Ten den jsem se naučil tvrdou lekci. Chtěl jsem se ho dotknout a byl jsem příliš drsný. Zlomil jsem mu křídlo. Nemohl létat.“

„Mě se můžeš dotknout. Já se nezlomím.“

Jeho čelist se utáhne a proklínám se za to, jak prostořeká jsem v tom, co byl pravděpodobně velmi zneklidňující okamžik v jeho dětství. Co to se mnou sakra je? Sdílí se mnou skutečný kus jeho osobních údajů a já mu vůbec neukážu soucit. Nejen to, ale prosím o jeho pozornost.

Po několika tazích čepelí ho umyji a nastříkám dezinfekčním prostředkem. V mém zápalu ho nastříkám i na oblast, na kterou tetovat vůbec nebudu. Zatraceně, znovu. „Promiň. Zapomněla jsem na snížení trysky.“ Popadnu sterilní hadřík a vysuším jeho hruď a pak si propracovávám cestu přes jeho zvlněné břicho. Jeho svaly se chvějí pod mým dotekem, když ho hladím po měkké, tmavé cestičce chloupků až k jeho opasku.

Napne se, když jsem poblíž jeho přezky a dá mi přiškrcené zamručení. „To je dobrý.“

Můj pohled zalétne k opasku, na vybouleninu. Je zcela zpřímený, jeho penis se napíná proti jeho zipu. Zlobivé vzrušení proudí mými žilami. Je vzrušený kvůli mně.

„Ehm…chceš si dát pauzu, než použiju šablonu?“

Zavrtí hlavou a pak se předkloní a pročísne jeho rukou mé vlasy. Povzdech uniká z mých rtů, když mě zasáhnou lahodné pocity. Jsem v jednom ohni. A i když jsem byla už dříve s muži, nikdy jsem nebyla znehybněna jediným dotykem.

„Tak měkké.“ Znovu zvedne ruku k mým vlasům, tentokrát jí projede až ke konečkům a dotkne se mého ramena. Palcem klouže po mém krku a zkroutí kolem něj jeho ruku. „Tak zkurveně delikátní.“

Hořím. Jsem konzumovaná ohněm. Výbuch potřeby vyžene zakňučení z mého krku. Je pevný. Neústupný. Dominantní. Jedním máčknutím by mě zlomil. Způsob, jakým jsem byla zlomena předtím. Způsob, jakým zlomil motýla. A přesto mě nic nemohlo vytrhnout z této chvíle.

„Sio.“ Řekne mé jméno tiše, nebo ho spíše zamumlá, skoro jako modlitbu.

Můj mozek brní chtíčem, podám se jeho doteku. Puls buší v mých žilách. Moje hlava padá dozadu, mé rty se rozdělí, topím se v hlubinách azurového moře.

S nízkým stenem se Ray otočí bokem na křesle a spustí nohy na podlahu. S jeho rukou kolem mého krku si mě přitáhne mezi jeho nohy. Obejmu ho mými pažemi kolem krku, takže se moje prsa třou o jeho nahou hruď. Jeho erekce se tiskne proti mému břichu a pošle tak příval vlhkosti do mého pohlaví.

„Ježišikriste.“ Jeho hlas je nakřáplý a nízký. „Zabíjíš mě.“

Nakloní se a odhrne vlasy za má ramena a pak mi začne okusovat krk. Senzace projíždí celým mým tělem. Nakloním hlavu na stranu, abych mu umožnila lepší přístup. Tak neprofesionální. Co když vyjde Slim?

Pokládá polibky na mojí tvář, olíznu si v očekávání rty. Skutečně se to děje. Chystá se mě znovu líbat. Skutečný ruce-na-tělu polibek od Predatora.

Za námi se ozve zvoneček. Sakra, přední dveře. Zatracení zákazníci. Neotočím se. Chci polibek.

Ray ale vzhlédne a ztuhne. „Do prdele.“