SD - 15. kapitola

Překlad: Tanulka

Sela

Poprvé za šest měsíců se opravdu domnívám, že jsem od své pomsty k němu opustila.

Na okamžik přemýšlím o tom, co by se stalo, kdybych se zaměřila spíše na to, co mám teď s Beckem. Dal mi mnohem víc, než jen peníze na mé vzdělání. Dal mi potěšení a respekt. Dal mi sebevědomí. Beck udělal to, že se nepovažuji za oběť. Bez té tíhy na mých ramenou se musím ptát, proč mám té pomsty zapotřebí. A co by se stalo, kdybych nechala hněv a vztek odejít a nechala tento prostor ve mně, který zanechají prázdný pro Becka. Myslím, že někde hluboko v srdci vím, že by tu prázdnou díru zaplnil dokonale.

Ta myšlenka je vzrušující a děsivá zároveň.

Trvá to jen chvíli, než si uvědomím, že dnes večer Beck zachránil další ženu ze spárů JTho. A co další ženy? A další a další po nich?

Vzhledem k tomu, že zatímco si Beck myslí, že je to ojedinělý incident, já náhodou vím, že zebra nemění své pruhy.

Když jsem viděla JTho odvážně a jistě sypat prášek do dívčina pití, byla jsem přemožena beznadějnou situací, zaplavena nic netušícím strachem a zaplavena bolestivými vzpomínkami na hanbu a ponížení. Můj žaludek byl kyselý, objevila se mi nevolnost a omráčené fascinovaně sledovala Becka, jak jde od baru.

Bylo to skoro jako ve zpomaleném filmu, když rozzlobeně vykročil k JTmu a táhl ho hrubě pryč. Sledovala jsem, jak zařval na svého partnera napříč chodbou, ve tváři sinalý a zarudlý. Vnitřně jsem si zpívala, zabij ho, zabij ho, zabij ho. Chtěla jsem, aby Beck byl mým andělem pomsty a byla jsem zklamaná, že jsem neviděla krveprolití předtím, než zmizel z mé viditelnosti.

Chtěla jsem ho následovat, ale byla jsem jako přimrzlá na svém místě. Rozechvěle jsem usrkávala své martini, až jsem ji nakonec měla prázdnou a odsunula ji stranou. Co když Beck zavolá policii a JTho zatknou? Jak bych se pak k němu mohla dostat?

Ale možná, kdyby se to stalo, tak bych mohla jít na policii i se svým příběhem a oni by mu přišili i moje přepadení. To by pro mě nebylo ideální, protože i když jsem to zvažovala tuhle cestu, poprvé jsem si uvědomila, kdo JonathonTownsend byl, a okamžitě jsem od toho opustila, protože to pro mě nevypadalo dost uspokojivě. Potřebovala jsem znát identitu všech svých násilníků a nebyla tu záruka, že by trpěl. Také nechci, aby JT dále naplňoval tuto zemi. Ačkoliv se mi líbila představa JTho trpícího ve vězeňské cele, nechci se vzdát toho, že uhasím jeho ubohý život a tím přestane existovat jeho ubohé zlo. Na závěr bych chtěla, aby JT trpěl, než s ním skončím. Chci, aby měl strach, chci, aby se mě bál, jako jsem se bála já jeho. Chci, aby všichni trpěli, i když nemůžu na mě přenést všechny hrůzy, které spáchali oni na mě, mohu alespoň ukončit jejich životy utrpením, ne? Nechat je pocítit jejich vlastní zlo, sociopatycké  životy?

Vypité martini mě uvnitř zahřálo, vzala jsem svou kabelku a následovala oba ven. Součástí kabelky byl i můj Walther PPK.

No dobře, byla to mámina zbraň. S mou psychiatrickou historií neexistoval žádný legální způsob, jak bych získala povolení, ale mám ji teď ve svém vlastnictví. Asi měsíc poté, co zemřela, jsme já a otec procházeli její věci. Oblečení jsme darovali útulku pro bezdomovce a táta trval na tom, že si mám nechat skromnou sbírku šperků s výjimkou snubního prstenu. Všechny její drobnosti zůstaly na svých místech v domě mých rodičů, s výjimkou pár věcí, které v průběhu minulého roku postupně zmizely. Myslím si, že je to vlivem Marie. Počítám s tím, že je táta dal do krabice, kde na mě čekají, až je budu chtít.

Moc tam toho nezbylo, kromě jejích šperků a mám její zbraň. Moji rodiče měli zbraně snad odjakživa, co si vzpomínám. Vyrůstala jsem s nimi, od doby, kdy jsem byla malá holka, a táta nás o víkend bral střílet na terč.

Někdy jsme za mlhavého ráda stříleli do plechovek od piva nebo do naplaveného dřeva na McCluryho pláži. Jindy jsme jezdili do hor, kde bylo snadné dostat se pryč od lidí a střílet do tichého lesa. S pistolí jsem se cítila spokojeně. Věděla jsem, jak ji použít a střílet.

Moje schopnost střílet na dálku je na hovno a vzhledem k mému nelegálnímu držení zbraně jsem s tím nemohla nic udělat, mám v úmyslu setkat se s JT tváří tvář, až ji použiji.

Nenechám si to ujít.

Ale nakonec, než jsem mohla vyběhnout z tanečního sálu a zahájit chladnokrevnou vraždu, která zmírní moji bolest, Beck se už vracel ke mně. Jeho čelist byla pevně zatnutá, oči tupé a ponuré. S rychlostí, která mě překvapila, se myšlenky na pomstu a krvavou smrt rychle odpařily a já jsem byla plná obavami o Becka a jeho klid.

Není pochyb o tom, že to co viděl, ho trápí.

Také není pochyb o tom, že je to člověk, který se nechal rychle vyprovokovat a tvrdě reagoval. Moje empatie k Beckovi vlastně předběhla nenávist vůči JTmu a byla jsem nucena mu pomoci zmírnit jeho úzkost. Je pravda, že tanec, mohl být hloupý nápad, ale v této bezprostřední situaci jsem k němu natáhla ruce do jeho, jako uklidňující mód.

Byl napjatý, třesoucí se s potlačovanou zlostí, když mě vzal za ruku a druhou mi přitiskl na záda, v ten moment jsme se k sobě přitiskli a cítila jsem, že se mu uvolnila ramena a zhluboka si vzdychl. Hned poté přišlo Beckovo pozvání, abych zůstala v jeho bytě na dobu neurčitou a řekl, že zrušíme naši dohodu ohledně Sugar Baby, kterou jsme spolu sepsali.

Potom mě pozval, abych s ním strávila Díkuvzdání.

Abych se potkala s jeho sestrou a neteří.

Říkal mi, že jsem se pro něho stala důležitou.

Všechny ty věci, které jsem si nikdy nepředstavovala, že bych získala, když začnu s tímhle úkolem.

A znovu přemýšlím, jestli hledání odplaty není cesta pro blázna, když teď vím, co můžu ztratit. Nejlepší scénář je, že dotáhnu mé plány ohledně vraždy a Beck se to nikdy nedozví. Budeme spolu šťastni až do smrti. V nejhorším případě mě chytí a strávím celý život ve vězení a ztratím vše, co mohlo mít nějaký potenciál na normální a plnohodnotný život.

„Můžeme odsud vypadnout?“ Ptá se mě Beck drsně, jeho ruka mi smyslně tře spodní část zad.

„Myslím, že ano,“ říkám mu, když zvednu hlavu z jeho ramene a podívám se na něho.

Usměje se na mě, skloní ke mně hlavu a tře si svůj nos o můj. „Jen chci být s tebou o samotě. Daleko od těchto sraček.“

S mírným sklonem obličeje, moje ústa najdou jeho a odpovím mu polibkem s jazykem hluboko v jeho puse, který v něm vyvolá hluboký sten a přitáhne si mě blíž, abych mohla cítit jeho počáteční erekci vzdouvající se v jeho kalhotách.

Adrenalin, hluboké emoce a sexuální touha v jeho očích mě zcela přemůžou.

„Pojďme,“ zamumlám a to je vše, co potřebuje. Vede mě mimo taneční parket, skrz taneční sál do hotelové haly a cestou vytahuje mobilní telefon z kapsy. S několika rychlíky kliky volá svému řidiči a říká mu: „Jsme připraveni. Vyzvedněte nás.“

Beckova ruka je pevně na mě a vycházíme do mrazivého vzduchu. Neřeknu ani slovo a jen soustředěně zírám na ulici, dokud nevidím limuzínu, která se k nám blíží. Nechce čekat na řidiče, sám mi otevírá zadní dveře a pomáhá mi dovnitř.

Leze dovnitř hned za mnou a říká řidiči: „Můžete nás odvést zpět domů, ale kružte okolo, dokud Vám neřeknu, že máte zastavit.“

Řidič jen řekne, „Ano, pane,“ Beck stiskne tlačítko a okno, které nás odděluje, se uzavírá.

Beck si sedá zpátky vedle mě na sedadlo a já lapu dech překvapením, když se otočí, dá mi ruce na boky a přitáhne si mě na klí, aby mi jeho erekce tlačila na zadek. Záda mám přitisknutá k jeho hrudi a jeho ruce krouží mým pasem. Umístí své rty na moje ucho a zašeptá: „Potřebuju tě právě teď. Nemůžu čekat.“

Hlava se mi točí a celé moje tělo se zmítá v horečce způsobené chtíčem, nikoliv z kompromitující situace, ale z jeho potřeby, která je slyšet z jeho hlasu. Odpovídám tím, že kroutím zadkem a tlačím se dolů k němu.

Beck sténá potěšením…bolestí…nevím, ale pak se jeho ruce dotknou lemu mých šatů a táhne látku nahoru po mých nohách, kolem boků až do pasu. Když má šaty z cesty, jeho ruce vklouznou mezi moje nohy a prsty strčí pod mé bavlněné krajkové kalhotky. Sotva je jeho ruka v mých kalhotkách, dotýká se mého klitorisu a namáčí své prsty do mě, klouzajíc dovnitř a ven. Moje podpatky bouchnou do koberce na podlaze vozu, když narovnávám nohy a moje záda se stočí do oblouku pryč od něho a hlava položenou na jeho rameni pro pákový efekt.

„Tak je to v pořádku,“ vrčí, když mě šuká prstem, pohybující se druhou rukou po mé hrudi, štípá mě do bradavky přes hedvábné šaty. „Chci, aby ses mi udělala na ruce, miláčku. Udělej se pro mě, Selo.“

Moje oči se mi protočí k hlavě, jak mi hrozí, že mě mé potěšení pohltí. Jeho ohnivý dotek, jeho sprostá slova, pouhá skutečnost, že ani nemohl čekat a odtáhl mě z hotelu závodní rychlostí. Napadlo mě, jestli řidič ví, co tady děláme, co mi tady on dělá a Bože pomoz mi…to mě vzrušuje ještě víc.

„No tak, Selo,“ zavrčí Beck a jeho tuhý penis mě ze spodu brousí do zadku. „Udělej se pro mě, ať tě můžu ošukat. Prosím, dej mi to…potřebuju být v tobě.“

A do prdele…dávám mu to s výkřikem, který se rozléhá limuzínou a není pochyb o tom, že to řidič slyšel. Moje pánev se zvedne, hýbe se proti jeho ruce a zvířecí zvuky uvolňují proud slz.

„Ach, do prdele, to je žhavý,“ říká Beck, když pokračuje třením v kruzích mého klitorisu, zatímco se třesu v jeho objetí. Moje hlava se stále točí, moje tělo je slabé, když mě Beck drží v náručí a přitáhne si mě obkročmo na klín, takže teď jsem proti němu.

„Rozepni mi kalhoty,“ říká bezodkladně a jeho ruka se vrhne do kapsy pro peněženku. Klekám si a rychle rozepínám jeho opasek, když on se snaží vyndat kondom, oba naše hrudníky se těžce zvedají v živelném zápalu.

„Kurva,“ vyštěkne Beck flustrovaně, když odhodí peněženku. „Zatraceně, nemám kondom.“

Mé ruce zamrznou, zvednu hladu a podívám se na Becka. Jeho tvář je zaplavena bolestí a potřebou, znatelnou i v jeho roztřeseném hlase, když se mi podívá přímo do očí a říká: „Bože…Kurva chci tak moc být v tobě.“

Věřím, že ten zvuk, který slyším je moje kamenné srdce, které se prasknutím otevřelo v reakci na Becka. Váhám jen chvíli, než moje ruce opět začnou pracovat na jeho vzrůstu.

„Prosím, Selo,“ skřehotá, když se jeho prsty zatínají do mých stehen. „Vykuř mi ho…ulev mi od bolesti.“ Otevřu mu zip, stáhnu kalhoty a dostanu se do jeho boxerek a osvobodím jeho penis. Vyskočí mi do ruky a na jeho špičce se leskne perlička rozkoše. Dívám se něho, jak je tvrdý a pulsující potřebou, tvrdě ho zmáčknu, sjedu po něm několikrát nahoru a dolů.

Beck sténá a jeho hlava se zakloní do sedadla, oči pevně zavřené. „Prosím, Selo….“

„Pst,“ zamumlám, když mu slézám z klína. „Udělám tě.“

Jeho otevřené oči mě fascinovaně sledují, jak si klekám na koberec limuzíny před jeho klín. Jednu ruku mám na jeho stehně a druhá mačká kořen jeho penisu, když si špičku beru do úst a s lehkostí ho saju. Beck sténá a obě ruce zamotá do mých vlasů na obou stranách mé hlavy. Lehce mě popadne pro držení mé stability a ne pro vynucení děje.

Není to poprvé, co mám Becka v ústech, ale je to poprvé, co jsem to opravdu chtěla. Poprvé v mém sexuálním životě, kdy jsem viděla krásu takového intimního aktu a dávám si načas v jeho sání a lízání, takže si tento okamžik vychutnávám. Jsem rozpolcená mezi chtíčem řídit jeho divokost a ukončení jeho utrpení. Tak dobré, jak je to v tomto okamžiku chci, aby se v příštím cítil lépe. Tak ho zmačknu, lížu a saju, pohybuju se vůči jeho teplé pokožce. Saju ho dál, když jeho ruce uvolní z mé hlavy v očekávání nevyhnutelného děje, který přijde, aby mi mohl penis vyndat z pusy.

Beck je ohleduplný milenec a z jakéhokoliv důvodu mě pokaždé varuje, před tím, než se udělá. Nikdy mi mou neochotu ho polykat nevyčetl a zdálo se, že je spokojen s tím, že ho do polední chvíle hladím. Jsem si jistá, že mi poskytne stejnou laskavost, ale bude překvapen, že to není potřeba.

Teď ne.

Beckovo boky se začnou hýbat a usilují o větší hloubku. Zasténá, když jdu dolů na něj a zabručím, když vzdoruji svou hrudí proti vytáhnutí. Volá mé jméno, když kloužu jazykem dolů po jeho hřídeli a hlasitě nadává, když jemně tlačím na jeho koule. Saju ho rychleji a pohybuji hlavou pro větší důraz, Beck zní jako by ho někdo škrtil.

Pak přijde mírný tah proti vlasům a zamumlá: „Nech toho, Selo. Už budu.“

Zmáčknu ho tvrději, zhluboka se nadechnu a ponořím se dolů, takže hlouběji pohnu druhou rukou a zmačknu jeho koule a usilovně ho saji.

„Kurva,“ křičí Beck, když má orgasmus a já málem sténám uspokojením, když polknu všechno, co nabízí.

Polykám.

Všechno.

A chci, aby toho bylo víc, takže i nadále o saji.

„Panebože, Selo,“ sténá, když ho pořád mačkám, hladím, sjíždím jazykem kolem jeho žaludu ve snaze najít nějaké poslední kapičky, které jsem možná vynechala.

Jeho ruce spadnou z mé hlavy a vklouznou do mého podpaždí a pak mě vytáhne nahoru. Jeho péro vypadne z mých úst a další věc, kterou vím je, že mě chová na klíně s tváří zatlačenou do mého krku. Jeho dech je namáhavý a cítím jeho srdce bušit pod mou rukou, která leží na jeho hrudi.

Beck obtočí paže kolem mě a pevně mě k sobě přimáčkne.

Mé vlastní srdce závodí s jeho a já jsem vzrušená z mého nového objevu. Objevu, který vyvolává otázky, na všechno, co jsem si myslela, že o sobě vím.

Jsem Sela Halstead, nejsem poškozená, jak jsem si myslela, že jsem. I když jsem si myslela, že mi JonathonTownsend vzal všechno, právě teď jsem si uvědomila, že mi nevzal nic. Jen mi poškodil mé vnímání.

Je pravda, že jsem stále dost zborcená, ale naučila jsem se něco velmi dost důležitého, když mi Beck vystříkal mé hrdlo svým spermatem. Zjistila jsem, že intimita je ve skutečnosti něco, co bych se mohla naučit s mužem jako je BeckettNorth a že jsem teprve na začátku odhalení skutečného potenciálu, který mám uvnitř sebe.