ASTC - 9. kapitola 1/2

Překlad: Míša

Děvčata, moc se omlouvám za prodlevu, ale teď toho mám prostě moc… a obávám se, že příští týden nebude lepší. :I A kdyby mi včera nestávkoval net, tak jste si mohly číst už včera večer, ale s tím nic nenaděláme, že jo? Takže posílám aspoň půlku kapitolky, abyste se mohly těšit na další část. :DAle abych se ospravedlnila, tahle kapča je dvakrát tak dlouhá než zatím ta nejdelší, kterou jsem Vám dosavaď přeložila. :D Užijte si čtení! –M.

Byla jsem nahraná! Doslova a do písmene v prdeli. A důvod? Nemohla jsem se v sobotu nakufrovat k Mandy, protože její rodiče budou slavit dvacáté výročí svatby a jedou s celou rodinou na víkend pryč. Proč se nemohli vzít o týden později? O týden později, aby se mi to hodilo do krámu.

A abych věci ještě víc zhoršila, tak jsem zavolala Christianovi, jestli bych teda nemohla přespat u něj. Nejdřív řekl, že ano, ale o pár dnů později mi volal, aby to zrušil. Prý dostal práci na poslední chvíli, která opravdu dobře platí a že ty peníze potřebuje.

Začala jsem si říkat, že to už se teda rovnou můžu podvolit Hunterovi, ale pak mě něco přimělo si to rozmyslet.

Šla jsem domů a měla pocit, že mě zase někdo sleduje. Šíleně mě to vyděsilo a nevěděla jsem, komu jinému zavolat.

Povzdychla jsem si a přijala fakt, že nemám nikoho jiného, komu bych zavolala. Vytočila jsem Hunterovo číslo. A hned si přála, abych to neudělala. Slyšela jsem dívčí chichot.

„AJ?“

Strach se rychle proměnil ve vztek. „AJ?“ zopakoval, ale už jsem ho nechtěla slyšet. Stačilo mi to.

Místo toho jsem se snažila lnout ke vzteku, díky němu jsem to došla až domů. Podívala jsem se do obou stran, když jsem přišla a odemykala branku. Byly čtyři a minimálně do šesti nikdo nebude doma.

Rychle jsem za sebou branku zavřela a pádila ke dveřím. Otevřela jsem je, a když jsem je zase zavřela, sesunula jsem se po nich dolů.

Kurva! Měla jsem toho dost. Dost toho pocitu, že mě pořád někdo jen využívá. Dost toho pocitu, že jsem věčně vystrašená, že k tomu zatracenému muži nechovám nenávist!

Postavila jsem se a věděla, že už se tak nechci cítit. Břicho už mě rozhodně nebolelo tolik jako před několika dny. Zasténala jsem, neboť byl pátek, a věděla jsem až moc dobře, co to znamená.

Večírek.

Matčina nepřetržitá přetvářka.

Moje nepřetržitá přetvářka, protože jsem žila se dvěma muži, se kterými oběma jsem šukala.

Bože, to je peklo.

Byla jsem celá zpocená a rozhodla se tedy, že si půjdu zaplavat. Byla jsem celá podrážděná a potřebovala jsem si zklidnit nervy.

Nechala jsem batoh v pokoji, kde jsem se i převlékla, a zamířila k bazénu.

Potopila jsem se a nechala chladivou vodu, aby mi uklidnila rozjitřenou pokožku. Milovala jsem to. Přinejmenším tyhle chvilky byly jenom moje a nikdo mi je nemohl vzít. Jen díky plavání jsem mohla uniknout nesnázím života. Prostě jsem se nechala vtáhnout vodou a nechala odplavat všechny úzkosti.

Už jsem za sebou měla dobrých pár bazénů, když nějaký náhlý pohyb upoutal mou pozornost. Hunter stál na kraji bazénu a pozoroval mě.

„Pročs mi volala?“

Podívala jsem se kolem, ale nikoho s sebou neměl. „Pročsi tu? Myslela jsem, že se s někým bavíš,“ nešetřila jsem sarkasmem.

Hunter se zasmál. „Tak proto si zavěsila? Žárlilas.“

„Ne, to teda fakt ne.“ Bože, jasně, že jo.

Jeho úsměv zmizel. „Vyděsilas mě k smrti, AJ. Proč si mi nezavolala zpátky? Úplně jsem šílel.“

Doplavala jsem k okraji a vytáhla se z bazénu nahoru. „Proč ses obtěžoval?“

Hunter se podíval dolů a hned si všiml spáleniny. Snažila jsem se mu otočit z dohledu, ale chytl mě za paži a otočil mě zpátky.

Když mě měl tam, kde mě chtěl, klekl si a začal tu spáleninu prozkoumávat. Lehce ji prstem objel a místo toho, abych se cítila špatně, jsem ho chtěla ještě víc.

„Tohle není od horký čokolády. Vypadá to jako popálenina od cigarety, ale větší.“ Vzhlédl, aby se na mě podíval. „Řekneš mi, kdo ti to udělal?“

Povzdychla jsem si. „Já sama. Okej? Byla jsem u mámy v pokoji a kouřila tam doutník, protože jsem to chtěla vyzkoušet, ale pak jsem zvenčí slyšela nějakej zvuk. Zpanikařila jsem a upustila ten doutník, a když jsem se snažila zvednout, popálila jsem si břicho. Ležela jsem u toho a očividně to byl blbej nápad.“ Protočila jsem očima, snažíc se o to, aby to znělo, jako že to ani nestojí za zmínku.

Chvíli mě zkoumal, ale bylo mi jasné, že mi nevěří ani slovo. Myslela jsem, že něco řekne, ale překvapil mě – místo toho mě na tu spáleninupolíbil.

Nemohla jsem si pomoct a zasténala jsem. Když Hunter viděl, jak reaguju, postavil se a přistoupil blíž.

Ustoupila jsem, protože se mi vybavilo, s kým to právě byl. „Nedělej to. Snad si nemyslíš, že přijdeš domů hned po tom, cos s někým byl? To je zvrácený. Mám k sobě větší úctu, než si myslíš.“

Hunter se zasmál. „Ta osoba, kterou si slyšela se chichotat, byla přítelkyně mýho kamaráda, Daisy.“

Stála jsem tam se založenýma rukama na hrudi. Jenom se usmál víc. „Nevěříš mi? Zavolám mu a můžeš si s ním poklábosit. Řekne ti, že jsem před chvilkou odešel, protože mi volala nějaká šílená ženská, kvůli který jsem byl obavama úplně bez sebe.“ Vytáhl telefon z kapsy.

Rozběhla jsem se k němu, neschopna pochopit, co se děje. Byla jsem zmatená. „Přestaň,“ řekla jsem a položila mu ruku na paži. Podíval se mi do očí, a přímo tam jsem to všechno viděla. Ty oči, které mě měly chycenou od chvíle, kdy se ve mně začal pohybovat. Tu noc mě jenom neošukal, miloval se se mnou. To proto jsem ho asi nemohla dostat z hlavy.

„Ty ses o mě bál?“

Hunter si něco uvědomil a rozšířily se mu oči. „Jistěže ano. Vždyť tě někdo pořád pronásleduje jako ztracený štěně.“

Zasmála jsem se. „Robert není tak hroznej.“

Hunterův úsměv se zatvrdil. „Prosím, neříkej přede mnou jeho jméno.“

Chtěla jsem zakřičet Proč?, ale ty jeho oči se do mě pořád upíraly pohledem, vyzývaly mě, abych něco udělala. Bez myšlení jsem si přitáhnula jeho hlavu ke své. Zkameněl, načež jsem se odtáhla, ale v další chvilce už mě divoce líbal. Přitáhl si mě blíž. Bála jsem se, že mu zničím oblečení.

„Tvoje oblečení,“ zaprotestovala jsem.

„Ser na oblečení,“ vydechl. Naše ústa se znovu setkala, ale tentokrát mi strčil do pusy i jazyk.

Byla jsem ztracená. Úplně pohlcená – přesně, jak jsem předpokládala. Ani to nevzalo moc; s ním ostatně nikdy. Tyhle sladké polibky jsem si pamatovala. Stejně jako jeho teplý jazyk v puse, to, jak mu dech voněl mentolem a taky to, jak mi zuby přejížděl po rtech.

„Nemyslím, že vydržím čekat.“

Zasténala jsem, když mi zajel rukou do vlasů. Tak zoufale jsem ty rty chtěla zase cítit na svých. „Já taky ne.“

Hunter se ode mne najednou odtáhl, probodával mě teplem, které mu sálalo ze zelených očí. „Pojď se mnou.“ Natáhl ke mně ruku.

Normálně bych ji odstrčila a řekla tomuhle panovačnému troubovi, kam si ty svoje požadavky může strčit.

Co jsem měla za problém? Tak moc jsem po něm toužila, že mi celý svět byl naprosto u prdele.

Ve chvíli, kdy jsem ho vzala za ruku, mě už Hunter táhl k domu. Po cestě jsem popadla ručník a snažila se stačit jeho tempu. Bylo mi jasné, že je stejně zoufalý jako já. Aspoň to mi řekl jeho zastřený pohled.

Jen co jsme vyšli schody, zatáhl mě do svého pokoje a zabouchl za námi dveře. Hned jsem zase na sobě cítila jeho rty a ruku ve vlasech. „Kurva, AJ, pročs mě nechala celou tu dobu čekat? Proč jen nemůžu přestat myslet na to, jak do tebe ponořím svý péro?“

Sakra. Hlavu jsem měla zamořenou každou možnou myslitelnou myšlenkou, na kterou jsem jen přišla. Věděla jsem, že Hunter pro mě nevěstil nic dobrého, ale každá buňka mého těla na mě křičela, ať si s ním tuhle jednu chvíli užiju. Křičely na mě, abych ho nechala se mě chopit. Vezmi si to všechno, Huntere! Tak se mnou nasyť!

Jak jsem si ho přitáhla blíž, Hunter pomalu sunul svou ruku dolů z mých vlasů, až se dostal k levému prsu. Bradavky jsem už měla tvrdé a vztyčené. Téměř se to nedalo vydržet. Potřebovala jsem, aby se mě dotknul úplně stejně, jako jsem potřebovala dýchat.

Když mi přejel rukou po bradavce, vzdychla jsem a on zavrčel. Přitiskl se ke mně, cítila jsem, jak už byl tvrdý. Chtěla jsem se ho dotknout. Najednou jsem měla tuhle náhlou potřebu si kleknout a začít ho sát.

Prsty jsem objížděla jeho bradavky, sjela jsem níž a popadla si jeho pas blíž k sobě. Hunter mi zasténal do pusy a přísahám, že jsem se jen z toho zvuku málem udělala.

Potřebovala jsem víc. Sjela jsem rukou ještě níž, až jsem se dostala k jeho připravenému péru a stiskla ho. „Kurva, AJ. Potřebuju být uvnitř tebe.“

Byla jsem přehlcena smysly, jediná možná odpověď na jeho požadavek bylo Ano.

Byla jsem úplně bez dechu. Popadl mě za zápěstí a odtáhl moji ruku, abych se mu dál neotírala o péro. „Ještě ne, AJ. Nejdřív se potřebuju ujistit, že seš připravená.“

„Ale–“

Položil mi prst na rty. „Chci, aby ses mi udělala na prsty. Víš jak zatraceně sexy je cítit tu tvoji těsnou kundičku, jak se mi stahuje okolo prstů? Myslím, že bysme tak mohli rozlousknout i oříšek.“

Nehádala jsem se s ním. V tomhle bodě jsem se s ním už hádat nechtěla. Chtěla jsem, aby mi udělal, co sakra chtěl.

A seru na důsledky.

Odtáhl mi prsty od rtů a přiblížil se jimi ke spodnímu dílu bikin, vklouzl jimi dovnitř a oddělil od sebe moje mokré záhyby.

„Tak. Zatraceně. Mokrá,“ zasténal. „Po tom, co se mi uděláš na prsty, se mi uděláš i okolo péra. Kapišto?“

Podlomila se mi kolena, když přejel prstem proti klitorisu, ale Hunter mě popadl a udržoval na místě. „AJ?“

Přikývla jsem na souhlas. „Jo, kapišto. A teď už mě konečně udělej, sakrafix.“

Hunter se mi zasmál do ucha. „Tak divoká, AJ.“

Nemohla jsem mu odpovědět. V tuhle chvíli, jsem nemohla říct vůbec nic. Hunterovy prsty mi jemně a pomalu přejížděly po klitorisu. Mučivě pomalu, ale neméně dobře; myslela jsem, že se udělám na místě.

Asi věděl, že už brzy budu, a tak do mě vjel prstem. Brzy už to nebyl jeden prst, ale dva, pohybovaly se dovnitř a ven. Bylo to silné a mocné. Prakticky mě ojížděl o dveře.

Byla jsem blízko, tak, že jsem to už pomalu cítila. Ale pak se mi zhroutil svět.

„Huntere… Ayden… Jste doma?“

„Kurva!“ zaklela jsem. Mason a máma byli doma.

„Pšt,“ zamumlal Hunter a pokračoval v neúnavných pohybech.

„Nemůžeš přece pokra… Ach, Bože!“ zasténala jsem, když jeho prsty našly to místečko, které mě naprosto zneschopnilo. Byla jsem na hraně a zrovna teď byla moje máma a Mason dole.

„Huntere, nemůžeme… Ach, kurva!“ Pokračoval, mučil můj pahorek a dál do mě vjížděl prsty.

„Huntere?!“ slyšela jsem Masona zakřičet. „Vím, že tu seš, máš venku auto.“

Hunter se nezastavil. Místo toho jen nabral na tempu; věděla jsem, že už nemám k orgasmu daleko.

„Udělej se mi,“ zamručel mi do ucha.

Poslechla jsem ho. Udělala jsem se s křikem do Hunterovy dlaně, kterou jsem měla na puse, zatímco jeho prsty pokračovaly, dokud jsem už nemohla vydržet víc.

„To mě poser, to bylo sexy. Možná jsem se sám trochu udělal.“

Vykulila jsem oči a prohlédla si ho, než jsem se mu podívala do pobaveného obličeje. „A to zas tak lehká váha nejsem.“

Bylo slyšet zaklepání n dveře. „Huntere, jsi tam?“

Zase jsem vykulila oči, Hunter mě táhl ode dveří. „Jo, tati. Vydrž vteřinku. Zrovna jsem vylezl ze sprchy.“

Otevřel balkónové dveře a jemně mě jimi prostrčil ven. Zavřel je za sebou a rychle se vysvlékl, jen se omotal ručníkem.

Se stále se třesoucím tělem jsem přešla k lehátku a lehla si na něj. Po tom úžasném orgasmu jsem potřebovala chytit dech.

Nebyla jsem si jistá, jak dlouho jsem tam ležela, ale když za mnou Hunter přišel, ještě pořád jsem se zklidňovala. „Nemůžu uvěřit tomu, žes to udělal,“ řekla jsem, aniž bych se otočila.

Vzhlédla jsem, mžourala ve slunečním světle, a viděla ho tam stát jen v plavkách. Můj ty Bože, ten je sexy.

Drze se na mě usmál. „To byl jeden z nejlepších zážitků mýho života. Kurvadrát, a jak to bylo sexy.“

Vyprskla jsem smíchy. „A to se ani nezmiňuju, jak to bylo nebezpečný. Neměls to dělat, Huntere. Co kdyby přišel nahoru o něco dřív?“

Pořád se usmíval. „Tak to by teprv viděl pořádnou show.“

Plácla jsem ho. „Sklapni!“

Zasmál se, ale zatahal mě za paži. „Nepůjdeš si zaplavat? Máme poslední šanci, než se budeme muset připravit na večírek.“

Posadila jsem se a cítila se kvůli němu špatně. „A co ty?“

Zamračil se. „Co já?“

Ukázala jsem na jeho polotvrdé péro. „Nepotřebuje trošku mý pomoci?“

Předstíral zalapání po dechu. „Chceš mi pomoct, když jsou naši doma?“

Začala jsem se smát. „Nesměj se mi, sluníčko. Jenom se snažím bejt hodná.“

Hunter si vedle mě klekl, ústy byl jen pár centimetrů od mých. „Já vím, že jo, AJ, ale věř mi, zítra touhle dobou svůj dluh víc než splatíš.“ Lehce mě políbil na rty a odešel zpátky do svého pokoje.

Když odešel, uvědomila jsem si, že se křením jako nešťastně zamilovaný blázen. Ale ne, to ne, Ayden. Do tohohle týpka se rozhodně nezamilováváš. Stěží ho znáš, ale to, co o něm víš, by tě mělo přinutit, držet se od něj dál!

Proč nemůže být život jednoduchý? Kdyby se mi Hunter nevrátil zpátky do života, tak bych se už pravděpodobně pohnula z místa dál.

Cha! Koho tím chci přesvědčit? S Hunterem jsem zažila nejlepší sex, jaký jsem kdy měla. Celkově jsem zatím byla s pěti lidmi, ale Hunter byl, řekněme si to narovinu, ten nejlepší. Jediná další osoba, která mu těsně šlapala na paty, byl jeho táta, ale předtím, než jsem se s Masonem vyspala, jsem byla panna a nervy jsem měla nadranc.

Zatraceně, nemohla jsem o Hunterovi a Masonovi smýšlet v tom samém kontextu. Celý to bylo zvrácený. Kdyby oba byť jen tušili, že jsem spala s oběma, byli by mnou znechuceni.

Hunter se objevil u bazénu, když jsem se všechny ty myšlenky snažila vypudit z hlavy. Vzhlédnul, s mrknutím na mě zamával a pak už jsem jen viděla, jak se mu napnuly svaly, než se ponořil do bazénu.

Povzdychla jsem si. Jo, vážně jsem v tom byla až po uši.

Aniž bych chtěla, tak jsem zůstala na lehátku a pozorovala ho ještě další půl hodinu, pak jsem si řekla, že končím a zvedla jsem svůj zadek z lehátka, abych se šla připravit. Nepochybovala jsem, že máti bude dole běhat jako bezhlavá slepice a bude se jí hodit pomocná ruka.

Povzdychla jsem si, zvedla jsem se a hned jsem si všimla Huntera. Díval se na mě, dával mi palec nahoru. Oplatila jsem mu to gesto a prošla jeho ložnicí, abych se dostala do své. Po cestě jsem si vzala svůj ručník. Jen co jsem vyšla ze dveří, narazila jsem do Masonovy hrudi.

Vypadal zmateně. „Ahoj, Ayden.“

Vzpomněla jsem si na svoji jizvu a hned jsem si okolo břicha omotala ručník, abych ji zakryla. „Ahoj.“

„Co jsi dělala u Huntera v pokoji?“

Do prdele.

„Ehm,“ zakoktala jsem se. „Potřebovala jsem ručník a Hunter řekl, že si můžu jeden vzít od něj.“

Uf, to by mělo stačit, abych z toho byla venku.

Mason se usmál, musel mi to spolknout. „Och, dobře. Opalovala ses?“ Podíval se mi na prsa, cítila jsem jeho upřený pohled. Moje tělo na to reagovalo.

Sakra, tohle jsem nemohla. Všimla jsem, že najednou jsem měla tvrdé bradavky.

No kurva.

Masonovi se rozšířily oči, potřebovala jsem ho trochu rozptýlit. „Ano, ale teď je mi docela vedro. Jdu se vyspršit, abych se mohla připravit na večírek.“

Konečně se mi zase podíval do očí. „Ach ano, jistě. Ten večírek. Tak tě teda nebudu zdržovat.“ Odkašlal si a odešel, co nejrychleji mohl.

Tohle bylo trošičku trapné, řekněme si to narovinu. Snad ho to ke mně ještě nepřitahovalo? To by bylo totálně v prdeli. Aspoň znal své hranice – na rozdíl od některých z těch chlápků, který si matka za ty roky přitáhla domů. Jeden z nich to na mě dokonce zkusil, když jsem oslavovala čtrnácté narozeniny. Jo, to byl můj život. Plný zvrácených šmejdů.

Šla jsem do sprchy a sténala nad tím, že to určitě bude naprosto nóbl večírek. Nic jsem nemohla uvítat víc, než když na mě dopadly studené kapky vody.

Jen co jsem se usušila, dala jsem si na čas s fénováním vlasů a nanášením make-upu. Pořád jsem okolo sebe měla omotaný ručník, když jsem se probírala šatníkem. Měla jsem tam stovky šatů a většinu z nich jsem na sobě ani v životě neměla. Říkala jsem si, kolik dalších žen by mohlo říct to samé.

S úsměvem jsem si nakonec vybrala plisované šaty v barvě slonovinové kosti, které byly na jedno rameno. Byly to jedny z mých nejoblíbenějších, protože jsem v nich působila sofistikovaně a sexy. A to jsem právě teď potřebovala… ačkoliv mi bylo jasné, že matka by s tím nesouhlasila. Nikdy se jí nelíbilo, když jsem byla středem pozornosti, ale občas se mi zdálo, ž potřebuju trochu vzpruhy. Po tom krizovém týdnu, který jsem prožila, jsem tohle opravdu potřebovala.

Když jsem byla oblečená, naposledy jsem se na sebe podívala do zrcadla a vyšla ze dveří.

„To mě poser! Snažíš se mě dneska zabít?“

Leknutím jsem nadskočila. Podívala jsem se na Huntera, který vyšel z pokoje v úplně stejnou chvilku jako já. Pozastavil se mi dech nad tím, co měl na sobě. Měl oblečené volné bílé tričko s krátkým rukávem a béžové khaki kalhoty. Hromadu černých vlasů měl sčísnutou dozadu, čímž mu jen víc vystupovala zeleň očí. Pozoroval mě pronikavým pohledem, který mi měnil vnitřnosti v želé. Byl naprosto nádherný.

Jedním pohledem si mě celou prohlédl, od prsou k nohám. Dal si s tím načas. „Ty tvoje nohy jsou nekonečný, AJ. Nemůžu se dočkat, až je budu mít omotaný – čau tati!“

Nadskočila jsem úlekem a otočila se, když jsem viděla, jak Mason vychází schody nahoru. Nejdřív se podíval na Huntera, pak na mě. Šmejdil po mě očima, než se usmál. „Ayden, vypadáš ohromně.“

Usmála jsem se na něj, srdce mi zběsile tlouklo. Kolik z mého rozhovoru s Hunterem asi zaslechl?

„Huntere, potřebuju s tebou na chvilku mluvit.“

Do prdele. Nevypadal šťastně. Otočila jsem se k Hunterovi a soucitně jsem se na něj usmála, když ho Mason vedl zpátky do jeho pokoje. Chtěla jsem je odposlouchávat, ale věděla jsem, že by to ode mě nebylo vhodné. Místo toho jsem se otočila na patě a sešla dolů.

Vešla jsem do místnosti plné organizovaného chaosu, jemuž matka stála v čele. Všude bylo plno personálu cateringu, který vcházel hlavními dveřmi a procházeli až na zahradu, zatímco matka na ně štěkala rozkazy. Všude byly řady květin, až by jeden řekl, že se skutečná svatba koná už dnes.

„Tohle hodláš mít na sobě?“

Proč musela sjíždět zrovna mě? Doufala jsem, že s tím chaosem všude kolem, by si svoje kousavé poznámky mohla nechat pro sebe. Očividně jsem se mýlila.

„Ano, Kat. Tohle hodlám mít dneska na sobě.“ Nehodlala jsem se jí zeptat, co je s mými šaty špatně. Tím by mě tak akorát zaplavila dalšími výčitkami.

Moje máti si povzdechla. „Můžeš mě přestat oslovovat Kat? Jsem tvoje matka.“

„Málem bych ti na to skočila,“ zamrmlala jsem si pod vousy.

„Cože?“

Zavrtěla jsem hlavou. „Nic. S čím můžu pomoct?“

Matka si povzdychla nevolí. „Tvoji pomoc jsem potřebovala před pár hodinama, když ses oblíkala do těch tvých štětkovských šatů,“ zafuněla a otočila se na patě, aby si promluvila s jedním z personálu cateringu. Mluvila tak hlasitě, že by ji slyšeli na míle daleko.

„Sluší ti to.“

Zavřela jsem oči a vychutnávala si pocit jeho dechu na krku. Najednou se ke mně choval hezky a upřímně, nevěděla jsem, jak to přijmout. V jednu chvíli je z něj ten alfa tyran, který říká, že mu dám všechno, co chce, a v druhou je tím nejsladším mužem, sjakého kdy můžu doufat, že potkám.

Ucítila jsem jeho ruku na křivce zad a odolávala nutkání se otřást. Místo toho jsem se otočila. „Děkuju.“

Hunter se usmál, ale nebyl to jen tak nějaký úsměv. Byl to ten úsměv, který vypadal, že je rezervovaný jen pro mě. Věděla jsem, že je směšné to cítit takhle. Byl hráč a jen bych lhala sama sobě, kdybych si namlouvala, že ho můžu změnit.

Nemohla jsem k němu přilnout. Prostě jsem nemohla.

Zamračila jsem se, když mi hlavou prošla vzpomínka na to, co se stalo nahoře. „Mezi tebou a tvým tátou je všechno ok?“

Hunter se zasmál. „Myslím, že mě přistihl, jak na tebe chlípně zírám. Myslím, že trochu podezřívá moje úmysly s tebou.“

Šokovaně jsem zalapala po vzduchu. „A proč ti to přijde tak legrační?“ Začal se smát. „Huntere, vážně to není vtipný.“ Proč jen bral všechno jako vtip?

„Neboj se, sestřičko. Řekl jsem mu, že se budu chovat.“ Naklonil se ke mně. „Aby sis nemyslela, když jsem to říkal, měl jsem zkřížený prsty.“ S mrknutím se odtáhl a odešel – zato já jsem šokem byla přimrazená k zemi.

Dneska to bude ještě dlouhý večer.