MO - 29. kapitola

Překlad: Simča

Gino drží sklenku šampaňského vysoko a svítí jako sluníčko. "Na tvůrce nejpopulárnější show pozdního vysílání v TV."

Moře lesklých, jiskřivých manažerů stanice, agentů, zadavatelů reklam a dalších perliček v byznysu

showbyznysu tleská.

Rychle davu zamávám. Gino mě chytne za ruku a drží ji, jako by byl trenér a já jsem jeho cenný bojovník v ringu. "Tento muž je na nejlepší cestě to někam dotáhnout," dodává Gino. "Jeho show bude brzy největším hitem na všech TV. Jen počkejte."

Více povzbuzování přichází z davu v tomto nóbl, luxusním posezení na UpperWestSide.

"Jen udržte diváky přicházet," říkám s úsměvem, protože na Gina zabírají tyhle vtipy jako bonbóny.

Falešně mně poplácá po rameni a pak vypije šampaňské. Táhne mě pryč od davu k okraji dubově obloženého baru.

"Teď poslouchejte, Hammere. V pondělí se vidím s Tylerem. Všechno se pak dozvíte. Čeká vás dobrá zpráva,"říká s leskem v očích.

"Cokoliv se stane, bude dobré," říkám a hodím očima poHarper, která na mě čeká na červené pohovce na okraji místnosti. ​Drink má na tmavém dřevěném stolu. Usměje se mým směrem, malým zakřivením jejích rtů, což je tak sladký a sexy a je to, jako by to byl úsměv jen pro mě. Snažím se vychutnat tyto okamžiky s ní, protože vím, že se vypaří asi za čtyřicet osm hodin.

Kurva.

Chci zpomalit čas. Chci prodloužit další dva dny a tři noci do jednoho roku.

Gino následuje mé oči. "Aha." Říká jeho chlípným tónem, když si olízne rty. "Máte sebou svou malou přítelkyni. "

Já kývnu. Není nic, co bych chtěl GinovioHarper říct.

Uznale zavrtí hlavou. "Je to podívaná pro bolavé oči." Ztiší hlas a šťouchne mě. "Je pravda, co říkají o rusovláskách?"

Ale ne, to ne. Cuknu hlavou směrem k němu. "Co to…? "

Povzdechne si toužebně. "Co bych dal za kus-"

Moje čelist se sevře, a já se setkám s jeho pohledem. "Se vší úctou, skutečně potřebujete přestat říkat tyhle sračky pokaždé, když jsem s ní. "

Zvedne obočí. "Pardón?"

Je mi jedno, jestli ho tonasere. Je mi jedno, jestli neobnoví mou show, když uvidí v pondělíTylera. Jsem unavený z jeho her, jeho debil – s náušnicí a – narážkami – a nejistoty a jeho ponižujícího postoje. "Je to neslušné. Mějte k ženám nějaký respekt."

Narovná ramena a zamumlá, "nechtěl jsem vás urazit."

"Dobrá," řeknu, i když mu nevěřím. "Teď, když mě omluvíte."

Jdu pryč, připojím se kHarper a obalím ruku přes její rameno. Ne, že by u ní měl Gino šanci,dokonce kdyby byla zombie apokalypsaa on by byl poslední žijící muž.Taky byla dnes večer se mnou. Ne že by s ním někdy byla, ale nechal jsem ho polknout pilulku hořkosti, když jsem se jí dotknul.

"Hej, fešáku," Harper říká tiše a její pozdrav mě sakra překvapuje. Ona není hej, fešáku typ dívky, ale užívám si nový termín náklonnosti, zejména proto, že je jako přímý kopanec bláznivého, vlajícího pocitu v mé hrudi. "Vypadal jsi tam šíleně sexy."

"Myslíš?" Ptám se, sežrávajíc její komplimenty, připraven a ochoten pro víc.

Ona přikývne a očima vpíjí mé tělo, přetrvává pohledem na mé hrudi a pažích. Přejíždí rukou po mém

bicepsu, a celá ta doba, co jsem kdy zvedal závaží, se vyplácí v tom, jak se mě dotýká. "Nemohla jsem odtrhnout oči od tebe a tvých vlasů a tvém zátylku a tvých paží. Obdivovala jsem celý balíček,"říká, poslední slovo,nechávásjet z jejího jazyka, a je to jako by vrhala kouzlo na mýho ptáka. Znovu udělala trik na tvrdost.

"Můžeš obdivovat svůj balíček se svým jazykem později, Princezno Sex – V – Tvých - Očích," šeptám, jak se přikloním blíž, milujícjejí špinavé narážky.

Ona předstírá překvapení, zakryje ústa jejími prsty. "Ach, božínku. Bylo tak zřejmé,že tě objektivizuju?"

"Ne, co bude jasné je to, jak moc se mi líbí tvoje objektivizace, když tě během několika minut dostanu." Mávnu rukou ve vzduchu. "Musíme se zbavit tohoto stanu v mých kalhotách. Mluv o tužce v tvém nose." Plácnu se do čela. "Sakra, to mě vzrušuje taky, teď když jsem tě viděl to udělat nahou."Další plácnutí. "Nahá. Řekl jsem nahá. Tonepomáhá - máš – banán – v – tvé- kapse situaci, kterou jsi způsobila, Harper. "

Ona zvedne vzrušeně prs. "Vím! Banánová kaše. "

"Au. Jsi ďáblice na erekce. Děkuji za tvou strašnou představu."

"Ráda pomůžu," říká, jak moje směšně těhotná publicistka se kolébá k nám a tiskne ruku do dolní části zad pro podporu.

Vstanu a pomůžu Sereněsi sednout, i když mě odmávne pryč.

"Není čas, aby sis vzala mateřskou dovolenou?" Ptám se.

"Oomph," říká, jak se zaparkuje do sametového křesla.

"Kdy máš termín?" Ptá se Harper, obavy má vyryté v očích jak Serena zafuní a zvedne ruku. Zamračí se, zatne zuby a zdá se, že počítá.

"Před rokem, je to pocit," říká, rty svírá doO, když se zhluboka nadechne.

"Přinesu ti vodu? Potřebuješ něco?"Ptá se Harper.

"Aby tyhle kontrakce přestaly."

Oči se mi vykulí. Kontrakce. To je jedno z těch slov, kteréznamenáněco vážného. "Sereno, to myslíšvážně? "

Směje se. "Přeji si! Byla jsem BraxtonemHicksem po dobu pěti dnů. "

Poškrábu se po hlavě. "Můžeš mluvit anglicky, prosím?"

Odtáhne svoje kudrnaté černé vlasy z obličeje a podívá se na mě. "Nevíš co to je? "

"Sereno, jsem devětadvaceti letý svobodný muž ve městě. Nemám tušení. Proč mi to nepovíš? "Falešné kontrakce, Harpernaznačí ústy.

"Jsou zlý," říká Serena se zasyčením. "Jsou to v podstatě trikové kontrakce. Přimějou tě si myslet, že konečně vymítneš démona z břicha, ale jsou jen pravidelným falešným poplachem."

Další z nich musí přijít, protože se zamračí a chytne se stolu.

"Sereno," říká Harper jemně. "Myslím, že tě potřebujeme odsud dostat."

"Ne, jsem v pořádku."

"Jsi workoholik," řeknu jemně. "Není to dobré pro dítě. Pojďme tě dostat domů. "

"Z jednoho workoholika k druhému, budu v pořádku. Je pro mě dobré tady být. Dává mito dělat něco jiného než počítat vteřiny." Těžce vydechne. "Ale víte co? Myslím, že potřebujuznovu na záchod. "

Serenase zvedá z křesla a drží se stolu.

"Já taky." Harpervstane a doprovází brzy – prasknu - publicistku na dámské toalety. Zkontroluju hodinky. Zdá se, že jsem dosloužil svého času na Ginověslavnosti. Posílám Harper textovku, že budu čekat venku, a udělám svůj velký útěk do chladného podzimního vzduchu Amsterdam Avenue. Zkontroluju telefon. Bez odpovědi. Procházím zprávami a posílámrychlý vzkazTylerovi, dávajíc mu vědět o dnešní méně přátelské chvíli s Ginem. Podívám se na dveře. Stále žádná Harper. Kliknu na Facebook a nepřítomně kontroluju mou zeď. O třicet vteřin později, Harpeřin hlas přistane v mých uších. "Jsou tak rychlí. Podívej se! Už je tady. "

Harper paže je zabalena těsně kolem Sereny a ona divoce pokyne, abych šel za nimi.

Harper doprovází Serenu do černého SUV u chodníku.

Doženu je. "Co se děje?"

"Praskla ji voda," říká Harperv klidu. "Objednala jsem Uber. Už je tady. "

"To je rychlý," říkám omámeně a nejsem si jistý, jestli mluvím o autoservisu, Harpeřiných dovednostechobjednání Uberu, nebo Sereninémporodu.

Otevřu dveře od auta. Harper následuje Serenu, sedne si doprostřed a drží ji za ruku. Přidám se k nim. Nikdy jsem se nezabýval rozením, a možná je to snadné pro každého, kdo má zkušenosti, ale já jsem opravdu rád, že Harperkontroluje tuto situaci, protože nemám tušení, co mám dělat.

"Mount Sinai Roosevelt," říká Harper řidiči, i když už má informace z aplikace."A šlápněte na to." StiskneSereninu ruku a říká, "Vždycky jsem to chtěla říct."

Serenase lehce zasměje, pak strčí svůj telefon ke mně. "Zavolej Jaredovi. Řekni mu, že se sejdeme v nemocnici, rychle." To můžu udělat. Vytočím číslo jejího manžela, a on okamžitě odpoví. "Ahoj zlato. Všechno dobrý? Už jsem skoro hotový s tou smlouvou."

"Hej, Jarede.To je Nick Hammer," říkám a ponořím se přímo do detailů. "Sereně na večírku praskla voda. Je na cestě do nemocnice a beru ji tam s kamarádkou Harper. "

Slyším vrzání židle a odstrčení papírů stranou. "Děkuju, chlape. Budu tam za deset minut."

Zavěsím a otočím se na dvě ženy v autě, v úžasu, jak klidné obě jsou, zatímco moje mysl je vzhůru nohama. Děti jsou pro mě jako řečtina. Nevím nic o držení dítěte, natož hrát roli ochotného kamaráda, jak se blíží porod. Ale Harperse vloží do role hladce a sevřeSereninu ruku a vede ji přes její dýchání. O několik bloků později, když auto přejede do pravého pruhu, Serena přitáhne zrak ke mně. "Nepojmenuju dítě, Uber, pokud se narodí v autě."

Usměju se. "Je Taxi druhá možnost?"

Serena se usměje a brzy zastavímeu předních dveřích vchodu do nemocnice na Desáté Avenue. Pomůžu ji ven z auta a vezmu ji na pohotovost. Její manžel spěchá, aby ji pozdravil. Přijelrychle. Jared je vysoký a silný, s hustými černými vlasy a brýlemi, taky. Už jsem se s ním několikrát setkal, protože je zbyznysu. "Mockrát děkuju," říká, širokýma a dychtivýma očima, dotek nervů v nich je taky,pochopitelně.

"Jí by se mělo poděkovat," řeknu a ukážu na ženu po mém boku. "Harper ji sem dostala."

Harperodmávne kompliment. "Hodně štěstí s dítětem. Jsem tak nadšená za vás dva. "

Kráčíme pryč, a já jsem upřímně trochu ohromený touto změnou v dnešním plánu. Poškrábu se po čelisti, snažím se přijít s něčím co říct, ale slova selhávají.

Ne pro Harper, ačkoli. "Není to úžasné, že za chvíli, možná několik hodin, možná víc, jejich životy se masivně změní, a oni budou mít dítě v náručí?" Říká s lesklým pohledem v jejím oči. Ach ne. Je jedna z těch dívek?

"Miluju děti," dodává sladce, a jo, je tu odpověď.

"Máš dětskou horečku?" Tato otázka vychází opatrně.

Ona obrátí oči v sloup. "Jasně. Chci být šestadvaceti letá svobodná matka v New Yorku. "

"Ale vážně. Chceš mít děti? "

"Hm. Dnes ne, Nicku. "

"Ale jednou?"

Ona drží ruku daleko před ní a řekne. "Někdy. V budoucnu. Když bude správný čas. Ano. Chci. Mám ráda děti. Co ty?"

Pokrčím rameny. "Nemám ponětí. Nikdy jsem o tom doslova nepřemýšlel. "

Zastaví se, zaparkuje ruce v bok a střelí mi ostrý pohled. "Blbost."

"Co?"

"Nevěřím, že jsi nikdy o tom doslova nepřemýšlel. Nikdy je velké slovo. A doslova taky. Myslíš tím, že myšlenka na děti ani jednou nenarazila do tvé mysli?" Ptá se, poklepe mě po hlavě.

"Ne. Nenarazila. Byl jsem docela zaměřený na práci, a moje zaměstnání, a show. Takový je můj život od doby, co jsem absolvoval vysokou školu, a miluju ji. Nechci sedět a přemýšlet o dětech."

Ona přikývne a zhluboka se nadechne. "Jo. Samozřejmě."

"Říkáš to jako by to byla špatná věc."

Zavrtí hlavou a usměje se. "Ne, to není špatné. Tvoje práce je tvoje vášeň. Chápu. Dává to smysl. Cítím totéž. Ale moje práce zahrnuje děti, takže myslím, že je přirozené, že bych o tom přemýšlelavíce. Ačkoli to neznamená, že je chci v dohledné době." Zvedne prst v důrazu."Nicméně, budu určitě chtít se pomazlit s tímmiminkem, až se Serena s ním dostane domů."

Pomazlit se s miminky. Takový cizí pojem pro mě. Ale celá tahle poslední hodinabyla jak z jiné planety – Miminkolandia- a to není jedna, kterou bych někdy brzy znovu navštívil. I tak jsem ale stále v šoku, jak rychle se vyrovnala se situací. "Jak jsi věděla, co máš dělat? S ní?"

Zasměje se. "Není to tak těžké."

"Ano, to je," řeknu a přikývnu energicky, jak bloudíme poUptownu. "Já ani nevěděl, co BraxtonHicksbylo. Nedovedu si představit, co se stalo, když ji praskla voda na dámských toaletách. Prosím, neříkejmi, jaký to bylo. " Zvednu ruku jako stopku. "Jsem jen rád, že jsi tam byla."

"Já také. Kvůli ní. A abych odpověděla na tvou otázku, moje kamarádkaAbbychodila na CPR a měla hodinu první pomoci, když začala dělat chůvu před několika lety, a požádala mě, abych šla s ní. Myslela jsem, že by to nebylo na škodu, protože nikdy nevíš, co by se mohlo stát v mé práci, pokud by se někdo zranil nebo mu bylo zle. A to byla jedna z věcí, kterou jsme probraly. Co dělat, když někomu praskne voda."

"A taky jsi hned sehnala auto," přidám.

Pokrčí rameny a usměje se. "Pokud jde o mé úžasné Uber- objednávkové dovednosti," říká a zakroutí prsty, "vše, co mohu říci, je že mám kouzelné ruce. Jsou docela rychlé."

Políbím ji na dlaň. Pak každý kloubek. "Mám docela rád tyhle ruce," říkám a poprvé si nehraju s dvojitými významy. Zvlášť, když si propletu prsty s jejími. "Líbí se mi držet tě zaruku."

"Taky to miluju." Pak se její oči rozzáří s mám nápad zajiskřením. "Hej! Chceš sehnat dárek proUbera?"

Zamračím se ve zmatku.

Dloubne mě do boku. "Dítě, hlupáčku. Můžeme se zastavit v An Open Book. Je to na cestě do tvého domu. "

"Pojďme na to."

O chvíli později projdeme vchodem do knihkupectví, a já zamrkám.

Do hajzlu.

Zamrkám.

Zamrkám znovu.

Dlouhé černé vlasy. Lovící stříbřitě šedé oči. Vyřezávané lícní kosti. Deset, možná patnáct let starší než já. Jenádherná jako v den, kdy jsem se s ní setkal. Nezdá se mi to. Tam, v sekci romantika, přejíždíčervenými nehty po hřbetech, J. Cameron.