IYC - 24. kapitola

Překlad: Verča

BAM. BAM.

„Nemůžu uvěřit, že půjdu na skutečný MMA boj.“

Vzrušená Penny skáče po celém prostoru recepce, jak spěchám s dokončením vyrovnávací dohody. Farnsworth odjede ze země zítra a potřebuju všechno podepsat než odjede. Ray se rozvaluje na starém viktoriánském gauči, složí noviny a povzdechne si.

„Radši drž svůj zadek na židli, nebo tě zkurveně připoutám k lavičce. Slyšel jsem o tobě na koncertě Slugs. Nebude tam nic při mém dozoru.“ Poklepe si na hruď a pak si ukáže na oči a pak na Penny. Možná byl v mafii.

Penny zamrzne v polovině skoku a její oči se zúží. „Pokud budu chtít tancovat kolem klece, je to moje věc.“

Ray si dá nohy dolů na zem a jen zírá. „Můžeš se pokusit tancovat kolem klece, Penny. Budu všude za tvou prdelí. Musíme ti najít muže, který se o tebe bude starat. Dobrého muže. Někoho, kdo s tebou bude jednat správně.“

„Měla jsem muže.“ Složí ruce a zírá.

„Měla jsi ubožáka.“ Hodí noviny na stůl. Titulek na novinách zachytí mé oko.

Frontman Slugs, Vetch Retch, propuštěn z nemocnice.

Podívám se na Raye. Ray se podívá na mě. Neptám se. On nic neříká.

„Nemluvím o Vetchovi,“ zafuní Penny. „Měla jsem život  v Anglii než jsem přišla sem. Jiný život se slušným mužem. A musela jsem to vše nechat za sebou.“

Penny nikdy dřív o své minulosti nemluvila, jsem naplněná zvědavostí. Ale předtím než se můžu zeptat, potřese hlavou a pohrozí na Raye prstem.

„Neměl bys mi nabízet randící poradenství. Nemáš ani přítelkyni. Ve skutečnosti, od doby, co tě znám, kromě Sandy si nemyslím, že jsi měl s někým schůzku.“

Ray uskne kávu a jeho pohled šlehne mým směrem. „Soukromé věci by měly zůstat soukromé. Vždy budou. A neměl jsem se Sandy rande. Není můj typ.“

Zvědavostí povzbuzená Penny ho napadne otázkami o tom, co přesně považuje za soukromé, proč nešel ven se Sandy a jaký je jeho typ; na žádnou otázku neodpoví. A vím, že nikdy neodpoví.

„Jdeš?“ Poklepe na hodinky a podívá se na mě. „Přijdeme pozdě. Myslel jsem, že tam chceš být a sledovat tvého muže bojovat.“

„Všechno podepsané. Jsem připravena jít. Penny to předá kurýrovi, zatímco se převléknu. Nemělo by to trvat déle než deset minut.“

„Pět,“ řekne Penny, zvedajíc obálku. „Vlastně potřebuju běžet. V žádném případě nemůžu přijít pozdě.“

Ray vstane z gauče. „Půjdu s tebou a vyzvednu dvě kafe.“

Poté, co odejdou, závodím do mé kanceláře a zabouchnu dveře. O chvíli později mám svlečený můj oblek a natahuju na sebe cvočkované džíny a tričko. Je to bojová událost, ale nemůžu odolat podpatkům. Jake miluje podpatky. Klakity klak. Klakity klad. Spěchám do umývárny nahodit si mojí „Amanda“ tvář. Trošku tvářenky, trochu rtěnky, řasenku a jsem připravena jít. Rozpustím si culík a pročešu si mé vlasy. Jdu vidět Jakea.

Moje podpatky klapají chodbou do rytmu nejnovějšího singlu „Danger Lies Ahead“ od Slugs. Sakra. Penny zapomněla vypnout její rádio. Závodím zpět do recepce nejvyšší rychlostí. Po několika sezení v Buď fit nebo zemři jsem zatraceně rychlá a jsem nahoře v jediném okamžiku.

Wham. Někdo mě zezadu strčí do zdi. Kabelka mi letí z ruky a spadne na podlahu s měkkým žuchnutím.

„Čekám na tebe.“

Kdo na mě čeká? Nepoznávám ten hlas. Podívám se přes rameno. Ach. Je to Evil Reid.

„Reide. Ahoj. Spěchám. Musím jít. Je něco, co pro tebe můžu udělat?“

Reid se točí kolem mě s jeho krutým úsměvem a tmavými oči.

„Je toho hodně, co pro mě můžeš udělat. Zkurveně mi dlužíš, Westwoodová. Farnsworth mě vyhodil z firmy. Řekl, že nesplňuju morální standardy pro partnerství. Můžeš uvěřit té ironii? Nestačí ti, že jsi mě pokořila.“ Vytáhne list růžového papíru z kapsy a mává s ním přede mnou.

S tlučícím srdcem se snažím soustředit na rozostřená černá písmena. „Co je to?“

„Tvoje stížnost u State Bar. Ztratím mou licenci. Kvůli tobě.“

O jednoho právníka v Kalifornii méně.

„Nenahlásila jsem tě.“ Snažím se udržet můj hlas. „Rozhodl ses poslat kopii toho souboru mým rodičům. Oni tě nahlásili.“

„Nepochybuju o tom, že jsi v tom taky.“

Dýchat. Dovnitř. Ven. Pomalu. Zhluboka. Polknout strach. Zaměřit se na boj. „Co chceš, Reide?“ Snažím se udržet konverzaci, když prohledávám místnost. Proč nemůžeme mít nouzové zásoby na útoky od psychopatů? Nebo by postačila pálka, nůž nebo pánev.

„Zaplatíš za zničení mého života.“ Popadne mě za ramena a strčí ke zdi.

„Nesahej na mě, Reide. Varuju tě.“

Smíchy si odfrkne. „Varuješ mě? Myslíš si, že jsi tvrdá, protože cvičíš v MMA posilovně?“ Jeho oči se plazí po mém těle, jak zkroutí jeho ruku v mých vlasech a uchopí vrchol mé hlavy. „Jsi tak maličká, že tě můžu rozlomit na dvě části.“

Ne, teď. Nikdo mě nesundá.

Vyprostím se z jeho držení pomocí techniky, kterou mě naučil Makaylin nevlastní otec. Ale Evil Reid je rychlý; udělá proti mně výpad a ve zlomku vteřiny se usměju. Chudáček Evil Reid je v bolestech.

BAM. BAM. Praštím Evila Reida do břicha, stejně jak mě naučil Razzor. Pak ho udeřím do čelisti. Evil Reid se zapotácí zpět a lapá po dechu. Tentokrát si nepotřebuju představovat, že jsem Shilla Killa, protože Amanda Westwoodová má své vlastní pohyby.

Využívajíc chvilkové slabosti Evila Reida ho zasáhnu hlavou. Když se opět zapotácí, podkopnu mu nohy. Úspěch! Evil Reid jde dolů.

Co teď? Měla bych ho následovat dolů a zamknout ho v submisi? Hmmm. To by však znamenalo mě ležící nad ním a když to neudělám správně, možná si to vyloží jinak.

Můj moment váhání je moje zkáza. Evil Reid vyskočí s nadpřirozenou rychlostí. Chytne mě a strčí do kouta. A najednou jsem v Buď fit nebo zemři, a Fuzzy nás nutí běhat na místě s koleny tak vysoko, jak jen mohou jít.

Někdo tě má v koutě? Co uděláš, Westwoodová? Budeš postávat s tvými ústy dokořán? Ne, ty ztroskotanče. Použij kolena. Kolena! Kolena! Kolena! Dostaň ty kolena nahoru nebo mě budeš mít kolem svý prdele.

Nechci Fuzzyho kolem mého zadku. Ani nechci čelit jeho hněvu. Kopnu Reida do hrudní kosti a když se ještě více zohne, zasáhnu ho do brady. Pak ho udeřím do čelisti levým hákem následovaný pravým hákem, stejně jako to udělal Jake v kleci. Evil Reid klopýtá dozadu, a kopnu ho mezi nohy.

„Chceš abych pokračovala?“ Zakřičím. „Přežila jsem Buď fit nebo zemři. Můžu pokračovat celou zatracenou noc.“

Ale Evil Reid je dole na zemi. Vláčný, lapající po dechu, když vstane na kolena, kopnu ho a jde dolů. Nezákonný tah, vím. Ale kdo to tak uvidí?

Potlesk. Potlesk. Potlesk.

„Zní to jako bys brala nějakou třídu,“ řekne pobaveně Ray, když se ufňukaný Evil Reid zvedá z podlahy. Penny nás pozoruje v tichu držící tác s kávou v jejích rukou.

„Byla to noční můra.“

„Možná se podívej na toto.“ Strčí Reida proti zdi a vytáhne pár pout z jeho kapsy.

Pennyiny oči se rozšíří. „Um…to jsou pouta.“

„Jop.“ Ray uzamkne Reidovo zápěstí do pout a pak mu řekne jeho práva z karty v jeho kapse.

„Přečetl jsi mu jeho práva,“ poukáže Penny.

„Jo.“

„Myslela jsem, že jsi soukromý detektiv.“

„Nosím mnoho klobouků.“

Stále omráčená Penny řekne: „Nikdy jsem tě neviděla s kloboukem.“

„A nikdy neuvidíš, miláčku.“ Podívá se na mě a poklepe na hodinky. „Nemáš někde být?“

„Ach. Můj. Bože. Nemůžu ho zmeškat.“

Nemohu přijít pozdě.

***

V době kdy se dostaneme do Kezar Pavilion, událost startuje. Je tu patnáct bojů na kartě, ale naštěstí pro mě, Jake je blízko konci.

Tým Redemption, snadno identifikovatelný podle obrovského praporu navlečeného na sedačkách a mořem oholených hlav, byl nacpaný v blízkosti ringu. Blade Saw a Homicide Hank nám mávají. Penny je bez sebe vzrušením jak dva bezvýznamní bojovníci bojují v obrovské kleci ve středu pavilonu.

„Musí tu být tisíce lidí,“ povzdechne si, při pohledu na moře sedadel kolem nás.

Ale nemám zájem o jásající dav, vzrušení ve vzduchu.

„Musím vidět Renegade,“ zašeptám Blade Sawovi, když vklouzneme na naše místa.

Zavrtí hlavou. „Je v šatně a warm-up prostoru. Tato akce následuje CAMO pravidla, takové jaké mají špičkoví bojovníci na Amateur State Championships. Nikomu kromě licencovaných lidí, médií nebo vedoucích pracovníků není dovolen vstup. Je to lepší, protože se my bojovníci musíme soustředit.“

Můj žaludek se houpe. „Ale jak bude vědět, že jsem tady?“

Homicide mě poplácá po zádech. „Půjde naší sekcí. Dát bojovníkům impulz, fandit jim, než vstoupí do klece. Jen se ujisti, že stojíš tam, kde tě může vidět a dělat mnoho hluku.“

Sedíme několik bojů, než se Ray více porozhlédne. „Nikdy jsem nebyl na MMA akci. Celkem atmosféra.“

Představím ho Bladeovi a Homicidovi a pak Razzorovi, Minotaurovi a Masterovi Mayhemovi sedícími za námi. Pak poukážu na některé další bojovníky, které znám. Tak moc. Jsou to bratři, které jsem nikdy neměla.

Ray se nakloní a stiskne mi ruku. „Jsi v pořádku? Grázl byl předložen policii. Dal jsem jim tvé kontaktní údaje a řekl jim, že po skončení akce jim dáš prohlášení.“

„Jsem v pohodě. A teď, jsem tady a nezmeškám ho.“

Jsem odměněna Rayovým úsměvem. „To je moje holka.“

Tým Redemption se dme na jejich nohách, když Shilla Killa vejde ke kleci se Sandy, která je její sekundat. Vypadá neuvěřitelně tónovaná a fit. Má na sobě sportovní podprsenku a bojové šortky s logem „Team Redemption“ na jejím zadku.

Dupáme a fandíme a tleskáme, když vyleze po schodech do klece. Soupeří se svalnatější blondýnou, která je pokrytá tetováním.

„To je Sergeant.“ Blade Saw se posadí vedle mě. „Je to bývalý mariňák. Čtyři cesty do Afghánistánu a na Střední východ. Vyhrála osm z jejích deseti zápasů na soutěži Amateur Open a doufá, že i tento boj.“

„Vypadá…impozantně.“

Blade Saw přikývne. „Shilla je jediná, která jí může dostat.“

Rána. Téměř okamžitě je Shilla v útoku. Používá pohyby, které jsem se ještě nenaučila, hodí Sergeant na zem a zamkne ji její rukou kolem krku.

„Bulldog dušení ze strany.“ Minotaur dá uznalé kývnutí. „Unikátní variace tohoto dušení. Těžko zlomitelné.“

Sergeant se zkouší vyvrátit z držení, ale nemůže porušit Shillino sevření. Hodiny tikají. Dav jásá. Sergeant poklepe. Rozhodčí zvedá Shillinu ruku a Tým Redemption vypukne v jásot. Dokonce i Ray je na nohou.

„Kriste. To je nějaká žena. Podívej se na ní. Zasraně užásný bojovník. Bylo to skoro jakoby tančila v ringu.“

Sedím boj za bojem, mé srdce bubnuje proti mé hrudi. Proč boje trvají tak dlouho? Proč jich je tolik? Kdo naplánoval, že Jake bude až na konci?

Rampage dostane jako soupeře Corna Doga, obřího bojovníka s tetováním kukuřice na jeho zádech. Rampage se vyhne dvou pokusům od Corna Doga, který kope do jeho břicha a nohou. Rampage zavrčí a sejme Corna na kolena a kopne ho. Pak je více ran. Corn Dog není schopen vstát, leží na zemi. Rampage je vyhlášen vítězem za šedesát pět sekund. Nikdy jsem v mém životě neviděla větší úsměv.

Konečně, Jake je na řadě. Zmáčknu Pennyinu ruku v nervózním očekávání.

Tým jásá, když jde uličkou, Fuzzy je po jeho boku. Můj bože, bere mi dech. S hmotností, kterou ztratil, aby se vešel do jeho váhové kategorie, jsou jeho svaly ostřejší a více vyformované, vlnící se, když si plácá s jeho přáteli. Jeho bojové šortky jsou ozdobené logem Team Redemption, lpí na jeho pevném zadku a jeho tetování se chvěje pod světlem.

Ale nic nepřitáhne mou pozornost víc než jeho vyholená hlava.

Na chvíli naříkám nad ztrátou jeho hustých vlnitých vlasů. Ale vypadá jako vážný bojovník, a bez jeho vlasů se zdá jeho čelist víc vytesaná, oči více pronikavě a rty plněji. Smyslný. Dech beroucí.

Emoce bublají v mé hrudi a krk se utahuje, jak se blíží k mé uličce. Chtěla jsem tento okamžik tak moc, snila o něm, toužila po něm…a zamrznu.

A pak jde jinam.

Je pryč.

„RENEGADE!“ Penny mě strčí do uličky a skočí na právě uvolněnou židli Hammera Fista. Skáče. Křičí. Mává rukama. Přitahuje pozornost každého kolem. Jake se zastaví. Otočí se. Pak mě uvidí.

Vidí mě.

Jeho oči se setkají s mými, temné a plné emocí. Dlouhou chvíli drží můj pohled. Snažím se mu říct beze slov, že ho miluju. Miluju ho od chvíle, kdy jsme se setkali. A, že vždy budu v jeho rohu.

Usměje se a přikývne.

Ví.

Mé srdce se naplní a slzy mi stékají po tvářích, jak leze do ringu.

Budeme v pořádku.

***

„Takže The Man?“

Blade Saw si tře svým prstem jeho ret a ověří si Jakeovo soupeře, plešatého, potetovaného rváče, který neustále hýba hlavou ze strany na stranu, jako kdyby poslouchal vlastní osobní hip-hip rytmus.

Homicide přikývne. „Mnohem více zkušenější než Renegade. Je 9-3-1 a držel amatérský titul v těžké váze. Ale byl ho zbaven, když zjistili, že užíval zakázané látky. Teprve se vrací, takže ho párují s nováčky. Nikdy neprošel bojem, aniž by neměl jedno napomenutí. Přesto, je to velký krok pro Renegade. Je pouze 2-0 s dvěma submisemi, jako vítězství.

„Stupidní ringové jméno.“ Blade Saw potřese jeho hlavou. „The Man.“

První kolo začíná. Jake uzavře jeho soupeře a The Man se ho snaží přitlačit ke kleci. Ale Jake se skrčí a pokračuje v ranách se silnými údery. Najednou se The Man postaví zpět a roztříští jeho hlavu o Jakeovo čelo. Jake se zapotácí dozadu a klesne na kolena. S řevem, Tým Redemption křičí, že to byl faul.

„Žádný zasraný způsob,“ zaječí Homicide. „Úmyslé vražení.“

Rozhodčí vyhlásí přestávku a Fuzzy a ringový doktor závodí ke kleci. Jake zatřese hlavou a Fuzzy si jde promluvit s rozhodčím. Jake dostane maximálně pět minut na zotavení z faulu. Mé srdce se zachytí v mé hrudi. Teď už vím, že je to špatné. Musím přetrpět sledování Fuzzyho, zatímco argumentuje s ringovým lékařem.

„V případě, že ringový doktor řekne, že není schopen boje, je hotovo.“ Blade Saw zírá na The Manům roh. „Zápas pak bude rozhodnut body.“

Když je pět minut u konce, Jake vstane na nohy a přikývne, že je připraven jít dál. Ringový doktor dá palec nahoru. The Man se samolibě šklebí, když Jake belhá do středu ringu a moje plíce se utáhnou. Modlím se za Jake, aby byl stále můj odpadlický bojovník, předstíral zranění, hrál hru.

Přestože se pohybuje nejistě na nohou, Jake vyskočí rukou doprava, následující levou, minoucí The Mana tak o šest palců. The Man řve smíchy. Vezmu ruku Blade Saw a zmáčknu jí. „Neboj se,“ zašeptám. „Jen to předstírá. Viděla jsem ho už předtím.“

Blade Saw se zasměje a vyprostí mou ruku z jeho. „Teď už vím, že jsi jedna z nás.“

Přetékající přílišnou důvěrou, The Man dá vše do jeho velké pravé ruky. Ale Jake je připraven. Vklouzne na The Manovo stranu a zavalí soupeře zuřivými, silnými údery, které zanechají The Mana sténajícího na podložce. O několik vteřin později, The Man poklepe.

Stále krvežíznivá Penny je hned na nohou, mává pěstmi ve vzduchu a křičí. „Whooo. Renegade, Whooo.“

Přidám se k ní. Ale bez „whooo.“

***

Čekání před šatnou je nejdelší v mém životě. Co tam dělá? Proč každý jiný bojovník je již vysprchovaný a převlečený? Vždyť ani nemá vlasy, které by si mohl umýt. Klepám nohou, bubnuji prsty o zeď a přecházím sem a tam.

„Netrpělivá, co?“ Zasměje se mrzutý vyhazovač.

„Velmi netrpělivá. Je to jedna z mých určujících charakteristik. Naprostý nedostatek trpělivosti a to zejména pro muže, kteří jsou příliš dlouho ve sprše.“

„Přítel, bratr nebo manžel?“

Váhám. Opravu nevím. Možná mi odpustí, ale prostě bude chtít být jen přáteli. Nebo méně. Nebo více. Nejistota se prožírá do mého srdce.

Fuzzy se objeví ve dveřích a dojde ke mně. „Ringový doktor chce, aby šel do nemocnice a zkontrolovali jeho hlavu, ale odmítá jít. Možná ho přesvědčíš.“

Po rychlém slovu s vyhazovačem, mě zavede do warm-up místnosti. Jake sedí na lavici v rohu, opřený o zeď. Je osprchovaný a převlečený do džín a trička, ale vypadá bledě, vyčerpaně. Jeho hlava je nakloněna dozadu a oči má zavřené. Ringový doktor vzhlédne, když se přiblížím a zavrtí hlavou.

„Pokud nepůjde do nemocnice, někdo ho bude muset dvacetčtyři hodin hlídat v případě, že má otřes mozku.“

„Zůstanu s ním.“

Jake otevře oči a dá mi vřelý úsměv. „Jsi si jistá, bejby? Můžu být obtížný pacient.“

„Myslím, že tě zvládnu.“

Zvedne obočí a pohled, který mi dá pošle teplo do mého břicha. Ale dřív, než může něco říct, ringový doktor vstane na nohy.

„Vrátím se za minutu s papíry.“

Fuzzy ji následuje ven a udělám rychlé vizuální zhodnocení mého Renegade, hledám jiné zranění kromě boule na jeho hlavě. „Potřebuješ něco? Led, vodu…“

„Tebe.“

Delikátní teplo se šíří přes mé tělo, jako kdybych se právě nahá ponořila do sudu teplé čokolády.

 „Tady jsem.“

Jake napřáhne ruce. „Tady jsi.“

Přelétnu na druhou stranu místnosti a vrhnu se na jeho hruď. Pevně mě svírá, zaboří nos do mých vlasů; držíme se navzájem tu nejdelší dobu.

„Omlouvám se.“ Reptám proti jeho hrudi. „Bála jsem se, že pokud uvidíš tu složku nebudeš se mnou chtít být. A Reid…neměla…odtlačila jsem ho…já ne…“

„Shhhh.“ Jake mi vtiskne jemný polibek do vlasů. „Nestarám se o tvojí minulost, kromě toho, že jsi ze sebe udělala to, co jsi. A tu, kterou miluju. Všechno. Dobré, špatné, minulost, současnost. Miluju tě.“

On mě miluje. Emoce mě přemůžou. Týdny doufání a snění, hodiny sebetrestání a sebepohrdání, stresu a úzkosti….všechno hned zmizí, můžu jen brečet.

„Takovouhle odpověd jsem nečekal.“ Pohladí mě rukou po zádech. „Doufal jsem v úsměv.“

„Plakání teď. Úsměv později.“

„Je mi líto, že mi to trvalo tak dlouho.“ Povzdechne si a přehodí mé vlasy za má ramena. „Musel jsem vážně přemýšlet o tom, co mě dělá šťastným. Ty, první ze všeho. Jakýkoliv způsob, jak tě mohu mít. Ať už se mi vzdáš celá nebo ne. Můj život je lepší, když jsi v něm ty.“

„Máš mě,“ zašeptám. „Celou.“

Podrží můj obličej v dlaních a zachytí mě pohledem, pak mě něžně políbí a usměje se. „Jo, bejby, myslím, že ano.“

„Co ti ještě dělá radost?“

Jake se povzdechne a pak mě pustí. „Bojování. Výuka. Žádná společnost. Nežití v minulosti. A riskování všeho, aby byl můj táta hrdý, i když nevím nic. Přesvědčil jsem ho o výhodách prodeje společnosti a nyní můžu žít můj život. Sledovat jsem tě udělat to, bejby. Našla sis cestu k právní praxi, tak jak jsi chtěla. Jak jsem mohl udělat méně?“

„Jsem za tebe šťatná.“ Přitisknu mou tvář na jeho hruď a poslouchám ustálený tlukot jeho srdce.

„Všechno vychází nejlépe. Můj táta si uvědomil, že peníze znamenají, že má svobodu dělat, co chce. Celý život byl přivázán k této společnosti; i když jsem ji převzal, chtěl zůstat zapojen. Teď si může užívat života. On a moje mamka si rezervovali plavbu; začal hrát golf…“

Nakloním se a políbím jeho tvář. „Pro všechno jsem na tebe hrdá.“

Usměje se. „Od tebe to pro mě znamená víc, než kdy by znamenalo od Petera.“

Jemně cestuji přes jeho úsměv palcem. S nízkým zavčením si mě přitáhne blíž a políbí mě tak, že se mi kroutí prsty u nohou. Tavím se proti němu, prohloubí polibek.

„Jakeu…“ Snažím se podívat přes rameno na dveře, vystrašená, že budeme vyrušení Fuzzym nebo ringovým doktorem, ale Jakeovi je to evidentně jedno. Jeho hlava se skloní dolů a líbá stranu mé tváře, jeho měkké rty se vlečou po mé tváři a bradě na puls na krku.

„Můžu tady cítit tvé srdce.“

„Můžu to také cítit. Dáváš mému srdci volnost.“

Odtáhne se zpět a studuje mě, jeho oči jsou azurově modré jako nejteplejší a nejhlubší oceán.

„Miluju tě. Měla jsem ti to říct už dávno.“