TD - 25. kapitola

Překlad: Marťa

Jason byl tady. Jason byl v LA. Och, sakra, ne. Jak se odvažuje jezdit za mnou do LA, jakoby měl v plánu udělat nějaké velké, romantické gesto? Jsem prostá holka. Jediné romantické gesto, které potřebuji, je vědět, jestli CHLAP JE NEBO NENÍ ŽENATÝ.

Vstala jsem z gauče a zkontrolovala svůj odraz v zrcadle na chodbě. Ach bože, ve vlasech se mi zabydlela rodinka mývalů a teď plánují, že si tam udělají trvalý domov. Na tváři jsem měla nalepený bonbón, což se mi zdálo podivné, dokud jsem si nevybavila mlhavou vzpomínku na Cammie, která je odvážně házela přes celou místnost, aby zjistila, jestli je dokážu chytit do pusy.

Zkoušely jsme to alespoň padesátkrát a zřejmě jsem je všechny nesundala, než jsem omdlela na gauči, což byl důvod, proč jsem měla celou tvář olepenou cukrem.

Sloupla jsem si větší kus z tváře, ale zůstal mi tam ještě kousek, který jsem nestihla sundat, než jsem došla ke dveřím. Protože jsem tím nemohla nic udělat, strčila jsem si bonbón do pusy a otevřela dveře. (Dostala jsem se ve svém životě opravdu hluboko, takže pokud byste si mohli ponechat svůj úsudek pro sebe, byla bych vám vděčná.)

Když jsem otevřela dveře, Jason se opíral o rám s hlavou sklopenou a zíral na podlahu. Jakmile se dveře otevřely, střelil po mě pohledem a strčil do dveří.

„Jistě, vítej v mém bytě, kreténe,“ řekla jsem, uhýbajíc mu z cesty, když za sebou zavřel dveře. „Chtěl bys láhev něčeho zasraně ledového nebo kurevské martini?“

Nekontrolovala jsem to, ale předpokládala jsem, že někde v bytě usnula i Cammie a doufejme, že bude dost chytrá, aby nepřišla a nepřipojila se k nám během boje, který se chystal propuknout.

Sledovala jsem, jak míří do kuchyně, a pak se otáčí zády k mramorovému ostrůvku.

Vřelo to v něm, hruď se mu hněvem zvedala a klesala, ale nehodlala jsem se vzdát. Ten parchant se na mě mohl dívat, jak chtěl.

„Odešla jsi, aniž by sis vyslechla moje vysvětlení a teď si myslíš, že máš právo si myslet, jak jsi ukřivděná.“

Navlékl to hezky, ale stejně to znělo, jako letitá výmluva: „To není tak, jak to vypadá.“

Zvrátila jsem oči v sloup a složila ruce na prsou, a teprve pak si uvědomila, že nemám podprsenku. Očima jsem střelila k pohovce a uviděla jí, jak odpočívá na vrcholu láhve od šampaňského. Očividně jsem neměla zájem v ní spát.

Skvělé, takže se budu hádat bez podprsenky a se všivákem bonbónem na tváři.

„Na tom nesejde,“ odpověděla jsem, protože jsem věděla, že mu to ublíží. Nebyla jsem schopná vžít se do svého vzteku ze včerejška. Nebyla jsem připravená myslet racionálně nebo ho nechat, aby se mi sladkými řečičkami vetřel zpátky do života. Jen jsem se chtěla schovávat za kousavé komentáře, dokud nebude naštvaný tolik, aby odešel sám.

„Mluv se mnou.“

Oh, nasrat.

„My nemluvíme, pamatuješ? To nebylo součástí naší dohody.“ Zamávala jsem na sebe a na něj, abych svá slova zdůraznila. Měli jsme sérii jednorázovek. Znovu a zase. Takže pojďme nepředstírat, že jsme něco víc. Jako svojí jednorázovce, jsi mi neřekl, že máš manželku, takže mi nemusíš nic vysvětlovat.“

„To jsou kecy a ty to víš.“

Zasmála jsem se. Nevěděla jsem nic. Jedinou věc. Myslela jsem, že jsem dost opatrná, abych se nezapletla s mužem, který se mnou nemůže být. Místo toho jsem měla sex se ženáčem, jako nějaká šlapka.

Když jsem ho slyšela zpívat v jeho pokoji, myslela jsem si, že je ta píseň pro mě. Ale ta písnička byla pro jeho ženu.

Nikdy nebyly pro mě.

Tentokrát jsem si připadala, jako naprosto pomatený idiot. Zírala jsem na optický klam. Jako bych najednou uviděla skutečný obraz. Obraz mě, jak jsem se nikdy nemohla vrátit zpět k tomu, jaká jsem byla předtím. Má mysl věděla, co bylo skutečné a co falešné. Toto poznání mi způsobilo, že mi znovu vyhrkly slzy, což jsem před Jasonem nechtěla.

„Myslel jsem, že jsi mi řekla, že tu situaci zvládneš. Souhlasila jsi s tím, i když jsem ti řekl, že je to pro mě složité.“

„Já vím!“ Křikla jsem, neschopná dál skrývat své emoce. „Myslíš si, že to nevím?“

Měla jsem v sobě dost sebepohrdání, nepotřebovala jsem, aby mi ještě říkal, že je to ve skutečnosti moje vina.

„Tak proč teď utíkáš?“ Zeptal se a udělal krok od ostrůvku.

„Proč utíkám? Zeptala jsem se a mávala kolem sebe rukama. „Protože jsi ženatý! Což mě staví do kategorie domácího škůdce. Uvědomuješ si to, že? Uvědomuješ si, že tím, že jsi mi neřekl pravdu, jsi mě donutil být tou druhou ženou, aniž bych si uvědomila, že jí jsem? Já nejsem špatný člověk. Nechci spát se ženatými muži.“

Zajel si rukama do tmavých vlasů, sevřel je v pěst a na okamžik zavřel pevně oči.

„Ano – technicky vzato jsem ženatý. Ale ne proto, že bych Kim miloval. Nikdy jsem jí nemiloval.“

Zasmála jsem se, ale znělo to spíš, jako když skřípete nehty o tabuli. „To pro mě nic neznamená. Vsadím se, že v téhle situaci to říká polovina ženatých mužů.“

Konečně spustil ruce dolů a během vteřiny stál u ní. „To není to, co mám na mysli, Brooklyn. Kim je s jiným mužem. Ten prsten na její ruce je od jiného muže.“

Do jakých sraček jsem se k čertu dostala?

„Lacy není moje dcera, a když jsme byli manželé, vychovával jsem jí, jako by byla. Snažil jsem se jí adoptovat, ale Kim, mi to nikdy nedovolila.“

Ucouvla jsem ke kuchyňskému pultu a zkřížila ruce na prsou, připravená vyslechnout si to, co mi musel říct.

„Když Kim podala žádost o rozvod, neměl jsem na Lacy žádný nárok. Kim ji mohla odvézt, kam by chtěla a já už bych jí nikdy neviděl. Není moje, to vím, ale cítil jsem, jako bych celou rodinu ztrácel a nemohl jsem s tím vůbec nic dělat. Takže, když jsi včera zmizela z Montany, aniž bys mě nechala to vysvětlit, připomnělo mi to, proč jsem to mezi námi nechtěl komplikovat.“

„Proč jsi mi prostě tohle všechno neřekl?“ Zeptala jsem se ho.

„Nechtěl jsem to. Chtěl jsem tě od nich udržet stranou. Měla jsi mi pomoct napsat píseň, a pak odejít,“ řekl.

Jeho slova už neměla schopnost mi ublížit. Zjevně jsem si jeho hněv zasloužila, ale nemohla jsem tam jen tak stát a nechat ho, aby se o to dál snažil.

„A to je přesně to, co jsem udělala,“ tvrdila jsem. „Odešla jsem, jakmile byla píseň hotová.“

„To je celé?“ Zeptal se Jason a upřeně se na mě díval.

Chtěla jsem zakřičet: „Ne, to není všechno!“ Místo toho jsem jen přikývla. „To je celé.“

Neptala jsem se na to. V sedmadvaceti jsem takové problémy nepotřebovala. Potřebovala jsem něco jednoduchého a snadného. Potřebovala jsem někoho, kdo je připravený se usadit.

Zhluboka jsem se nadechla. „Je mi vážně líto, čím vším procházíš, Jasone, ale já prostě potřebuji nějaký prostor. Oddych,“ řekla jsem a cítila se ve svém rozhodnutí sebejistě.

„Řekni, co si opravdu myslíš, Brooklyn,“ řekl a postavil se přímo přede mě, takže jsem musela zaklonit hlavu, abych se mu mohla podívat do očí.

„Říkám jí.“

Zavrtěl hlavou. „Řekni pravdu.“

„Nemusím,“ řekla jsem a cítila, jak mi po tváři sklouzla první slza. „Napsala jsem to v písni.“

Zavřel pevně oči, když vstřebával má slova a cítil, že je to konec. Prohlížela jsem si rysy jeho tváře, tolik poznamenané hněvem a smutkem. Když znovu otevřel oči, neřekl ani slovo. Tři sekundy jsme se na sebe dívali.

Tři… Dva… Jedna. A pak byl pryč. Byl pryč a vchodové dveře za ním bouchly tak silně, až nadskočily v pantech. Já se zhroutila na podlahu.

Zatlačila jsem si hřbety dlaní na oči a plakala. Nechala jsem ze sebe proudit emoce, které jsem cítila po celou dobu, kdy jsem byla s Jasonem, ale nemohla jsem je dát najevo. Věřila jsem, že dokážu být taková žena, která by mohla mít sex bez závazku, mít orgasmus bez vztahu. Ve skutečnosti jsem lhala stejně, jako Jason.

„Páni. Slyšela jsem právě, že ses rozešla s JasonemMonroem?“ Zeptala se Cammie, která se najednou objevila přede mnou.

Zasmála jsem se tomu, jak se mýlila. „Ne. To byl konec naší spolupráce,“ objasnila jsem a snažila se, aby se mi slzy nasákly do dlaní, než stečou až na moje nohy.

„Páni. Není divu, že jsi sólová umělkyně,“ řekla Cammie, naklonila hlavu na stranu a prohlížela si mě s ostražitým pohledem.

Protočila jsem očima a rozhodla se předstírat, že je všechno v pořádku. Dlouho jsem žila bez lásky a teď se k tomu vrátím. Jednoduché, jako facka.

„Kam jsi dala pytlík s bonbóny?“ Zeptala jsem se.

Snažila se zakrýt úsměv. „Donesla jsi je tvému sousedovi přes chodbu a řekla mu, že může mít orgie s nimi, protože ty už jsi s nimi skončila.“

Do prdele. „Ne, to jsi neudělala.“

Vážně přikývla. „Ale ano.“

Připleskla jsem si ruku přes oči. „Skvělý. Musím jít něco dělat.“

***

Druhý den ráno přišel poslíček a předal mi dokumenty od Jasonových právníků, ve kterých bylo podrobně popsáno, co mám a nemám dovoleno říkat na veřejnosti nebo tisku. Náš vztah, jako celek, byl tabu. Během tiskovky před Grammy, jsem byla poučená, abych nezávazně konverzovala. Do tisku se nesměly dostat zmínky o Lacy nebo Kim. Pokud bych ty podmínky porušila, mohl by se mnou Jason vést soudní spor.

Nemusela jsem to podepsat. Pokud chtěl všechno udržet v tajnosti, měl mi to všechno vysvětlit předem a měla jsme to podepsat hned na začátku.

Přesto mi ten dvoustránkový dokument rozdrtil už tak zlomené srdce. Byla jsem oproštěná od toho, s čím jsem chtěla být svázaná.

Po dvou hodinách dusení se nad papíry, jsem je podepsala a ručně do nich, za svůj podpis, připsala „jdi do prdele“.