středa 10. srpna 2016

W-HH - 9. kapitola

Překlad: Liv



Další ráno byl Ian na cestě, protože měl v deset hodin schůzku s pracovní skupinou. Je pravda, že v minulosti návštěvy ústředí FBI nepatřily mezi jeho oblíbené činnosti. Rozčilovala ho ta struktura.
Ta hierarchie.
Ty pravidla.
Po prvním nebo druhém ruce pracování pro FBI ho přestal Phillip na schůze zvát jako oficiálního agenta, protože věděl, že na to Ian nekývne, ale dneska si říkal, že kdyby se Phillip zeptal, tak by souhlasil. Až tak byl nadšený z toho, že je zase součástí skupiny. Nemohl se dočkat, až mu Charlie řekne o všem, na čem pracují a byl navždy vděčný, že mu Kate dala požehnání.
Pracovní skupina spadala pod Kyber tým FBI, který sídlil v Národní kybernetické vyšetřovací organizaci. Pod hvězdným vedením Phillipa se skupina propracovala až nahoru, kde se stali hlavní skupinou pro vyšetřování domácí počítačové trestné činnosti. Pokud by byl kybernetický ekvivalent pro námořnictvo, byla to právě jejich pracovní skupina. Pětičlenný tým – teď, když se vrátil Ian, tak už zase šestičlenný – byl složen z několika špičkových národních odborníků na vyšetřování trestných činů a kódových analytiků, což znamenalo, že byli při identifikaci kyberkriminality zdatnější, než jakýkoliv jiný oddíl.
Než začal pracovat na penetračních testech pro Phillipa, dlouze spolu mluvili o Ianově obavě být viděn v sídle. FBI často pořádala hackerské konference, jako třeba Def Con nebo Černý klobouk, a rekrutovala hackery jako zvláštní agenty – takové hackery, kteří sami v minulosti pracovali pro černý klobouk, nebo takové, kteří mají v tomhle odvětví přátelé. Ta poslední věc, kterou Ian potřeboval, bylo narazit na chodbě na někoho, kdo ho odhalil. Phillip sdílel Ianovu starost a tak se místo na velitelství scházeli ve velké konferenční místnosti, která byla v nenápadné budově asi půl míle daleko od hlavní budovy FBI. Od této chvíle se tam bude scházet i pracovní skupina.
Všichni vzhlédli, když Ian vešel do dveří.
„Někdo to říkal,“ ozval se Charlie.
Tom, který pro pracovní skupinu dělá už sedm let, zvedl ruku. „Přímo tady.“
Charlie vytáhl z obálky svazek bankovek a posunul mu je po stole.
„Děkuji vám, pánové,“ řekl Tom, když si cpal peníze do kapsy.
„Vsadili jste se?“ zeptal se Ian.
„Přece sis nemyslel, že uvěříme tomu, že končíš, nebo jo?“ zeptal se Charlie. „Já jsem ti dával devadesát dní. Zjevně jsem podcenil tvou výdrž.“
„To jste zapomněli na tu část, kdy mě někdo odhalil a naboural se do počítače mé přítelkyně – teď už mé ženy – a já jí musel zlomit srdce na milion kousků tím, že jsem předstíral vlastní smrt? Ani nemluvě o tom, že jsem hodil svoje milované auto do řeky Mississippi a vykašlal se na společnost, kterou jsem budoval deset let?“
„A stejně jsi tu,“ řekl Charlie a zubil se.
„Protože Kate trvala na tom, abych se vrátil.“ Sedl si a mávl kolem sebe. „Nechť se vy svobodní oženíte alespoň z poloviny tak dobře, jako já.“
Phillip otevřel dveře a vtrhl do místnosti. „Vítej zpátky, Iane,“ řekl, když si sedl a vytáhl svazek papírů z kufříku.
„Věděl jsi, že se vsadili?“
„Oh, kdo nakonec vyhrál?“ zeptal se Phillip se zájmem a vzhlédl od svých poznámek.
„Tom,“ odpověděl Charlie.
Ian se zamračil. „Velmi jsi mě zklamal, Phillipe.“
„Na to řeknu jen to, že by sis měl svou manželku hýčkat. Je jediná svého druhu. Musíme toho hodně probrat, tak se do toho pustíme. Charlie, zasvěť v rychlosti Iana, prosím.“
„V posledních třech měsících se odehrálo několik kybernetických útoků na vysoce postavených webových stránkách, zejména na banky a společnosti vydávající kreditní karty. Ta řada náhodných útoků haktivistů minulé léto je teď více organizovaná. V uplynulém měsíci došlo ke kybernetickému útoku na CIA a NATO, obojí naštěstí neúspěšné. Máme důvod si myslet, že za tím vším stojí jedna skupina.“
„To zní povědomě,“ řekl Ian. Phillip se chytře zaměřil na kontrolování bezpečnosti systémů FBI a Ianovy penetrační testy teď dávaly smysl.
„Přesně,“ řekl Charlie.
Před několika lety haktivistická skupina, kterou vedl muž jménem Joshua Morrison, udělala prakticky všechno, co zrovna Charlie vyjmenoval a útoky byly taky vedené na CIA a NATO. Tahle skupina už dlouho byla hlavním trnem ve Phillipově oku, když úspěšně zaútočili na jednu z poboček FBI a znehodnotili tehdy webové stránky a ukradli citlivé informace. Odveta byla divoká, a když Ian infiltroval skupinu, nasbíral dostatek důkazů, aby mohli zatknout Joshuu, který si právě odpykává desetiletý trest ve federální věznici Oklahoma.
Odpor byl silný, když si haktivisti uvědomili, že se k nim nabourala FBI za účelem zajištění důkazů, které byly potřebné pro zatčení. Když Kate řekl, že vedle nich vypadají kartáři jako skauti, nedělal si srandu. Přišlo mu tolik výhružek smrtí, že to přestal počítat a jediná spása byla, že všechny výhružky byly adresované jeho přezdívce a ne skutečnému jménu. Kdyby zjistili, kdo to udělal, jejich pomsta by byla okamžitá.
Potom, co svrhli kartáře, jim dal Phillip čas se na chvíli uklidnit. Ianovi nevadilo, že se na nějakou dobu nepouštěli do velkých akcí, ale potom, co se tak dlouho snažili zničit kartáře, cítil se bez výzvy. Z celého srdce věděl, že je musí zastavit, ale nemohl si pomoct a přemýšlel o nich jako o zoufalých podvodnících, kteří hlavně potřebovali chůvu. Ironické bylo, že to byl pravděpodobně kartář, který byl ta největší hrozba pro Ianovu anonymitu.
„Šel někdo navštívit Joshuu?“ zeptal se Ian.
„Ano, a samozřejmě nemluví,“ řekl Charlie. Podal Ianovu tlustou složku. „Tady jsou důkazy, které jsme zatím shromáždili.“
„Podívám se na to a dám vědět, co najdu,“ řekl Ian.

„Proč jsi mi neřekl, že se tohle děje?“ zeptal se Phillipa, když odešli ostatní členové pracovní skupiny zpátky na velitelství.
„Protože jsem věděl, jak těžké by pro tebe potom bylo dodržet slib, který jsi dal Kate ohledně opuštění pracovní skupiny, a nechtěl jsem za to být zodpovědný,“ řekl. „Tvrdě jsi o ní bojoval a já jsem nechtěl udělat nic, co by mohlo ohrozit váš vztah. Beru jí jako dceru. Chci, aby byla šťastná tak, jak chci, abys byl šťastný ty, a právě proto jsem navrhl, aby ti pomohla s firmou. Jste si víc podobní, než si myslíš. Možná proto s ní vycházíš tak dobře.“
Phillip mu nikdy nepřipadal jako otec víc, než v tuhle chvíli. „Kate je ta nejlepší věc, která mě kdy potkala,“ řekl Ian.
„Myslím, že by řekla to samé o tobě.“

Když vklouzl za volant a mířil domů, lilo jako z konve. Blesky lítaly po obloze a on měl podobnou energii. Necítil se tak už měsíce a až teď si uvědomil, jak si díky skupině připadal naživu. Stalo se to jeho velkou součástí.
Našel Kate v ložnici schoulenou na gauči, který býval v jejím starém bytě. Četla si knihu, a on stál ve dveřích a pozoroval jí, zase si připomínal, jaké štěstí má. Pokud měla výhrady k pracovní skupině – a on věděl, že má – byla ochotná je ignorovat, jen aby byl šťastný.
Vzhlédla a usmála se, jako by vycítila jeho přítomnost. „Ahoj, miláčku. Očekávala jsem tě.“
Opřel se o rám dveří a zazubil se. „Sledovala jsi mě na aplikaci, Katie?“ 
„To si piš. Je docela bouřka.“ Odložila knížku. „Proč nesedíš tady u mě a nezasypáváš mě polibky?“
„Rozepni si to trochu.“ Měla na sobě legíny a košili s knoflíky.
Držela jeho pohled a rozepla si dva knoflíky. „Takhle?“
Viděl krajku její růžové podprsenky. Vytáhl telefon z kapsy, přiblížil a vyfotil jí. „Možná ještě trochu.“
Přešel místnost k oknům a zatáhl závěsy. Otočil se a ona už měla rozepnuté knoflíky skoro až k pasu; ještě pár dalších knoflíků a bude košile volně viset. „A teď ten zbytek.“
Posadila se a rozepnula košili až dolů.
Když vyfotil pár dalších fotek, posadil se vedle ní, vklouzl prsty do jejích vlasů a tvrdě jí políbil. Sunul jí košili po ramenech dolů, pomohl jí vysvobodit ruce a hodil kus oblečení na podlahu. „Lehni si.“
Poslechla. Zbožňoval, jak vypadala v růžové podprsence, kterou jí koupil. Bože, byla tak nádherná. Sledovala jeho pohyby, když jí projel rukama přes vlasy. Takhle jí miloval: když ho sledovala s důvěrou a vědomím, že by nikdy neudělal něco, co by nechtěla. Nikdy by neudělal něco, co by se jí nelíbilo. Znovu namířil mobil a vyfotil.
Natáhl se pro její nohy, odložil telefon a pomalu jí sundal ponožky. Polechtal jí na chodidle a usmál se, když se zasmála a snažila se odtáhnout nohu. Utáhl sevření, ale už jí nepolechtal.
Naklonil se nad jejím tělem a ona ho objala kolem krku, přitáhla si ho blíž a pevně držela. Vždycky byla tak dychtivá, tak dobře reagovala na jeho pozornost, ta náklonost a její touha mu přinášela pocit, že má tři metry. Znovu jí políbil, tentokrát ještě víc. Jednou rukou vklouzla do jeho vlasů, sevřela pěst a v druhé ruce držela jeho košili, aby ho udržela na místě.
Neochotně odtáhl ústa, protože měl v plánu jiné věci a na líbání bude dost času později. Ve vteřině jí svlékl legíny a věděl, že pod nimi najde růžové kraťasky, protože patřily k podprsence, kterou jí koupil. Obrátil jí trochu na bok, jednu ruku měla pod hlavou, druhou břichu a vyfotil další fotky.
„Dej mi ještě pusu,“ řekla a otočila se na záda.
Jak by mohl neposlechnout? Přikryl její tělo svým a ten zvuk, který udělala, když se jeho rty setkaly s jejími, byl něco mezi zakňučením a zasténáním. Po pár minutách se přesunul na její krk, a když na rtech cítil její jemnou pokožku a rychle bijící pulz, měl chuť být drsný. Hladově vsál její hebkou kůži mezi rty a přestal těsně předtím, než jí udělal cucflek.
Měl kolena kolem jejich boků a znovu se posadil, aby mohl vyfotit další fotky. „Sundej si podprsenku.“ Nezáleželo na tom, že viděl prsa Kate každý den, většinou víc než jednou. Nikdy ho neomrzí pohled na ně, a rozhodně ne takhle. Sáhla na svá záda, aby jí odepla a on začal přerývaně dýchat, když ji odhodila na zem. Chtěl se jí dotknout, ale ještě víc chtěl, aby se dotkla sama sebe. Udělala to, jako by uměla číst jeho myšlenky a on vypálil několik snímků a džíny mu začaly být nepříjemně těsné.
Když už to nemohl vydržet, položil dlaně na její prsa a jemně klouzal přes její kůži. Její tělo bylo pevné a silné, ale její kůže byla tak jemná, že by mohl spokojeně strávit několik hodin jen tím, že by projížděljejí křivky konečky prstů. Kate se natáhla po lemu jeho trička a přetáhla mu ho přes hlavu. Naklonil se dopředu, dokud necítil její nahou kůži na své a zatímco jí líbal, zvedl jí ruce nad hlavu, kde si s ní propletl prsty a ona se pod ním prohnula. Poslouchal její trhané dýchání a přemýšlel, kolik zbývá času. Kate nebyla otevřená jen tomu, že si jí fotí, on taky zjistil, že jí vzrušuje, když to oddaluje tak dlouho, jak dokáže vydržet, což bylo jen o chvíli dýl, než dokázala Kate snést. Ke konci už z něj strhává oblečení a nutí ho, aby si jí vzal. Její pokožka byla horká, ale zachvěla se, když odtrhl ústa z jejich rtů, aby se konečně zaměřil na její ňadra. Vzal je do dlaní a přesně věděl, kde je hranice mezi potěšením a bolestí, když vzal její bradavku mezi zuby.
Objala ho nohama kolem pasu a držela jeho hlavu na místě, dýchala pomocí krátkého vzdychání. Když se odtáhl a posadil, znovu jí vyfotil, ale tentokrát její obličej. Tváře měla červené, rty oteklé a její oči zářily tak, že byla její krása na úplně jiné úrovni.
Jemně jí otočil na břicho. Uhladil její vlasy na stranu a přejel prstem po jejích zádech a zastavil se, až když ho zasunul do jejích kalhotek. Třásla se, když jí je sundával, zatímco projížděl dlaní přes její zadek.
Teď stál vedle pohovky a sledoval, jak se na něj přes rameno dívá. Držel spoušť a telefon za sebou rychle vyfotil několik snímků. Byl tak tvrdý, že už na sobě nemohl snést oblečení, tak odložil telefon a svlékl se, zatímco se na něj dívala.
„Sedni si,“ řekl.
Teď mu čelila a opírala se o opěradlo pohovky.
Jemně rozevřel její nohy. „Ano,“ řekl. „Ježiši, jo.“ Vyfotil ještě jednu fotku a položil telefon na stranu. Jemně jí hladil, škádlil a mířil k jejímu středu, když vyměnil prsty za jazyk. Nohy měla přehozené přes jeho ramena a on se nemohl nabažit její chuti. Měla prsty v jeho vlasech a lapala po dechu, což dokazovalo, jak příjemné to pro ní je.
„Prosím, teď, Iane.“
Zvedl jí, nesl k posteli, a když jí položil dolů, jedním rychlým plynulým pohybem do ní vniknul. Okamžitě se udělala a křičela jeho jméno. Svůj vlastní orgasmus oddaloval, protože se v ní cítil tak dobře, že nechtěl, aby byl konec. Ale k delšímu prodlužování by bylo zapotřebí herkulovské úsilí, a pokud ho něco minulé zkušenosti naučili, tak to, že je čeká další kolo. Udělal se, třásl se a zhroutil na ní, protože mu jednou řekla, že to miluje, protože se nebojí, že jí zlomí. Objala ho, když zabořil obličej do její krku a vdechoval vůni její hladké pokožky. Po chvíli se otočil s ní v náručí, aby si mohla položit hlavu na jeho hruď.
Už neslyšel déšť. Cítil se ospalý, jako by mu dnešní nadšení vysálo energii. Chtěl ležet v posteli, omotaný kolem Kate, dokud jeden z nich nevymyslí dost dobrý důvod vstát.
„Jak to šlo s pracovní skupinou?“ zeptala se a zněla tak ospale, jak on se cítil.
„Vsadili se, jak dlouho budu pryč. Věřila bys tomu?“
„Rozhodně. Tvůj obličej se rozzáří, když mluvíš o FBI.“
„Opravdu?“
„Ano.“
„Než jsme začali pracovat na kartářích, soustředila se skupina na haktivisty. Jednoho jsme dostali do vězení, kde si odpykává desetiletý trest. Máme důvod se domnívat, že je stejná skupina zodpovědná za nedávné kybernetické útoky na banky a společnosti, které vydávají kreditní karty.“
„Říkal jsi, že haktivisti nemají zájem krást peníze. Tak proč by hackovali banky a společnosti kreditních karet?“
„Protože rádi ukazují, jak snadné je získat informace. Ukradli data a sdíleli je s jinou organizací. A některé útoky spadali na vládní organizace, to proto Phillip chtěl, abych dělal ty penetrační testy.“
„To je znepokojující. Není divu, že má starosti.“
„Je to vážná hrozba pro národní bezpečnost.“
Překvapeně se zasmála. „Máš tušení, jak nadšeně zníš?“
„Nemůžu si pomoct. Přijde mi to vzrušující.“
„Já vím. Tohle je přesně ta výzva, která tě dělá šťastným.“
Otevřít se Kate, sdílet s ní své pocity a nechat jí zjistit, s kým skutečně je, byla opravdu ta nejmoudřejší věc, kterou udělal. „Ty mě děláš šťastným.“
„Já jsem třešnička na dortu.“
„To jsi.“ Pohladil jí po vlasech a líně si obtočil pramínek kolem prstu. „Víš, proč ti říkám krásko?“
Opřela se o paži a usmála se na něj. „Myslela jsem, že je to jen preferovaný termín náklonosti.“
„To je, ale říkám ti krásko, protože všechno v mém životě zkrásnělo v tu chvíli, kdy ses stala jeho součástí. Jsi přesně ta žena, kterou jsem doufal, že najdu.“
„Miluju tě,“ řekla a dala mu pekelně sexy polibek.
„Taky tě miluju.“
Položila hlavu na jeho hruď a přitulila se blíž.

Nechal jednu ruku kolem jejích ramen a druhou se natáhl pro telefon.
„Díváš se na ty fotky?“
„To sakra jo, dívám se na ně.“
„Ukaž.“
Trochu se posunula, a když zvedl telefon, aby na obrazovku viděli oba, stačilo jen pět minut, než se ukázalo, že měl naprostou pravdu o tom, že bude druhé kolo.

34 komentářů:

  1. Ďakujem za ďalšiu kapitolku.janka

    OdpovědětVymazat
  2. děkuji za skvělý překlad.

    OdpovědětVymazat
  3. Vdaka za super pokračovanie:-)

    OdpovědětVymazat
  4. Liv ❤❤❤ moc děkuji za skvělý překlad ❤❤❤

    OdpovědětVymazat
  5. Ďakujem za skvelý preklad.

    OdpovědětVymazat
  6. Obrovská vďaka za preklad ❤❤❤

    OdpovědětVymazat
  7. Moc děkuji za další kapitolu ❤❤❤

    OdpovědětVymazat
  8. Díky za skvělý překlad a korekturu

    OdpovědětVymazat

Děkujeme za komentář! :-)