TM4 - 4. kapitola

Překlad: Niki

Moc se omlouvám, že mi to zase trvalo, ale mám poslední dny docela rozlítané, chci vše stihnout, všechno vidět, všude být.... :D K překladu jsem sedla dneska, ale protože se Blake asi nechtěl moc vykecávat je to krátké a máte to tady.

Začínám se bát, že s tím, jak si Jen zatím neuměla dupnout, 

se žene do jámy lvové (v tom lepším případě).

Blake

Po vysazení jejích tichých rodičů v hotelu The Beverly Hills, Jen a já jsme jeli zpět do mého bytu v napjatém tichu. V návaznosti na naše oznámení, se znovu probíral židovský problém. Od doby, co jsme byli zasnoubeni, jsme o tom diskutovali, ale nikdy jsme nepřišli s žádným řešením. I když moji rodiče byli sekulární židé, oba chtěli, aby Jen zvážila konverzi. V zájmu dětí to bylo jejich hlavním jablkem sváru.

„Jewish Shmewish,“ zavrčela babička a odmítavě mávla zápěstím. „Jediná věc, kterou potřebuje vědět, je špůsob, jak jít od shmekel židovského muže k jeho žaludku. Naučit se, jak být dobrá kuchařka,“ doporučila Jennifer.

Babiččina slova vykouzlila na tváři Jen malý úsměv. Také zčervenaly, jako polévka z červené řepy. Miloval jsem svou babičku a víte co, měla pravdu. No, alespoň částečně. Ano, měl jsem vydatnou chuť k jídlu. Ale můj penis měl svůj vlastní apetit a moje tygřice věděla zatraceně dobře, jak to uspokojit. Nikdo mě nevykouřil líp než Jen, nebo by mě nemohl přivést k zničujícímu uspokojení, zatímco jsem byl zasunutý hluboko uvnitř její vyhladovělé kundičky. Věděla, jak zpracovat mého ptáka k dokonalosti.

Prolomil jsem mlčení. „Jen, probírali jsme to. Nemusíš konvertovat, pokud to nechceš. Opravdu tu není žádný nátlak.“

Zhluboka se krátce nadechla, sexy zvuk, který mě vždycky vzrušil. „Tak to není, zlato. Je to tou svatbou.“

„Bude to velkolepé.“

„Bude to podívaná. A bude to stát majlant.“

Udělal jsem ostrou zatáčku na Wilshire Boulevard a nabíral rychlost. Střechu svého Porsche jsem vytáhl nahoru, takže jsme se nemuseli překřikovat přes bičující vítr.

„Nedělej si starosti. Moje rodiče všechno zaplatí.“

Otočila se čelem ke mně. Oči jí zaplály. „Blaku, ty tomu nerozumíš. Moji rodiče počítali s tím, že mi udělají svatbu. Na jejich vlastní zahradě. Hlavně máma. Copak si neviděl ten výraz v její tváři, když tvoje matka řekla ty novinky o té dámě Enid?“

Po pravdě, opravdu jsem tomu nevěnoval pozornost. I když nejlepší přítelkyně mé matky Enid plánovala všechny matčiny filantropické akce a byla jasně nejvyhledávanějším plánovačem akcí ve městě, nebyl jsem nadšený, že má plánovat něco, co je osobně moje. I když zůstávala blízko mé matce, ode mě se distancovala. Naše setkání byla vždy přátelská ale chladná. Nosila si v sobě tichou zášť. A čas ji nesmazal.

Pořád jsem si své pocity ohledně Enid udržoval pro sebe. Co Jennifer nevěděla, nemohlo ublížit. Zareagoval jsem.

„Bejby, ty nerozumíš. Moji rodiče jsou jako královská rodina v tomto městě. Mají společenskou povinnost uspořádat show a pozvat každýho Toma, Dicka a Harryho, kterého znají.“

„No, tvoje sestra neměla velkou svatbu.“ Její tón byl konfrontační.

„Marcy rodiče nasrala. Ale bylo jí to jedno. Mně ne. Součástí mé práce je zařídit, aby moji rodiče vypadali dobře.“

Přehnala se přes nás další silná vlna ticha, jak jsme se blížili k mému bytu. Konečně, jak jsem zajel na kruhovou příjezdovou cestu majestátní výškové budovy, dala své štíhlé prsty na mou ruku, která svírala řadicí páku. Přeřadil jsem na parkování a setkal se s jejím pohledem. Jestliže vztek naplňoval její oči, rozptýlil se.

„Zlato, omlouvám se. Myslím, že jsem to možná přehnala. Měla jsem ve své mysli obraz, jaká by měla být moje svatba – prostě nebyla velká, nevkusně okázalá, Hollywoodská. Ale rozumím, odkud pocházíš. A nechci zklamat tvoje rodiče….nebo tebe.“

Kurva, miluju jí. A jakmile budeme nahoře v mém bytě, ukážu jí jak moc. Vděčný polibek přitisknutý na její rty nestačil.