neděle 31. července 2016

MO - 21. kapitola

Překlad: Simča

Ahoj holky, dnes jsem měla opravdu po delší době celý den volno, nic nedělání a pohody, taky mi do karet hrálo to uplakané počasí. Užijte si kapitoly MO, příští víkend budeme mít konec. :)
Taky vám dnes posílám ochutnávku A Bloody Kingdom a TheContract. Na pokračování se taky můžete těšit příští víkend. :)

Mějte se hezky, Simča


"Udělali jsme uspořádání špatně." Harper zavrtí hlavou a povzdechne si těžce.
"Objednávku jídla?"(Order – objednávka, uspořádání, příkaz atd…) Ptám se, jak servírka odejde s jejím bločkem v ruce. Jsme v italskérestauraci pár bloků od mého domu. Je narváno, a to i v neděli večer, číšníci běhají kolem s plnýma rukama těstovin.
"Ne. Plán aktivit," říká Harper, přejíždějíc nohu po mé noze. Je to koketa, a lhal bych, kdybychřekl, že si neužívám tuhle jejívřelou stránku. Sedí na proti mně u stolu pro dva. Restaurace jespoře osvětlená svíčkami posazenými na červeno bílých kostkovaných ubrusech.
"Aha. Chceš říct, že jsme měli dezert před večeří?"
"Ano."
"Jsme originální. Mícháme to," říkám, jak Harper sáhne po krajíci chleba z koše.
Uvolněné prameny z jejího vysokého culíku rámují její tváře. Poté, co jsme se umyli, převlékla se ještě jednou. Oblékla si těsný zelený svetr a džíny, spolu s kotníkovými kozačky. Když jsme sem šli, zápasení, abych se nedíval na její zadek po celou dobu, bylo skutečné. Je mi líto, v tomto testu jsem dostal za pět
Počkejte. Není mi to vůbec líto. Pohled na něj stál za to.
Pokrčí ramenem. "Líbí se mi tohle opačné uspořádání. Všechno, se mi dnes líbilo," říká tiše. "Ale vážně…" Utiší se. "Líbilo se to tobě?"
Zasměju se. "To ani zdaleka není správné slovo. Miloval jsem každou vteřinu každé věci, kterou jsme udělali."
Ona se rozsvítí, modré oči se teď třpytí. "Chci, aby to bylo dobré i pro tebe, protože pro mě to bylo úžasné."
"Bylo to pro mě stejné," říkám a jsem v pokušení posunout ruku přes stůl a chytit ji za ruku.Ale něco mě zastaví. Možná proto, že se to zdá jako věc pro pár. Chce býtdočasnými milenci, učitel a student, a vše, co chci, je, aby se jednoduše dostala z hlavní roleabyla sama sebou. Ještě pár nocí a budu určitě mociodsunoutHarperHolidayovou do vedlejší role, pak ji rozhodně vrátím zpět k občasné scény epizody, a bum, než si to vůbec uvědomím, přestane zabírat tolik vzácného místa v části špinavých myšlenek v mém mozku. Což, samozřejmě, jeta největší část. Pro tuto chvíli, se budu zaměřovat na naše lekce. "Pojďme shrnout dnešní výuku. Procvičili jsme oplzlou řeč. Ukázalo se, že jsi přirozený talent."
Hrdě pokrčí rameny,přiloží si ukazováček k jejímu jazyku a předstírá, že namáčí vzduch,nechávajíc ho prskat.
Ukážu na ni. "Taky ses dozvěděla, že je možné mít dokonce více orgasmů, jeden za druhým."
"Měla jsem čtyři za hodinu," říká s širokým úsměvem.
"Jen se pochlub," dráždím ji, pak se zastavím. "Počkej. Jeden byl sólo."
"Stále ho počítám, protože pohled na tebe ve vlaku byl moje předehra."
A právě s tím, jsem znovu připraven. Ona je sexy malý dortíček, a chci se do ní zakousnout. "A taky jsi zjistila, že G-bod není mýtus. "
"Ach, věřím vrcholu. Postavím mu svatyni,"říká, odtrhne kousekchleba a hodí si ho do úst. Když dojí, ztiší hlas. "Chceš vědět ještě jednuvěc, kterou jsem se dozvěděla o tom, co se mi líbí?"
"Ano," říkám, a moje svaly se napnou, a to ne z obav, ale očekávání. Chci ji poznat. Co se jí líbí. Co se jí nelíbí. Co jí dělá dobře.
Uzamkne semnou oči. "Vidět tě se pro mě svléknout," říká, a její hlas teď sklouzne do tohozranitelného tónu, který někdy používá. Sotva patrný úsměv se jí objeví na rtech a zatahá za mé srdce.Mluvíme o sexu, ale taky ne. Zdá se, jako by říkala něco jiného, něco o tom, coznamená se otevřít pro někoho, pouštějíc ho dovnitř. Nebo možná si to chci jen myslet. Napůl si přeju, abych měl google ovládání na Harpeřiny myšlenky a mohl převést to, co právě řekla, do toho, co si malá část mě přeje, aby znamenalo. Ale nejsemsi jist, jak se dostat do kontaktu s touto částí. Tak dlouho jsem byl primárně zaměřen na jednu věc s ženami– rozdivočit je. S Harperto chci taky, ale taky chci ještě něco.
Víc.
Dokonce, i když vím, že to s ní nemůžu mít, a nemá smysl na tom setrvávat.
Místo toho urvu kus chleba, a zakousnu se do něj, abych neřekl příliš odhalujícíodpověď. Servírka přichází se sklenkou vína pro ni a pivem pro mě, zabíjejícvážný moment.
Zbytek jídla je snadný. Mluvíme o práci a filmech. Souhlasíme, že Obvyklí podezřelí majínejlepší zvrat, a pak se přesuneme ke knihám, a které HarryPotter kouzlo bychom nejvíce chtěliudělat. Oba si vybereme schopnostpřemístit se. "Okamžitá doprava. Žádná další letadla, žádná další auta, žádné další čekání," říkám, ťuknu prstem o stůl. "Mohli bychom jít na Fidži právě teď."
"Příští zastávka, Bora Bora."
Dokonce si povídáme o křížovce, a ona je překvapena, když jí řeknu, že ji dokončím téměř každýtýden.
"Každý týden?" Ptá se zvedajíc obočí.
"Když ses upsala této jízdě se mnou, myslela sis, že získáš jenom krásu?" Ukážu na sebe a poklepu si na hlavu. "Taky je tu mozek."
"Nedělní křížovka je opravdu těžká."
Pokrčím rameny. "Mám rád křížovky." Stejně jako tebe. Občas jsi pro mě záhadou.
"Já taky," dodává a někdy máme tolik společného, ​​že mě to až děsí.

***

Po večeři se procházíme po Central Parku. Večerní vzduch je chladný, a závan zlatě hnědých listů poskakuje pod našimi nohami v nočním vánku.
"Miluji podzim v New Yorku," říká, vzhlédneke stromům, jejich větve prosakují barvami,obklopují nás, jak ji doprovázím domů. "Je to moje nejoblíbenější roční období."
"Proč?"
"Miluji podzimní oblečení a šátky," říká, její boty klikají na chodníku. "Podzimní barvy taky – všechnu tu oranžovou a červenou, a zlatou. A vzduch je ostrý, ale ne studený. A většinou se prostě zdá, jako by tohle období bylo proManhattan stvořeno."
"Jak to?"
"Je to romantické. Je to jako kdyby…" Odmlčí se, jako by urovnávala své myšlenky. Zpomalí tempoa podívá se na mě. "Je to, jako kdyby Manhattan a podzim měli chemii. Víš, co myslím?"
"Jako by jim bylo souzeno spolu být?"
"Ano. Přesně. New York byl stvořen pro podzim," říká, jak vysoká brunetka a ještě vyššíblonďákjdou směrem k nám, jeho paže je přehozena kolem jejích ramen. Harper a já se pohneme mírně vpravo, a jejíoči na nich na chvíli přetrvávají.
"A podzim byl stvořen pro New York," přidám, a pak jdu na to. Obalím ruku kolem jejích ramen.
"Je ti zima?"
Zavrtí hlavou. "Už ne."
Ticho padá mezi náspo další blok. Je to divné, protože jsme obvykle tak upovídaní. Ale je to takhle pěkné, procházíme se městem, New York se rozvíjí před námi v celé své kráse na podzim, elegantníbudovy jsou po naší levé straně, klenot parku po naší pravé.
"Teď to vypadá jako rande," říká potichu, a mé srdce se zrychluje, buší proti mé hrudi. Protože by se mi s ní opravdu moc líbilo randit. Víc, než by mělo.
Ale jak seusadí její slova v mé mysli, zajímalo by mě, jestli jsem překročil čáru, kterou nechce, abych překračoval. "Je to v pořádku?"
"Samozřejmě," říká, jako kdyby říkalataková blbost. "Je to stále ještě lekce randění, že jo? Myslím, tím že jen protože jsme přidali sex, neznamená, že pouštíme lekce randění k vodě, ne?"
Mé srdce dostává smyk, krutě buší proti mému hrudnímu koši. Říkám mu, aby zavřelo hubu, protože se nemůžu dostat z role a chtít víc. "Jasně," říkám drsně, ale teď si říkám, jestli večeře nebyla předstírané rande. Trénuje semnou teď i schůzky? Sex je jedna věc, ale zkoušení schůzek,mě užírá.  Nevím proč. Prostě to je tak.
"Myslela jsem si, že jsem byla docela působivá při večeři s tebou dnes večer. Nerozlila jsem na sebe červenou omáčku. Neříkala jsem žádné trapné příběhy, a nemluvila jsem v nesrozumitelných větách po celou dobu, "říká, tropíc si ze sebe žerty.
Přinutím se k smíchu, snažíc se vypustit ping-pong podivnosti v mé hlavě. "Vedla sis zatraceně působivě."
"Víš, co to tedy znamená?" Ptá se, vědoucí úsměv má na tváři.
"Ne."
"No tak. Zkus to,"říká a loktem mě dloubne do žeber.
Mám prázdno. "Nemám zdání. Jsem mimo."
"Ale já myslela, že máš rád hádanky," říká s vtípkem na rtech.
"Ano, ale nemohu vyřešit tuhle," připouštím, můj tón je ostrý. Nevím, jak hrát tuto její hru.
Udělá na mě tsk. "To znamená," říká, zastaví se a přistoupí blíž, a popadnelímeček mé košile, "ževčera v noci v tvém hotelovém pokojibylo to naše první rande, a tohle je naše druhé. A víš, jaký je protokol pro třetí rande. "
Do hajzlu!
Goggle pracuje! Chápu. Ona si oblékla Princeznovský kabát narážek a zítra chce šukat. A to je to, na co se budu soustředit. Ne na tuhle matoucí sračku o randění a schůzkách. Kromě toho,není třeba být nasraný, když ji budu mít dělajíc se po celém mém penisu v době kratší než dvacet čtyřihodin.
Á, tady. Cítím se mnohem lépe s touto představou v popředí mé hlavy. Děkuji mnohokrát, mozku.
Obtočím paži kolem jejího pasu. "Opravdu vím, co znamená protokol třetího rande a zavazuju se k tomu, že ti to plně ukážu a postarám se o tebe."
Potom, protože ji chci dát náznak toho, jak to bude zítra vypadat, a možná taky, protože chci ji připomenout, jak ji v pouhém okamžiku dokážu vzrušit, zulíbávám ji jako šílenec na ulicích Manhattanu,tisknouc ji blíž ke mně. Tiskne svou pánev proti mé rostoucí tvrdosti, a chystám se šeptat špinavévěci do jejího ucha o tom, jak mokrá je. Ale ještě nechci ukončit polibek. Vůbec nechci přestat a zdá se, že ona taky ne.
Do doby, dokud nezastaví autobus, chrlíc hustý oblak výfukových plynů, které ničí moment.
Její telefon zabzučí, jak se oddělíme, a ona hovytáhne z kabelky.
Její ústa tvoří překvapené O, když skenuje její obrazovku. "To je Simon."
Sevřu pěsti a podívám se jinam. Moje čelist je tvrdě sevřená, a nenávidím připomenutí právě teď. On je ten chlápek, do kterého je udělaná. Kurva, je to ten, pro koho ji trénuju, že jo? Na okamžik si přeji, aby se mu nelíbila, aby ji nechal na holičkách, aby ji ublížil, a ona poběží zpátky ke mně. Ale cítím se hrozně, že to pro ni chci.
"Jak se má panHemsworth?" Ptám se, sotva maskujíc hořkost ve svém tónu.
"Je to jen potvrzení informací oslavy," říká opatrně. "Je koncem tohoto týdne. Sobotní ráno,ve skutečnosti." Ukáže mi zprávu, a není to tak, že bych to musel vidět. Je to opravdu jen pracovnízpráva, a jási připadám jako debil za svou na očích vidící žárlivost.
Ale další zpráva se objeví na její obrazovce.

Chtela bys zajit nekdy brzy na kafe? :)

Použil zasranýhosmajlíka. Nemůžu tomu uvěřit. Chci zvednout ruku do vzduchu ve vítězství, protože to je úplnýa absolutní důvod pro zrušení jehomužnosti. "Co je to s tím smajlíkem?"
"Je to roztomilé," říká, a zní trochu zasněně, jako by se jí líbil.
A je to. Prasknu. "Nechoď. Nešukej ho."
Škubne sebou dozadu a podívá se na mě, jako by mi vyklíčily dvě hlavy. Hadí hlavy, založené na jedovatostimého tónu. Založí si ruce v bok. "Co to sakra znamená, Nicku?"
Přejedu si rukou po bradě. Snažím se pustit žárlivosti, ale nenazývá se monstrem pro nic za nic.
"Prostě ještě ne, jo? Nešukej ho, zatímco šukáme my," říkám, držíc se mých slov tak hloupě jak jen může být. Jen myšlenka na to, jak se ji dotýká někdo jiný, mě užírá zaživa.
"Nikdy bych to neudělala." Její tón je plný bolesti.
"No, jak to mám vědět?"
Strčí mě do hrudi, tvrdě. "Vzpamatuj se. Vážně. Říkala jsem ti, že jsem nespala s nikým několik let. Říkala jsem ti, že sotva vím, co dělám v posteli. Nebudu spát s tebou a někýmjiný současně. Ani s ním dokonce nemám v plánu teď chodit." Rukou mávne ve vzduchu. "Nikdy bych nebyla s tebou a někým jiným. Nikdy."
A já jsem kretén.
"Já taky ne," říkám tiše. "Taky nechci být právě teď s někým jiným, a nechtěl jsem naznačit, že ty ano."
Dívá se na mě a vydechne. Oči se jí jak se zdá zjemněly, ale založí si ruce na prsou. Ještě mi nebylo odpuštěno.
Natáhnu se a ovinu paže kolem ní. Nechá mě ji držet, ale neopětuje to. "Je to jen tím, ženikdy jsme si neřekli, že to dělat nebudeme, zatímco děláme tohle. "Ať už tohleje cokoliv.
"Nemyslela jsem, že musíme. Není jasné, že nebudeme? Nebudu s nikým jiným. Ty nebudeš. Je to tak jednoduché. Není to anipravidlo, které musíme stanovit. Prostě to tak je."
A kurva, jak to říká, tak jistě a pevně, tak jasně v tom, kým je, se zahákne v mé hrudi.
Jsem tak úplně v prdeli s touto dívkou. A nemyslím v prdeli jen tímto způsobem. Myslím to v každém směru.

***

Poté, co se vrátím do svého bytu, napíšu ji

Omlouvam se. Choval jsem se jako curak

Vysprchuju se, vklouznu pod peřinu a popadnu telefon. Žádná odpověď, a vše, na co mohu myslet je, že jsem to podělal.

29 komentářů:

  1. Ďakujem za preklad 😍

    OdpovědětVymazat
  2. Srdečná vďaka za preklad... :-);-)

    OdpovědětVymazat
  3. Ďakujem za skvelú kapitolu ❤

    OdpovědětVymazat
  4. Jj už ho má pěkně chyceného, díky.

    OdpovědětVymazat
  5. Jak dlouho ještě tato šaráda bude pokračovat? Děkuji za kapitolu.

    OdpovědětVymazat
  6. Žárlivý Nick ;)...velmi pěkná kapitola ;) děkuji moc za překlad ;) :)

    OdpovědětVymazat
  7. Díky za skvělý překlad a korekturu

    OdpovědětVymazat
  8. Díky za skvělý překlad a korekturu

    OdpovědětVymazat

Děkujeme za komentář! :-)