IYC - 16. kapitola

Překlad: Verča

NO, TAK TO BYLO HLOUPÉ

Několik nocí sexu a spánku a více sexu a méně spánku mě zanechává šťastně bzučící, což trvá až do pátečního rána, kdy vejdu do mé kanceláře a najdu obří, nevítaný stoh lékařských zpráv na stole vedle enormní hromady papírů související s Farnsworthem.

„Co je to?“

Penny mi podá složku a zakření se. „Případ Hellhole. Lékařské zprávy dokumentující zranění tvého přítele, Boba, a jeho kámoše.“

„A tohle?“ Můj hlas se zvedne, když zírám na soubor v mé ruce.

„Originály smluv pro případ Redemption. Jake stále ještě nepodepsal jeho. Nemáš moc času na podání obhajoby. Dala jsem to do poznámek v tvém kalendáři.“

S povzdechem pustím složku na můj stůl. „Rozhodli jsme se, že není dobrý nápad, abych ho zastupovala ve dvou případech. Chce si najít někoho jiného. Jsme příliš…blízko.“

Usměje se. „To je dobrá věc.“

Možná ano. Možná ne.

„Ještě něco co zničí mé ráno?“

Penny mi dá sympatický úsměv a poukáže na hromadu složek na polici vedle mikrovlnné trouby. „Tvé pro bono složky potřebují určitou pozornost. Termíny se blíží. Ray dnes nebude kolem. Zlákává chlapy z Hellhole, aby zjistil, jestli nemůže získat video těch dvou. Musím odejít včas, protože mám rande s Vetchem. A… Jill volala aby zjistila, jak se pohybuje případ, a chce abys věděla, že pokud potřebuješ pomoc, stále ještě hledá práci. Vážně si myslím, že bys to měla zvážit.“

„Díky, Penny, ale teď si to nemůžu dovolit.“

Celý den mám rozmazaný všemi přípravami na obhajoby pro Redemption a čtením nesrozumitelných lékařských zpráv. Zkoumám zlomené kosti a pouliční boje, snažíc se pochopit, jak dva muži mohli utrpět přesně stejné zranění. Zoufale potřebujíc lékařskou pomoc, zavolám Drakeovi, abych se ho zeptala na pár otázek. Ten mi nabídne, že mi přinese některé z jeho starých učebnic a protože bude nedaleko ode mě, zastaví se tady na cestě domů a pomůže mi se prokousat lékařskými zprávami. Jo, a protože je čas na večeři, přinese čínu.

Na krátký okamžik mě napadne, zda je to dobrý nápad, vzhledem k Jakeovi, který chová antipatie k Drakeovi. Ale je to jen práce a tlačí mě termíny. Navíc, Jake by měl být vlastně rád, že ho žádám o pomoc. A budeme v mé kanceláři, ne v mém domě. Takže by to všechno mělo být dobré.

O dvě hodiny později, co se prokoušeme chow mein (jsou to nějaké nudle) a pomerančovou kachnou, kterou zapíjíme lahví Chardonnay, se s Drakem zaměříme na lékařské zprávy. Pozorně ho poslouchám, když mi vysvětluje všechny zkratky a záhadné zprávy, a pak otočí stránkami v příručce, která popisuje, jak se lámají kosti, jaká je potřeba síly na zlomení kosti, jaké zlomy lze očekávat v souboji.

Definitivně jsem toho měla dost. Odhodím svůj poznámkový blok na gauč vedle mě, sundám si boty a dám nohy na stůl, Rayův styl. Drake se uvelebí na polštářích vedle mě.

„Takže…usuzuji z Jakeovo výkonu tu nedávnou noc, že jste vy dva zase spolu?“

„Myslím, že ano.“

Dá mi tázavý pohled. „Nezníš přesvědčivě.“

„Je to všechno trochu intenzivnější.“ Točím si se svým náramkem kolem mého zápěstí. „Nebyla jsem ve vážném vztahu od doby, co jsme se rozešli. Myslím, že jsem vyšla ze cviku. Pořád si myslím, že mě opustí nebo…“

Drake mě poklepe na hřbet ruky a mírně nadzvedne obočí. „Byla jsi ve vztahu se mnou.“

Má kůže zabrní a ucuknu rukou pryč. „Nebyli jsme ve vztahu. Byli jsme přátelé s výhodami. To je velký rozdíl.“

„Máš pravdu.“ Povzdechne si a poplácá mé koleno. „Nikdy jsem neočekával, že ti propadnu. To komplikuje věci. Alespoň pro mě.“

Vyskočím z gauče. „Drakeu…“ Opřu se o Pennyin stůl v naději, že mezi námi vytvořím dostatečnou vzdálenost. „Proč jsi mi to neřekl?“

Zkroutí jeho rty a pokrčí rameny. „Vím, jak to máš ráda. Udržuješ si všechny od sebe, a vždy se chráníš. Nechtěl jsem tě vyděsit.“

Nevolnost se vytváří v mém břiše. Co to se mnou je? Proč ubližuju všem, o které se starám? Proč nemůžu dát to, co všichni chtějí? „Jsi pro mě speciální přítel, ale necítím to samé, co ty ke mně. To, co jsme měli, bylo dočasné. Vidím, jak je šťastná Makayla s Maxem, a chci to co má. Chci něco, co bude trvat.“

Zavrtí se v polštářích. „Ale ne se mnou.“

Můj žaludek se sevře díky poraženému výrazu na jeho tváři. „Ne tímto způsobem. Baví mě být s tebou. Užíváme si spoustu legrace. Ale ráno oba odejdeme. Nechci odcházet. Chci aby mě myšlenka odejít bolela.“

Jeho čelist se utáhne a zatne ruce na jeho kolenech. „Je to to, jak to cítíš s ním?“

Slovo vyjde dříve z úst než z mé mysli. „Ano.“

Je to pravda. Dokonce i teď to bolí, moje prsty sebou škubají v očekávání, že mu napíšu zprávu až Drake odejde.

Drake si sebere v tichosti věci a pak si povzdechne. „Nezapomeň: opustila jsi ho, Amando. A měla jsi dobré důvody. Měla by sis vzít nějaký čas a popřemýšlet o tom.“

***

Jemný dotek na mé tváři mě vytáhne ze snu o mě a Jakeovi na Maxově stole v Redemption. Každý D-kroužek, jeho teplé ruce na mém těle, a jeho hluboký hlas dunící u mého ucha.

„Probuď se, bejby.“

Mé oči se otevřou a hledím do modrých očí.

Rychle se probudím, vystřelím z gauče s bušícím srdcem. Jake mi dá ruku kolem mě a šeptá mi uklidňující nesmysly do ucha, když mi projíždí prsty mezi mými vlasy.

„Psala jsem ti?“

Dá mi nechápavý pohled. „Ne. Snažila ses mi napsat?“

Hlavou se opřu o jeho hruď. „Snažila jsem se ti opilá napsat. Naštěstí jsem neuspěla. Ale jak ses dostal dovnitř?“

Jake přejíždí jeho rukou nahoru a dolů po mých zádech a snažím se bojovat s nutkáním zapříst. „Tvůj pronajímatel má klíč. Velmi užitečné, když se tě snaží najít. Zachránil jsem vykopnutí tvých dveří.“

Pohřbím mou tvář do jeho krku, vdechuji jeho svěží, čistou vůni mýdla a jeho osobní vůni. „Mmmm. Chtěla bych tě vidět, jak rozbíjíš dveře. Myslím, že by to bylo žhavé.“

Jake se zasměje. „Myslíš si, že všechno je žhavé.“

„Pouze tehdy, pokud jsi do toho zapojen.“

Lépe se usadí a přitáhne si mě do jeho náruče. Na stole před námi je moře krabiček od jídla, lékařských příruček a schémat rukou a kostí.

„Pracuješ takhle pozdě? Prosím, neříkej mi, že piješ a navrhuješ.“

Uvolním se z jeho náručí, moje mysl je stále nejasná ze spánku. Zamumlám: „Ne. Byl tu Drake. Učil mě o zlomených kostí.“

Jake ztuhne. O chvíli později jsem na pohovce sama a on přechází sem a tam po podlaze. „Byl tady Drake?“

„Kvůli pracovním věcem, to je všechno. Potřebovala jsem lékařskou pomoc kvůli Redemption případu.“

Ukáže na lahev vína. „Obvykle piješ, zatímco pracuješ? Nebo jíš? Proč nevím, že máš ráda čínské jídlo?“

„Jakeu.“ Můj hlas se zvedne a náš okamžik intimity se rozpadá. „Mezi námi je konec. Byl tu jen jako kamarád, který mi pomohl.“ Zvednu se na nohy, ale když vykročím k Jakeovi, zvedne ruku.

„Je konec?“

Sakra. Sakra. Sakra. To poslední, co jsem chtěla bylo, aby se dozvěděl o vztahu s Drakem, který neskončil tou jednou nocí, kdy nás nachytal. A vysvětlování celého přátelství s výhodami…není tu žádný způsob, jak by to mohl pochopit. Zhluboka se nadechnu a pečlivě si vybírám další slova.

„Víš, Drake a já…jsme byli spolu. A je konec.“

„Kdy?“

Oh, Bože. „To je těžké…um…nebyli jsme spolu dlouho. Několik měsíců. Čtyři nebo pět..“

„Píchala jsi ho dnes večer?“ Oči se mu třpytí a já sebou cuknu při výběru těchto slov.

„Ne. Samozřejmě, že ne. Úplně přeháníš.“

Jeho ruce se sevřou a rozevřou, jeho biceps se pod rukávem jeho trička třese. Zírá na mě snad tu nejdelší dobu, zuby má zaťaté, hrudník se mu vzdouvá. „Ale pila jsi s ním. Sama. Tady.“

Můj žaludek se uzluje a nechtěné obrazy zaplavují mou mysl. Farnsworthova modrá složka. Otcova slova v nemocnici. Jakeovo tvář před dvěma roky. Ale co jsem udělala špatně? Rozhodně nic co by ospravedlnilo jeho obviňující tón. Nebo nedostatek jeho důvěry. Vše co stojí mezi námi je minulost, kterou nemůžeme setřást.

„Možná bys měl jít, Jakeu. Můžeme si promluvit zítra, až budeš v klidu a já budu mít čistou hlavu.“

Má slova ho překvapí. Nevím, jestli očekává slzy nebo vztek nebo omluvu, ale nic takového ode mě nedostane. Soudí mě. Dokonce víc, než kdy jsem soudila já sebe.

Beze slova popadne jeho batoh a odejde.

***

„No, tak to bylo hloupé,“ řekne Makayla, když jí volám na Fidži, abych jí řekla, že je konec. I když jí nerada ruším na dovolené, nejvíce bezútěšné okamžiky ve vašem životě, musíte říct svým nejlepším přátelům.

„Která část?“ Odhrnu svou přikrývku a nechám chladný vánek proudit na mou kůži. Představuji si, že ležím na exotické pláži vedle ní, ale vůbec mi to nic neulehčí. Vše mě bolí a nic mi nepomůže, aby ta bolest zmizela.

„Všechny. Za prvé, pozvání Drakea. Za druhé, pití sama s Drakem. Víš, jaký je. Viděla jsi ho se mnou. Chytí tě a pak se tě nepustí, dokud ho neudeří někdo do hlavy. Za třetí, říct Jakeovi, že tam byl.“

„Bylo to celkem zřejmé. Byly tam dvě skleničky a jídlo pro celou armádu.“

Makayla mi dá nepatrné zafunění. „Za čtvrté a to nejhorší, poslala jsi ho pryč. Nemůžu uvěřit, že jsi to udělala. Jak jsi ho mohla poslat pryč?“

Moje ruka se sevře kolem telefonu. „Nevěřil mi. A jednoho dne se dozví o složce a uvědomí si, že měl pravdu. Jsem člověk, jakým si myslí, že jsem.“

Ticho.

„Makaylo?“ Sednu si. „Makaylo?“

„Spala jsi s Drakem?“

„Ne, samozřejmě, že ne.“

Povzdychne si. „Takže nejsi ten člověk, jakým si myslí, že jsi. Jsi osoba, která dopustí, aby jí definovala minulost. Nikdo se nestará, co se dělo předtím. Nikoho nezajímá, jestli jsi spala s deseti nebo padesáti chlapy. Myslíš si, že tví přátelé by nebyly už tvými přáteli, kdyby našli tu složku? Myslíš si, že bych tě milovala méně? Opravdu si myslíš si, že na tom Jakeovi záleží?“

Můj krk se utáhne, stěží můžu dýchat. „Ale..“

Nadechne se. „Na čem mu teď záleží... Chce vědět, že jsi s ním a pouze jeho. Stará se o tebe, Amando. Stará se dost, aby se ukázal v noci ve tvé kanceláři. Stará se dost, aby byl naštvaný, že jsi pila s tvým ex. Respektuje tě natolik, že odešel, když jsi ho o to požádala.“

Výčitky svědomí zaplaví mé žíly. „Neměla jsem mu říct, aby šel pryč.“

„Ach, zlato. Skutečným problémem je, že jsi ho pustila dovnitř a teď se bojíš.“ Její hlas změkne. „Chápu to. Cítila jsem se takhle s Maxem. Ale ty máš tu výhodu, že víš, co se stane, když ho odstrčíš. Víš, jak se cítíš a víš, že tentokrát tu nebude žádná další šance. Chce tě, Amando. Vše z tebe. To dobré a špatné. Tentokrát se neboj. Odevzdej se mu. Víš, že by ti nikdy neublížil.“