W-HH - 10. kapitola

Překlad: Liv

Ian se zarazil, když o dva dny později vešla Kate do jeho kanceláře a postavila se před stůl. Její dlouhé tmavé vlasy byly obarvené na zlatou blond, asi o dva odstíny světlejší, než jsou jeho vlasy. Předtím je měla dlouhé doprostřed zad, ale teď je ostříhala tak, aby byly pár centimetrů pod ramena. Přemýšlel, že jí požádá, aby změnila účes, když se vrátili z Roanoke ostrova, ale když to probral s Phillipem, rozhodli se, že to pravděpodobně nebude nutné, hlavně v případě, že si neobarví i ty své. Ale teď, když bude víc na veřejnosti, rozhodli se, že by měla svůj vzhled trochu změnit.

„Tak fajn,“ řekla. „Ať už máme ty vtipy o koberci, který neodpovídá závěsům, za sebou.“

„Nejsem si jistý, jestli to tvoje nepatrné chmýří můžeme kvalifikovat jako koberec, ale dobře. Neodpovídá to.“ Odstrčil židli od stolu a studoval jí. Co si pamatuje, od té doby, co se začal zajímat o opačné pohlaví, preferoval určitý typ žen: dlouhonohé brunety s tmavými vlasy. Ale jeho žena to právě úplně změnila a nikdo není překvapenější než on.

„Ten pohled znám,“ řekla.

„V to pevně doufám.“ Ve skutečnosti nebylo dne ani noci, kdy by jí aspoň trochu nechtěl. A právě teď jí chtěl víc, než kdy jindy. „Nikdy jsem si tě nepředstavil jako blondýnu, ale ten pohled na tebe je supervzrušující, a mám docela chuť si tě vzít na tomhle stole.“

Zazubila se. „Takže se ti to asi líbí.“

„Vypadáš nádherně. Díky, že jsi s tím souhlasila.“

„Blondýny si užijí víc srandy.“

Obešel stůl a sedl si na jeho okraj, když stál naproti ní. „Vím, že jsi natěšená použít svůj sexappeal pro osobní zisk, ale nechci, aby tyhle“ – ukázal na její prsa – „nebo tyhle“ ukázal na její nohy – „nebo tohle“ – řekl a objal jí, aby položil ruce na její zadek – „bylo použito jako zbraň. Ten jediný člověk, který by ti měl zírat do výstřihu, jsem já. Nejsi návnada.“

Zavrtěla hlavou. „Slibuju, že už to neudělám.“

„Jsi připravená projít si scénáře?“ Dal jí stoh tří složek, které přetékaly informacemi o sociálním inženýrství a požádal jí, aby si je prošla. Myslel si, že třeba pochopí, co to ve skutečnosti znamená a rozmyslí si to.

„Ještě jednou si chci projít pár věcí. Dej mi hodinku a půl, pak se stav v mé pracovně. Budu připravená.“

„Máš to mít.“

Když Ian souhlasil, že jí nechá mu pomáhat, Kate okamžitě proměnila jeden malý pokoj ve svou pracovnu. Stěny byly čerstvě natřené, protože už dělníci začali pracovat i na přízemí, a na žádost Kate, přivezla Jade psací stůl, malé křeslo a podnožku. Společně vybrali několik pestrobarevných obrazů na stěnu a Kate před stůl dala koberec, který měla ve svém starém bytě v Minneapolis. Milovala to.

Na právnické fakultě si musela do paměti vrýt velké množství informací a Ian pravděpodobně netušil, jak dychtivě – a pečlivě – se pustila do studijních materiálů, které jí poskytl. Phillip řekl, že sociální inženýrství spočívá v hackování člověka, ale Kate brzy zjistila, že je to mnohem složitější. Ian používal technické dovednosti, aby pronikl do firemních počítačových systému, ale Kate se bude soustředit především na techniky týkající se přímo pracovníků společnosti. To znamená například odeslání rhybářského e-mailu s nebezpečným odkazem nebo přesvědčit někoho, aby nakazil počítač malwerem přes USB. Kromě toho se stane odborníkem v umění předstírání nebo bude provádět výzkumy, které jí pomohou vymyslet legitimní scénář s cílem přesvědčit oběť k uvolnění požadované informace nebo se dohodnout na konkrétní akci. Kate si prostudovala všechny možné situace a už se nemohla dočkat, až dostane první úkol a bude moct vyzkoušet, co se naučila.

Seděla v křesle, nohy měla na podnožce a listovala jednou ze složek, když se Ian objevil ve dveřích.

Sedl si na podnožku a dal si její chodidla do klína. „Připravená?“

Podala mu složku. „Do toho.“

„Kancelářská budova, přístup jen na kartu, recepční.“

„Řeknu, že jsem přišla na pohovor.“

„Jaký je způsob útoku?“

„Vložení USB do počítače.“

„Jak to uděláš?“

„Poliju si kávou životopis nebo budu tvrdit, že jsem ho zapomněla. Pak požádám, aby mi vytiskli nový.“

„Jak si získáš jejich důvěru?“

„Budu hledat společnou řeč, fotku z dovolené nebo obrázek dítěte na stole. Řeknu, jak moc se mí líbilo na konkrétním místě, kde jsem byla loni, nebo zmíním, jak je to dítě roztomilé.“

„Co když to dítě roztomilé nebude?“

„Normálně bych tvrdila, že jsou všechny děti roztomilé, ale Chad vypadal až do pěti let docela pitomě, takže vím, že to není stoprocentní pravda a lidé budou zpochybňovat mé motivy, pokud si budou myslet, že nejsem upřímná. Takže pokud dítě nebude roztomilé, najdu individuální charakteristiku, která je. Chad, například, měl rozkošné dolíčky ve tváři.“

„Co když tam bude fotka psa místo dítěte?“

„Tak jim řeknu o Scooterovi, o tom jak jsem si ho vzala z útulku poté, co ho nechali na kraji silnice s jeho třemi sourozenci. Byl v tak špatném stavu, ale už jsou mu čtyři a daří se mu moc dobře.“

Ian se posadil trochu zpříma a zvědavě se na ní podíval. „Kočka.“

„Moje Fluffy nedávno vrhla koťátka přímo pod postel. Bylo to úžasné, jsem ráda, že jsem to zažila.“

„Co když to bude jedna z těch koček bez srsti?“

Nenachytal jí. „Jsou to sphynx kočky a nejsou tak úplně bez srsti. Taky jsou velmi přátelské. Moje mě zdraví u dveří každý den, když přijdu z práce domů. Je tak vzácné, že narazím i na další majitele těchto koček.“

„Jsem překvapený, jak rychle dokážeš myslet za pochodu, to je velmi důležitá a cenná dovednost pro sociálních inženýra. To sis opravdu hledala informace o kočkách bez srsti?“

„Hledala jsem informace o všech zvířatech, které by někdo mohl mít. Klidně ses mohl zeptat na ryby, křečky, morčata nebo hady. Mám to v kapse.“

„Ale co když nebudou mít fotku dětí ani domácích zvířat?“

„Pak budu hledat maličkosti, třeba pohlednice, loga nebo kelímek s kávou. Cokoliv, od čeho bych se mohla odpíchnout.“

„Co když se ti nepodaří donutit recepci, aby vložila USB do počítače?“

„Tak budu muset najít způsob, jak se dostat do budovy. Až budu uvnitř, mám několik způsobů, jak sehnat informace, třeba tím, že se budu vydávat za zaměstnance.“ Klienti, kteří si Ian najmou, budou očekávat, že se pokusí do jejich sítí proniknout z více úhlů. V praxi se tomu říká red-teaming a umožní to Ianovi analyzovat slabá místa, které objeví a následně prokonzultuje s klientem, aby jim pomohl zdokonalit bezpečnost.“

„Co když tě chytí?“

Nenechat se chytit je primárním cílem každého sociálního inženýra a čím pobuřující vniknutí, tím větší právo na vychloubání. Nikdo se nechce nechat chytit, ale kdyby se zaměřovali jen na bezpečné vniknutí, nepomůže to společnosti v jejich zabezpečení.

„Nechytí mě.“

„Obdivuju tvou neochvějnou důvěru sama v sebe, opravdu. Ale řekněme – hypoteticky – že se nudí horlivý zaměstnanec a tak se rozhodne hrát hru ‚najdi sociálního inženýra‘. Co uděláš?“

„Dala bych mu svůj dopis. Protože bych selhala.“

Před každým úkolem dostane Kate a Ian dopis od klienta, ve kterém bude, že Diane a Will Smithovi mají zákonné právo být na místě. Byl to standartní postup a trvala na tom každá firma bílých klobouků, protože jim to poskytovalo ochranu před zaměstnanci, které by měli podezření a snažili se je zastavit.

„Ber to jako kartu, která tě dostane z vězení.“

„Použil jsi jí někdy?“

Podíval se na ní, jako by žertovala. „Ne.“

„Samozřejmě že ne.“

„Ále, krásko. Netušil jsem, že máš takovou soutěživou stránku.“

„Ani já.“

Usmál se a podal jí zpátky složku. „Jsem extrémně ohromený. Tohle jsi zvládla.“

„Děkuji. V té složce není nic, co bych nevěděla. Mohl bys mě zkoušet další půl hodinu a já bych ani nemrkla.“

„Fretka.“

Snažila se potlačit úsměv a on dostal pocit, že se mu jí konečně podařilo rozhodit, ale rychle se uklidnila. „Tyhle rozkošná zvířátka jsou tak nespravedlivě odsuzována. Pouze my, vlastníci fretek, víme, jak speciální tvorové to opravdu jsou.“

„Kdo jsi?“ zeptal se mezi smíchem.

„Nevíš? Jsem tvoje sociální inženýrka.“