čtvrtek 29. září 2016

FC - 15. kapitola

Překlad: Verča


UKAŽ MI, CO JEŠTĚ TYHLE SLADKÉ RTY UMÍ


„Mám žádost na plný zadek (tetování na celý zadek :D) na mé hlasové schránce.“ Rose se podívá na Christose, Duncana a mě, zatímco slintáme nad nejnovějším gadgetem, který nám Torment sehnal, Cheyenne Hawk Thunder. Nová zbraň napodobuje pocit pera s rukojetí, a je ideální pro 3-D návrhy.
Christos zavrtí hlavou. „Nejsem dobrý s tetováním na zadek, tedy pokud není dívčí. A měli jsme špatný koncert minulou noc. Cítím se delikátně.“
„Sio?“ Rose pozvedne její dokonale tvarované obočí a já na ní jen zírám. Ví, že nesnáším zadkovou práci.
„Dneska mám jeden zadek, díky. A divím se, že jsi zapomněla. Myslela jsem, že ty a Doctor Death jste poobědvali.“
Rosein obličej ztmavne o tři odstíny červené. „Vlastně jsme vynechali tu část s obědem.“
„Rose! Ty šmejde. Polední rychlovka. Nikdy mě nenapadlo, že to máš v sobě.“ Duncan se zasměje, ale jeho úsměv slábne, jakmile zachytí Christosovo zamračení. „No tak, Chrisi. Nejsi za Rose šťastný? Měla období sucha tak…dva měsíce?“
„Tři,“ řekne, nyní vzpamatovaná z netypického okamžiku rozpaků. „Ale kdo by to počítal?“
„Já.“
Místnost ztuhne nad Christosovým ledovým tónem, a bez dalšího slova se vyřítí ze studia.
„Hm…prošvihl jsem něco?“ Duncan si poškrábe hlavu.
„Nenaplněná láska.“ Pohladím Roseiny paže, když se její čelo zvrásní. „Neboj se o něj. Žárlivost je dobrá. Žárlivost znamená, že se stará. Žárlivost znamená, že by mohl dostat hlavu z jeho zadku a říct ti, jak se cítí.“
„Jasně.“ Pokrčí rameny. „Čekám pouze tři roky.“
Duncanův ruský klient, Yuri, se zastaví u Rose a já procházím rozvrh na den, jestli někdo nemá čas vytetovat mu kříže na jeho klouby. Rose se zeptá Christose zda se přizpůsobí a omluví se, aby ho našla. Yuri se na mě dívá, když sedím v Roseině křesle, jeho nemrkající modré oči způsobují, že má krev chladne.
„Takže, pracuješ tu každý den?“
Zavrtím hlavou. „Beru si den volna každý týden, podle toho, jak jsme zaneprázdnění.“
Jeho zlaté náramky zvoní, když si založí jeho mohutné ruce na hrudi, a naznačím mu aby si sednul tam, kde klienti sedí – v klientském salonku a pryč ode mě. Bohužel, Yuri neslyší mou tichou prosbu.
„Tetuješ všechny bojovníky?“
„Některé z nich.“
„Tetuješ Predatora?“
Opět Predator, nevypadá jako fanouškovský typ. Kůže na zadní straně mého krku mě brní, ohlédnu se přes rameno k místu, kde Duncan tetuje klienta. Aspoň nejsem sama.
„Jo, tetovala jsem ho. Není to dokončené.“
Yuri přikývne. „Viděl jsem obrys. Velmi hezké. Takže, vrátí se pro víc?“
„Myslím, že ano.“
Naštěstí se vrací Rose a uklidněným Christosem, a usadí Yuriho do Christosova křesla. Na okamžik si hraju s myšlenkou, přidání poznámky do mého virtuálního spisu - zajímá se o bojovníky. Ale proč? Vypadá hrozivě, jen málokdy je zdvořilý a srdečný.
O půl hodiny později, Doctor Death přijde na jeho schůzku, a Rosein melancholický výraz zmizí, když se vyhřívá z jeho úsměvu. Christos vzhlédne, když Doctor Death zašeptá něco do Roseina ucha a začervená se.
„Využije ji a odhodí pryč, a pak bude zraněná.“ Zamumlá si pod vousy a přemýšlím nad tím, co by se stalo, kdyby se on potkal s Doctorem Deathem v temné uličce.
„Máš to špatně,“ zašeptám. „Rose je on, ale v ženské podobě. A ona je ta, která tahá za nitky. Neměl šanci od chvíle, kdy poprvé vstoupil do dveří. Moje peníze, že ona využije jeho, a já získám nový zlomené-srdce kus na jeho zadek, tak příští týden.“
Práce na zadku Doctora Deatha je do značné míry bez komplikací, i když musím ven „dám mu moment“ více než několikrát, než s obvyklým zadkem. Udržuju soukromý pokoj jasný, s hlasitou musikou a bzučením mé jehly. Neexistuje více mluvení o spaní kolem, není tu více mluvení o Syndee. Nejdřív si myslím, že je zničený kvůli Rose, ale zatímco mu omotávám obvaz, zmíní se o Rayovi.
„Takže, Rampage říká, že ty a Ray-“
„Nebavím se o mém osobním životě s klienty.“ Obvážu jeho zadek příliš pevně a jeho zadek se zatáhne, až se zašklebí. Doctor Death se ohlédne přes rameno. „Jsem jen stěží klient. Jsi součástí Redemption. Jsme tady rodina.“
„Zvědavá rodina.“
Zasměje se. „Kluci by rádi věděli, jak si stojí, když je tu tak krásná žena.“
„Myslíš Rose?“ Nepohodlně se posunujíc v mém křesle, mu aplikuji poslední kus pásky a doufám, že dostane zprávu.
Ne. „Myslím tebe, Sio. Měl jsem na tobě oči už od doby, co tě Fuzzy přivedl na první Redemption párty. Rose a já jsme si užili zábavu, ale my jsme si tak moc podobní.“
Zatřesu hlavou. „Jsem polichocena, ale jsem s Rayem.“
„Opravdu?“
„Vzal tě na rande? Na veřejnost? Šli jste do restaurace nebo do kina? Nebo kamkoliv, co není zajištěno dveřmi?“
Zmateně se na něj zamračím. „Šli jsme jednou na procházku.“
„Někde opuštěná a ve tmě pochybností.“ Pomalu se posadí.
Chloupky na zátylku se mi zvedají. „Co to říkáš?“
Jeho obličej se zjemní a zavzdychá. „Říkám, že je tu víc než Ray prozradí.“
Moje ruce se sevře v pěst a ukročím ke dveřím. Pane Bože. Spletla jsem se opět s mou důvěrou? „Jako co?“
„Není moje věc říkat ti to. On neví, že já vím. Já jen…nechci aby ses zranila, když odejde.“
„Tak proč to vytahuješ?“ Můj hlas se zvedne. „Sotva mě znáš.“
„Vím, že jsi natolik dobrá, abych tě chtěl poznat lépe,“ řekne. „A lhal bych, kdybych řekl, že moje motivy byly zcela nezištné. Ale i kdybych neměl zájem, tak bych něco řekl. V Redemption se o sebe staráme.“
Puls buší v mých uších, zavrtím hlavou.  „Ray je také součástí Redemption.“
„Trénuje tady, ale nebojuje zde,“ řekne Doctor Death. „Není součástí bojového týmu nebo personálu. A dal jasně najevo, že nechce být jedním z nás. Ale ty jsi, a budeme vždy za tvými zády.“
„Proč mám pocit, že jsem zahlcená klubem plného Tagů?“ Sáhnu za sebe na kliku a odvrátím se.
„Jsme pořád tady,“ zavolá Doctor Death. „Prostě ses nedívala.“
Po odchodu Doctora Deatha volám Jess do práce. Říká, abych mu nevěřila, protože má jasný motiv a zeptá se mě, zda se ho na to plánuju zeptat až se uvidíme. Řeknu jí, že je to příliš urážlivé a nechci vytvářet zbytečné emocionální drama. Jess říká, že má dost emocionálních dramat v jejím životě za nás obě. Tag se ukázal u ní doma minulou noc.
Plánujeme se setkat na drink po práci, a tak mi sdělí všechny detaily.
Strávím odpoledne dvěma malými kousky a dalším Redemption logem. Ale nevadí mi to dělat, ve skutečnosti obdivuji loajalitu bojovníků klubu. Navrhnu Slimovi, že si všichni z Rabid Ink uděláme tetování na zadek a ukážeme tak loajalitu jeho obchodu. Tvrdí, že místo toho si máme vytetovat jeho jméno na naši kůži. Christos řekne Slimovi, že to bude na zadku vypadat dobře. Následovalo mnoho špinavých komentářů.
Ray přijde, když si uklízím mé místo. Kývne na Slima a Rose, když jdou ven a pak si sedne na mé křeslo a řekne, že přišel na dokončení jeho tetování. Řeknu mu, že mám plány s Jess. Christos a já už zavíráme, a pokud chce tetování, potřebuje si domluvit schůzku s Rose. Nakloní se a zašeptá mi do ucha, že šuká umělkyni, takže nepotřebuje nějakou schůzku a pokud s tím mám problém, rád by si mě ohnul přes nohy a naplácal mi na zadek, dokud nebudu připravena pracovat. Řeknu mu, že moc mluví a nic nedělá. Ray chytne mé triko a přitáhne si mě na klín. Pak mě plácne přes zadek tak silně, až zalapám po dechu.
Vyškrabujíc se z jeho klína, s hořícími tvářemi se otočím. Zcela šokována zjistím, že se Christos směje. Hodí mi klíče a míří na jeho vystoupení. Zůstanu tu sama s Rayem, plně ponížena a s hořícím zadkem.
„Nikdy jsem nebyla takto ponížená.“ Ukážu směrem ke dveřím. „Řekne to všem.“
Ray se otočí na křesle a vtáhne si mě mezi jeho nohy. „Můžeš mě tetovat, zatímco budeš nahá a budeš sedět na mém klíně.“
„Myslím, že to bude výhodnější pro tebe než pro mě. A neexistuje žádný způsob, jak bych se mohla svléknout ve studiu nebo tě tetovat ze tvého klína.“
Zvedne moje triko a přitiskne teplý polibek na mé břicho. „Uvidíme.“
O půl hodiny později, po zajištění dveří a poslání Jess sms, ve které se jí omlouvám, jsem stále oblečená, ale obkročmo sedíc na Rayově klíně s tetovacím strojkem v ruce.
„To je tak neprofesionální,“ řeknu mu. „Nemůžu uvěřit, že jsi mě k tomu přemluvil.“
Podebere moje prsa a olízne si rty. „Pokud si pamatuju, nemám mluvit.“
Mé tváře hoří.
„Jo,“ řekne, jeho hlas je měkký. „Ona ví, o čem mluvím.“
Přes Rayovo protesty zapojím můj iPod a první mix začíná – Viva La Vida od Coldplay.
„Kriste.“ Ray se zatváří. „Určitě víš, jak zhoršit náladu. Máš nějaký hard rock? Linkin Park? Neměli by si hudbu volit klienti?“
„Sedím na tvém klíně,“ řeknu s trochou zabroušení přes bouli na jeho džínech pro efekt. „Také pracuji namísto toho, abych šla ven s mou nejkou. Dostal jsi ode mě skoro vše, co si ode mě chtěl. Je příliš moc žádat trochu hudebního požitku?“
Jeho zamlžený pohled přejede přes celé mé tělo. „Možná kdybych byl uvnitř tebe-“
„Vážně?“ Odhodím tetovací strojek. „Tetování je navždy. Kdybych ujela, je to permanentní chyba. Nechci ti to udělat. Víš, jak to může být bolestivé. Možná nejsi schopný…ty víš…“
Pozvedne obočí.
„Oukej. Beru to zpět. Jsi celý lev po celou dobu.“
„Dobře. Dám ti pauzu.“
„Jééé, díky.“
„Potěšení.“
„Pravděpodobně to víš,“ řeknu, „ale stínování může být mnohem bolestivější než obrys, tak mi dej vědět, až budeš potřebovat přestávku.“
Opět zvedne obočí, tentokrát výš.
„Pravda. Zapomněla jsem, ty jsi příliš mužný na to abys cítil bolest. Nicméně, když bolest přeční tvou hrdost, dej mi vědět.“ Zhluboka se nadechujíc se snažím ignorovat jeho ptáka přitisknutého ke křivce mého pohlaví, jeho tělo je pode mnou, a jeho ruka mě hladí na mé hrudi, když začnu stínovat. Podaří se mi uvolnit se a poslouchat hudbu, ale po deseti minutách ticha si povzdechnu.
„Nemohu mluvit.“ Rayův hlas je zastřený a nízký. „Vzalo by mi to mou veškerou energii nevrhnout se na tebe, protože tě chci šukat dokud nebudeš křičet.“
„Nedrž se zpět.“ Můj hlas kape sarkasmem. „Řekni mi, co opravdu chceš dělat.“ Kroutím se nad ním. Je opravdu více tvrdší než když jsem začínala. Zakroutím se znovu. Ray zasténá.
„Stop. Sotva se držím.“
„Byl to tvůj nápad.“ Podívám se nahoru a usměju se. „A FYI (pro tvou informaci), potrvá to ještě tak hodinu.“
Zatne zuby a přikývne. „Jdi to toho, ale nehýbej se.“
Ale je téměř nemožné, abych se nehýbala. Barvení kůže je v podstatě intimní zkušenost, ale s Rayem je to víc než intimní. Je to božské. V této pozici, s jednou rukou na jeho hrudi, cítím každý úder jeho srdce, slyším jeho dech, máčím se v jeho teple, když inhaluju vůni čerstvého inkoustu a Rayova pižma.
„Sio.“ Mé jméno je sten na jeho rtech, a když se podívám nahoru, vidím bolest a potěšení šířící se přes jeho obličej.
„Potřebuješ chvilku?“
Zavrtí hlavou a pohladí mé vlasy.
„Jestli to bolí…“ Moje slova se utnou, když se jeho ruka napne v mých vlasech.
„Líbí se mi bolest. Potřebuju bolest. Ale když děláš ty bolest…“ Jeho hlas se zadrhne. „Těžko se držím pod kontrolou. Jen…dokonči to.“
Tak dokončím. Vliju svou duši do jeho tetování, myslím, že je to jedno z mých nejlepších tetování, které jsem kdy udělala. Ukážu ho Rayovi v zrcadle a přikývne na souhlas. „Zasraně úžasné.“
Poté, co mu tetování ovážu, sednu si zpět a dám mu tázavý pohled. Je tak tichý, jeho tělo je tak napjaté… „Jsi v pořádku?“
Přejede palcem po mých rtech a zasténám. Vsaju jeho palec do úst, obalím kolem něj mé rty a začnu ho sát.
„Kriste. Nemůžu…“ Upraví se v křesle a pak sklouzne, jeho tělo je napjaté, chvěje se, jako kdyby bojoval pro kontrolu. Drobné zachvění se mi vine po zádech, když se podívám na jeho tvář. Je chladná a tvrdá, bez obvyklého tepla, které mohu vidět, když jsme spolu.
„Rayi?“
Chytne mě za boky a sedne si na mé křeslo, přitáhne si mě k němu, dokud nejsem usazená mezi jeho nohama. Pak si mě přitáhne dolů, dokud před ním neklečím.
„Saj mě, pěkná holko. Ukaž mi, co ještě tyhle sladké rty umí.“
Pane Bože. Ten hlas. Velící. Sexy. Naprosto dominantní. Mé tělo se napne, jak se potřeba kroutí hluboko v mém jádru.
Ray vydechne, když mu pomůžu z jeho kalhot. Jeho erekce vyskočí jak pružina, jemně se houpe mým směrem. Předkloním se a trochu ho olíznu.
Popadne mě za vlasy a nakloní hlavu dozadu a zavrčí. „Nehraj si.“
„Dobře,“ zašeptám.
Ray obalí ruku kolem mé, oba dva přejíždíme přes jeho silnou, tvrdou erekci. Pocit něj, horkého a pulzujícího v mé dlani mi pošle křeče do mých slabin.
„Tvrději.“ Vyštěkne jeho příkaz, když stiskne mou ruku, jeho tón je nevrlý a neznámý. Je to tmavá strana něho, kterou nechce, abych viděla? Ray, který má rád bolest?
Přejíždíme po něm spolu, dokud jeho pták není tvrdý jako skála a pak Ray uvolní mou ruku a já se předkloním a vezmu ho do pusy, můj jazyk ho hladí nahoru a dolů. Modlím se, aby se má nezkušenost neukázala. Ale cokoli dělám, musí být dobré, protože sevře mé vlasy a prohne se ke mně.
„To je ono. Vezmi si to všechno.“
Jeho slova způsobí, že se můj klitoris chvěje, beru ho hluboko. Pane Bože. Je to tak lahodné, tak špinavé – klečet ve studiu s Rayovo ptákem v mých ústech. Kolikrát jsem o něčem takovém snila?
Obalujíc jednu ruku kolem základny jeho ptáka na něm zároveň pracuji ústy. Rayovo dýchání se změní na přerývané a jeho erekce ztloustne, stane se neskutečně tvrdou. Vdechuji vůni mýdla a pižma, a pokouším se zaměřit na jeho hladkou kůži a ne bolest mezi mými stehny.
„Dotkni se sebe.“ Jeho příkaz je pro mě téměř úlevou. Bez váhání sklouznu mou rukou mezi mé nohy a hraju si s mým piercingem.
„Kurva.“ Obalí jeho ruku kolem mé a stlačí ji, můj stisk na jeho ptákovi je alespoň dvakrát tak silnější. Šokována, jak moc chce být dotýkán se na něj podívám. Ray se na mě dívá, prsty stále v mých vlasech. Můj dech se stálá surovým, díky hladu v jeho očích – a je tam i něco jiného, skrývající se ve stínech, krmící se na jeho bolesti.
„Řekl jsem ti přestaň?“
Teplo se řítí mezi mé nohy, vypustím zasténání, jak můj klitoris pulzuje a pulzuje. Bože, mohla bych se udělat jen z jeho špinavých slov.
„Líbí se ti to.“ Zatahá za mou hlavu, nutí mě podívat se na něj.
„Ano.“
„Skvělý. Protože tě budu držet a šukat tvou pěknou pusu, a ty budeš tvé malé drápky zarývat hluboko do mých stehen, tak tvrdě jak umíš.“
„Nemohu ti takto ublížit.“
„Bolest jde ruku v ruce s potěšením.“ Sáhne dolů a stlačí mou bradavku, najde můj piercing přes mé šaty a zatáhne za něj tak tvrdě, až zalapám po dechu. „Vezmi si mě hluboko.“
Udělám to. Předkloním se a vezmu ho opět do mé pusy, zkouším se přivyknout na velikost, když se hluboko zatlačí. Vytáhne se jen natolik, abych se zotavila a pak drží mou hlavu a stále se noří.
Roste ve mně tlak, houpu mými boky proti mé ruce.
Pot stéká po mém čele, když bojuji se strachem ze ztráty kontroly. To je to, o čem jsem snila. Drsný, ne jemný. Být využitá, nikoliv hýčkaná. Chtěla jsem Predatora – syrového, divokého, nezkroceného. A teď ho mám.
„Udělej to,“ zachraptí, přitiskujíc mou ruku proti jeho noze. „Teď. Nech mě pocítit tvé drápky, kotě.“
Sevřu jeho nohy, zaryju nehty do jeho kůže. Je v tom tolik bolesti, kolik mohu dát a dokonce i to je pro mě příliš moc.
Rayovo tělo ztuhne a vydá zvuk, něco mezi zavrčením a zasténáním. Jeho ruka se utáhne v mých vlasech tak moc, až mé oči zvlhnou a jeho pták se ještě více zvětší.
„Sio.“ Prohne se do mých úst a netrpělivě do mě vpadá. Tak drsné. Tak špinavé. Tak zatraceně matoucí. Ale cítím každou emoci, každý vjem.
Jeho pták sebou škubne a pak se s povzdechem udělá, hluboko se zasunujíc do mého krku.
„Ježíši. Kurva.“ S řevem, se ode mě odtáhne, zanechávajíc mě omráčenou a lapající po dechu na podlaze. A pak uvidím krev, čtyři malé měsíčky od mých nehtů na jeho kůži.
„Pane Bože. Ublížila jsem ti. Omlouvám se. Nech mě to umýt. Nemínila jsem zajít tak daleko.“
„Ani já.“ Jeho hlas se srovná. „To je strana mě, kterou jsem nemínil sdílet.“
Strach a zmatek přejdou v hněv. Proč nechce sdílet sám sebe, když o to samé žádá mě? „Vím, že máš rád bolest. Proč to se mnou nechceš sdílet?“
„Protože když jsme spolu, ztrácím kontrolu.  Nevím, jak daleko půjdu.“ Vezme si džíny a vytáhne si je přes boky.
„Líbí se mi, kdo jsi, Rayi. Chci tě znát a vědět co potřebuješ.“
Oblékne si triko a mírně sebou trhne díky čerstvému tetování. „Nechci, abys byla součástí mé bolesti. Zklamal jsem lidi, na kterých mi strašně moc záleželo, a musím s tím žít po zbytek mých dnů. Máš své vlastní démony. Nedám ti mé.“
Oněmělá ho vidím otáčet se a odcházet.

72 komentářů:

  1. Verčo ❤❤❤ moc děkuji za skvělý překlad ❤❤❤

    OdpovědětVymazat
  2. Moc děkuji za další skvělou kapitolku!!!❤❤❤

    OdpovědětVymazat
  3. Srdečná vďaka ya preklad... :-);-)

    OdpovědětVymazat
  4. Moc díky za další kapitolu

    OdpovědětVymazat
  5. Verco moc dekuji za skvelou kapitolu.

    OdpovědětVymazat
  6. Děkuji moc za překlad.Světlana

    OdpovědětVymazat
  7. Dakujem za ďalšiu kapitolu:)

    OdpovědětVymazat
  8. Moc dekuji za úžasný překlad :) Mně teda Ray s tímhle leze na nervy. Nejdřív se začne konečně otevírat a pak ihned odejde. Děkuji, Irca

    OdpovědětVymazat
  9. Verčo moc děkuji za další úžasnou kapitolu ❤❤❤

    OdpovědětVymazat
  10. Ja sa zasa obávam, že Siu najprv riadne namotá aj so svojimi chúťkami a tým, že sa o ňu stará a potom sa jej bude vyhýbať a proste ju odstrihne, aby jej "zbytočne neublížil".:( Prečo by mu mala vlastne hovoriť čo sa jej stalo?:(
    Nádherný preklad a korekcia, ďakujem.:)

    OdpovědětVymazat
  11. Skvělá kapitola, moc děkuji za překlad. Jana

    OdpovědětVymazat
  12. Veru moc děkuji za novou kapitolu!

    OdpovědětVymazat
  13. Zdrhnul, bože ten Ray jí takhle ubližuje. Verčo, děkuji za další skvělou kapitolku. Ty ses teda rozjela, díky moc.

    OdpovědětVymazat
  14. Moc děkuji za skvělý překlad.

    OdpovědětVymazat
  15. Ten to pěkně zazdil. Moc děkuji za další skvělou kapitolu. Těším se na pokračování.

    OdpovědětVymazat
  16. Moc děkuji za skvělý překlad :)

    OdpovědětVymazat
  17. Ďakujem pekne za preklad

    OdpovědětVymazat
  18. Děkuji za překlad. Super. :-) Renča

    OdpovědětVymazat
  19. Tak to Ray komplikuje, obcas mam chut kricat na neho... nech uz pusti Siu do svojho vnutra a necha ju ho vyliecit... dakujem moc...

    OdpovědětVymazat
  20. Vdaka za preklad a teším sa na pokračovanie:-)

    OdpovědětVymazat
  21. Ďakujem za skvelý preklad ❤

    OdpovědětVymazat
  22. Ďakujem veľmi veľmi pekne.janka

    OdpovědětVymazat
  23. Tak závěr mě asi zklamal, nevím, co si mám myslet... Mooooc děkuji

    OdpovědětVymazat
  24. Děkuji moc za překlad ❤️❤️❤️

    OdpovědětVymazat
  25. Díky za skvělý překlad a korekturu

    OdpovědětVymazat

Děkujeme za komentář! :-)