MO - 14. kapitola

Překlad: Simča

Ahoj holky,

moc se omlouvám, že jsem od úterý neposílala kapitoly pravidelně, jak jsem slíbila. Prázdniny sice mám, ale pracuju, takže moc času není. Po práci jsem unavená a radši jdu odpočívat nebo dělat něco jiného. Na překlad prostě není čas, a když je, tak mám doma určité povinnosti a není na to chuť. Určitě to znáte.

Dnes jsem ale měla celý den volno a neměla co dělat a tak jsem se od překladu nepohnula. Doufám, že tato menší "nadílka" vám udělá radost a odpustíte mi. :)

Od teď během těchto prázdnin, bych to dělala asi tak, že bych posílala kapitoly jen o víkendech a říkám kapitoly, protože jsem schopna toho přeložit víc, když mám celý den volno. To znamená, že se můžete těšit na takovéto nadílky buď každou sobotu anebo neděli. Takhle bych to dělala u všech knih, které mám v plánu o prázdninách přeložit.

Taky vám všem přeju krásné prázdniny a léto plné pohody, odpočinku, lásky, zábavy a radosti. Dávejte na sebe pozor. :)

Simča

Harper má zpoždění, a já nejsem naštvaný.

Nejsem podrážděný.

Nejsem rozčílený.

Jen si vychutnávám tohle India Pale Ale pivo v Spencerově a Charlottině oblíbené hospodě ve Village, což není daleko od jejich domova, a poslouchám Charlotte povídat o jejich svatbě.

"A květinář, poslouchej, jeho jméno je Bud Rose,"(Pupen Růže) říká, její oči jen svítí a jsou zářivé.

"A dělá pupene růží?" Ptám se, protože nemůžu odolat.

"Dokonce ani nebudu mít růže. Chtěla jsem kytici chrpů,"říká, pak položí ruku na Spencerovu paži.Nakloní hlavu, aby se na něj podívala. "Už jsem ti o tom říkala, Snuffaluffagus?"

Tu a tam si tohle říkají navzájem, a nikdy jsem se nezeptal proč, ani to radši nechci vědět.

"Ne, neřekla. Řekni mi teď,"říká Spencer, očima zcela pevně na ni. Do háje, je posedlý, závislý, a připnutý k Charlotte. Ale pak, když se s ní má oženit, mělo by to tak být.

"Ve středověku se věřilo, že dívka, která umístila chrpu polní pod sukni, mohla mít jakéhokoli svobodného mládence, po kterém toužila,"říká se zábleskem v očích jen pro Spencera. "A já jsem získala jednoho, po kterém jsem toužila."

"Ano, to získala," říká, pak se pohne, aby ji políbil.

Polibek pokračuje mnohem déle, než by měl. Dívám se na hodinky; prohlížím si černo-bílé fotografie starých nákladních vozidel na pozemních komunikacích na stěnách; Studuji menu. Když skončím, jejich rty jsou stále spojené, a nevykazují žádné známky oddělení.

"Už to začalo?"

Narovnám se při zvuku Harpeřina hlasu. Je konečně tady a vytahuje židli vedle mě. Tohle je poprvé, co ji vidím po několika dnech, a vypadá… chutně. Má na sobě červený svetr s malými černými knoflíky na přední straně, a nějaký druh krajkového černého živůtku na jejím vrchu. Vlasy má rozpuštěné, dlouhé a hedvábné, spadající přes ramena.

Nemluvil jsem s ní od doby, co jsem jí včera poslal odpověď na ty fotky. Řekl jsem jí, že můj telefon explodoval z horkosti, a to bylo naposledy, co jsem o ní slyšel. Měl jsem absťák.

Nemohu udržet výraz od této nezkrotné touze po ní. Musím ji potlačit, schovat do kufru, zamknout ji a pak hodit do zasranýho dna oceánu. To je jediný způsob, jak mohu zvládnout tuto večeři a svatební oslavy o tomto víkendu, natož abych jí pomohl naučit způsoby, jak být ve městě single, aniž bych na ní chtěl skočit a zbavit se každého chlapa, který se jí líbí.

Polknu a nedbale pokrčím rameny. "Jo, podle všeho to bude takhle na dalších" – odmlčím se a zadívám se na strop - "pět až deset let."

Usměje se na mě, a konečně její bratr a jeho snoubenka od sebe odtrhnou rty.

"Prosím, nepřestávejte kvůli nám," říká Harper. "Mám hodně cos Nickem dohánět, takževy dva byste měli pokračovat v soutěži o Novomanželské muchlování roku."

"Hej! Máme ještě dvě noci, dokud nebudeme novomanželé,"Spencer řekne, pak vstane a obejme svou sestru a říká jemným hlasem, "Tak rád tě vidím."

V rozpětí těchto čtyř slov, se má hruď stáhne, a uzel viny se vyhrabává uvnitř mě. Jistě, technicky mám morální převahu, protože jsem se nikdy oficiálně nedotkl jeho sestry. Nikdy jsem nepřekročil hlavní čáru. Ale ten chlap ji miluje jako blázen a já bych jí neměl povzbuzovat, aby mi posílala fotky punčoch,a mašlí, které prosí, aby byly rozvázané a… přestaň. Prostě musím přestat. I tyhle mašle můžou přivést dospělé muže na kolena.

Po tom, co Harper obejme Charlotte, mi dá kratičké přátelské objetí. Zachytím slabý závan pomerančů ve vlasech a vůni citrusů a to je nová forma mučení, protože vyvolává vzpomínku patnácti minutového polibku před jejím bytem. Musím zůstat silný. Musím odrazit tento chtíč. Drží mě nehybně na zemi, zápasí se mnou a snaží se, abych podlehl. Nerad to dělám, opravdu to zasraně nenávidím, ale představuju si Gina, jak mě v hale pronásleduje, a jo, to řeší tento problém.

Je to, jako sprej Chtíč Je Pryč.

Harper se usadí na židli vedle mě. "Omlouvám se, že jdu pozdě," říká pro každého. "Měla jsem mít zítra večeři, ale přeložila jsem ji na drink dnes večer, takže jsem to musela vmáčknout před vás."

Zaskřípu zuby.

Zkurvený Jason.

Ale počkejte. Připomenu si, že se o Jasona nezajímám. On je v kufru na dně oceánu.

Neptám se, proč posunula večeři k drinku. Neptám se, jak to dopadlo. Vůbec se nebudu ptát, jestli ho políbila.

Protože je. Mi. To. Jedno.

"Jaké to bylo?" Ptá se Charlotte sladce.

Chci se dostat přes stůl a nacpat ji tu otázku zpět do úst. Nezajímá jí to. Nikoho to nezajímá.

"Bylo to v pohodě," Harper odpoví sladkým úsměvem a servírka přijde, ptá se jí, co si dá k pití.

Poté, co si Harper objedná sklenku vína, ženy se vrátí k diskusi o svatebních květinách, a Spencer a já uvízneme v diskusi o pivě. Ztracená touha, kufr v oceánu, a mašle na kalhotkách, to vše vyklidilo prostor.

Chvíli po tom, co dorazí večeře, Charlotte dostane ten vzrušený výraz v očích, mávne rukou a ukáže na mě. "Ach můj bože, viděla jsem, že kniha J právě tento týden vyšla. Mám ji ve svém Kindlu."

Harper vykulí oči a podívá se na mě. "J?"

Do hajzlu. Neměl jsem tušení, že kniha vyjde. Jak sakra ženský vědí tyhle věci?

Charlotte kývne na Harper a ochotně vysvětluje. "J. Cameron. Píše ty šíleně sexy romány. Ona a Nick spolu bývali."

"Jen stěží bych řekl, že jsme spolu byli." Snažím se to zlehčovat.

Spencer falešně zakašle. "Pokud myslíš stěží, že jsi byl její múzou a inspirací, tak určitě." Odmlčí se a ve vzduchu naznačí uvozovky. "´Stěží spolu.´"

"Ty jsi byl můzou J. Cameron?" Harper se ptá, fixujíc se na jméno, které jsem ji nikdy neodhalil. Její knihy jsou velmi populární.

Vrtím hlavou. "Ne. Nebyl jsem její múza. "

Spencer zamumlá pod vousy. "Ano, správně."

Charlotte převezme otěže. "Ona je tak talentovaná a tak nádherná. Ale rozhodně s ní stále nejsi, že ne?"

"Ne. Je konec. Je to již více než několik měsíců," říkám, náhle se cítím zahnán do kouta.

"Dobře," říká Charlotte, spiklenecky se usměje. "Protože se nemůžu dočkat, až ti oficiálně představím

mou sestru tento víkend. Bude tě zbožňovat. Jak by nemohla? Jsi tak hezký, Nicku. Není pohledný, Spencere?" Ptá se, šťouchajíc do Spencera.

Dáví se. "Pokud pohledný myslíš -"

Charlotte natáhne ruku a zakryje jeho ústa dlaní. "Natalii se bude Nick líbit, nemyslíš, Harper? "

Spencer předstírá, že žvýká Charlottinu dlaň.

"Jasně," říká Harper nenuceně.

"Jak by se jí nemohl líbit, že? Je šíleně sexy, že jo?" Ptá se Charlotte, dívá se na Harper a čeká na odpověď.

Harper oddělí ty, aby promluvila, když Spencer kousne Charlotte do ruky.

"Au!" Plácne se ho do ramene a směje se, a ti dva se políbí ještě jednou.

Harper nikdy neodpoví.

Ani o ní po večeři neuslyším. Ani jí nenapíšu.