MMJMNJ - 22. kapitola

Autor: Tsukiko Haruka

Ahojky všem. Omlouvám se za delší prodlevu, ale nebojte se, teď bude jedna kapitola každý den.  Zítra Vás čeká 23., pozítří 24. a pak už jen epilog. To to uteklo že? :D

Překlad písně AFI–TheEmbrace

Sleduji, jak se to rozpadá.

Mohu zmírnit bolest.
Cítit to mizet,
pouze věci zhoršuje.

Přitahuji to díl za dílem.

Rozřezání stužek na plátky mohlo být zavrhnuto,

k pomalému rozkladu.
Mohl by to být dokonalý dárek.

Kéž by si to cítila, zatímco spíš.
Vtlačovat do tebe jedové trny.
Kéž by si to cítila, zatímco se probouzíš.

Snášej své jedové trny.

Dostat se do provozu.

Utíkat s vystavenými noži.
Pátrat tu po slitování,

že jsem příliš slabý si uvědomit.

Co nejhlouběji se nadechnu.
Dostanu se do rozbouřeného moře,
abych utopil tuhle prázdnotu.
To je vše, co si mi tu zanechala.

Kéž by si to cítila, zatímco spíš.
Vtlačovat do tebe jedové trny.
Kéž by si to cítila, zatímco se probouzíš.

Snášej své jedové trny.

Doufám, že to cítíš

Jen doufám, že to cítíš,
jak to pohasíná, temnota nastupuje,

Mohl by to být dokonalý dárek.

Elena

Probudila jsem se uprostřed noci. Ležela jsem na teplé a měkké pokožce. Slyšela jsem tlukot srdce. Že by Ren? To snad ne. Nadzvedla jsem se a zamžourala do tmy. Můj zrak si postupně zvykl na temnotu. Podívala jsem se dolů pod sebe. Jess? Cože? Jess! Začala jsem ho ohmatávat. Je to skutečnost nebo se mi to zdá? Jeho tělo se trochu pohnulo. Jestli je to sen, tak se nechci probudit.

„Musím tě zklamat, ale nejsem modelína na tvarování.“ zašeptal Jess pobaveným hlasem.

„Není to sen!“ vyjekla jsem. „Tak moc jsem se bála, když jsem slyšela, bylo to-„

„Jsem v pořádku.“ ujistil mě dřív, než jsem stihla doříct, co jsem měla na mysli, a pohladil mě po tváři. „Už na to nemysli.“

„Ale jak je to možný? Co se stalo?“ zeptala jsem se zmateně.

„V tom autě vybuchl technik, kterýho zavolal Damian, protože měl podezření, že by v autě mohlo něco být.“

„Udělal to Liam?“ zeptala jsem se víceméně jen řečnicky. Už mě přestalo překvapovat, čeho všeho byl Liam schopný.

„Byla to mafie, se kterou můj otec spolupracuje.“ vysvětlil mi. Pomalu se zvedl do sedu. „Ale neboj se, moje máma shromáždila důkazy, který tátu dostanou do vězení.“

„Jak jsi je tak najednou našel?“

„Máma nechala u Amy klíč. Schovávala ho u sebe celé ty roky.“ řekl. Na chvíli se odmlčel. Natáhl se k lampičce a rozsvítil. „Amy o otci skoro nic nevěděla.“

Zamžourala jsem. „Aha. Jsem ráda, že není tak zlá, jak se zdálo.“

„Ellie, ty jsi hodně plakala viď?“ zeptal se milým hlasem, mezitím, co mi zahlazoval vlasy za ucho.

Přikývla jsem. Nedokázala jsem mluvit. V očích se mi začaly hromadit nové slzy. Musela jsem vypadat hrozně.

„Pojď sem.“ zašeptal. Ihned jsem mu zabořila obličej do hrudníku.

„Bála jsem se, že už tě nikdy neuvidím, sotva jsem tě našla, a hrozně jsem litovala všech těch mých pochybností.“ blábolila jsem. Nemohlo mi být pořádně rozumět, protože jsem mu mluvila do hrudníku a ještě vzlykala.

„Tiše,“ řekl, „je mi to líto.“

Pomalu se se mnou začal kolébat. Šeptal mi sladká slova, dokud jsem nepřestala plakat. Potom mě vzal za bradu. Přitáhl si mě až ke rtům. Na moment zaváhal a zadíval se mi do očí. Přitiskl svoje rty k mým. Náš první polibek mě vzal do nebe. Jess chutnal větrově a svěže, nejspíš po pastě. Nesnažil se o nic divokého. Jen lehké tahy jeho hladkého jazyka. Když se Jess odtáhl, zanechal mě naprosto bez dechu. Dotkl se mě, zatímco mi hleděl do očí. Pohyb jeho prstů jakoby mi na pokožce zanechával nesmazatelné stopy a pokaždé, když našel úplně novou stopu, tak se moje kůže rozezpívala.

„Možná si tvoje slzy vůbec nezasloužím.“ zašeptal najednou smutně.

Zmateně jsem mu pohlédla do očí. „Proč?“

„Víš, asi už mám nemoc z povolání. Nedokáže mě zasáhnout smrt někoho, koho jsem neznal.“ přiznal se zvláštním prázdným výrazem. Vypadalo to, jako kdyby mu před očima probíhala tisícovka hororových vzpomínek.

„Myslíš toho technika?“

„Jo.“ Zamračil se. „Neznal jsem ho, takže jsem cítil jen úlevu, že jsem to nebyl já a pak lítost kvůli Damianovi.“

Vzala jsem ho něžně za obličej a zadívala se mu do očí. „Předpokládám, že si viděl spoustu smrti. Kdyby ses měl u každý složit…“

„Damián je takový. Proto odešel z armády jako první. Rád obětuje život pro ostatní lidi, ale nesnese, když umírají.“ Na chvíli se odmlčel. „Jsem monstrum?“

„Kdyby ano, tak bys měl z jeho smrti radost.“ Zdůraznila jsem svá slova, aby věděl, že je myslím vážně. Přitom jsem přejela palcem po jeho spodním rtu. Nemohla jsem mu odolat potom, co jsem se ho konečně pořádně dotkla svými rty. Proti hornímu byl plnější a šťavnatější, až k nakousnutí. „Měl ten muž rodinu?“

Jess položil své ruce na mé a s hlubokým nádechem zavřel oči. „Prý to byl víceméně samotář.“

„Vyptával ses na něj?“

„Jo, chtěl jsem případně pomoc jeho rodině, kdyby to bylo možné.“

„Vidíš,“ řekla jsem s povzbudivým úsměvem, „jsi dobrý člověk.“

Otevřel oči. Po chvíli mlčení zašeptal: „Polib mě.“

Jess

            S Elenou jsme po našem druhým polibku prospali celý dopoledne. Zbytek dne jsem se lidem snažil vysvětlit, že nejsem mrtvej. Jamesova úleva byla skoro hmatatelná. Málem mě překvapilo, jak moc bych mu chyběl. Nakonec mi navrhl, abych koupil klub Rush, a v tu chvíli mi to přišlo jako dobrý nápad. Proč ne? Alex se zná s majitelem, takže jsme to postupně začali realizovat. Taky mi zavolal Damian. Díky němu šlo všechno ohledně otce rychleji. Byl zadržen a několik dalších lidí, co bylo v laboratoři, s ním. Vyšetřování i soudní řízení se ještě protáhne na dlouhou dobu. Oba s Elenou nejspíš budeme muset vypovídat, ale teď jsme se o to nechtěli starat. Užívali jsme si, že jsme spolu, živí a zdraví. Elena uvařila úžasnou večeři a strávili jsme super večer. Když se sprchovala, dal jsem do přehrávače CD a připravil píseň, kterou jsem měl v úmyslu pustit. Naplánoval jsem pro ni trošku hýčkání za to, že kvůli mně proplakala několik hodin.

„Takže teď mi pověz, Eleno, už jsi někdy šukala do hudby?“ zeptal jsem se jí, jakmile vyšla z koupelny, tónem, který určitě přisliboval jeden ze sedmi hříchů.

            „Do hudby?“ nahlas polkla a zakousla se do spodního rtu.Mmm, už jenom z představy, co s ní plánuju dělat, se mi postavil.

            „Ano.“ Usmál jsem se. Na chvíli jsem se odmlčel. Pozoroval jsem, jak se jí prudce zvedá hrudník. Dal jsem jí možnost se vyjádřit, ale asi jsem ji okradl o slova. V duchu jsem se pousmál. „Nejspíš asi ne.“

            „Já–“

            „Pozdě.“ řekl jsem a zapnul hudbu. Jednalo se o písničku TheEmbrace od AFI. „Teď už buď tiše, otoč se a jen klidně stůj. Dám ti tohle objetí.“ (TheEmbrace = Objetí)

            „Ale, co chceš–“ Věnoval jsem jí přísný pohled, takový, že mě ihned poslechla a otočila se ke mně zády. Musel jsem ji hodně překvapit, protože byla zmatená a zase se tvářila naprosto kouzelně.

            Přistoupil jsem k ní. Konečky prstů jsem přes ručník lehce naznačil linii jejího zadečku. Snažil jsem se o tak lehký dotek, že se dal jen těžko cítit. Rukama jsem pomalu pokračoval. Položil jsem je na její boky v úrovni pasu. Palci jsem ji něžně hladil na bříšku. Cítil jsem, jak se pod mým dotekem otřásla.

            Rty jsem přiblížil k jejímu levému uchu a pošeptal: „Nepřemýšlej a nemluv. Vnímej jen tu hudbu.“

            Pokračoval jsem směrem nahoru, až se moje palce otřely o okraj jejích ňader. Zároveň jsem jí vtiskl několik polibků na šíji. Při začátku prvního refrénu jsem ji chytil za ruku a prudce otočil do mého náručí. Začal jsem se s ní pohybovat do rytmu a líbat ta dokonalá plná ústa, na kterých jsem se stal závislý. Prsty jsem masíroval její ušní lalůčky. Skončili jsme v tak těsném sevření, že musela naprosto přesně kopírovat moje pohyby boků. Rukama mi zabloudila až k hýždím a ještě víc nás k sobě přitiskla. Určitě ucítila, jak hodně nadšený jsem z její blízkosti. V tu chvíli jsem ji s trhnutím pustil, postavil se za ni a obmotal si její ruce kolem krku. Trhavými pohyby v rytmu, jsem postupně uvolnil ručník, až skončil na zemi. Dřepnul jsem si, abych jí mohl položit dlaně na kotníky. Chvíli jsem je masíroval, zároveň co jsem jí olizoval druhou stranu kolen. Pak jsem se začal zvedat. Ruce jsem nechal přitisknuté k její kůži.

Když jsem se konečně napřímil, zanechal jsem ruce na vnitřní straně jejích třísel. Zuby jsem mezitím oždiboval její voňavou pokožku. Postavil jsem se k ní čelem, a jakmile začal znova hrát refrén, přitiskl jsem ji ke zdi. Olízl jsem její spodní ret. Kladl jsem jí polibky až k prsům. Vsál jsem jednu růžovou bradavku do úst, až tiše zanaříkala. Opakoval jsem to i s druhou. Jel jsem jazykem postupně dolu. Dostal jsem se do kleče. Začal jsem ji nespoutaně lízat mezi nohama. Užíval jsem si její delikátní slanou chuť. Neustále jsem svoje pohyby zrychloval. Její nohy začaly slábnout, kdybych ji nedržel rukami, tak by nejspíš spadla. Na chvíli jsem zvolnil, abych si mohl rozepnout kalhoty. Při vstávání jsem si je stáhl níž i s boxerkami a začal jsem ji krouživými pohyby šukat o zeď. Bušil jsem do ní a díval jsem se jí přitom do očí. Podle výrazu ve tváři se jí to líbilo. Docela rychle se blížila k vrcholu. Svůj orgasmus jsem zadržel, dokud se neudělala ona, pak jsem se taky uvolnil. Vypustil jsem do ní svoji úlevu, ale nechal jsem ji na sobě napíchnutou, dokud mi nezměkl.

            „Páni…to bylo…to bylo intenzivní.“ řekla bez dechu a zhroutila se na mě.

            Místo odpovědi jsem se usmál. Vzal jsem ji do náruče, protože jsem z ní chtěl umýt sperma, které ji teď stékalo po stehnech, a nevypadala, že by mohla chodit po svých. S vláčným výrazem se nechala odnést. Pečoval jsem o ni, dokud nebyla úplně čistá, do postele už šla po svých. Oba jsme usnuli dost rychle.