HM - 22. kapitola

Překlad: Arey
Kor.: Ann

Julian

V sobotu ráno brzy vstanu a jdu do kuchyně. Rosa už je tam a poté, co se ujistím, že má vše pod kontrolou, se vrátím nahoru k Noře. Pořád spí, když vejdu do ložnice. Dojdu k posteli, opatrně z ní stáhnu peřinu tak, abych ji nevzbudil. Něco zamumlá, přetočí se na záda, ale oči neotevře. Vypadá neuvěřitelně sexy, když tu tak leží nahá a já se snažím ignorovat tvrdost v mých kalhotách, když vezmu lahvičku s teplým masážním olejem, který jsem přinesl z kuchyně a naleju si trochu tekutiny do dlaně.

Nejprve začnu s chodidly, protože vím, jak si můj miláček užívá masáž nohou. Hned, jak se jí dotknu, prsty se jí stočí a vydá ospalý vzdech. Z toho zvuku mi penis ještě víc ztvrdne, ale odolám pokušení vylézt na postel a vstoupit do jejího nádherného těla.

Dnes ráno záleží jen na jejím potěšení.

Nejdřív namasíruju jednu nohu, každému prstu věnuju stejnou pozornost, pak se přesunu k druhé a pokračuju k lýtkům a stehnům. V tu dobu už Nora vrní a poznám, že už je vzhůru, i když má oči stále zavřené.

„Všechno nejlepší k narozeninám, zlato,“ zašeptám, nahnu se nad ni, abych jí vylil trochu oleje na břicho. „Spala jsi dobře?“

„Mmm.“ Vypadá to, že je schopná jen toho zvuku, když jí přejedu rukama přes prsa. Její ztvrdlé bradavky mě tlačí do dlaní, prosí, abych je vzal do úst. Nemůžu odolat a tak se nahnu a jednu vezmu do pusy. Se zalapáním po dechu se prohne, otevře oči a já otočím pozornost k druhému prsu, naolejovanými prsty jí sjedu dolů po těle, až ke klitorisu.

„Juliane,“ zasténá, dech se jí zrychlí, když jí vsunu do úzké, teplé štěrbinky dva prsty a zavrtím s nimi uvnitř. „Pane bože, Juliane!“ Její slova končí jemným výkřikem, když se její tělo napne a pak ucítím, jak v ní začne pulzovat. Když stahy pominou, vytáhnu prsty a přejedu s nimi k hrudnímu koši. „Otoč se, zlato,“ přikážu něžně. „Ještě jsem s tebou neskončil.“

Poslechne a já se znovu natáhnu pro masážní olej. Naleju si slušné množství do ruky a namasíruju jí krk, ruce a záda, zatímco si užívám příjemné steny. Když se dostanu ke křivkám jejího zadku, sám ztěžka dýchám a penis mi v kalhotách trčí jako žezlo. Vylezu na postel, pohladím ji po stehnech a položím se na ni.

„Chci tě ošukat,“ zašeptám jí do ucha. Jsem si vědom toho, že jí tlačím penisem do zadku. „Chceš to, zlato? Chceš, abych si tě vzal a znovu tě udělal?“

Otřese se pode mnou. „Ano. Prosím, ano.“

Na rtech se mi objeví temný úsměv. „Tvé přání je mým rozkazem.“ Rozepnu zip kalhot, vytáhnu péro a sjedu jí levou rukou pod boky, abych jí nadzvedl zadek. Kterýkoliv jiný den bych jí nalil olej i přes její zadek a vzal si ji tam, liboval si v jejím zdráhání, ale dnes ne. Dnes jí dám to, co sama chce.

Natlačím penis k jejímu malému, vlhkému otvoru a začnu do ní pronikat.

Zalije mě něžné, vlhké teplo, když do ní vstupuju hlouběji. I přes značnou touhu se pohybuju pomalu, nechám ji si přivyknout na moji velikost. Když jsem v ní celou délkou, zasténá, stáhne svaly kolem mě a já málem vykřiknu, jak mi koule ztuhnou.

„Juliane…“ Těžce pode mnou oddechuje, když začnu pomalými, kontrolovanými pohyby přirážet. „Juliane, prosím, nech mě se udělat…“

Její prosby mě ještě víc vzruší a lehkým zavrčením ji začnu šukat silněji, bušit do její úzké komůrky. Slyším její výkřiky, jak se pode mnou stahuje a když kontrakce zase začnou, se zasténáním se udělám, mé sperma stříká do její stahující se kundičky. Poté se převalím vedle ní a vezmu jí do náruče.

„Všechno nejlepší k dvacetinám, zlato,“ zašeptám do vlasů a ona se lehce zasměje.

***

„Juliane, to jsi vážně nemusel,“ protestuje Nora, když jí zapínám řetízek s diamantovým přívěškem kolem krku. „Je nádherný, ale-“

„Ale co?“ O krok ustoupím a obdivuju, jak přívěšek ve tvaru měsíce vypadá na její opálené kůži skvěle.

Otočí se od zrcadla ke mně, oči má vážné. „Už jsi ten den pro mě speciální udělal, s tou masáží a palačinkami od Rosy. Nemusel jsi mi dávat tak drahý dárek. Hlavně když já neměla možnost ti něco k narozeninám dát.“

„Narozeniny mám v listopadu,“ řeknu pobaveně. „Minulý rok v listopadu jsi nevěděla, jestli jsem přežil tu explozi, takže nebyla příležitost mi něco dát. A ten rok předtím, no…“ usměju se, když si vzpomenu, jak mě na ostrově nesnášela.

„Správně.“ Nora ani nemrkne. „Rok předtím jsem měla v hlavě jiné věci.“

Zasměju se. „To si dokážu představit. Každopádně se tím netrap. Narozeniny neslavím.“

„Proč ne?“ Stáhne obočí k sobě. „Nemáš rád narozeniny?“

„Ne moje.“ Mí rodiče pravidelně zapomínali, když jsem byl dítě a já se naučil zapomínat také. „Tak jako tak to nemá co dělat s tímhle dárkem. Jestli se ti nelíbí, můžu ti obstarat jiný.“

„Ne.“ Nora přívěsek majetnicky sevře. „Líbí se mi.“

„Pak je tvůj.“ Přejdu k ní, zvednu jí bradu a jemně ji políbím na rty, než od ní odstoupím. „Teď se běž připravit. Rodiče čekají, aby s tebou poobědvali.“

Mrkne a zadívá se na mě.  „Co budeme dnes večer dělat? Řekl jsi jim, že už máme plány.“

„Máme. Vezmu tě do restaurace ve městě.“ Odmlčím se. „Pokud nechceš dělat něco jiného. Je to na tobě.“

„Vážně?“ Obličej se jí rozzáří. „V tom případě, můžeme udělat něco bláznivého?“

„Jako třeba?“

„Můžeme jít po večeři do baru?“

Jako první mám chuť říct ne, ale zaženu to slovo. „Proč?“ zeptám se namísto toho.

Pokrčí rameny. Vypadá lehce zahanbeně. „Nevím. Jen jsem si říkala, že by to mohla být zábava. Nebyla jsem v klubu od-“ Odmlčí se a kousne se do rtu.

„Od toho, co jsi mě poznala.“

Přikývne a já si přehraju rozhovor, který jsme měli po obědě s jejími kamarádkami. V Nořině hlase byl jistý smutek, když jsme se bavili o chození ven a bavení se, něco, co ona nikdy nezažije.

„Do kterého klubu chceš jít?“ zeptám. Nemůžu uvěřit, že nad tím vůbec přemýšlím.

Nořiny oči se rozzáří. „Jakýkoliv,“ řekne rychle. „Ten, který je nejbezpečnější. Je mi jedno, kam půjdeme, dokud je tam hudba a může se tančit.“

„Co třeba ten, kde jsme se poznali?“ navrhnu zdráhavě. „Mí muži ho už znají, tak bude jednodušší-“

„Ano, perfektní,“ přeruší mě s úsměvem. „Můžeme vzít i Rosu? Vím, že by se jí to líbilo.“ Můj výraz musí odrážet mé myšlenky, protože rychle vysvětlí, „Jen do klubu, ne na večeři. Chci tu večeři jen s tebou.“

Povzdechnu si, „Jistě. Nechám ji tam dovézt, tak se s ní sejdeme po večeři.“

Nora vypískne a vrhne se mi kolem krku. „Děkuju! Nemůžu se dočkat! To bude tak super.“

A zatímco ona zamíří na oběd s rodiči, já se vydám s Lucasem probrat zabezpečení jednoho z populárních nočních klubů v Chicagu v sobotu v noci.

***

„Juliane, to je úžasné,“ vykřikne Nora, když vejdeme do luxusní francouzské restaurace, kterou jsem vybral. „Jak jsi získal rezervaci? Slyšela jsem, že lidé čekají měsíce…“ Pak se odmlčí a protočí oči. „Zapomeň na to. Co to říkám? Jasně, že ty ze všech lidí dokážeš získat rezervaci.“

Usměju se nad jejím nadšením. „Jsem rád, že se ti to líbí. Doufejme, že jídlo bude stejně dobré jako vybavení.“

Číšník nás zavede ke stolu, který stojí v soukromém koutku restaurace. Místo vína nám oběma objednám vodu a také si vyžádám ochutnávkové menu, kvůli Nořinu těhotenství a jejím restrikcím v jídle.

„Dobře, pane,“ řekne číšník, lehce se ukloní a než se naděju, první chod je na stole.

Když se pustíme do chřestového rizota a krabích ravioli, vypráví mi Nora o jejím obědě s rodiči, a jak byli šťastní, že s ní mohou oslavit narozeniny. „Dali mi novou sadu malířských štětců,“ prozradí s úsměvem. „Myslím, že už ohledně toho není táta tak skeptický.“

„To je skvělé, zlato. Neměl by být. Máš talent.“

„Děkuju.“ Zářivě se na mě usměje a podá si sklenici s vodou. Když si povídáme, zjistím, že od ní nemůžu odtrhnout oči. Dnes je nádherná, hezčí než kdykoliv předtím. Modré šaty bez ramínek jsou sexy a zároveň elegantní – ačkoliv příliš krátké, abych byl klidný. Když jsem ji dnes večer viděl scházet ze schodů v těch šatech a stříbrných lodičkách, měl jsem co dělat, abych ji nevzal zpátky nahoru a nešukal ji tři dny v kuse. Také nepomohlo, že se nalíčila a má teď neodolatelné rty. Pokaždé, když sevře rty kolem vidličky, představím si, jak je svírá kolem mého penisu a kalhoty jsou mi hned těsné.

„Víš, nikdy jsi mi neřekl, co jsi dělal v tom klubu, když jsme se poprvé setkali,“ řekne, když jsme v polovině třetího chodu. „Proč jsi byl v Chicagu? Většinu obchodů máš mimo Ameriku, ne?“

„Ano,“ přikývnu. „Nebyl jsem tu za obchodem v pravém slova smyslu. Známý mi doporučil jednoho investičního analytika, tak jsem sem přijel, abych ho vyzpovídal kvůli místu osobního investičního manažera.“

„Oh.“ Nořiny oči se rozšíří. „To je ten chlápek, se kterým jsi měl před pár dny schůzku?“

„Ano. Líbilo se mi, co jsem před dvěma roky viděl, tak jsem ho najal. A pak jsem se rozhodl jít ven a podívat se po městě – a tak jsem skončil v tom klubu.“

„Tenkrát ses o bezpečnost nebál?“

„Měl jsem s sebou pár mužů, ale ne, Al-Quadar v té době nebyl největší hrozbou a navíc jsem se nemusel bát o tebe.“ Tak to bylo do té doby, než jsem začal být o jejím bezpečí paranoidní. Můj miláček neví, jak jsem kvůli ní zranitelný. Neuvědomuje si, kam bych zašel, abych ji ochránil. Kdybych si byl jistý, že ji Majid neublíží, dal bych mu ty výbušniny a cokoliv dalšího, co by Al-Quadar chtěl.

Udělal bych cokoliv, abych ji dostal zpět.

„Měl jsi v plánu se tu noc s nějakou vyspat?“ zeptá se Nora a napije se vody. Hlas má normální, ale pohled v očích ne.

Usměju se nad její žárlivostí. „Možná,“ poškádlím ji. „Proto chodí většina mužů do klubů, víš. Není to kvůli tancování, to tě můžu ujistit.“

„A vyspal?“ nahne se dopředu, krk se jí přitom dotkne vidličky. „Měl jsi nějakou po tom, co jsem odešla?“

Mám chuť ji ještě škádlit, ale nemůžu se přimět být tak krutý. „Ne, můj miláčku. Tu noc jsem se vrátil do hotelového pokoje sám. Nemohl jsem přestat myslet na jednu krásnou dívku, kterou jsem potkal.“ Taky se mi o ní zdálo. O jejím obličeji, který mi tak připomínal Mariu…o její jemné kůži a křivkách.

O zvrácených věcech, které bych s ní dělal.

„Chápu.“ Nora se uvolní a na rtech se jí znovu objeví úsměv. „A další den? Šel jsi do klubu znovu?“

„Ne.“ Natáhnu se po fíku plněným krabím masem. „Neměl jsem důvod.“ Ne, když jsem byl tak posedlý tím, že jsem se hodiny díval na fotky pořízené jedním z mých strážných.

Ne, když jsem už věděl, že už nikdy žádnou jinou chtít nebudu.