W-HH - 2. kapitola

Překlad: Liv

Kate byla v ložnice a vybalovala posledních pár krabic. Konečně našla svoje pyžama, ale když nesla plnou náruč do komody a otevřela zásuvku, čekal tam na ní stoh zbrusu nových pyžam ve všech barvách.

Ian byl ve své kanceláři a zapojoval kabely počítače. Měl na sobě džíny a vybledlé tričko s nápisem HACKUJU NAHÝ. „Čau, krásko.“

Vyhoupla se na stůl. „Hezké tričko.“

„Našel jsem ho v krabici, kterou jsem už roky neotevřel. Je to suvenýr z hackerské konference, které jsem se zúčastnil před dávnou, dávnou dobou. Nevěřila bys, jak jsem za tu dobu vyzrál.“

„I teď tě sotva zvládám. Nedokážu si představit, že bych tě v té době mohla snést.“

„Musím přiznat, že jsem byl pěkné kvítko.“

„Jsem skoro hotová s vybalováním. Ukázalo se, že mě navštívila pyžamová víla. Jen jsem ti přišla říct, že to naprosto miluju, jo? Nemůžu se dočkat, až si je vezmu na sebe.“

Mrkl na ní a její srdce poskočilo, protože nikdo při mrkání nevypadá víc sexy, než její manžel.

Natáhl se po obálku, kterou měl na stole. „Něco pro tebe mám.“

Kate zkoumala Virginský řidičský průkaz s její fotkou a jménem Diane Smith. „Divné. Nevzpomínám si, že bych si šla zařizovat nový řidičák. Kdes to vzal?“

„Vyrobil jsem to.“ Vypadal tak pyšně.

„Je to falešné?“

„Je to legální… trochu. Naboural jsem se do jejich sítě, vyrobil naše řidičáky a pak je nechal poslat do našich nových PO boxů. Nebylo to tak těžké. Asi by to zvládla i tvoje máma.“

„Prosímtě, to jí neříkej. Ukaž mi tvůj.“

Natáhl se po své peněžence a vytáhl svůj průkaz. Použil fotku, kterou vyfotila pár týdnů před svatbou, na které byl opálený s rozcuchanými vlasy. Blonďatý surfař. Stálo tam jméno Will Smith. Rozhodli se, že jejich prostřední jména budou dobrý kompromis: dost povědomé jméno, aby na něj slyšeli, ale dost obyčejné, aby byli anonymní. Největší strach při hledání nového domu měla Kate z toho, že Ianovi řekne jeho jménem před Lindou, ale naštěstí se to nestalo.

Kate mu podala kartu zpátky. „Tohle je až moc podobné Panu a paní Smithovi. Jestli opravdu zjistím, že jsi nájemný vrah, budeš mít velký problém.“

„Přísahám, že nejsem nájemný vrah. A z právního hlediska jsi Katherine Diane Bradshawová a já mám dokumenty, které to potvrzují. Jsou jen bezpečně skryté. Online záznamy ale bohužel chybí. To je škoda.“

Kupní smlouva na dům je napsána naIanovu novou společnost a neobjevují se na ní jejich jména – ani pravá, ani jiná.

Ian zastrčil kabel do otvoru v monitoru a vlezl pod stůl. „Co máš dneska na pořadu dne?“

„Musím vybalit ještě pár krabic a pak se staví dekoratérka. Volala dnes ráno.“

Měli sotva dost nábytky, aby v tom velkém domě zaplnili jeden pokoj. Linda dala jejich jména dekoratérce, kterou předtím zmínila a dneska Kate měla hovor od ženy jménem JadeLynn.

„Taky mi volala. Dal jsem jí tvoje číslo a řekl jí, že to vedeš.“ Vykoukl zpoza stolu a zapnul počítač i oba monitory.

„Kdy máš sraz s Phillipem?“ zeptala se Kate.

„V poledne. Říkal, že toho musíme hodně probrat, takže se asi vrátím až na večeři.“

„To je v pořádku. Jade nemá ani dušení, do čeho se dostala. Mám pocit, že nám to zabere celý den.“

JadeLynn dorazila s plnou náručí designových knih a obrovskou taškou, která jí visela na rameni. Upravila si tašku a natáhla ruku. „Diane? Jsem JadeLynn.“

„Pojďte dál,“ řekla Kate, potřásla si její rukou a otevřela dveře dokořán. „Ráda vás poznávám.“

„Nápodobně.“

„Nechte mě vám s tím pomoct.“

„To by bylo báječné,“ řekla Jade a podala jí knihy.

„Pojďme do kuchyně,“ řekla Kate. „Můžeme to všechno roztahat na stole.

Kate odhadovala, že má Jade něco přes třicet let. Měla blond vlasy v dlouhém culíku, který měla přes rameno a oblečení měla stejně jasné a barevné jako vzorník barev, který vytáhla z obrovské tašky.

„Kolik ze stávajícího zařízení domu máte v plánu nechat?“ zeptala se Jade.

„Nic z toho. Můj styl je trochu veselejší. Míň…“

„Koňský a lovecký?“

Kate se usmála. „Přesně.“

„Pojďme si udělat představu o barvách a texturách, které se vám líbí. Než odejdu, vyfotím si každou místnost a pak se vrátím do obchodu a vyberu věci, které by se vám mohli líbit. Pak je společně projdeme, ať se na ně můžete podívat.“

„To zní skvěle, ale nechci utrácet.“

Jade se zasmála.

„Co je k smíchu?“

„Váš manžel mi řekl, že tohle řeknete.“

Ian na cestě domů vyzvedl pizzu. Vzali si talíře do obývacího pokoje a sedli si na pohovku, která byla v IanověMinneapolisovém bytě. Gauč Kate byl v ložnici s Ianovou postelí a Jade slíbila, že veškerý nový nábytek bude ladit s tím, co si budou chtít nechat.

„Jaká byla schůzka?“ zeptala se Kate. „Hacktivisti pořád trápí Phillipa?“

„Myslím, že mu přináší spoustu starostí. Rozšířil seznam systémů, které chce zamknout.“

„Zeptal ses ho na to?“

„Trochu. Neřešili jsme detaily.“

„Proč. Nemůže se o tom bavit?“

„Může. Jen o tom nepotřebuju slyšet, když na tom s ostatními nebudu pracovat.“

Kate viděla touhu v jeho tváři a věděla, že by na tom chtěl pracovat s nimi.

„Jsi si jistý?“

„Na sto procent.“ Rychlost, s jakou Kate ujistil, že na tom nezáleží, jí dokázal, že na tom absolutně záleží. „Phillip to zvládne i beze mě. Pořád má Charlieho.“

„Kdo je Charlie?“

„Někdo, kdo byl v pracovní skupině skoro stejně dlouho, jako já.“

„Je stejně dobrý jako ty?“

„Nikdo není tak dobrý, jako já.“

Kate se zazubila. „Je aspoň o trochu skromnější, než ty?“

Sáhl po dalšímu kusu pizzy. „Možná trochu.“

„Takže ti opravdu nevadí, že nejsi v té pracovní skupině?“

„Zakládám tu novou společnost a hromadí se mi testy na penetraci, takže bych na to stejně neměl čas.“

Kate mu to nějak nevěřila.

Napil se piva. „Jak to šlo s Jade?“

„Bylo to produktivní. Moc se mi líbí.“ Kate vysvětlila Jadenin proces a vyprávěla o tom, jak si vyfotila každou místnost a vrátí se s několika možnostmi.

„To zní jako velký projekt.“

„Rozhodně mě to zabaví.“ Kate si nikdy nepředstavovala, že bude své dny trávit výběrem barvy do místností a zvažováním, jestli chce nábytek čalouněný nebo z kůže. Bylo to stejné, jako když Ian prohlašoval, že mu nevadí nebýt součástí pracovní skupiny.

Kate se snažila nevracet se k tomu, že i navzdory jejich ujištění o opaku, ani jeden z nich nebyl se svou volnou na sto procent spokojený.